SdØlen¡ Charty 77 ze dne 6.1.1978

Informace o ChartØ 77 Ÿ¡s. l, Od l. ledna do l4.ledna l978

Je tomu rok co se 24l Ÿeskoslovenskìch obŸan… obr tilo k £stavn¡m organ…m i k veýejnosti s Prohl çen¡m Charty 77. V tomto prohl çen¡ pouk zali na rozpory mezi ustanoven¡mi Mezin rodn¡ch pakt… o obŸanskìch pr vech, kter‚ v ¬eskoslovensku vystoupily v platnost, a prax¡ souŸasn‚ spoleŸensk‚ moci a ozn mili, §e se hodlaj¡ soustavnØ zasazovat o to, aby principy uz konØnìch pakt… byly ve vçech oblastech §ivota skuteŸnØ uplatåov ny.

AŸkoli tato obŸansk  iniciativa byla v pln‚m souladu s Ÿl nky l7 a 29 éstavy ¬SSR nejvyçç¡ politick‚ a st tn¡ org ny ji odm¡tly proti ChartØ 77 byla z jejich rozhodnut¡ rozpout na kampaå, kter  svìm rozsahem a intenzitou nem  v posledn¡ch letech obdoby. ChartØ 77 byly podsouv ny nepý telsk‚ c¡le a n¡zk‚ pohnutky, signat ýi byli odsouzeni a ur §eni, pracuj¡c¡ byli nuceni Chartu 77 odsuzovat, ani§ byli s jej¡m prohl çen¡m ofici lnØ sezn meni. Z roveå rozvinuly podniky, spoleŸensk‚ organizace, £ýady a bezpeŸnostn¡ org ny rozs hlou perzekuŸn¡ akci proti signat ý…m i mnohìm obŸan…m, kteý¡ s Chartou 77 sympatizovali nebo se zdr hali proti n¡ vystoupit.

Tato ofici ln¡ reakce jen znovu n zornØ potvrdila opr vnØnost Charty 77 a pravdivost jej¡ho z kladn¡ho prohl çen¡ o tom , §e obŸan‚, jejich§ n zory se liç¡ od n zor… ofici ln¡ch, jsou objektem nejrozmanitØjç¡ diskriminace, §e statis¡c…m lid¡ je odp¡r na svoboda od strachu, znemo§nØna veýejn  kritika krizovìch spoleŸenskìch jev…, vylouŸena mo§nost veýejn‚ obrany proti nepravdivìm a ur §livìm naýŸen¡m, a §e mnoh  obŸansk  pr va jsou omezena nebo £plnØ potlaŸena faktickìm podý¡zen¡m vçech instituc¡ a organizac¡ ve st tØ direktiv m politick‚ho apar tu a mocensky vlivnìch jednotlivc….

Vzdor repres¡m a zastraçov n¡, vzdor tomu, §e nØkteý¡ signat ýi byli uvØznØni a jin¡ donuceni se vystØhovat, §e ofici ln¡ org ny odm¡tly s Chartou 77 o jejich po§adavc¡ch s n mØtech jednat, nepýestala §¡t a pracovat. V pr…bØhu roku l977 vydala postupnØ l4 dokument…m, z nich§ vØtçina se zabìvala situac¡ v r…znìch spoleŸenskìch oblastech z hlediska uplatåov n¡ lidskìch pr v i obŸanskìch svobod: vydala nØkolik sdØlen¡: intervenovala v souvislosti s n¡ bylo naps no mnoho studi¡, zpr v, petici a jinìch text…, nØkter‚ skupiny signat ý… se obr tily k pý¡sluçnìm instituc¡m se specifickìmi po§adavky a n mØty, jednotliv¡ signat ýi p…sobili v duchu posl n¡ Charty 77 i t¡m, §e upozoråovali na bezpr v¡ ve sv‚m okol¡ nebo §e se sami br nili proti perzekuc¡m. Dokumenty a dopisy Charty 77, jako§ i dalç¡ texty, jej¡ existenc¡ inspirovan‚, se spont nnØ ç¡ý¡ mezi dom c¡ veýejnosti pýesto, §e bezpeŸnostn¡ org ny se pr vØ proti t‚to neorganizovan‚ publicitØ nav¡c zamØýuj¡. Perzekuce nedok zala zamezit ani tomu, aby se k ChartØ 77 pýipojovali dalç¡ obŸan‚, dnes m  u§ 93O signat ý… a pouze jedinì pod n tlakem podpis odvolal.

I kdy§ konkr‚tn¡ch n prav, vyvolanìch jej¡m z sahem nen¡ mnoho, lze po prvn¡m roce konstatovat, §e Charty 77 vstoupila do vØdom¡ naç¡ spoleŸnosti jako ozdravuj¡c¡ prvek. O§ivila po§adavek obŸanskìch svobod a pos¡lila pocit lidsk‚ d…stojnosti, naznaŸila, §e jsou cennØjç¡ vØci , ne§ jak‚ nab¡z¡ konzumn¡ pojet¡ §ivota. §e existuj¡ hodnoty, kter‚ stoj¡ ŸlovØku za to, aby jim i nØco obØtoval. PýipomnØla, §e d…stojnost a svoboda nejsou nØŸ¡m, na co mohou lid‚ jen pasivnØ Ÿekat, ale §e si je mus¡ jako v§dy v dØjin ch sami vydobìvat. VØcnìm, leg ln¡m a d…slednìm zp…sobem pr ce pokouç¡ se Charta 77 vn‚st do naçeho veýejn‚ho §ivota novì model odpovØdn‚ho obŸansk‚ho postoje. Signat ýi Charty 77 pýitom nikdy nezauj¡mali p¢zu ochr nc… spoleŸnosti a nikoho nenutili, aby je n sledoval, za svou pravdu ruŸili jen svou vlastn¡ existenc¡.

Myçlenky Charty 77 a pýedevç¡m zp…sob, j¡m§ na ni spoleŸensk  moc reagovala, vyvolaly pýirozenØ z jem zahraniŸn¡ veýejnosti a z¡skaly ChartØ 77 podporu mnoha svobodomyslnìch lid¡ v cel‚m svØtØ. To pomohlo upevnit na mezin rodn¡m foru poznatek, §e prohlubov n¡ pr v a svobod jedince je pýedpokladem skuteŸn‚ho prohlubov n¡ m¡rov‚ spolupr ce n rod…. I Ÿeskoslovensk  vl da si musela v konfrontaci s t¡mto pozn n¡m uvØdomit, §e respekt k uz konØnìm obŸanskìm pr v…m je pro naçi zemi jedinou alternativou, nechce-li j¡t proti smØru svØtov‚ho vìvoje a ocitat se ve st le hlubç¡ izolaci.

Obracen¡m pozornosti k ot zce lidskìch pr v a ke konkr‚tn¡m pý¡pad…m jejich poruçov n¡ a ohlasem doma i v zahraniŸ¡ pýimØla Charta 77 nepý¡mo i ofici ln¡ m¡sta, aby vØnovala lidskìm pr v…m v¡ce z jmu. To lze sledovat jak ve zvìçen‚ publicitØ , kter‚ se problematika lidskìch pr v ve sdØlovac¡ch prostýed¡ch tØç¡ , i kdy§ zat¡m pýev §nØ obhajuj¡ souŸasnì stav, tak i v nØkterìch d¡lŸ¡ch pokusech o faktickou n pravu pomØr… (jako napý. urŸit‚ zm¡rnØn¡ diskriminac¡ praxe pýi loåsk‚m pýej¡m n¡ na stýedn¡ çkoly nebo £levy v diskriminaŸn¡ kulturn¡ politice, i kdy§ byly poskytov ny za veýejn‚ vystoupen¡ proti ChartØ 77). SpoleŸensk  moc sice Chartu 77 d l odm¡t  a jej¡ stoupence pron sleduje, ale z roveå u§ mus¡ s jej¡ dom c¡ i zahraniŸn¡ autoritou poŸ¡tat.

Pýes tato aktiva nem…§e bìt Charta 77 se svìm postaven¡m spokojena. Publicistick‚ kampanØ proti n¡ sice skonŸily, ale na bezprostýedn¡m vztahu spoleŸensk‚ moci k n¡ se bohu§el nic nezmØnilo.

Charta 77 vych z¡ z principu, zakotven‚ho i v éstavØ ¬SSR a obou mezin rodn¡ch paktech, §e ka§dì obŸan je spoluodpovØdnì za vìvoj spoleŸnosti i za respektov n¡ vçech pr v a z kon…. VØdom¡ spoluodpovØdnosti bylo pý¡Ÿinou jej¡ho vzniku. Zd…raznila pýitom , §e nen¡ politickou organizac¡ ani z kladnou k opoziŸn¡ politick‚ Ÿinnosti a sama sebe vymezila jako voln‚ neform ln¡ spoleŸenstv¡ lid¡ r…znìch pýesvØdŸen¡, r…zn‚ viry i r…znìch profes¡, kter‚ spojuje v…le jednotlivØ i spoleŸnØ se zasazovat o respektov n¡ obŸanskìch i lidskìch pr v v naç¡ zemi i ve svØtØ. Sv‚ posl n¡ charakterizovala jako £mysl v‚st v oblasti sv‚ho p…soben¡ konstruktivn¡ dialog s politickou a st tn¡ moc¡ zejm‚na t¡m, §e bude upozoråovat na r…zn‚ konkr‚tn¡ pý¡pady poruçov n¡ obŸanskìch pr v, navrhovat ýeçen¡, pýedkl dat r…zn‚ obecnØjç¡ n vrhy, p…sobit jako prostýedn¡k v pý¡padnìch konfliktn¡ch situac¡ch.

TØchto leg ln¡ch a konstruktivn¡ch c¡l… se Charta 77 dr§¡ a v souladu s nimi odes¡l  Feder ln¡mu shrom §dØn¡, ¬NR, vl dØ ¬SSR, vl dØ ¬SR i dalç¡m st tn¡m org n…m sv‚ dokumenty. Nikdy se nenech vala vyprovokovat hysterickìm t¢nem kampan¡, kter‚ byly proti n¡ vedeny, nikdy nepýevzala jejich demagogick‚ metody. Pýesto z…st vaj¡ jej¡ pý¡pisy nezodpovØzeny, Ÿ¡m§ st tn¡ org ny mimo jin‚ poruçuj¡ éstavou pýik zanou povinnost n vrhy obŸan… "vŸas a odpovØdnØ vyýizovat". Jedinou slo§kou moci, kter  se Chartou 77 trvale zabìv  jsou org ny St tn¡ bezpeŸnosti, pý¡padnØ prokuratury, a to pýesto , §e se t¡m stav¡ nad samu £stavu. Bez z konn‚ho podkladu je napý¡klad varov n¡ Gener ln¡ prokuratury mluvŸ¡m Charty 77 z 31.1.1977, a t¡m i vçechna rozhodnut¡ soud…, opýen  o toto stanovisko. ¦ dnì z konnì ani vØcnì d…vod nem  ani celoroŸn¡ aktivita StB, zamØýen  proti ChartØ 77. V jej¡m r mci byly provedeny stovky vìslech… a seps ny tis¡ce stran protokol…, uskuteŸnily se des¡tky domovn¡ch prohl¡dek, mnoho osob bylo zadr§eno, sledov no a nejr…znØji omezov no, nØkteý¡ signat ýi dokonce mØli i maj¡ trvalì policejn¡ dohled. (To vçechno u§ muselo st t Ÿeskoslovensk‚ obŸany miliony KŸs). V rozporu s ofici ln¡m tvrzen¡m, §e proti ChartØ 77 je postupov no pouze "politickìmi prostýedky " a §e nen¡ pýedmØtem trestn¡ho st¡h n¡, bylo dne 6.l. l977 - v den, kdy StB protipr vnØ zmaýila pýed n¡ Prohl çen¡ Charty 77 £stavn¡m Ÿinitel…m - zah jeno trestn¡ st¡h n¡ proti "nezn m‚mu pachateli" pro podvracen¡ republiky podle õ 98 tr. z.(Ÿj. OS-OOll/02-77), jeho§ je vØtçina zm¡nØnìch akc¡ StB souŸ st¡ a kter  je proto fakticky trestn¡m st¡h n¡m Charty 77. Nebylo dodnes zastaveno, d v  org n…m BezpeŸnosti trvalou mo§nost¡, prov dØt proti signat ý…m Charty 77 nejr…znØjç¡ £kony a kdykoliv se m…§e st t podkladem §aloby. Nepýetr§itì z jem StB o pr ci Charty 77 a soukrom¡ jejich signat ý… je spojov n - Ÿasto pod pý¡mìm veden¡m pracovn¡k… StB - se çirokou çk lou dalç¡ch perzekuc¡: des¡tky signat ý… dostaly a dalç¡ pr…bاnØ dost vaj¡ vìpovØÔ ze zamØstn n¡, mnoz¡ byli vylouŸen¡ z ROH a jinìch spoleŸenskìch organizac¡, mnohìm byly naŸas i trvale odåaty ýidiŸsk‚ pr…kazy a telefonn¡ stanice, nØkteý¡ jsou vystØhov ni z byt…: mnohìm nen¡ doruŸov na zahraniŸn¡ ani dom c¡ korespondence atd. atd. StB se pýitom pokouç¡ r…znìmi zp…soby rozeç¡vat signat ýe: Charty 77 navz jem: nØkter‚ se pokouç¡ odvr tit od Charty 77 l kavìmi pracovn¡mi nab¡dkami: nØkter‚ se pokouç¡ naopak pýimØt k emigraci, proti nØkterìm konstruuje nepodlo§en  krimin ln¡ obvinØn¡: nØkter‚ se sna§¡ prostØ jen nervovØ vyŸerpat.

Vçechny tyto akce, jimi§ se Charta 77 podrobnØ zabìvala v r…znìch svìch dokumentech, jsou nejen nez konn‚ a nenorm ln¡ a poçkozuj¡ v §nost naçeho st tu ve svØtØ, ale nav¡c se m¡jej¡ c¡lem: jen znovu potvrzuj¡ pravdivost dokumentu Charta 77, vyvol vaj¡ odpor v obyvatelstvu a signat ýe jen utvrzuj¡ v opr vnØnosti jejich postoje i v odhodl n¡ pokraŸovat v pr ci.

Po prvn¡m nelehk‚m roce existence bude Charta 77 d l plnit, co si pýedsevzala ve sv‚m z kladn¡m prohl çen¡: leg ln¡m zp…sobem se zasazovat o respektov n¡ lidskìch pr v v ¬eskoslovensku. Bude nad le upozoråovat na nez konnosti a bezpr v¡ a pýedkl dat sv‚ n vrhy a podnØty k jejich n pravØ.

Charta 77 pýitom trv  na po§adavc¡ch, kter‚ formulovala u§ v dubnu 77 a v jejich§ splnØn¡ spatýuje vìchodisko k ýeçen¡ spoleŸenskìch probl‚m… jimi§ se zabìv .

Uv‚st Ÿeskoslovenskì pr vn¡ ý d do souladu s uz konØnìmi pakty (vŸ. zruçen¡ vçech veýejnìch vyhl çek a naý¡zen¡, kter‚ jsou s nimi v rozporu) a pos¡lit tak skuteŸnou pr vn¡ jistotu obŸan….

Plnit usnesen¡ Feder ln¡ho shrom §dØn¡ z 5.4. l977 , je§ ukl d  poslanc…m sledovat dodr§ov n¡ z konnosti: prakticky umo§nit vçem obŸan…m, aby mohli pýed vat zastupitelskìm sbor…m sv‚ st¡§nosti na poruçov n¡ pr vn¡ho ý du, ty odpovØdn‚ ýeçit a vylouŸit vçechny tlaky, kter‚ mus¡ obŸany k bezpr v¡ mlŸet.

Propustit z vØzen¡ vçechny obŸany, kteý¡ byli nebo jsou st¡h n¡ proto, §e uplatåovali sv  pr va, zaruŸen  éstavou a uz konØnìmi mezin rodn¡mi pakty.

Uznat podle Ÿl. 4l Mezin rodn¡ho paktu o obŸanskìch a politickìch pr vech pý¡sluçnost Vìboru pro lidsk  pr va posuzovat plnØn¡ mezin rodn¡ch pakt… ve st tech, kter‚ je ratifikovaly a pýiznat t¡m ot zce lidskìch pr v, §e je vØc¡ vçech lid¡.

Zveýejnit oba uz konØn‚ mezin rodn¡ pakty n kladem, kterì by odpov¡dal popt vce a umo§nit veýejnou diskusi o jejich dodr§ov n¡ v naç¡ zemi.

Volat k odpovØdnosti ty pracovn¡ky sdØlovac¡ch prostýedk…, bezpeŸnostn¡ch i jinìch org n…, kteý¡ zneu§ili sv‚ho postaven¡ k ç¡ýen¡ nepravd, k nepý¡pustn‚mu n tlaku na obŸany, organizace a soudn¡ spr vn¡ a jin‚ org ny s c¡lem poçkozovat ty, kdo vyu§¡vaj¡ z konnìch pr v a anga§uj¡ se proti mocensk‚ sv‚voli. SkuteŸnìm motivem takov‚ho zneu§¡v n¡ moci nen¡ £dajn  snaha chr nit spoleŸensk‚ a st tn¡ zý¡zen¡, ale pouze strach ze svobodn‚ diskuse a kritiky, na nا by doplatili pr vØ poruçovatel‚ z kon….

Zastavit vçechny nez konn‚ policejn¡ a jin‚ perzekuce Charty 77 a o jejich n mØtech a st¡§nostech jednat s jej¡mi mluvŸ¡mi a dalç¡mi signat ýi na pý¡sluçnìch politickìch a st tn¡ch m¡stech a nikoli ve vyçetýovn ch StB jako dosud.

Pýijet¡ tØchto po§adavk… by znamenalo d…le§itì pý¡spØvek ke zdrav‚mu rozvoji naç¡ spoleŸnosti a z roveå by bylo jedinou skuteŸnØ d…stojnou odpovØd¡ st tn¡ moci na iniciativu obŸan….

Prof. Dr. Jiý¡ H jek, DrSc, Dr. Lad. Hejd nek

mluvŸ¡ Charty 77 mluvŸ¡ Charty 77

Marta Kubiçov 

mluvŸ¡ Charty 77