SD·LENÖ CHARTY ZE DNE 18.1.1978

(Zpr va o rozsudc¡ch Nejvyçç¡ho soudu ¬SR a z vØreŸn  ýeŸ Jiý¡ho Lederera)

Ve dnech 5.a 6. ledna 1978 probØhlo ve veýejn‚m zased n¡ sen tu Nejvyçç¡ho soudu ¬SR v Praze odvolac¡ ý¡zen¡ v trestn¡ vØci proti ing. Aleçi Mach Ÿkovi a ing. Vladim¡ru Laçt…vkovi, kteý¡ byli v prvn¡ instanci v ést¡ nad Labem dne 28.9.l977 odsouzeni pro "podvratnou Ÿinnost" ke týem a p…l roku odnØt¡ svobody. V odvolac¡m ý¡zen¡ byli opØt "shled ni vinnìmi" m.j. za Ÿten¡ a shroma§Ôov n¡ zahraniŸn¡ch periodik a knih, kter‚ "d vali Ÿ¡st nejm‚nØ Ÿtyýem osob m" a jako pýitاuj¡c¡ okolnosti byly uzn ny: vlastnictv¡ cyklostylu, jeho§ pou§¡v n¡ nebylo prok z no a instalace zaý¡zen¡ pro poslech kr tkovln‚ho vys¡l n¡ do star‚ho rozhlasov‚ho pýij¡maŸe ("delikt" st¡hanì naposledy za nacistick‚ okupace!) Trest ing. Laçt…vkovi byl pro "neskrìv n¡ skuteŸnosti a kritickì postoj k vlastn¡mu jedn n¡" sn¡§en o jeden rok na dva a p…l roku a ing. Mach Ÿkovi byl potvrzen p…vodn¡ trest týi a p…l roku odnØt¡ svobody.

Dne 12.ledna 1978 se konalo pýed sen tem Nejvyçç¡ho soudu ¬SR v Praze odvolac¡ ý¡zen¡ v trestn¡ vØci proti Otto Ornestovi a signat ý…m Charty 77 Jiý¡mu Ledererovi, dr. Frantiçku Pavl¡Ÿkovi a V clavu Havlovi, kteý¡ byli v prvn¡ instanci pýed mØstskìm soudem v Praze dne 18.10.1977 odsouzeni: Otto Ornest ke týem a p…l roku a Jiý¡ Lederer ke týem rok…m nepodm¡nØn‚ pro "trestnì Ÿin podvracen¡ republiky", dr. Frantiçek Pavl¡Ÿek pro "pý¡pravu tohoto trestn¡ho Ÿinu a V clav Havel pro "pokus trestn‚ho Ÿinu poçkozov n¡ z jm… republiky v cizinØ" k trest…m podm¡nØnìm. Sen t Nejvyçç¡ho soudu ¬SR v odvolac¡m ý¡zen¡ trest O. Ornestovi sn¡§il o jeden rok na dva a p…l roku odnØt¡ svobody " s pýihl‚dnut¡m k dozn n¡, zdravotn¡mu stavu a vØku", odvol n¡ ostatn¡ch tý¡ ob§alovanìch zam¡tl "jako ned…vodn ".

V tomto procesu byly jako trestn  Ÿinnost kvalifikov ny liter rn¡ pr ce ob§alovanìch i jinìch osob, autorstv¡ tØchto text…, jejich odesl n¡ nebo jen pokus o jejich odesl n¡ do zahraniŸ¡ - tedy Ÿinnost, kter  je v naprost‚m souladu s mezin rodn¡mi pakty o lidskìch pr vech, kter‚ v ¬SSR vstoupily v platnost v býeznu 1976 a staly se pro n ç st t z vazn‚. Tato Ÿinnost odsouzenìch nen¡ v rozporu ani se Z vØreŸnìm aktem, podepsanìm z stupci týiceti pØti st t… (mj. i z stupcem ¬SSR) v Helsink ch r. 1975, naopak je souŸ st¡ jeho realizace. Ani odvolac¡ ý¡zen¡ nezvr tilo n mitky, je§ Charta 77 vznesla v pod n¡ Feder ln¡mu shrom §dØn¡ ze dne 1.listopadu 1977 proti rozhodnut¡ prvn¡ instance.

V obou pý¡padech se pýi veýejn‚m zased n¡ sen tu Nejvyçç¡ho soudu ¬SR v Praze na Pankr ci shrom §dili Ÿetn¡ pý tel‚ ob§alovanìch, zejm‚na stoupenci Charty 77 , kteý¡ na veýejn‚ pýel¡Ÿen¡ nebyli vpuçtØni. Br nili jim v tom pý¡sluçn¡ci Veýejn‚ a St tn¡ bezpeŸnosti, kteý¡ 6. ledna zakroŸovali tak, §e byla rozbita sklenØn  vìplå dveý¡ ve vestibulu budovy a l2. ledna mØli dokonce k dispozici policejn¡ho psa bez n hubku.

V okol¡ budovy byly v uvedenìch dnech rozm¡stØny poŸetn‚ pohotovostn¡ odd¡ly Veýejn‚ bezpeŸnosti.

Dne 12.1.1978 pý¡tomn¡ pý tel‚ ob§alovanìch (a mnoz¡ dalç¡ signat ýi Charty 77 a s n¡ sympatizuj¡c¡ doma i v zahraniŸ¡ ) dr§eli protestn¡ hladovku jako projev solidarity a odsouzenìmi.

Oba procesy zasluhuj¡ zvl çtn¡ pozornost proto, §e se konaly v obdob¡ bØlehradsk‚ sch…zky, kter  m  zhodnotit, jak £Ÿastn¡ci helsinsk‚ konference pln¡ jej¡ z vØreŸnì akt.

K tomuto sdØlen¡ pýikl d me z vØreŸnou ýeŸ odsouzen‚ho Jiý¡ho Lederera, kter  charakterizuje souŸasnou situaci ¬eskoslovenska v jubilejn¡m roce Vçeobecn  deklarace lidskìch pr v OSN.

Prof. dr. Jiý¡ H jek, DrSc

Marta Kubiçov 

Dr. Ladislav Hejd nek

MluvŸ¡ Charty 77

Pý¡loha: z znam ze z vØreŸn‚ ýeŸi Jiý¡ho Lederera, pýednesen‚ u Nejvyçç¡ho soudu ¬SR pýi odvolac¡m ý¡zen¡ dne 12. ledna 1978:

Rozsudek mØstsk‚ho soudu v Praze nad Ornestem, Pavl¡Ÿkem, Havlem a mnou - jako v…bec cel  tato kauza - je prostoupen tolika ned…slednostmi, nelogiŸnosti a paradoxy, §e bych chtØl vØnovat pozornost pýedevç¡m jimi:

l. Rozsudek nØkolikr t hovoýil o m‚ knize rozhovor…. UdØlal jsem interview se çestn cti Ÿeskìmi spisovateli, jejich§ knihy byly v 70. letech na £ýedn¡ pý¡kaz vyh zeny z veýejnìch knihoven a jimi§ byly z £ýedn¡ moci zavýeny br ny vçech nakladatelstv¡. Z interview jsem sestavil knihu, kter‚ se jmenuje ¬esk‚ rozhovory a kterou jsem zaslal Rohwoltovu nakladatelstv¡ v NSR. Jako autor nesu plnou odpovØdnost za ka§dì interview i za celou knihu. Ze vçech interview v podstatØ ladØnìch stejnØ byl vybr n jen jeden - Pavl¡Ÿk…v a Pavl¡Ÿek byl za nØj odsouzen , ani j  jsem za nØj odsouzen nebyl, aŸkoliv nesu minim lnØ stejnou m¡ru odpovØdnosti jako Pavl¡Ÿek.

2. V rozsudku se v souvislosti s pamØtmi bìval‚ho mistra dr. Drtiny hovoý¡ i o mnØ. OŸ çlo? Dr. Drtina napsal tý¡svazkov‚ pamØti, rozhodl se je odeslat sv‚mu pý¡teli do USA, a to nikoliv prostýednictv¡m poçty. Odevzdal rukopis Havlovi, Havel mØ , j  Ornestovi atd. a§ to potom v ýetØzu odeçlo do USA. Soud z cel‚ho ýetØzu vyt hl jen jedinì Ÿl nek - Havla a odsoudil ho, aŸkoliv Havel neuŸinil v¡c, ne§ týeba j .

3. Ornest a j  jsme zas¡lali do SvØdectv¡ liter rn¡ pr ce. Ze spis… vyplìv , §e tot‚§ dØlal i profesor V clav ¬ernì nebyl odsouzen, nebyl vlastnØ ani §alov n, ani trestnØ st¡h n. Ovçem Ornest a j  jsme byli odsouzen¡ k nØkolika - let‚mu vØzen¡.

4. J drem rozsudku, j drem, s n¡m§ rozsudek stoj¡ a pad  , je literatura, kterou jsme odes¡lali do zahraniŸ¡, tedy b snØ, pov¡dky, novely, fejetony, divadeln¡ hry, filozofick‚ eseje naçich vìznamnìch autor… - Seifferta, æiktance, Mikul çka, Sk cela, Hrabala, PatoŸky, Kos¡ka, Vacul¡ka, Kl¡my, Havla aj. V rozsudku se o t‚to literatuýe prav¡, §e podle zhodnocen¡ soudu - tedy ne podle zhodnocen¡ expert…! - mØli nØkter‚ pý¡spØvky protisocialistickì charakter. Autoýi pý¡spØvk… prì otevýenØ nebo skrytìm zp…sobem vyjadýovali nesouhlas se socialistickìm spoleŸenskìm a st tn¡m zý¡zen¡m a napadali socialistickou kulturu. Takto soud¡ mØstskì soud v Praze o t‚ nejvìznamnØjç¡ Ÿ sti Ÿesk‚ literatury 7O. let, kter  §e nesm¡ vych zet v norm ln¡ch nakladatelstv¡ch, proto§e jej¡ autoýi jsou na Ÿern‚ listinØ. Sotva bychom v dØjin ch Ÿesk‚ literatury naçli soudn¡ vìrok nad tolika liter rn¡mi d¡ly. Podivuhodnìm zp…sobem se tak Ÿesk‚ soudnictv¡ 7O. let zapsalo do dØjin Ÿesk‚ho p¡semnictv¡.

5. Vçechny odeslan‚ liter rn¡ pr ce vyçly pýedt¡m v edici Petlice - kromØ jedn‚ pr ce, kromØ Dopis… pan¡ Palachov‚, kter‚ jsem napsal j  na okraj kn¡§ky o Janu Palachovi, jej¡§ rukopis mi byl zabaven spolu se 113 jinìmi rukopisy, knihami,korespondenc¡ - a mezit¡m ji§ byl zase vr cen. KromØ tØchto dopis… tedy vçechny liter rn¡ pr ce vyly v Petlici, kter  ve strojopisn‚ podobØ vych z¡ ji§ ýadu let. D¡ky t‚to edici se podaýilo dostat na denn¡ svØtlo pýes pades t novìch knih, mezi nimi i report §n¡ knihu Hanzelky a Zikmunda o Cejlonu, k jej¡mu§ petiŸn¡mu vyd n¡ autoýi dokonce uspoý dali tiskovou konferenci - pýi t‚ pý¡le§itosti se v zahraniŸ¡ o Petlici hojnØ psalo. V Petlici kn¡§ky vych zej¡ v nØkolika des¡tk ch exempl ý…, kter‚ potom koluj¡ mezi Ÿten ýi. Lze ý¡ct, §e ka§dì svazek Petlice m  nØkolik set Ÿten ý…. S vyd v n¡m sv‚pomocn‚ Petlice nikdo nedØl  § dn‚ tajnosti. Nevych zej¡ v n¡ ani anonymy, ani pseudonymy. Ka§dì autor se podepisuje svìm plnìm jm‚nem. O cel‚ Petlici, o ka§d‚m svazku, o organizaci, vìrobØ a distribuci edice je - pokud v¡m- podrobnØ informov na St tn¡ bezpeŸnost i jin‚ org ny. Nikdy se nestalo, §e by bylo proti organiz tor…m nebo autor…m Petlice byly pýi des¡tk ch domovn¡ch prohl¡dek zabaveny, ale v§dy byly petiŸn¡ svazky po Ÿase opØt vr ceny. To mohu potvrdit i z vlastn¡ zkuçenosti.

6. Nikdy nikdo tedy neshledal ani Petlici jako celek, ani nØkterì jednotlivì svazek jako protist tn¡, jako nØco z vadn‚ho z hlediska st tn¡ch z jm…. A pr vØ o tØchto nez vadnìch publikac¡ch rozsudek mØstsk‚ho soudu tvrd¡, §e napadaly Ÿeln‚ pýedstavitele ¬SSR, politiku KS¬, zejm‚na v kulturn¡ oblasti, a spojeneck‚ svazky se SSSR, §e prostØ mØly nepravdivì a zkresluj¡c¡ charakter. V rukou mØstskìch soudc… se verçe Seiferta, æiktance a jinìch b sn¡k…, pr¢zy Hrabala, Gruçi a jinìch, hry Havla a Landovsk‚ho, eseje PatoŸky,fejetony Vacul¡ka a jinìch prodØlaly obdivuhodnou metamorf¢zu z umØleckìch dØl se zmØnily v protist tn¡ p¡semnosti. Je pochopiteln‚, §e se mØstskì soud ani nepokouçel protist tnost umØleckìch dØl dokazovat, vØdØl, §e by to bylo poŸ¡n n¡ sysifovsk‚, je to toti§ nedokazateln‚ ! ¬¡m vçak vysvØtlit onu promØnu Petlice v s¡n¡ch mØstsk‚ho soudu? OdpovØÔ se mi zd  prost , bylo rozhodnuto, §e mus¡me bìt odsouzeni. Kdyby vçak ty liter rn¡ pr ce byly zhodnoceny podle pravdy, zaŸ bychom potom vlastnØ byli nuceni?

7. Nav¡c rozsudek hovoý¡ o tom, §e odeslan‚ liter rn¡ pr ce byly zp…sobil‚ zp…sobit çkodu republice v zahraniŸ¡. Rozsudek pýirozenØ opØt sv‚ tvrzen¡ nedokazuje. Kdo jak§iv slyçel, §e by Seifertovy b snØ, Hrabalovy pr¢zy, PatoŸkovy eseje, Havlovy hry mohly zp…sobit çkodu republice v zahraniŸ¡? Je tu ovçem nØco, co skuteŸnØ zp…sobilo çkodu republice v zahraniŸ¡, co pilnØ naruçilo mor ln¡ autoritu republiky, co poçkodilo z jmy socialismu ve svØtØ - to vçe zp…sobil pr vØ rozsudek mØstsk‚ho soudu. To nen¡ dohad, to mohu dok zat na obrovsk‚m ohlasu, kterì rozsudek vyvolal v tolika zem¡ch a tolika r…znìch politickìch sf‚r ch. Existuje negativn¡ zahraniŸn¡ ohlas, § dnì jinì.

8. V rozsudku je Ÿasopis SvØdectv¡ - stejnØ jako Listy oznaŸen jako "nepý telsk‚ centru". Pom¡j¡m s m term¡n "nepý telsk‚ centrum", pýipom¡naj¡c¡ neblah  l‚ta stalinsk‚ ‚ry - kolik jen "nepý telskìch center" u§ u n s bylo odsouzeno a rehabilitov no! Jen konstatuji, §e tento term¡n pýedstavuje anachronick‚ myçlenkov‚ sch‚ma.

MØstskì soud se v tomto smØru op¡r  hlavnØ o znaleckì posudek komise feder ln¡ho ministerstva vnitra ve slo§en¡: plk. Vrba, plk. Frìbort, pplk. KrtiŸka. D…kladnØ jsem prostudoval tento posudek znalc…, ale m¡sto d…kaz… jsem v nØm naçel jen slova a slova. Nemohu tedy d…vØýovat rozsudku ani v tomto paktu a nemohu ani SvØdectv¡ ani Listy pokl dat za "nepý telsk  centra". Jsou to prostØ Ÿasopisy, kter‚ jsou vyd v ny v zahraniŸ¡ a vØnuj¡ se pýev §nØ Ÿs. problematice. Budu se zabìvat SvØdectv¡m. Je to Ÿasopis leg lnØ vych zej¡c¡ ve Francii. Jeho vydavatelem je Kulturn¡ klub schv lenì francouzskìm ministerstvem vnitra. O vçem vyçlo usnesen¡ ve francouzsk‚m £ýedn¡m listØ. Je to leg ln¡ Ÿasopis, kterì jistØ nenaruçuje vztahy mezi ¬SSR a Franci¡, proto§e jinak by Ÿs. vl da proti jeho existenci protestovala. Pokl d m SvØdectv¡ za vìznamnì Ÿeskoslovenskì emigrantskì Ÿasopis. A§ se budou ps t dØjiny Ÿeskoslovensk‚ho Ÿasopisectva druh‚ poloviny dvacat‚ho stolet¡, nepochybuji, §e SvØdectv¡ v nich bude zauj¡mat mimoý dnØ d…stojn‚ m¡sto. Proto§e rozsudek nepýin ç¡ ani jeden d…kaz, tvrzen¡, §e SvØdectv¡ je nepý telskìm centrem, chci vn‚st aspoå jeden nepý¡mì d…kaz o nepravdivosti takov‚ho tvrzen¡. Tìk  se to stejnØ i List…. Nen¡ jistØ pochyby, §e KS It lie bedlivØ sleduje v ü¡mØ vyd van‚ listy a tot‚§ dØl  v pý¡padØ SvØdectv¡ KS Francie. Kdyby tyto komunistick‚ strany pokl daly uveden‚ Ÿasopisy za "nepý telsk  centra", urŸitØ by nezaujaly tak jednoznaŸn‚ stanovisko k rozsudku mØstsk‚ho soudu, za nا jim vyslovuji hlubokou vdØŸnost a nejen jim, i vçem ostatn¡m politickìm sil m. Dobýe zn m Listy i SvØdectv¡. V¡m, §e p¡çi kriticky o pomØrech v ¬eskoslovensku. A nap¡çe kriticky o ¬eskoslovensku francouzsk  komunistick  løHumanit‚ a italsk  komunistick  Unita? A jsou proto tyto komunistick‚ noviny tak‚ "nepý telskìmi centry"?

9. Pavel Tigrid , redaktor SvØdectv¡ je v rozsudku oznaŸen jako agent CIA - a i v tomto pý¡padØ se rozsudek op¡r  o expertisu zm¡nØn‚ komise ministerstva vnitra, o ni§ jsem sv‚ m¡nØn¡ ji§ ýekl. V¡m o Tigridovi, §e je pracovn¡kem jednoho americk‚ho nakladatelstv¡, §e je redaktorem SvØdectv¡, §e je dlouholetìm funkcion ýem mezin rodn¡ spisovatelsk‚ organizace PEN-club, §e je autorem ýady knih, z nich§ si nejv¡ce v §¡m Emigrace v atomov‚m vØku. D le v¡m, §e Tigrid m  politicky bl¡zko k francouzskìm socialist…m, co§ potvrdilo i Rud‚ pr vo v býeznu 1977, v nØm§ Tigrida nepý¡mo oznaŸuje jako poradce Francois Mitterranda, prvn¡ho tajemn¡ka francouzskìch socialist….

Rozsudek tvrd¡, §e Tigrid je americkìm agentem, ale ani tentokr t d…kazy neuv d¡. Uvedu tedy aspoå j  d…kazy o tom, §e tvrzen¡ rozsudku o Tigridovi je vymyçlen‚. V roce 1962 poskytl Tigridovi pro SvØdectv¡ interview Jiý¡ Voskovec,osobnost, kter‚ si u n s v §¡ ka§dì kulturn¡ obŸan, dnes je Voskovec zn mìm americkìm hercem . Tento interview m  soud k dispozici, proto§e je mezi zabavenìmi p¡semnostmi. Voskovec, tento §ivotn¡ druh Jana Wericha, se v interview vyzn v  ze sv‚ho vztahu k Ÿesk‚ zemi a citlivØ vysvØtluje, proŸ musel odej¡t do emigrace. Je to nejlepç¡ interview, jakì jsem v §ivotØ Ÿetl.- Kdyby Voskovec mØl podezýen¡, §e Tigrid je agentem CIA a §e SvØdectv¡ slou§¡ nepravìm c¡l…m, nikdy by takovì interview neposkytl.- D le nen¡ pochyby, §e Francois Mitterrand, tento zkuçenì politik, ned vnì prezidentskì kandid t francouzskìch socialist… a komunist…, je informov n o vçem, co p¡çe Ÿeskoslovenskì tisk. Kdyby z jednoho procenta vØýil tomu, co p¡çe Ÿs. tisk o Tigridovi, neuŸinil by si z nØho, jak psalo Rud‚ pr vo, sv‚ho poradce. - A jeçtØ: V posledn¡ch letech mnoh‚ z padn¡ publikace odhalily ýadu agent… CIA a to i mezi novin ýi. Nikdy mezi tØmito agenty nebyl uveden Pavel Tigrid. To znamen , §e ani autoýi odhaluj¡c¡ CIA nevØý¡, tvrzen¡ Ÿs. org n… o Pavlu Tigridovi.

lO. Proto§e se v rozsudku v souvislosti se mnou hovoý¡ o emigraci, o emigrantskìch Ÿasopisech, chtØl bych se vyj dýit k probl‚mu emigrace.

(V tomto okam§iku byl Jiý¡ Lederer pýeruçen pýedsedkyni sen tu a upozornØn na to, §e o probl‚mu emigrace nem  hovoýit. Na dotaz Jiý¡ho Lederera, zda o tomto probl‚mu n e s m ¡ hovoýit , dost v  se mu od pýedsedkynØ Marie DojŸ rov‚ vyslovn‚ho z kazu. Proti tomuto rozhodnut¡ Jiý¡ Lederer protestuje a pak pokraŸuje ve sv‚ z vØreŸn‚ ýeŸi:)

ll. V dobØ, kdy Bre§nØv poskytuje interview francouzsk‚mu Le Mondu a Gierek americk‚ Washington Post, kdy Tito je v¡t n v Pekingu a Carter ve VarçavØ, kdy ætrougal jedn  s Kreiskìm a Sadat a Beginem, v dobØ, kdy se nepýedstaviteln‚ st v  mo§nìm, kdy se svØt mØn¡ pýed naçima oŸima, kdy se mØn¡ vztahy mezi st ty a mezi r…znìmi politickìmi proudy, v dobØ, kdy si lid‚ u§ potý saj¡ rukama i pýes hranice st t… i pýes hranice doktrin, v t‚to dobØ jsme mu uprostýed helsinsk‚ Evropy odsouzeni jako zloŸinci za to, §e jsme pos¡lali do zahraniŸ¡ pýemìçliv‚ verçe, vtipn‚ hry, analytick‚ eseje, poutav‚ novely a rozervan‚ fejetony. Takovì rozsudek trŸ¡ uprostýed Evropy jako skliŸuj¡c¡ pam tn¡k minulosti, z nØho§ vane chlad studen‚ v lky.

12. Rozsudek mØstsk‚ho soudu jednoznaŸnØ prav¡, §e vçe, co jsem Ÿinil, Ÿinil jsem z nepý telstv¡ k socialismu a republice. To, co o mnØ mØstçt¡ soudci prohl sili, nen¡ rozsudek, ale ur §ka m‚ osoby.

J  jsem sv…j §ivot, sv‚ city, sv‚ myçlenky, sv‚ postoje neskrìval. Se vç¡m jsem jako novin ý chodil pýed tv ý veýejnosti. Cel‚ sv‚ nitro jsem ulo§il do tis¡c… Ÿl nk…, report §¡, fejeton…, £vah, stat¡, polemik, recenz¡, interview… - a pod ka§dou tou prac¡ jsem podeps n.

A prì nepý¡tel socialismu !

J  jsem takovì nepý¡tel socialismu jako George Marchais, Enrico Berlinguer, Santiago Carillo, tito Ÿeln¡ pýedstavitel‚ stran, kter‚ spolu se sovØtskou a jugosl vskou jsou nejvìznamnØjç¡mi komunistickìmi stranami Evropy. Jejich n zory jsou si velmi bl¡zk‚ a v nØkterìch smØrech se s nimi zcela ztoto§åuji, napý¡klad a jejich n zory na Ÿeskoslovenskì rok 1968, na vstup sovØtskìch vojsk do ¬SSR v srpnu 1968 Ÿi na Ÿeskoslovenskou situaci v 7O. letech.

J  jsem stoupencem socialismu, spravovan‚ho demokraticky, socialismu, kterì zajiçœuje dØlnickou demokracii, kde odbory jsou nez vislou, demokraticky funguj¡c¡ dØlnickou organizac¡. Jsem stoupencem socialismu, v nØm§ obŸan‚ rozhoduj¡ o svìch z stupc¡ch ve svobodnìch volb ch. Stoupencem socialismu v nØm§ je zaruŸeno nez visl‚ soudnictv¡. Socialismu, v nØm§ je svoboda projevu, zejm‚na svoboda tisku, samozýejmost¡.Socialismu, kterì respektuje dom c¡ lidov‚, demokratick‚ tradice.

Socialismu, v nØm§ se opozice nepron sleduje, ale s respektem se s n¡ jedn  jako se souŸ st¡ veýejn‚ho m¡nØn¡. Jsem stoupencem socialismu, o nØm§ pokus jsme zah jili zrovna pýed deseti lety, ale tento pokus byl uduçen ciz¡mi tanky.

(V tomto okam§iku Marie DojŸ rov  opØt pýeruçuje Jiý¡ho Lederera a bere mi slovo. Jiý¡ Lederer proti tomu rozhodnØ protestuje a § d  o zaprotokolov n¡ tohoto z kazu. PýedsedkynØ sen tu diktuje zapisovatelce jeho protest a Jiý¡mu Ledererovi ji§ d le nepovoluje v z vØreŸn‚ ýeŸi pokraŸovat.)