Prohlen Charty 77

 

Dne 15.10.1976 byly ve Sbrce zkon SSR (.120) zveejnny "Mezinrodn pakt o obanskch a politickch prvech"a "Mezinrodn pakt o hospodskch,socilnch a kulturnch prvech"., kter byly jmnem na republiky podepsny v roce 1968, stvrzeny v Helsinkch roku 1975 a vstoupily u ns v platnost dnem 23.3.1976. Od t doby maj i nai oban prvo a n stt povinnost se jimi dit. Svobody a prva lid, je tyto pakty zaruuj, jsou dleitmi civilizanmi hodnotami, k nim v djinch smovalo sil mnoha pokrokovch sil, a jejich uzkonn me vznamn pomoci humnnmu vvoji na spolenosti.

Vtme proto , e eskoslovensk socialistick republika k tmto paktm pistoupila. Jejich zveejnnm nm ale zrove s novou nalhavost pipomn, kolik zkladnch obanskch prv plat v na republice zatm - bohuel - jen na pape.

Zcela iluzorn je napklad prvo na svobodu projevu, zaruovan lnkem 19 prvnho paktu:

Destkm tisc oban je znemonno pracovat v jejich oboru jen proto, e zastvaj nzory odlin od nzor oficilnch. Jsou pitom asto objektem nejrozmanitj diskriminace a ikanovn zestrany ad i spoleenskch organizac: Zbaveni jakkoliv monost brnit se , stvaj se prakticky obtmi apartheidu. Statiscm dalch oban je odprna "svoboda od strachu" (preambule prvnho paktu), protoe jsou nuceni t v trvalm nebezpe, e projev-li sv nzory, ztrat pracovn i jin monosti.

V rozporu s lnkem l3 druhho paktu , zajiujcm vem prvo na vzdln, je nesetnm mladm lidem brnno ve studiu jen pro jejich nzory anebo dokonce pro nzory jejich rodi. Bezpoet oban mus t ve strachu, e kdyby se projevili v souladu se svm pesvdenm, mohli by bt bu sami anebo jejich dti zbaven prva na vzdln. Uplatnn prva "vyhledvat, pijmat a roziovat informace a mylenky veho druhu, bez ohledu na hranice, a stn, psemn nebo tiskem" i "prostednictvm umn" (bod 2 lnku 19 prvnho paktu) je sthno nejen mmosoudn, ale i soudn, asto pod roukou kriminlnho obvinn (jak o tom svd prv probhajc procesy s mladmi hudebnky).

Svoboda veejnho projevu je potlaena centrlnm zenm vech sdlovacch prostedk i publikanch a kulturnch zazen. dn politick, filosofick i vdeck nzor nebo umleck projev jen trochu se vymykajc zkmu rmci oficiln ideologie i estetiky neme bt zveejnn. je znemonna monost veejn obrany proti nepravdivm a urlivm naenm oficiln propagandou (zkonn ochrana proti "tokm na est a povst", jednoznan zaruovan lnkem 17 prvnho paktu, v praxi neexistuje (liv obvinn nelze vyvrtit a marn je kad pokus doshnout npravy nebo opravy soudn cestou, v oblasti duchovn a kulturn tvorby je vylouena oteven diskuse. Mnoho vdeckch a kulturnch pracovnk a jinch oban je diskriminovno jenom proto, e ped lety legln zveejovali i oteven vyslovovali nzory, kter souasn politick moc odsuzuje.

Svoboda nboenskho vyznn, drazn zajiovan lnkem 18 prvnho paktu je systematicky omezovna mocenskou svvol: okleovnm innosti duchovnch, nad nimi trvale vis hrozba odepen nebo ztrty sttnho souhlasu s vkonem jejich funkce: existennm i jinm postihem osob, kter sv nboensk vyznn slovem i skutkem projev, potlaovnm vuky nboenstv a pod.

Nstrojem omezen a asto i potlaen ady obanskch prv je systm faktickho podzen vech instituc a organizac ve stt politickm direktivm apartu vldnouc strany a rozhodnutm mocensky vlivnch jednotlivc. stava SSR a ostatn zkony a prvn normy neupravuj ani obsah ani formu, ani tvorbu a aplikaci takovch rozhodnut, jsou asto jen stn, obanm vesms neznm a jimi nekontrolovateln. Jejich pvodci nezodpovdaj nikomu ne sami sob a sv vlastn hierarchii, pitom vak rozhodujcm zpsobem ovlivuj innost zkonodrnch i vkonnch orgn sttn sprvy, justice , odborovch, zjmovch i vech ostatnch spoleenskch organizac, jinch politickch stran, podnik, zvod, stav, ad, kol a dalch zazen, piem jejich pkazy maj pednost i ped zkonem. Dostanou-li se organizace nebo oban pi vkladu svch prv i povinnost do rozporu a direktivou, nemohou se obrti k nestrann instituci, protoe dn neexistuje. Tm vm jsou vn omezena prva vyplvajc z lnk 21 a 22 prvnho paktu (prvo sdruovat se a zkaz jakhokoliv omezen jeho vkonu (i lnk 25) rovnost prva podlet se na veden veejnch vc (a 26) vylouen diskriminace ped zkonem. Tento stav tak brn dlnkm a ostatnm pracujcm zakldat bez jakchkoliv omezen odborov a jin organizace k ochran svch hospodskch a socilnch zjm a svobodn vyuvat prva na stvku (bod l lnku 8 a druhho paktu).

Dal obansk prva, vetn vslovnho zkazu "svvolnho zasahovn do soukromho ivota, do rodiny, domova nebo korespondence" (lnek 17 prvnho paktu) jsou povliv naruovna tak tm, e ministerstvo vnitra nejrznjmi zpsoby kontroluje ivot oban, napklad odposlechem telefon a byt, kontrolou poty, osobnm sledovnm, domovnmi prohldkami, budovnm st informtor z ad obyvatelstva (zskanch asto neppustnmi hrozbami nebo naopak sliby) apod. asto pitom zasahuje do rozhodovn zamstnavatel, inspiruje diskriminan akce ad a organizac, ovlivuje justin orgny a d propagandistick kampan sdlovacch prostedk. Tato innost nen regulovna zkony je tajn a oban se proti n neme nijak brnit.

V ppadech politicky motivovanho trestnho sthn poruuj vyetovac a justin orgny prva obvinnch a jejich obhajoby , zaruovan lnkem l4 prvnho paktu i eskoslovenskmi zkony. Ve vznicch se s takto odsouzenmi lidmi zachz zpsobem, kter poruuje lidskou dstojnost vznnch, ohrouje jejich zdrav a sna se je morln zlomit. Obecn je poruovn i bod 2 lnku 12 prvnho paktu, zaruujc obanu prvo svobodn opustit svou zem, pod zminkou "ochrany nrodn bezpenosti" (bod 3) je toto prvo vzno na rzn neppustn podmnky. Svvoln se postupuje i pi udlovn vstupnch vz cizm sttnm pslunkm z nich mnoz nemohou navtvit SSR napklad jen proto,e se pracovn i ptelsky stkali s osobami u ns diskriminovanmi.

Nkte oban - a soukrom, na pracoviti nebo veejn, co je prakticky mon jen v zahraninch sdlovacch prostedcch - na soustavn poruovn lidskch prv a demokratickch svobod upozoruj a doaduj se v konkrtnch ppadech npravy, jejich hlasy vak zstvaj vtinou bez odezvy nebo se stvaj pedmtem vyetovn.

Odpovdnost za dodrovn obanskch prv v zemi pad samozejm pedevm na politickou a sttn moc, ale nejen na ni. Kad nese svj dl odpovdnosti za obecn pomry, a tedy i za dodrovn uzkonnch pakt, kter k tomu ostatn

zavazuj nejen vldy, ale i vechny obany. Pocit tto spoluodpovdnosti, vra ve smysl obansk angaovanosti a vle k n a spolen poteba hledat jej nov a innj vraz pivedly ns k mylence vytvoit Chartu 77, jej vznik dnes oznamujeme.

Charta 77 je voln, neformln a oteven spoleenstv lid rznch pesvden, rzn vry a rznch profes, kter spojuje vle jednotliv i spolen se zasazovat o respektovn obanskch a lidskch prv v na zemi i ve svt, tch prv, kter lovku piznvaj oba uzkonn mezinrodn pakty, zvren akt helsinsk konference, etn dal mezinrodn dokumenty proti vlkm, nsil a socilnmu i duchovnmu tisku a kter souhrn vyjaduje Veobecn deklarace lidskch prv OSN.

Charta 77 vyrst ze zzem solidarity a ptelstv lid, kte sdlej starost o osud idel, s nimi spojili a spojuj svj ivot i prci.

Charta 77 nen organizac, nem stanovy, stl orgny a organizan podmnn lenstv. Pat k n kady, kdo souhlas s jej mylenkou, astn se jej prce a podporuje ji.

Charta 77 nen zkladnou k opozin politick innosti.Chce slouit obecnmu zjmu jako mnoh podobn obansk iniciativy v rznch zemch na Zpad i Vchod. Nechce tedy vytyovat vlastn programy politickch i spoleenskch reforem nebo zmn, ale vst v oblasti svho psoben konstruktivn dialog s politickou a sttn moc, zejmna tm, e bude upozorovat na rzn konkrtn ppady poruovn lidskch a obanskch prv, pipravovat jejich dokumentaci, navrhovat een, pedkldat rzn obecnj nvrhy smujc k prohlubovn tchto prv a jejich zruk, psobit jako prostednk v ppadnch konfliktnch situacch, kter me bezprv vyvolat atd. Svm symbolickm jmnem zdrazuje Charta 77 , e vznik na prahu roku, kter byl prohlen Rokem prv politickch vz a v nm m blehradsk konference zkoumat plnn zvazk z Helsink. Jako signati tohoto prohlen povujeme prof. dr. Jana Patoku DrSc, Vclava Havla a prof. dr. Jiho Hjka, DrSc lohou mluvch Charty 77. Tito mluv ji plnomocn zastupuj jak ped sttnmi a jinmi organizacemi, tak ped na i svtovou veejnost a svmi podpisy zaruuj autenticitu jejch dokument. V ns i v dalch obanech f, kte se pipojuj, budou mt sv spolupracovnky, kte se s nimi astn potebnch jednn, ujmou se dlch kol a budou s nimi sdlet vekerou odpovdnost.

Vme, e Charta 77 pispje k tomu, aby v eskoslovensku vichni oban pracovali a ili jako svobodn lid.

 

V Praze 1.ledna 1977

 

 

Milan Balabn, duchovn

dr. Karel Bartoek CSc, historik

Jaroslav Bata, dlnk

ing. Rudolf Battk, sociolog

Ji Bedn, elektrik

Otka Bednov, novinka

ing. Antonn Blohoubek, technik

dr. Jan Bernek, historik

Jitka Bidlasov, ednice

prof. dr. Frantek Blha, lka

Jaroslav Brosk, bv. stt. zam.

dr. Ji Brabec CSc, literrn historik

Vratislav Brabenec, hudebnk

Eugen Brikcius, svob. povoln

dr. Toman Brod, CSc, historik

Ale Bezina, zzenec

ing. Stanislav Budn, novin

doc. dr. Josef Csaovsk, vtv. kritik

ing. Karel ejka , technik

Otto ern, dlnk

prof. dr. Vclav ern, dr. h. c. lit. historik

Miroslava ern-Filipov, novinka

Egon ierny, orientalista

dr. Ji utka, vdeck pracovnk

Ji Danek, dlnk

Juraj Daubner, filolog

Ivan Dejmal, dlnk

Ji Dienstbier, novin

Zuzana Dienstbierov, psycholoka

Lubo Dobrovsk, novin

ing. Petr Dobrovsk, technik

Bohumil Doleaql, lit. kritik

dr. Ji Doleal CSc, historik

doc. dr. Irena Dubsk, filosofka

dr. Ivan Dubsk CSc, filosf

Ladislav Dvok, spisovatel

Michael Dymek, matematik

dr. Vratislav Effenberger CSc, estetik

Anna Frov, historika umn

Zdenk Fot, novin

ing. Karedl Fridrich, ekonom

Ji Frodl, novin

prof. dr. Ji Hjek, DrSc, politik

doc. Milo Hjek , CSc, historik

Ji Hank, novin

Olaf Hanel, vtvarnk

ing. Ji Hanzelka, spisovatel

Vclav Havel, spisovatel

Zbynk Hejda, spisovatel

dr. Ladislav Hejdnek, filosof

Josef Hiral, spisovatel

dr. Josef Hodic, historik

dr. Miroslava Holubov, histofrika umn

Robert Hork, bv. polit. prac.

ing. Milan Hoek, bv. stt. zam.

Jiina Hrbkov, novinka

ing. dr. Oldich Hromdko, bv. plukovnk SNB

Marie Hromdkov, bv. polit. pracovnice

doc. Milan Hubl CSc, historik

dr. Vclav Hyndrk, historik

zasl. umlkyn Vlasta Chramostov, hereka

dr. Karel Jaro, CSc, bv. polit. pracovnk

dr. Oldich Jaro, historik

doc. dr. Vra Jaroov, historika

prof. dr. Zdenk Jinsk DrSc, prvnk

ing. Otakar Jlek, ekonom

ing. Jaroslav Jra, technik

Karel Jirek, bv. stt. zam.

doc. dr. Frantiek Jirnek, pedagog

Vra Jirousov, historika umn

Jaroslav Jr CSc, historik

dr. Miroslav Jodl CSc, sociolog

dr. Josef John, prvnk

ing. Jarmila Johnov, ekonomka

ing. Ji Judl, technik

Pavel Jurek, film. reisr

Petr Kabe, spisovatel

dr. Oldich Kaderka, prvnk a politik

prof. dr. Miroslav Kadlec, ekonom

prof. dr. Vladimr Kadlec, ekonom a politik

dr. Erika Kadlecov, CSc, socioloka

Svatopluk Karsek, duchovn

prof. dr. Vladimr Kak, historik

dr. Frantiek Kautman CSc, lit. historik

Alexandr Kliment, spisovatel

dr. Bohumil Klpa CSc, historik

prof. dr. Jaroslav Klof DrSc, sociolog

doc. dr. Vladimr Klokoka, prvnk

ing. Alfrd Kocb, duchovn

Zina Koov, studujc

doc. dr. Lubo Kohout , CSc, politolog

Pavel Kohout, spisovatel

Ji Kol, spisovatel a vtvarnk

dr. Boena Komrkov, pedagoka

dr. Vclav V. Komeda, historik

Vavinec Kori ml. dlnk

Vavinec Kori st. sociolog

dr. Ji Konek, ekonom

dr. Karel Kostroun, loit. historik

Anna Koutn, ednice

doc. ing. Miroslav Krl , CSc, vdeck pracovnk

dr. Frantiek Kriegel, politik a lka

Andrej Krob, dlnk

doc. dr. Jan Ken DrSc, historik

Marta Kubiov, zpvaka

Karel Kyncl novin

dr. Michal Lakato CSc, prvnk

Ji Lederer, novin

Pavel Landovsk, herec

ing. Jan Letnsk, technik

dr. Ladislav Liz, bv. polit. prac.

Oldich Lika, bv. stt. zam.

Jaromr Litera, bv. polit. prac.

Jan Lopatka, lit. kritik

dr. Emil Ludvk , hud. skladatel

Klement Luke

dr. Sergej Machonn, div. kritik a pekladatel

prof. dr. Milan Machovec, DrSc, filosof

Anna Marvanov, novinka

Jelena Manov, scnaristka

Ivan Medek, hudebn publicista

doc. dr. Hana Nejdrov CSc, historika

dr. Even Menert, CSc, filosof

doc. dr. Jaroslav Meznk, historik

doc. dr. Jan Mlynrik, historik

doc. dr. Zdenk Mlyn, CSc, prvnk a politik

Kamila Moukov, televizn hlasatelka

Ji Mrzek, topi

dr. Pavel Murako, filolog

Ji Mller

Jan Nedvd, novin

Dana Nmcov, psycholoka

Ji Nmec, psycholog

dr. Vladimr Nepra, novin

Jana Neumannov, CSc, historika

Vclav Novk, bv. sttn zam.

dr. Jaroslav Opat, DrSc, historik

dr. Milan Othal, CSc, historik

dr. Ludvk Pacovsk, novin

Ji Pallas, technik

Martin Palou, programtor

doc. dr. Radim Palou, pedagog

prof. dr. Jan Patoka, DrSc, dr. h. c. filosof

Jan Patoka ml., dlnk

dr. Frantiek Pavlek, spisovatel

Karel Pecka , spisovatel

Jan Petrnek, novin

Tom Pkn, novin

dr. Karel Pichlk, historik

dr. Petr Pithard, prvnk

ing. Zdenk Pokorn, technik

Vladimr Pkazsk, novin

Drahue Probotov, novinaka

Jana Pevratsk, pedagoka

dr. Zdenk Pikryl, politolog

Milo Rejchrt, duchovn

Zuzana Richterov, v domcnosti

Ale Richtr, dlnk

dr. Milan Richtr , prvnk

Vladimr ha, pedagog

generlporuk Vilm Sacher

Vojtch Sedlek, programtor

Helena Seidlov, knihovnice

nrodn umlec Jaroslav Seifert, bsnk

dr. Gertruda Sekaninov-akrtov, prvnika a diplomatka

Jan Schneider, dlnk

Karol Sidon, spisovatel

Josefa Slnsk

ing. Rudolf Slnsk, technik

Vclav Slavk, politolog

Elika Skenkov

Jan Sokol, technik

doc. dr. Jan Souek, sociolog

ing. Josef Stehlk, bv. polit. prac.

Dana Stehlkov

dr. Eva Stuchlkov, psycholoka

Vladimr Stera, bv. stt. zam.

Jana Sternov

dr. estmr Such, novin

Jaroslav Suk, dlnk

Vra Sukov, novinka

Jan abata, topi

doc. dr. Jan abata, CSc, psycholog a bv. polit. prac.

Vclav abata, vtvarnk

Anna abatov, ml. , ednice

Jan afrnek, vtvarnk

doc. dr. Brantiek amalk DrSc, prvnk a politolog

ing. Vclav ebek, architekt

ing. Jana ebkov, technika

prof. ing. Vnek ilhan, CSc, ekonom

dr. Libue ilhanov, CSc, socioloka

Ivana imkov, psycholoka

doc. ing. Bohumil imon CSc, ekonom a politik

Jan imsa, duchovn

doc. ing. Jan indel CSc, filosof

Vladimr kutina, novin

Pavel remer, mikrobiolog

Milue tevichov, dlnice

Marie tolovk, dchodkyn

Vra ovkov , novinka

dr. Miroslav umavsk, historik

Petruka ustrov, ednice

Marie vermov

prof. dr. Vladimr Tardy, psycholog a filosof

zasl. umlec Dominik Tatarka, spisovatel

dr. Jan Tesa, historik

dr. Julius Tomin, filosof

Josef Topol , spisovatel

Jan Trefulka, spisovatel

dr. ing. Jakub Trojan, duchovn

Vclav Trojan, programtor

dr. Miroslav Tyl, technik

dr. Milan Uhde, spisovatel

Petr Uhl, technik

Zdenk Urbnek, spisovatel a pekladatel

doc. dr. Rena Vackov, historika umn

Ludvk Vaculk, spisovatel

Ji Vanura, historik

Frantiek Van؟ek, novin

Dagmar Van؟kov, novinka

dr. Zdenk Va硟ek, historik

dr. Jaroslav Vitek, bv. polit. prac.

Jan Vladislav, spisovatel

Tom Vlask, dlnk

Frantiek Vodslo, politik

Josef Vohryzek, pekladatel

Zdenk Vokat, dlnk

Pemysl Vondra, novin

ing. Alois Vyroubal, technik

dr. Vclav Vrabec, novin a historik

Jaromr Wo, vtvarnk

Ji Zruba, architekt

dr. Jiina Zelenkov, lkaka

Rudolf Zeman, novin

Zdenk Zikmundovsk, bv. stt. zam.

doc. ing. Rudolf Zukal CSc, ekonom

doc. dr. Josef Zvina, duchovn

Petr Zeman, biolog

dr. Pavel Rychetsk, prvnk

Ji Ruml novin