Charta 77
Federlnmu shromdn SSR
Praha
Prvo na prci je skuten jednm z nejdleitjch prv lovka
a obana. Prvem na prci se rozum, e lovk m monost vykonvat takovou
prci, kter odpovd jeho schopnostem, kvalifikaci a zjmm. eskoslovensk
stava zaruuje toto prvo vem obanm a nespojuje se dnmi dalmi
politickmi i socilnmi poadavky. Avak pracovn a sociln diskriminace
statisc eskoslovenskch oban prvo uplatovno podmnn, e neplat pro
vechny, a e kritria, podle kterch plat toto prvo pro nkter vce, pro
nkoho mn, a pro jin vbec ne nejsou dna platnou prvn formou,ale jsou
svvoln, tj. mn se podle okamitch poteb politick moci.
Zbaven prva na prci jako forma "politickho trestu"
nen v eskoslovensku nim novm . V iv pamti spolenosti jsou vlny
takovch repres po roce 1948, v padestch letech, po "maarskch
udlostech" a po roce 1969. Je nesporn, e touto pracovn diskriminac
nebyli postieni jenom jednotliv oban, ale e j byla znan ochuzena cel
nae spolenost.
Ppady pracovnch postih, zejmna po roce 1969, byly ve stovkch
a tiscch ppad zdokumentovny: tyto represe nebyly a na zanedbateln
ppady napraven. Proto, jsou-li dnes opt tak i onak vyhazovny z prce
"pouze" destky a stovky lid, je to velmi srozumitelnou hrozbou pro
celou spolenost, e kritick nzor aktivn obansk postoj pin riziko, e
reprza masovho propoutn z prce je opt mon. Nen tud nadszkou,
konstatujeme-li, e prvo na prci je v SSR spe odmnou, ne prvem,
odmnou, kterou je mon kdykoliv komukoli "za trest" odejmout.
Takov stav je ovem v rozporu s stavou i s platnmi zkony.
Novelizace zkonku prce v r. 1975 nov formulovala ta ustanoven, kter byla
upravena po roce 1969 s clem umonit masov propoutn oban podle poteb
politick moci. Na mezinrodnm fru - v Mezinrodn organizaci prce, kde SSR
byla na seznamu stt nedodrujcch pijat zvazky, vldn mluv prohlsil,
e nov zmn pslunch ustanoven zkonku prce ji vyhovuje mezinrodnm
normm, m.j. i mezinrodnm paktm o obanskch a politickch prvech a o
prvech hospodskch, socilnch a kulturnch a e znemouje, aby dochzelo k
propoutn z prce z politickch dvod. M.j. konkrtn prohlsil, e
"revidovan text l. 53 ZP) tkajcch se okamitho propoutn z prce -
pozn. autor) se tk ppad, v nich pracovnk ohrozil bezpenost sttu. V
takovch ppadech je nutno podat dkazy, e pracovnk se dopustil inu
takovho rzu, e uvd v nebezpe bezpenost sttu. Bezpenost sttu se
rozum neporuenost sttnho zem, neporuenost zpsobilosti sttu organizovat
svoji obranu, neporuenost sttnch instituc a sttnho tajemstv" (podle
zpisu . 36 a ze 60. zasedn MOP v enev). S. sttn mluv nenamtal proti
zvru komise znalc MOP, kter po tomto oficilnm ujitn zaujala
nsledujc stanovisko (viz. cit. vpis ): Nyn se zd, e nov znn lnk
zk. prce 46 a 53, v nich byl nahraen pojem "poruen socialistickho
spoleenskho du" pojmem "ohroen bezpenosti sttu"
odstrauje charakteristick znaky pedchozho textu, kter mohly dvat podklad
k nmitkm. Je dleit aby tyto zmny byly propagovny a skuten uplatovny.
Je teba zdraznit, e neshodu v politickch rozhodnutch nebo politickch
nzorech nelze povaovat za vzn na bezpenost sttu, nbr za vc,
vztahujc se k svobod mylen. Je dleit uplatovat literu, ale tak ducha
dohoda."
Proputn se zamstnn ady s. oban za to, e podepsali
Prohlen Charty 77, dovolvajc se dodrovn Paktu o lidskch prvech
ratifikovanch Federlnm shromdnm a publikovanch ve Sbrce zkon .
120/1976, a dalch pak za to, e odmtli Chartu 77 odsoudit,svd o tom, e
vklad zkonku prce podan s. zstupcem v MOP nen v eskoslovensku obecn
pijatm vkladem. I dnes povauje mnoho zamstnavatel nap. podpis Charty 77
za "ohroen bezpenosti sttu". Stejn stanovisko zaujm i
generln prokurtor SSR, funkcion, jeho zkladn povinnost je dbt na
dodrovn jak litery tak i ducha zkon a nepipoutt, aby byly rozdln
vykldny pro domc a zahranin potebu, i soudy, kter projednvaj
pracovnprvn spory.
Shromdili jsme adu daj, kter prokazuj postih oban v
pracovn sfe. Hnut Charta 77 chce spolupsobit pi een problm spojench
s uplatovnm obanskch lidskch prv a v tto souvislosti mimo jin
zveejovat ppady poruovn eskoslovenskm prvnm dem garantovanch prv
oban. Jestlie jsou v tto zprv zachyceny pevn ppady poruovn prv
tch oban, kte podepsali Chartu 77, nen to v dnm ppad proto, e by
se hnut Charty 77 zajmalo vlun o osudy svch signat. Avak v souasn
vln pracovnch perzekuc jsou pevn postihovni prv oni. Charta 77 hodl
tedy i nadle zveejovat vechny ppady poruovn prv oban, o kterch se
jej signati dovd a pedkldat je kompetentnm s. mstm.
Dokumentace nen pln a nepodchycuje ani vechny ppady
proputn ze zamstnn, k nim dolo v poslednch tdnech. K pracovnm
postihm toti dochz i nadle, a soudn spory o jejich neplatnost vesms
neskonily a dokumentace se obtn opatuje zejmna z mimopraskch mst, K
3O, dubnu je ve zprv podchyceno 8l ppad , a to bu kopiemi vpovdi a
dalch ednch doklad, dle podrobnmi zznamy, i jinmi informacemi o
konkrtnch ppadech. V textu jsou odkazy na dokumentaci uvedeny sly v
zvorkch.
xxx
Oban zaujmajc aktivn kritick vztah k souasnmu reimu jsou
v pracovn prvn sfe postihovni zejmna takto:
l. okamitm zruenm pracovnho pomru
2. vpovdi s l-3 msn vpovdn lhtou.
3. Rozvznm pracovnho pomru dohodou, k n byl zamstnanec
donucen nejrznjm ntlakem, nejednou i vydrnm.
4. Neuzavenm smlouvy o trvalm pracovnm pomru po uplynut
msn zkuebn lhty s tmi, kte prv mnili msto nebo , kte se sna
nastoupit nov msto pot, kdy jejich pedchoz pracovn pomr byl protiprvn
ukonen.
5. Vytvoenm situace, kdy oban po ukonen jednoho zamstnn
neme zskat zamstnn nov.
6. Peazenm na hor nebo mn placenou prci neodpovdajc
schopnostem, kvalifikac i zjmm, s m pracovnk mus souhlasit, protoe mu
jinak hroz rozvzn pracovnho pomru.
7. Jinmi zpsoby, kter nelze postihnout jedinou shrnujc
charakteristikou.
Po nzornost uvedeme nkolik ppad prokazujcch nezkonnost
postupu zamstnavatel.
l.Je zdokumentovno l9 ppad, kdy zejmna v souvislosti s
Chartou 77 byl obanm okamit zruen pracovn pomr.
Dvodem pro okamit zruen pracovnho pomru samostatnho
pprave v Prask stavebn obnov ing. Oldicha Hromdka (l) nap. bylo , e
podpisem Charty 77 se dopustil: "a)...vnho provinn proti zjmm
dlnick tdy a naeho socialistickho zzen a hrubho poruen pracovn
kzn,
b) pmo se podlel na ohroen bezpenosti SSR, a to zejmna
integrity jejho sttnho zzen a mezinrodnch vztah". Ve vyjden k
alob doc. Zd. Mlyne (2), entomologa v Nrodnm muzeu, se prav: "Tm,
e alobce tzv. Chartu 77 podepsal, zpsobil spolu s ostatnmi podpisovateli,
e jej uveejnn v zpadnch sdlovacch, prostedch se stalo podntem k
pomlouvan kampani proti stاejnm zkladm naeho socialistickho zzen.
Socialistick spoleensk zzen naeho sttu je v rmci spojenectv stt
socialistick soustavy hlavn zrukou na bezpenosti. Dobrovoln podpis tzv.
Charty 77 je proto nutn pokldat za ohroen bezpenosti sttu..." A v dal
vpovdi, dan Ladislavu Dvokovi (3) editelem Sttn knihovny SSR, chyb
jen ve trestu, k nmu zamstnavatel odsuzuje svho zamstnance". ...
Souasn jste se dopustil jednn, naplujcho znaky skutkov podstaty
trestnho inu proti zkladm republiky..." V tchto odvodnnch
vpovd, stejn jako v ad dalch se za ohroen bezpenosti sttu vydv
prv to, co s. vldn mluv na foru MOP vylouil.
Obdobn je prvo poruovno pi zdvodovn okamitho zruen
pracovnho pomru podle 53, odst. Ib, tj. tak hrubm poruenm pracovn
kzn, e by setrvn pracovnka na pracovit bhem vpovdn lhty brnilo
udret pracovn kze v organizaci. Je nezkonn vydvat za hrub poruen
pracovn kzn". podpis dokumentu o lidskch prvech, k nmu se
pracovnci rozhodli zcela mimo pracovn proces, ve sv soukrom sfe, nap.
rektor Univerzity Karlovy ve vpovdch Blanky Dobeov (4) a doc. Radima
Paloue (5) uvd, e dvodem k vpovdi " je skutenost, e jste
podepsala protisocialistick prohlen tzv. Charty 77. Tm jste poruila
pracovn kze tak hrubm zpsobem, e Vae ponechn na Univerzit Karlov do
uplynut vpovdn lhty nen mon z dvodu udren pracovn kzn."
Obdobn byli na hodinu proputni historika Anna Frov (6,7), doc. Frantiek
Jirnek (8), kter v minulch dnech zemel, ing. Petr Kabe (9), prof.Miroslav
Kus (lO), Ivan Medek, JUDr. Petr Pitthart (II), Kvtoslava Princov (l2),
Drahue Probotov, Helena Seidlov (l3), Betislav Verner (l4), Karel Kyncl
(l5,l6), byl nejdve zmnou pracovn smlouvy, s n nesouhlasil, peloen na
jinou prci a byl mu zakzn pstup na pvodn pracovit. Protoe se odmtl
dostavit na nov uren pracovit, byl jeho pracovn pomr okamit zruen pro
hrub poruen pracovn kzn. Tak byl protiprvn proputn ze zamstnan
oban, kter podepsal Chartu 77, ani o tto rozhodujc okolnosti ve vpovdi
padlo jedin slovo.
Podle stejnho ustanoven zkonku prce byl okamit zruen
pracovn pomr stedokolskch profesor Jana Urbana (l7) a Karla Pechka (l8)
i idie Michala Rabase (l9), protoe odmtli na svm pracoviti hlasovat pro
rezoluci odsuzujc Chartu 77).
2. V dokumentaci je uvedeno 23 ppad rozvzn pracovnho pomru
dle 46. Podle tohoto paragrafu lze dt vpov, "nespluje-li pracovnk
pedpoklady ustanoven prvnmi pedpisy pro vkon sjednan prce nebo
"nespluje-li poadavky, kter jsou nezbytnou potebou pro dn vkon
jeho prce". Vzkumn stav polygrafick sdlil prof. Vl. Kakovi (2O) ,
e "vzhledem ke skutenosti, e jste...signatem v dokumentu Charta 77,
kter byl sepsn a pouit proti zjmm SSR a proti socialistickmu zzen
naeho sttu, povaujeme Vai dal innost... v naem vzkumnm stavu za
nenosnou". Za nenosn povaovali rovnا vedouc pracovnci n.p. Vojensk
stavby setrvn na stavb praskho Metra jako dlnka vrtkae dr. Karla
Kostrouna (21), jako nonho hldae v Nrodn galerii filosofa Tome
Brunclka (22) a Pavla Blatnho (23) n.p. eleznin stavitelstv jako dlnka -
vedoucho party dr. Jiho utky (24). Obdobn vpovdi dostali ing. Antonn
Blohoubek (25), Zuzana Dienstbierov (26). Zbynk Hejda (27), prof. Zdenk
Jinsk (28) , ing. Jan Letinsk, Jindra Kadlecov (29), doc. Vladimr
Klokoka (3O), Ji Pallas (3l), RNDr. Martin Palou (32), PhDr. Zdenk Pinc
(33), Jan abata (34), PhDr. Tom Vrba, ing. Richard Urx (35), MUDr. Jiina
Zelenkov (36) a dle Bonaventura Boue, Soa echov, Vladimr ech, Michael
Dymek, Vladimr Nepustil a Tom Rika. Jak je zejm, navzdory s.
vldnho mluvho v MOP jsou i nadle s. oban proputni ze zamstnn z
politickch dvod.
3. Po dohod byl pracovn pomr rozvzn se esti obany, kte
podepsali Chartu 77. Platnost takovch dohod je sporn, protoe byly uzavrny
pod ntlakem, pod hrozbou ztrty zamstnn podle 46 nebo 53 ZP. Nap. Jitka
Matzenauerov (37) uvd, e j organizace (Sttn knihovna) pohrozila, e
nezkon-li pracovn pomr sama (tj. dohodou), dostane vpov pro "ztrtu
dvry". Obdobn ukonil svj pracovn pomr Ludvk Karvn, Hana Svobodov
a Frantiek Van؟ek (38),dr. Jaroslav Krej a Jaroslava Binarov museli
ukonit svj pracovn pomr dohodou, nebo jejich zamstnavatel jim hrozili,
e jinak nedostanou souhlas s vysthovnm do Rakouska, a daj.
4. Bhem zkuebn lhty bylo proputno ze zamstnn pt
oban,kte prv mnili zamstnn a u nich asov i vcn souvislost mezi
neuzavenm pracovn smlouvy a podpisem Charty 77 je oividn.
Jde o tankov ppad zneuit prva, protoe odmtnut uzavt
smlouvu nen nutn nijak zdvodovat. Tmto zpsobem pili o prci Milue
tevichov, prodavaka ve Verneicch (prodejna uzavena, protoe v n neml
kdo prodvat), Pavel remer, Ivan Dejmal (39), kter myl vklady u podniku
klid (bylo mu psemn sdleno, e ... "dostali jsme pkaz rozvzat s
Vmi pracovn pomr ve zkuebn lht") a Jaromr Litera, s Drahu
Probotovou byl nejdve rozvzn pracovn pomr podle 53. Za pomoci odboru
pracovnch sil ONV Praha I nala nov zamstnn, avak ve zkuebn lht byla
proputna.
V souvislosti s Chartou 77 ztratili dal oban prci za
rozmanitch okolnost. Filosof Milan Machovec (4O) nesm hrt na varhany v
kostele sv. Antonna v Praze. stn mu bylo sdleno, e ze skutenosti, e
hraje na varhany bylo vyvozeno, e je crkevn osobou a proto potebuje k
vkonu svho povoln sttn souhlas obdobn jako duchovn. Duchovn Frantiek
Korbela jet 28.2.1977 obdrel pslib sttnho souhlasu, ale vzpt byl slib
odvoln. Doc. Jan Mlynrik nedostal msto vrtnho ve studentsk koleji. Jan
Princ, kter opoutl msto asistenta ve F SAV (4l), protoe nsledoval
manelku do msta bydlit, nedostal slben msto ekonoma na Sttnm statku
Verneice a ani dal msta v mstnm podniku bytovho hospodstv ve
Verneicch, v n.p. Potraviny, v drustvu Meliorace, ve Sttnch lesch D؟n
apod. Z dvod "reorganizace" ztratil msto ing. dr. J.S. Trojan. Bez
prce jsou bval politit vzov Michal Hbl a Ji Mller.
Dal politick vze, dr. Jan Tesa (42), kter zprvu hledal
prci odpovdajc jeho kvalifikaci a pozdji jakoukoli, jen aby se uivil, od
podniku Povod Moravy dostal psemn sdlen: "Po strnce kdrov - nelze
pijat do funkce vrtnho - hldae v objektu povodovho dvora Brno Komrov".
Jeliko dosud nenael dn msto, podal o umonn pracovnho pomru v
zahrani se zachovnm trvalho bydlit v eskoslovensku.
6. Podle naich informac bylo v souvislosti s Chartou 77
peazeno na hor a mn placenou prci nejmn devt oban. Formln je
peazen aktem, kter pedpokld alespo pasivn souhlas peazenho. Toto
een bylo postienmi pijato jen proto, aby mohli uivit sv rodiny a sebe.
Nap. Jitka Bidlasov (43) byla peloena" ...v dsledku nezbytn provozn
poteby, jeliko nespluje pedpoklady ustanoven usnesenm V KS" Ke
kdrov a personln prci" " z funkce samostatnho ekonomickho
pracovnka vzkumnho a vvojovho pracovit Praskch cukrren a sodovkren
na prci dlnice v cukrsk vrob. Podobn bylo postupovno proti ing. Karlu
Fridrichovi, dr. Jimu Gruovi, dr. Vclavu Hyndrkovi, ktermu byl souasn
zruen vedlej pracovn pomr u Prask informan sluby, kde pracoval jako
tlumonk a pekladatel, Janu Lopatkovi, Vclavu Novkovi, Alei Richtrovi a
JUDr. Milanu Richtrovi.
7. Josef Csaovsk, bval docent estetiky na Univerzit Karlov,
je malem a umleckm kovem. Umleck komise FVU s nm nyn pot co
podepsal Chartu 77, odmt uzavt jakkoli smlouvy a odmt pijmout do
prodeje v monopolnch prodejnch umleckch dl "Dlo" jakkoli jeho
prce. Navc s nm byly zrueny ji uzaven smlouvy, co me vst ke ztrt
statutu obana vykonvajcho svobodn povoln a ke ztrt nrok na
nemocensk a dchodov zabezpeen. Podobn osud postihl umleckho perkae
Vclava abatu v Brn.
Spisovatelka Hana Poniack pro sv upmn a staten vystoupen
na letonm sjezdu Svazu slovenskch spisovatel byla z tohoto Svazu vylouena.
Zrove j byla zakzna publikan innost a byla zastaveno naten filmu
podle jejho scne. Spisovatel Karol Sidon se neme uivit ani prodejem v
trafice. PNS ho propustila na zklad doloky v pracovn smlouv, e organizace
me jednostrann ukonit pracovn pomr bez udn dvod. Dlnk Ji Olt z
Teplic v dopise zaslanm denku Prboj nesouhlasil se zpsobem veden kampan
proti Chart. Jmenovan denk jej napadl a uvedl s jeho jmnem pro jistotu i
adresu. lnek Prboje byl domovn sprv v Teplicch dostatenm dvodem k
tomu, aby nedodrela dohodu o jeho nstupu. Neuspl ani v podnicch Trizon, PNS
a Sklounion, akoli tam byla voln msta. Obdobn za rznch okolnost pili o
zamstnn Vratislav Brabenec, doc. Lubo Kohout, Miroslav eba a Andrej
Stankovi.
Existuj vak dal "mrnj" formy postihu. Tak nap.
Dr. Jaroslavu Opatovi a ing. Karlu Lnskmu byly v n.p. Montovan stavby, kde
pracuj jako dlnci, odaty prmie za vykonanou prci. Takovch ppad by
bylo mon uvst celou adu...
xxx
Na existennm postihu a pracovn diskriminaci se podlej i s.
odbory. Pedsednictvo RO dalo smrnici vylouit vechny signate Charty 77 z
odbor. Vyloueni byli nap. J. Opat, K. Lnsk, J. Pallas, V. Klokoka, Zd.
Jinsk, T. Vrba a mnoho dalch. Vechny vpovdi rovnا schvaluj zvodn
vbory pslunch pracovi. Odbory nehj prva svch len pronsledovanch
za politick nzory, nezvou je k projednvn jejich ppad, neposkytuj jim
prvn pomoc. Nap. J. utka (24) na svoji dost o prvn pomoc dostal
nsledujc odpov: "Svm podpisem protistranickho a protisttnho
panfletu "Charta 77" jsi poruil povinnosti lena ROH vyplvajc z
l. 5 stanov. Proto Ti v souladu s dem prvn pomoci nememe dnou prvn
pomoc poskytnout." Ke cti nkterch odborskch funkcion je nutn
zdraznit, e souhlas nen vdy jednomysln. Nali se, a zejm se i napt
nejsou takov lenov zvodnch vbor, kte nepodporuj nespravedlnost a
hlasuj bu proti nebo se alespo hlasovn zdr.
xxx
Prvn zkuenosti z projednvnm pracovnprvnch spor ped soudy
prvn instance ukazuj, e soudy se ztotouj a uvedenm pracovnprvnm
postihem. Pitom se asto zcela opomj jakkoli dkazn zen a prvoplatnost
zruen pracovnho pomru se uznv s odkazem toliko na stanovisko generlnho
prokurtora (44) , je nen pro soudy zvazn. Charta 77 se ped soudy nete,
ani nen zaloena ve spisech, take soud nejene nem monost, ale ani se
nesna pesvdit se o tom, zda se argumentace zamstnavatel zakld na
pravd.
Pkladem takovho rozsudku jsou rozsudky Obvodnho soudu pro
Prahu l ve vci Zd. Mlyne (45), Zd. Jinskho (46) a Jiho Pallase (47).
Soudci se v rozporu s platnmi prvnmi normami ani neodv
takovho zkoumn, protoe jsou si vdomi dsledk, kter by pro jejich
postaven znamenalo vyhovn alobm, tj. faktick zjitn, e Charta 77
neohrouje bezpenost sttu, e podpis Charty 77 nen hrubm poruenm pracovn
kzn, a e tedy vpovdi jsou neplatn...
Vtina tch, kte v poslednch tdnech ztratili prci, nemohou
najt nov zamstnn ,a to ani tehdy, jestlie vzhledem k poteb uivit
rodinu a sebe netrvaj na zamstnn odpovdajcm jejich schopnostem a
kvalifikaci. Stt jako jedin zamstnavatel, jako instituce dc innost
soud i bezpenosti, socilnch a zdravotnch slueb i kol, me dt sti
kdrovch referent pokyn, kdo sm a kdo nesm pracovat a ppadn na jakch
mstech. Velice snadno lze za tchto okolnost doshnout toho, aby stovky a
tisce lid jet ped ukonenm pracovnprvnch spor odsouzench politickmi
i policejnmi orgny dostaly prci jen tehdy a tam, kde a kdy to moc svm
zvltnm pokynem dovol. A touto metodou pidlovn mst vi tomuto typu
lid je tedy v praxi realizovn systm nucen a nesvobodn prce. Z tohoto
systmu nen tm niku, pro nkoho zbv posledn rozhodnut - opustit svou
vlast.
xxx
Navrhujeme, aby Federln shromdn jako nejvy zkonodrn
orgn republiky, kter jedin (dosud toti nebyl zzen stavou pedpokldan
stavn soud (je oprvnno podvat obecn zvazn vklad zkon, podalo vklad
46 a 53 zkonku prce a sdlilo s. obanm, kter vklad je sprvn -
vklad podan mluvm vldy u Mezinrodn organizace prce nebo stanovisko
generlnho prokurtora zaslan soudm.
Navrhujeme dle, aby stavnprvn vbor Federlnho shromdn
pezkoumal dokumentaci, tkajc se destek oban, kterou mu pedvme zrove
s touto zprvou a dal podnt ke zruen neoprvnn danch vpovd o dalch
pracovnch postih. (Mla by ovem bt pezkoumna i praxe minulch let a
zjednna pro desetitisce oban veker mon nprava.)
Navrhujeme, aby Federln shromdn jako orgn, jemu jsou
zodpovdny soudy i prokuratura, prozkoumalo jejich praxi pi projednvn
pracovnch spor, zejmna spor o platnosti vpovd danch pro obansk
postoje nebo neskrvan politick nzory a zajistilo, aby vklad zkon soudy a
prokuraturou byl v souladu s pozdji pijatmi prvnmi normami, v tomto
ppad s Pakty o obanskch a politickch prvech. Federln shromdn by
mlo rovnا zajistit, aby s pesnm vkladem zkon se mli monost seznmit
vichni eskoslovent oban.
Jsme pipraveni i v budoucnu postoupit Federlnmu shromdn
vekerou dokumentaci, kterou zskme, a pokud o to bude zjem, vestrann s nm
spolupracovat pi objasovn a odstraovn diskriminan praxe. Je nam
nzorem, e odpovdnost za zachovn prvnch d maj nejen pslun
instituce, ale tak vichni oban. To je ostatn zkladn motiv hnut Charty
77.
V Praze dne 30.kvtna 1977
Opisy tohoto dopisu souasn zaslme: generln prokuratue SSR,
pedsednictvu stedn rady odbor, Ministerstvu prce a socilnch vc SSR,
svtov odborov federaci.
Karel Sidon, dr. Ji utka, dr. Petr Pithart, Zuzana
Dienstbierov, Ivan Medek, Ji Pallas, Karel Kyncl, doc. Vladimr Klokoka,
prof. Zdenk Jinsk, doc . Lubo Kohout.
prof. dr. Ji Hjek, DrSc
mluv
Charty 77