Prohlen Charty 77
Dne 15.10.1976 byly ve Sbrce zkon SSR (.120) zveejnny
"Mezinrodn pakt o obanskch a politickch prvech"a
"Mezinrodn pakt o hospodskch,socilnch a kulturnch prvech".,
kter byly jmnem na republiky podepsny v roce 1968, stvrzeny v Helsinkch
roku 1975 a vstoupily u ns v platnost dnem 23.3.1976. Od t doby maj i nai
oban prvo a n stt povinnost se jimi dit. Svobody a prva lid, je tyto
pakty zaruuj, jsou dleitmi civilizanmi hodnotami, k nim v djinch
smovalo sil mnoha pokrokovch sil, a jejich uzkonn me vznamn pomoci
humnnmu vvoji na spolenosti.
Vtme proto , e eskoslovensk socialistick republika k tmto
paktm pistoupila. Jejich zveejnnm nm ale zrove s novou nalhavost
pipomn, kolik zkladnch obanskch prv plat v na republice zatm -
bohuel - jen na pape.
Zcela iluzorn je napklad prvo na svobodu projevu, zaruovan
lnkem 19 prvnho paktu:
Destkm tisc oban je znemonno pracovat v jejich oboru jen
proto, e zastvaj nzory odlin od nzor oficilnch. Jsou pitom asto
objektem nejrozmanitj diskriminace a ikanovn zestrany ad i
spoleenskch organizac: Zbaveni jakkoliv monost brnit se , stvaj se
prakticky obtmi apartheidu. Statiscm dalch oban je odprna
"svoboda od strachu" (preambule prvnho paktu), protoe jsou nuceni
t v trvalm nebezpe, e projev-li sv nzory, ztrat pracovn i jin
monosti.
V rozporu s lnkem l3 druhho paktu , zajiujcm vem prvo na
vzdln, je nesetnm mladm lidem brnno ve studiu jen pro jejich nzory
anebo dokonce pro nzory jejich rodi. Bezpoet oban mus t ve strachu, e
kdyby se projevili v souladu se svm pesvdenm, mohli by bt bu sami anebo
jejich dti zbaven prva na vzdln. Uplatnn prva "vyhledvat,
pijmat a roziovat informace a mylenky veho druhu, bez ohledu na hranice,
a stn, psemn nebo tiskem" i "prostednictvm umn" (bod 2
lnku 19 prvnho paktu) je sthno nejen mmosoudn, ale i soudn, asto pod
roukou kriminlnho obvinn (jak o tom svd prv probhajc procesy s
mladmi hudebnky).
Svoboda veejnho projevu je potlaena centrlnm zenm vech
sdlovacch prostedk i publikanch a kulturnch zazen. dn politick,
filosofick i vdeck nzor nebo umleck projev jen trochu se vymykajc
zkmu rmci oficiln ideologie i estetiky neme bt zveejnn. je
znemonna monost veejn obrany proti nepravdivm a urlivm naenm
oficiln propagandou (zkonn ochrana proti "tokm na est a
povst", jednoznan zaruovan lnkem 17 prvnho paktu, v praxi
neexistuje (liv obvinn nelze vyvrtit a marn je kad pokus doshnout
npravy nebo opravy soudn cestou, v oblasti duchovn a kulturn tvorby je
vylouena oteven diskuse. Mnoho vdeckch a kulturnch pracovnk a jinch
oban je diskriminovno jenom proto, e ped lety legln zveejovali i
oteven vyslovovali nzory, kter souasn politick moc odsuzuje.
Svoboda nboenskho vyznn, drazn zajiovan lnkem 18
prvnho paktu je systematicky omezovna mocenskou svvol: okleovnm
innosti duchovnch, nad nimi trvale vis hrozba odepen nebo ztrty sttnho
souhlasu s vkonem jejich funkce: existennm i jinm postihem osob, kter sv
nboensk vyznn slovem i skutkem projev, potlaovnm vuky nboenstv a
pod.
Nstrojem omezen a asto i potlaen ady obanskch prv je
systm faktickho podzen vech instituc a organizac ve stt politickm
direktivm apartu vldnouc strany a rozhodnutm mocensky vlivnch
jednotlivc. stava SSR a ostatn zkony a prvn normy neupravuj ani obsah
ani formu, ani tvorbu a aplikaci takovch rozhodnut, jsou asto jen stn,
obanm vesms neznm a jimi nekontrolovateln. Jejich pvodci nezodpovdaj
nikomu ne sami sob a sv vlastn hierarchii, pitom vak rozhodujcm
zpsobem ovlivuj innost zkonodrnch i vkonnch orgn sttn sprvy,
justice , odborovch, zjmovch i vech ostatnch spoleenskch organizac,
jinch politickch stran, podnik, zvod, stav, ad, kol a dalch
zazen, piem jejich pkazy maj pednost i ped zkonem. Dostanou-li se
organizace nebo oban pi vkladu svch prv i povinnost do rozporu a
direktivou, nemohou se obrti k nestrann instituci, protoe dn neexistuje.
Tm vm jsou vn omezena prva vyplvajc z lnk 21 a 22 prvnho paktu
(prvo sdruovat se a zkaz jakhokoliv omezen jeho vkonu (i lnk 25)
rovnost prva podlet se na veden veejnch vc (a 26) vylouen diskriminace
ped zkonem. Tento stav tak brn dlnkm a ostatnm pracujcm zakldat bez
jakchkoliv omezen odborov a jin organizace k ochran svch hospodskch a
socilnch zjm a svobodn vyuvat prva na stvku (bod l lnku 8 a druhho
paktu).
Dal obansk prva, vetn vslovnho zkazu "svvolnho
zasahovn do soukromho ivota, do rodiny, domova nebo korespondence"
(lnek 17 prvnho paktu) jsou povliv naruovna tak tm, e ministerstvo
vnitra nejrznjmi zpsoby kontroluje ivot oban, napklad odposlechem
telefon a byt, kontrolou poty, osobnm sledovnm, domovnmi prohldkami,
budovnm st informtor z ad obyvatelstva (zskanch asto neppustnmi
hrozbami nebo naopak sliby) apod. asto pitom zasahuje do rozhodovn
zamstnavatel, inspiruje diskriminan akce ad a organizac, ovlivuje
justin orgny a d propagandistick kampan sdlovacch prostedk. Tato
innost nen regulovna zkony je tajn a oban se proti n neme nijak
brnit.
V ppadech politicky motivovanho trestnho sthn poruuj
vyetovac a justin orgny prva obvinnch a jejich obhajoby , zaruovan
lnkem l4 prvnho paktu i eskoslovenskmi zkony. Ve vznicch se s takto
odsouzenmi lidmi zachz zpsobem, kter poruuje lidskou dstojnost vznnch,
ohrouje jejich zdrav a sna se je morln zlomit. Obecn je poruovn i bod
2 lnku 12 prvnho paktu, zaruujc obanu prvo svobodn opustit svou zem,
pod zminkou "ochrany nrodn bezpenosti" (bod 3) je toto prvo
vzno na rzn neppustn podmnky. Svvoln se postupuje i pi udlovn
vstupnch vz cizm sttnm pslunkm z nich mnoz nemohou navtvit SSR
napklad jen proto,e se pracovn i ptelsky stkali s osobami u ns
diskriminovanmi.
Nkte oban - a soukrom, na pracoviti nebo veejn, co je
prakticky mon jen v zahraninch sdlovacch prostedcch - na soustavn
poruovn lidskch prv a demokratickch svobod upozoruj a doaduj se v
konkrtnch ppadech npravy, jejich hlasy vak zstvaj vtinou bez odezvy nebo
se stvaj pedmtem vyetovn.
Odpovdnost za dodrovn obanskch prv v zemi pad samozejm
pedevm na politickou a sttn moc, ale nejen na ni. Kad nese svj dl
odpovdnosti za obecn pomry, a tedy i za dodrovn uzkonnch pakt, kter
k tomu ostatn
zavazuj nejen vldy, ale i vechny obany. Pocit tto
spoluodpovdnosti, vra ve smysl obansk angaovanosti a vle k n a spolen
poteba hledat jej nov a innj vraz pivedly ns k mylence vytvoit
Chartu 77, jej vznik dnes oznamujeme.
Charta 77 je voln, neformln a oteven spoleenstv lid
rznch pesvden, rzn vry a rznch profes, kter spojuje vle
jednotliv i spolen se zasazovat o respektovn obanskch a lidskch prv v
na zemi i ve svt, tch prv, kter lovku piznvaj oba uzkonn
mezinrodn pakty, zvren akt helsinsk konference, etn dal mezinrodn
dokumenty proti vlkm, nsil a socilnmu i duchovnmu tisku a kter souhrn
vyjaduje Veobecn deklarace lidskch prv OSN.
Charta 77 vyrst ze zzem solidarity a ptelstv lid, kte
sdlej starost o osud idel, s nimi spojili a spojuj svj ivot i prci.
Charta 77 nen organizac, nem stanovy, stl orgny a
organizan podmnn lenstv. Pat k n kady, kdo souhlas s jej mylenkou,
astn se jej prce a podporuje ji.
Charta 77 nen zkladnou k opozin politick innosti.Chce
slouit obecnmu zjmu jako mnoh podobn obansk iniciativy v rznch zemch
na Zpad i Vchod. Nechce tedy vytyovat vlastn programy politickch i
spoleenskch reforem nebo zmn, ale vst v oblasti svho psoben
konstruktivn dialog s politickou a sttn moc, zejmna tm, e bude
upozorovat na rzn konkrtn ppady poruovn lidskch a obanskch prv,
pipravovat jejich dokumentaci, navrhovat een, pedkldat rzn obecnj
nvrhy smujc k prohlubovn tchto prv a jejich zruk, psobit jako
prostednk v ppadnch konfliktnch situacch, kter me bezprv vyvolat
atd. Svm symbolickm jmnem zdrazuje Charta 77 , e vznik na prahu roku,
kter byl prohlen Rokem prv politickch vz a v nm m blehradsk
konference zkoumat plnn zvazk z Helsink. Jako signati tohoto prohlen
povujeme prof. dr. Jana Patoku DrSc, Vclava Havla a prof. dr. Jiho Hjka,
DrSc lohou mluvch Charty 77. Tito mluv ji plnomocn zastupuj jak ped
sttnmi a jinmi organizacemi, tak ped na i svtovou veejnost a svmi
podpisy zaruuj autenticitu jejch dokument. V ns i v dalch obanech f,
kte se pipojuj, budou mt sv spolupracovnky, kte se s nimi astn
potebnch jednn, ujmou se dlch kol a budou s nimi sdlet vekerou
odpovdnost.
Vme, e Charta 77 pispje k tomu, aby v eskoslovensku vichni
oban pracovali a ili jako svobodn lid.
V Praze 1.ledna 1977
Milan Balabn, duchovn
dr. Karel Bartoek CSc, historik
Jaroslav Bata, dlnk
ing. Rudolf Battk, sociolog
Ji Bedn, elektrik
Otka Bednov, novinka
ing. Antonn Blohoubek, technik
dr. Jan Bernek, historik
Jitka Bidlasov, ednice
prof. dr. Frantek Blha, lka
Jaroslav Brosk, bv. stt. zam.
dr. Ji Brabec CSc, literrn historik
Vratislav Brabenec, hudebnk
Eugen Brikcius, svob. povoln
dr. Toman Brod, CSc, historik
Ale Bezina, zzenec
ing. Stanislav Budn, novin
doc. dr. Josef Csaovsk, vtv. kritik
ing. Karel ejka , technik
Otto ern, dlnk
prof. dr. Vclav ern, dr. h. c. lit. historik
Miroslava ern-Filipov, novinka
Egon ierny, orientalista
dr. Ji utka, vdeck pracovnk
Ji Danek, dlnk
Juraj Daubner, filolog
Ivan Dejmal, dlnk
Ji Dienstbier, novin
Zuzana Dienstbierov, psycholoka
Lubo Dobrovsk, novin
ing. Petr Dobrovsk, technik
Bohumil Doleaql, lit. kritik
dr. Ji Doleal CSc, historik
doc. dr. Irena Dubsk, filosofka
dr. Ivan Dubsk CSc, filosf
Ladislav Dvok, spisovatel
Michael Dymek, matematik
dr. Vratislav Effenberger CSc, estetik
Anna Frov, historika umn
Zdenk Fot, novin
ing. Karedl Fridrich, ekonom
Ji Frodl, novin
prof. dr. Ji Hjek, DrSc, politik
doc. Milo Hjek , CSc, historik
Ji Hank, novin
Olaf Hanel, vtvarnk
ing. Ji Hanzelka, spisovatel
Vclav Havel, spisovatel
Zbynk Hejda, spisovatel
dr. Ladislav Hejdnek, filosof
Josef Hiral, spisovatel
dr. Josef Hodic, historik
dr. Miroslava Holubov, histofrika umn
Robert Hork, bv. polit. prac.
ing. Milan Hoek, bv. stt. zam.
Jiina Hrbkov, novinka
ing. dr. Oldich Hromdko, bv. plukovnk SNB
Marie Hromdkov, bv. polit. pracovnice
doc. Milan Hubl CSc, historik
dr. Vclav Hyndrk, historik
zasl. umlkyn Vlasta Chramostov, hereka
dr. Karel Jaro, CSc, bv. polit. pracovnk
dr. Oldich Jaro, historik
doc. dr. Vra Jaroov, historika
prof. dr. Zdenk Jinsk DrSc, prvnk
ing. Otakar Jlek, ekonom
ing. Jaroslav Jra, technik
Karel Jirek, bv. stt. zam.
doc. dr. Frantiek Jirnek, pedagog
Vra Jirousov, historika umn
Jaroslav Jr CSc, historik
dr. Miroslav Jodl CSc, sociolog
dr. Josef John, prvnk
ing. Jarmila Johnov, ekonomka
ing. Ji Judl, technik
Pavel Jurek, film. reisr
Petr Kabe, spisovatel
dr. Oldich Kaderka, prvnk a politik
prof. dr. Miroslav Kadlec, ekonom
prof. dr. Vladimr Kadlec, ekonom a politik
dr. Erika Kadlecov, CSc, socioloka
Svatopluk Karsek, duchovn
prof. dr. Vladimr Kak, historik
dr. Frantiek Kautman CSc, lit. historik
Alexandr Kliment, spisovatel
dr. Bohumil Klpa CSc, historik
prof. dr. Jaroslav Klof DrSc, sociolog
doc. dr. Vladimr Klokoka, prvnk
ing. Alfrd Kocb, duchovn
Zina Koov, studujc
doc. dr. Lubo Kohout , CSc, politolog
Pavel Kohout, spisovatel
Ji Kol, spisovatel a vtvarnk
dr. Boena Komrkov, pedagoka
dr. Vclav V. Komeda, historik
Vavinec Kori ml. dlnk
Vavinec Kori st. sociolog
dr. Ji Konek, ekonom
dr. Karel Kostroun, loit. historik
Anna Koutn, ednice
doc. ing. Miroslav Krl , CSc, vdeck pracovnk
dr. Frantiek Kriegel, politik a lka
Andrej Krob, dlnk
doc. dr. Jan Ken DrSc, historik
Marta Kubiov, zpvaka
Karel Kyncl novin
dr. Michal Lakato CSc, prvnk
Ji Lederer, novin
Pavel Landovsk, herec
ing. Jan Letnsk, technik
dr. Ladislav Liz, bv. polit. prac.
Oldich Lika, bv. stt. zam.
Jaromr Litera, bv. polit. prac.
Jan Lopatka, lit. kritik
dr. Emil Ludvk , hud. skladatel
Klement Luke
dr. Sergej Machonn, div. kritik a pekladatel
prof. dr. Milan Machovec, DrSc, filosof
Anna Marvanov, novinka
Jelena Manov, scnaristka
Ivan Medek, hudebn publicista
doc. dr. Hana Nejdrov CSc, historika
dr. Even Menert, CSc, filosof
doc. dr. Jaroslav Meznk, historik
doc. dr. Jan Mlynrik, historik
doc. dr. Zdenk Mlyn, CSc, prvnk a politik
Kamila Moukov, televizn hlasatelka
Ji Mrzek, topi
dr. Pavel Murako, filolog
Ji Mller
Jan Nedvd, novin
Dana Nmcov, psycholoka
Ji Nmec, psycholog
dr. Vladimr Nepra, novin
Jana Neumannov, CSc, historika
Vclav Novk, bv. sttn zam.
dr. Jaroslav Opat, DrSc, historik
dr. Milan Othal, CSc, historik
dr. Ludvk Pacovsk, novin
Ji Pallas, technik
Martin Palou, programtor
doc. dr. Radim Palou, pedagog
prof. dr. Jan Patoka, DrSc, dr. h. c. filosof
Jan Patoka ml., dlnk
dr. Frantiek Pavlek, spisovatel
Karel Pecka , spisovatel
Jan Petrnek, novin
Tom Pkn, novin
dr. Karel Pichlk, historik
dr. Petr Pithard, prvnk
ing. Zdenk Pokorn, technik
Vladimr Pkazsk, novin
Drahue Probotov, novinaka
Jana Pevratsk, pedagoka
dr. Zdenk Pikryl, politolog
Milo Rejchrt, duchovn
Zuzana Richterov, v domcnosti
Ale Richtr, dlnk
dr. Milan Richtr , prvnk
Vladimr ha, pedagog
generlporuk Vilm Sacher
Vojtch Sedlek, programtor
Helena Seidlov, knihovnice
nrodn umlec Jaroslav Seifert, bsnk
dr. Gertruda Sekaninov-akrtov, prvnika a diplomatka
Jan Schneider, dlnk
Karol Sidon, spisovatel
Josefa Slnsk
ing. Rudolf Slnsk, technik
Vclav Slavk, politolog
Elika Skenkov
Jan Sokol, technik
doc. dr. Jan Souek, sociolog
ing. Josef Stehlk, bv. polit. prac.
Dana Stehlkov
dr. Eva Stuchlkov, psycholoka
Vladimr Stera, bv. stt. zam.
Jana Sternov
dr. estmr Such, novin
Jaroslav Suk, dlnk
Vra Sukov, novinka
Jan abata, topi
doc. dr. Jan abata, CSc, psycholog a bv. polit. prac.
Vclav abata, vtvarnk
Anna abatov, ml. , ednice
Jan afrnek, vtvarnk
doc. dr. Brantiek amalk DrSc, prvnk a politolog
ing. Vclav ebek, architekt
ing. Jana ebkov, technika
prof. ing. Vnek ilhan, CSc, ekonom
dr. Libue ilhanov, CSc, socioloka
Ivana imkov, psycholoka
doc. ing. Bohumil imon CSc, ekonom a politik
Jan imsa, duchovn
doc. ing. Jan indel CSc, filosof
Vladimr kutina, novin
Pavel remer, mikrobiolog
Milue tevichov, dlnice
Marie tolovk, dchodkyn
Vra ovkov , novinka
dr. Miroslav umavsk, historik
Petruka ustrov, ednice
Marie vermov
prof. dr. Vladimr Tardy, psycholog a filosof
zasl. umlec Dominik Tatarka, spisovatel
dr. Jan Tesa, historik
dr. Julius Tomin, filosof
Josef Topol , spisovatel
Jan Trefulka, spisovatel
dr. ing. Jakub Trojan, duchovn
Vclav Trojan, programtor
dr. Miroslav Tyl, technik
dr. Milan Uhde, spisovatel
Petr Uhl, technik
Zdenk Urbnek, spisovatel a pekladatel
doc. dr. Rena Vackov, historika umn
Ludvk Vaculk, spisovatel
Ji Vanura, historik
Frantiek Van؟ek, novin
Dagmar Van؟kov, novinka
dr. Zdenk Va硟ek, historik
dr. Jaroslav Vitek, bv. polit. prac.
Jan Vladislav, spisovatel
Tom Vlask, dlnk
Frantiek Vodslo, politik
Josef Vohryzek, pekladatel
Zdenk Vokat, dlnk
Pemysl Vondra, novin
ing. Alois Vyroubal, technik
dr. Vclav Vrabec, novin a historik
Jaromr Wo, vtvarnk
Ji Zruba, architekt
dr. Jiina Zelenkov, lkaka
Rudolf Zeman, novin
Zdenk Zikmundovsk, bv. stt. zam.
doc. ing. Rudolf Zukal CSc, ekonom
doc. dr. Josef Zvina, duchovn
Petr Zeman, biolog
dr. Pavel Rychetsk, prvnk
Ji Ruml novin