Charta 77
Dokument Ÿ. 13
Ned vno zah jen‚ trestn¡ ý¡zen¡ popul rn¡ho p¡sniŸk ýe Jaroslava
Hutky a vlna protest…, kterou vyvolalo , zn m‚ ud losti ve Kdyni (k nim§ u§
Charta 77 zaujala stanovisko) a nØkter‚ dalç¡ ud losti a jevy posledn¡ doby
vyb¡zej¡ k £vaze o celkov‚ situaci v oblasti souŸasn‚ Ÿesk‚ popul rn¡ hudby a o
hlubç¡ch spoleŸenskìch d…sledc¡ch t‚to situace.
Jak zn mo, m…§e umØlec, p…sob¡c¡ v t‚to oblasti, profesion lnØ
vystupovat pouze prostýednictv¡m pý¡sluçnìch st tn¡ch agentur.
Tento princip, a pýedevç¡m zp…sob, kterìm je prakticky
uskuteŸåov n, je z kladn¡ pý¡Ÿinou st le se prohlubuj¡c¡ krize v t‚to
spoleŸensky tak vìznamn‚ oblasti kultury. VeýejnØ v n¡ dnes vystupovat
pýedpokl d toti§ - d¡k tomuto principu - podrobit se slo§it‚mu, tuh‚mu a
nesmyslnØ byrokratick‚mu syst‚mu kontroly a ý¡zen¡, kterì nejen umØlce obŸansky
poni§uje a z jejich pr va na umØleckou Ÿinnost dØl zvl çtn¡ odmØnu Ÿi dar, ale
kterì celou sf‚ru popul rn¡ hudby po umØleck‚ str nce prokazatelnØ dus¡.
Monopoln¡mi organizacemi je podporov na pýedevç¡m tvorba, kter se pýizp…sobuje
po§adavk…m komerŸnosti nebo , kter se zaçtiœuje povrchn¡ a vesmØs jen £Ÿelovou
politiŸnost¡, a ovçem tak‚ tvorba tØch umØlc…, kteý¡ ovl daj¡ r…zn‚ ofici ln¡
instituce a organizace. Tato protاovan tvorba je hr na a vyd v na v rozsahu,
kterì neodpov¡d skuteŸn‚mu z jmu Ÿi popt vce, co§ na jedn‚ stranØ vyvol v
nespokojenost tØch posluchaŸ…, kteý¡ nejsou ochotni pýizp…sobit se Ÿemukoliv,
co je jim nab¡zeno, a na druh‚ stranØ otupuje vçeobecnì vkus. Tvorba
progresivnØjç¡, umØlecky osobit a odv §n , nezaýaditeln do çablon,
vytvoýenìch nekvalifikovanou byrokraci¡ a hloubØji p…sob¡c¡ na spoleŸensk‚
vØdom¡ a c¡tØn¡, stejnØ jako tvorba tØch umØlc…, kteý¡ se br n¡ nivelizuj¡c¡m
n rok…m ofici ln¡ch instituc¡, se naopak setk v s nejr…znØjç¡mi pýek §kami a
mnohdy je £plnØ potlaŸena.
Mnoho vynikaj¡c¡ch umØlc… popul rn¡ a jazzov‚ hudby opustilo
postupnØ republiku, tito umØlci odm¡tli se dan‚ situaci pýizp…sobit, proto§e
c¡tili, §e jim znemo§åuje umØleckì vìvoj. Jsou mezi nimi napý. Krautgartner,
Hammer, Vitouç, Mr z, JakuboviŸ, Konop sek, Mader, Arnet, Pilar, Hejniç , Kryl,
Pýenosilov , æedivì, Peçta, Kozel, Khnut, Kr l, Bezloja, Berka, Kirken,
Svoboda, Smetana, Netopil, Schwarz, Matouçek. (V t‚to souvislosti by bylo mo§no
vzpomenout i kr tk‚ emigrace umØlce Karla Gotta a jeho orchestru).
NØkteý¡ z tØchto umØlc… dos hli po sv‚ emigraci u§ svØtovìch
£spØch… a jejich odchod znamen nepochybnØ pro Ÿeskou kulturu velkou ztr tu.
Z kladn¡m n strojem omezov n¡ umØlc… je trval hrozba Ÿ steŸn‚ho
nebo £pln‚ho znemo§nØn¡ veýejn‚ Ÿinnosti. Tato hrozba m zhoubnì vliv na
vçechny veýejnØ p…sob¡c¡ umØlce, a tedy i na celou popul rn¡ hudbu: ze strachu,
kterì v nich vyvol v , podýizuj¡ umØlci sv…j autentickì vìraz sv‚ osobnosti
snaze zavdØŸit se po§adavk…m a vkusu ofici ln¡ch Ÿinitel…. Pokud jde o £pln‚
znemo§nØn¡ veýejn‚ Ÿinnosti, lze
pouk zat na nØkter‚ obecnØ zn m‚ pý¡pady: nejpopul rnØjç¡ zpØvaŸka
z konce le§ 6O. Marta Kubiçov m od r. 1969 znemo§nØnu jakoukoli Ÿinnost ve
sv‚m oboru a jej¡ jm‚no nesm¡ bìt ani v souvislosti s jej¡m dý¡vØjç¡m p…soben¡m
publikov no. ZpØv k Karel ¬ernoch nemØl veýejnØ vystupovat, dokud se rovnا
veýejnØ nevzdal svìch dý¡vØjç¡ch obŸanskìch postoj…. Po l‚ta se nesmØlo objevit
jm‚no skladatele Jarom¡ra Vom Ÿky.
éplnì z kaz nebo znemo§nØn¡ veýejn‚ho vystupov n¡ bìvaj¡ v
posledn¡ dobØ dokonce kombinov ny s r…znìmi vykonstruovanìmi trestn¡mi
obvinØn¡mi. Na jaýe 1976 bylo 19 hudebn¡k… a zpØv k… ze skupiny The Plastic
People a DG 307 a z jejich okruhu vzato do vyçetýovac¡ vazby. VØtçina z nich
byla obvinØna z vìtr§nictv¡ a na podzim 1976 byli vedouc¡ skupin Ivan Jirous a
Pavel Zaj¡Ÿek, spolu se saxofonistou Vratislavem Brabencem a zpØv kem Svatoplukem
Kar skem pro tento trestn¡ Ÿin odsouzeni, ostatn¡ jsou st le obvinØni.
Krimin ln¡ obvinØn¡ mØlo v tomto pý¡padØ zcela zýetelnØ zakrìt pravou pý¡Ÿinu
jejich postihu, kterou byl odpor ofici ln¡ch m¡st k jejich tvorbØ. PodobnØ tomu
tak bylo v pý¡padØ skupiny Sirotci. A stejnØ tomu tak je souŸasnØ u Jaroslava
Hutky, kterì je obvinØn z nedovolen‚ho podnik n¡, kter‚ho se mØl £dajnØ
dopouçtØt svìmi koncerty. Jde o obvinØn¡ i po str nce pr vn¡ zcela pochybn ,
podle nich§ byl Hutka - jako§to autorsk osobnost bez kvalifikace vìkonn‚ho
umØlce - na koncerty zv n a za nØ honorov n, jasnØ vyplìv , §e pr vn¡
odpovØdnost za jeho honorov n¡ nesou organizace, kter‚ ho zvaly. Tvrzen¡
bezpeŸnostn¡ch org n…, §e Hutka nen¡ dostateŸnØ vìraznou autorskou osobnost¡,
je pýitom ve zýejm‚m rozporu jak s hodnocen¡m pýedn¡ch umØleckìch kritik…, tak
i s Hutkovou popularitou, kterou dostateŸnØ dotvrzuje i fakt , §e r…znìm £ýad…m
doch zej¡ stovky protest… proti Hutkovu st¡h n¡ od jeho pý¡znivc… z cel‚
republiky.
Velmi pestr je paleta r…znìch Ÿ steŸnìch z kaz…, ŸasovØ omezenìch
nebo vztahuj¡c¡ch se jen na urŸitou oblast. Kupý¡kladu: Jiý¡ Suchì nesm¡
vystupovat v ¬s. televizi. Petr Sp lenì mØl na dva mØs¡ce zak z nu veçkerou
Ÿinnost a dva roky nesmØl vystupovat v televizi. Frantiçek Ringo ¬ech mØl z kaz
koncertn¡ Ÿinnosti na 6 mØs¡c…. Ota Petýina se musel vzd t koncertn¡ Ÿinnosti,
proto§e si odm¡tl zkr tit vlasy. Jan VyŸ¡tal nesm¡ veýejnØ uplatnit sv‚ texty.
Bohdan Mikol çek byl nØkolik let zak z n pro obsah jedn‚ p¡snØ. Spiritu l
Kvintet byl zak z n na týi mØs¡ce, proto§e nechal Mikol çka vystoupit na sv‚m
pýedstaven¡ jako hosta. Skupina Bohemia byla zak z na mØs¡c kv…li obleŸen¡
svìch Ÿlen… na fotografii v hudebn¡m Ÿasopise, skupina ETC 2 mØs¡ce za nevhodn‚
obleŸen¡ div k… (!!!). Pra§sk‚ rockov‚ skupiny, skupina Marsyas a nØkteý¡
pra§çt¡ p¡sniŸk ýi mØli delç¡ dobu zak z no vystupovat v Z padoŸesk‚m kraji. S
obdobnìmi z kazy lok ln¡ho rozsahu se setkala ýada umØlc… po cel‚ republice.
Proti t‚to sv‚voli agentur a r…znìch centr ln¡ch i m¡stn¡ch instituc¡ nen¡
mo§n obrana, proto§e neexistuje odborov nebo jin organizace, kter by z jmy
umØlc… h jila, a jejich pr va nejsou chr nØna ani z kon¡kem pr ce,jako je tomu
u ostatn¡ch pracuj¡c¡ch, kterìm pýirozenØ nen¡ mo§no zak zat na nØkolik mØs¡c…
pr ci bez mo§nosti vìdØlku.
Zvl çtØ tاce jsou posti§eny skupiny nebo jednotlivci, v jejich§
reperto ru jsou skladby s n bo§enskìmi motivy. Tito umØlci u§ nesmØj¡
vystupovat ani v katolickìch kostelech, a jejich Ÿinnost je intenzivnØ
sledov na bezpeŸnostn¡mi org ny. N bo§ensk‚ motivy jsou potlaŸov ny i u
lidovìch p¡sn¡ a ve vys¡l n¡ rozhlasu a televize se nesmØj¡ objevovat v…bec,
co§ jde tak daleko, §e jsou v p¡sn¡ch zakazov na i jm‚na svatìch, a to i o
v noŸn¡ch sv tc¡ch.
Mno§stv¡ a druh po§adavk… kladenìch na veýejnØ p…sob¡c¡ umØlce,
stejnØ jako vysok‚ n roky na jejich schopnost rozumØt r…znìm z kulisn¡m vztah…m
v pý¡sluçnìch instituc¡ch a poŸ¡tat s nimi, zp…sobuj¡ ovçem §e s mnoha mladìmi
umØlci se veýejnost nem…§e sezn mi v…bec, proto§e jsou vzhledem k povaze sv‚
tvorby nebo neochotnØ pýijmout vnucen a Ÿasto nemor ln¡ "pravidla
hry" vlastnØ zak z ni dý¡v, ne§ mohou v…bec veýejnØ vystupovat.
NejrozmanitØjç¡mi z kazy a omezen¡mi jsou st le v¡ce omezov ny i
r…zn‚ festivaly a pýehl¡dky, pýedevç¡m ty, o kter‚ m z jem mlad generace.
Napý. celost tn¡ festival N mØçœ na Han‚ 1973, kde mØli vystupovat çpiŸkov¡
pýedstavitel‚ jazzu, rocku, folku a country, byl zak z n tØsnØ pýed zah jen¡m.
Na celost tn¡m country festivalu Jablonec 1974 byl z kaz pý¡stupu publika na soutاn¡
koncerty. Roku 1976 byly zak z ny celost tn¡ festivaly v KrumlovØ a v Dobruçce.
Letos bylo na Pra§skìch jazzovìch dnech zak z no vystoupit soubor…m Sachedria,
UH-2, UH-3, Old Teenagers a B¡l‚ svØtlo. 30.9. byla policejn¡mi org ny n silnØ
zastavena Ÿinnost Jazz and rock melodick‚ho centra, posledn¡ pra§sk‚ sc‚ny
tohoto zamØýen¡. Znemo§nØno bylo pokraŸov n¡ tradiŸn¡ch festival…, jako byly:
Beatovì festival, Beat salon, Folk a Country festival v Praze, Folkovì festival
v Uh. BrodØ, ésteckì zpØvn¡k atd. Zak z na byla i ýada ji§ vyrobenìch
gramofonovìch desek, jako napý. Ulrychova Odysea, Marta 1970, vçechny desky M.
Kubiçov‚, æafr n l977, a ovçem desky vçech umØlc…, kteý¡ odeçli do zahraniŸ¡.
Na £roveå popul rn¡ hudby m ovçem negativn¡ vliv i omezov n¡ hudebn¡ kritiky a
publicisty. Byl zruçen tìden¡k Aktuality melodie, d le Pop music expres,
Reperto r mal‚ sc‚ny, trampsk‚ Ÿasopisy a zpØvn¡ky. Zastaveno bylo vyd v n¡
slovn¡ku popul rn¡ hudby, ve skladech le§¡ u§ dva roky kniha dr. Kotka o
popul rn¡ hudbØ. V odborn‚m tisku se nesmØj¡ objevovat Ÿl nky Jiý¡ho ¬ern‚ho,
kritika, zabìvaj¡c¡ho se soustavnØ popul rn¡ hudbou, ¬ern‚mu je znemo§nØno i
vystupovat v nØkterìch klubech s jejich poýadem. Existuj¡c¡m Ÿasopis…m je
pýedpisov no , o kom smØj¡ ps t a o kom nikoli a jak maj¡ o r…znìch umØlc¡ch
ps t. Jsou zn my pý¡pady, §e byly Ÿasopisy nuceny ps t çtvav‚ Ÿl nky proti
trestnØ st¡hanìm umØlc…m, k nim§ jim dod vala materi ly a podklady, obsahuj¡c¡
Ÿetn‚ faleçn‚ informace, pý¡mo bezpeŸnosti. (napý. Ÿl nek "Magor" v Mlad‚m
svØtØ). Jak je manipulov n odbornì tisk, n zornØ ilustruje napý. to, §e kdy§ se
v anketØ 19 hudebn¡ch kritik…, spolupracuj¡c¡ch s Ÿasopisem Melodie, jedinìm
souŸasnìm Ÿasopisem pro popul rn¡ hudbu, um¡stili na 1. m¡stØ zpØv k Vladim¡r
Merta, na 2. m¡stØ Jaroslav Hutka a teprve na 3.m¡stØ zaslou§ilì umØlec Karel
Gott, nesmØl bìt tento vìsledek ankety publikov n.
N strojem seçnØrov n¡, omezov n¡ a nivelizace popul rn¡ hudby
nejsou ovçem jen nejrozmanitØjç¡ z kazy a jejich vçudypý¡tomn hrozba, ale i
zp…sob ý¡zen¡ toho, co ji§ bylo povoleno. Aby mohl umØlec profesion lnØ
p…sobit, mus¡ pýedevç¡m slo§it kvalifikaŸn¡ zkouçky. Je obecnØ zn mo, §e tyto
zkouçky jsou zamØýeny pýedevç¡m na tzv. "politickou vyspØlost",
kterou se rozum¡ bezvìhradnì souhlas (lhostejno zda skuteŸnì Ÿi pýedst¡ranì) se
vç¡m, co politick moc ve st tØ dØl a co ý¡k ofici ln¡ propaganda. D le
kvalifikaŸn¡ zkouçky zkoumaj¡ çkolometskìm zp…sobem teoretick‚ hudebn¡ znalosti
umØlc…, znalosti, kter‚ mnohdy nijak nesouvisej¡ s druhem a povahou jejich
tvorby, d¡k Ÿemu§ £spØch u takov‚ zkouçky v…bec nezaruŸuje umØleckou £roveå a
ne£spØch m…§e naopak v‚st k vylouŸen¡ mnoha vynikaj¡c¡ch umØlc…. V praktick‚
Ÿ sti kvalifikaŸn¡ zkouçky nen¡ v…bec br na v £vahu skuteŸn umØleck
p…sobivost tvorby zkouçenìch s ohledem na druh publika, kter‚mu je pýedevç¡m
urŸena, ani jej¡ skuteŸnì kulturn¡ smysl, rozhoduje tu pouze dojem z ýemesln‚
zruŸnosti, pýiŸem§ mnohdy jde o dojem osob, kter‚ nemaj¡ k dan‚ umØleck‚
Ÿinnosti v…bec § dnì vztah. D¡k t‚to praxi se ýada dobrìch umØlc… ke zkouçk m
v…bec nehl s¡ a mnoz¡ vynikaj¡c¡ zpØv ci a hudebn¡ci u n s neuspØli, jako napý.
Vladim¡r Merta (v¡tØz zm¡nØn‚ ankety odbornìch kritik…), dvojice Vodåanskì a
Skoumal, dobýe zn m z mnohalet‚ho vystupov n¡ v malìch pra§skìch divadlech,
zpØv k Hutka atd.
V d…sledku kvalifikaŸn¡ch zkouçek byl v roce 1975 drasticky sn¡§en
poŸet vìkonnìch umØlc…: v Ÿs. zem¡ch ze 6000 na 3000.
UmØlci, kteý¡ projdou s¡tem kvalifikaŸn¡ch zkouçek,se pak st vaj¡
de facto poddanìmi monopoln¡ch agentur, kter‚ se k nim chovaj¡ skuteŸnØ jako
feud ln¡ vladaýi: rozhoduj¡ za nØ ve vçech praktickìch a do jist‚ m¡ry i
umØleckìch ot zk ch, schvaluj¡ jednotliv‚ poýady a strhaj¡ jakoukoli odchylku
od schv len‚ podoby, rozhoduj¡, kterìch vystoupen¡ Ÿi z jezd… se umØlci z£Ÿastn¡
Ÿi nikoliv, pýiŸem§ je nut¡ vystupovat na tzv. politicky anga§ovanìch akc¡ch,
zasahuj¡ do slo§en¡ orchestr… a umØlc…m dokonce pýedpisuj¡, jak maj¡ bìt
obleŸeni, obuti a uŸes ni. Honor ýe jim jsou propl ceny s mnohamØs¡Ÿn¡m a
nezavis¡ v…bec na n vçtØvnosti Ÿi £spØchu, ale pouze na tý¡dØ, do kter‚
agentura umØlce zaýadila. üeditel‚ agentur maj¡ pr vo kdykoliv zmØnit Ÿi zruçit
rozhodnut¡ kvalifikaŸn¡ch komis¡ - pýitom je zn mo, §e vØtçina z nich nem
umØleck‚ vzdØl n¡. Rozhodnut¡ o tom, kdo sm¡ bìt profesion ln¡m umØlcem, z vis¡
na sv‚voli nØkolika £ýedn¡k…, neschopnìch vØtçinou porozumØt skuteŸn‚mu smyslu
r…znìch umØleckìch projev…. Agentury, ale i ostatn¡ kulturn¡ instituce
(rozhlas, televize, gramofonov‚ firmy, OSVU atd.(jsou pýitom ovl d ny klany a jednotlivci,
kryj¡c¡mi se sice hyperaktivn¡ politickou loajalitou, s l e d u j ¡ c¡ m i
vçak ve skuteŸnosti pýedevç¡m vlastn¡ z i sk .Tito lid‚ vyu§¡vaj¡
svìch postaven¡ a vz jemnìch kontakt… k maxim ln¡mu sebeuplatnØn¡, Ÿ¡m§
korumpuj¡ celou tuto oblast kultury. SpoleŸensk‚ d…sledky tohoto jejich
pý¡stupu je nezaj¡maj¡.
Podobnìm zp…sobem, jakìm je seçnØrov na profesion ln¡ tvorba, jsou
samozýejmØ seçnØrov ny i mo§nosti tvorby amat‚rsk‚, kter byla v t‚to sf‚ýe
v§dy jejich pýirozenìm z zem¡m. AŸkoliv ve svØtØ ofici ln¡ch dokumentech a
vyhl çen¡ch je v§dy znova zd…razåov no, jakou v hu d v kulturn¡ politika
naçeho st tu vçestrann‚ podpoýe lidov‚ tvoýivosti, ve skuteŸnosti jsou vçechny
prostýedky v tomto smØru investovan‚ stejnØ jako povolen¡ k vystupov n¡, v z ny
opØt na podm¡nku, §e se amat‚rçt¡ umØlci pýizp…sob¡ po§adavk…m funkcion ý… ,
kteý¡ o jejich mo§nostech rozhoduj¡.
Je pochopiteln‚, §e za tØchto okolnost¡ je situace v naç¡
popul rn¡ hudbØ neradostn , a §e jej¡ £roveå nelze srovn vat s £rovn¡ pýed
nØkolika lety, ani s £rovn¡ v ostatn¡ch socialistickìch zem¡ch. Touto situac¡
netrp¡ ovçem pouze umØlci, ale pýedevç¡m publikum. A to t¡m sp¡ç, §e jeho
mo§nosti jsou £ýedn¡mi z sahy omezov ny i v mnoha dalç¡ch smØrech, od absence
svØtov‚ nekomerŸn¡ hudby ve sdØlovac¡ch prostýedc¡ch a na desk ch, pýes
jednostrannì vìbØr zahraniŸn¡ch umØlc…, zvanìch do ¬SSR ( v posledn¡ dobØ byly
zak zan‚ koncerty polskìch çpiŸkovìch umØlc…, SBB (Reduta), Niamen (Lucerna),
a§ po zruçen¡ klub…, diskot‚k a z bav. Jak nedostateŸnØ jsou uspokojov ny z jmy
publika o zahraniŸn¡ nekomerŸn¡ hudbu, tragicky dokl daj¡ takov‚ pý¡pady, jako
byla smrt ŸlovØka v pýeds l¡ pra§sk‚ Lucerny pýeplnØn‚m pýi koncertu maÔarsk‚
skupiny Lokomotiv GT. Mlad generace je t¡mto komplexem nejrozmanitØjç¡ch omezen¡
systematicky pýipravov na o celì jeden d…le§itì rozmØr §ivota, toti§ o rozmØr
svobodn‚ £Ÿasti na takov‚ kultuýe, kter je skuteŸnØ bl¡zk jej¡mu c¡tØn¡ a
n rok…m. Nedostatek takov‚ kultury a z nØho vyplìvaj¡c¡ potlaŸen¡ cel‚ jedn‚
roviny kolektivn¡ch za§itk…, tak d…le§itìch pro mlad‚ lidi, je skuteŸnou
pý¡Ÿinou st le ŸastØjç¡ch konflikt… mezi ml de§¡ a bezpeŸnostn¡mi org ny. Nen¡
nijak n hodn‚, §e na zaŸ tku takovìch stýetnut¡, aœ u§ maj¡ krvavì pr…bØh (jako
v ¬eskìch BudØjovic¡ch nebo ve Kdyni nebo v Doma§lic¡ch (Ÿi nikoliv, nebìv nic
jin‚ho, ne§ pýeplnØnì s l, jako pýirozenì d…sledek situace, kdy z jem
mnohon sobnØ pýevyçuje nab¡dku. Sj¡§d¡-li se ml de§ z cel‚ho kraje na jedinì
koncert nebo z bavu , anebo jsou-li mlad¡ lid‚ ve velk‚m mØstØ odk z ni na
jedinou diskot‚ku, pak je zýejm‚, §e to m…§e a mus¡ vyvolat konfliktn¡ situaci.
Zat¡m lze bohu§el pozorovat, §e st tn¡ org ny, m¡sto aby se
zamyslely nad skuteŸnìmi pý¡Ÿinami tØchto jev…, reaguj¡ na nØ jen dalç¡m
zesilov n¡m policejn¡ch repres¡ a policejn¡ch dohled… i tam, kde k nim nen¡ ani
z hlediska bezpeŸnostn¡ho § dnì d…vod ( v posledn¡ dobØ se st v , §e org ny SNB
pýeruç¡ norm lnØ prob¡haj¡c¡ koncert a perlustruj¡ uŸinkuj¡c¡ i publikum).
Jakìm dojmem takovì zp…sob "pr ce s ml de§¡" na ml de§ p…sob¡, lze si
snadno domyslet.
Pr vo na svobodnì kulturn¡ projev patý¡ k z kladn¡m lidskìm
pr v…m, kter se n ç st t zav zal dodr§ovat. Toto pr vo by tedy mØlo bìt
naplåov no i v oblasti popul rn¡ hudby a to pýedevç¡m v tØch jejich § nrech,
kter‚ jsou z roveå souŸasnou byrokratickou kulturn¡ politikou nejv¡c potlaŸeny.
D…sledn‚ respektov n¡ tohoto pr va by bylo tak‚ jedinou cestou k vylouŸen¡
konfliktn¡ch situac¡ mezi ml de§¡ a st tn¡ moc¡ a ke skuteŸn‚mu pos¡len¡
autority st tu. Policejn¡ obuçek tuto autoritu posiluje jen zd nlivØ.
Obrac¡me se jm‚nem Charty 77 a v duchu jej¡ho posl n¡ na Feder ln¡
shrom §dØn¡ a vl du ¬SSR s n vrhem, aby se zabìvaly situac¡ v Ÿs. popul rn¡
hudbØ z hlediska z jm… mlad‚ generace a aby pýijaly takov opatýen¡, kter by
umo§nila tuto situaci zlepçit. Tato opatýen¡ by mØla vych zet ze z sady, §e o
tom , co je umØn¡ a jak‚ umØn¡ bude veýejnØ provozov no, nem…§e rozhodovat
byrokratickì apar t, ale m…§e to vyplìvat jedinØ s §iv‚ho tv…rŸ¡ho styku umØlc…
s jejich publikem.
Praha 20.11.1977 Dr. Jiý¡ H jek, DrSc
Marta Kubiçov
dr. Ladislav Hejd nek
mluvŸ¡ Charty 77