ODPOV·Ò NA OTEVüENí DOPIS DR

ODPOV·Ò NA OTEVüENí DOPIS DR. JANA TESAüE

V Praze dne 2.3.1978

V §enì pane doktore,

zvolil jste pro sv‚ kritick‚ pýipom¡nky k mìm rozhovor…m se zahraniŸn¡mi novin ýi formu "otevýen‚ho dopisu", i kdy§ podle m‚ho m¡nØn¡ bylo jednoduçç¡ a produktivnØjç¡ povØdØt si vØci v pý¡m‚m styku, ponØvad§ snad jde o vyjasnØn¡ vØci a ne o polemiku pro polemiku. Takhle V m mus¡m odpov¡dat stejnou cestou.

PonØvad§ se zd , §e hlavn¡m podnØtem Vaçeho dopisu byly "obavy z mezin rodn¡ho tlaku na dodr§ov n¡ lidskìch pr v v zem¡ch sovØtsk‚ho bloku, kterìm m…§e v‚st k zes¡len¡ repres¡ proti dom c¡m jejich obh jc…m" (Vaçe slova), a ponØvad§ autorstv¡ tØchto obav pýisuzujete mØ a v dalç¡m sledu se sna§¡te vysvØtlovat m‚ pohnutky, jako§ i dokazovat jejich bezdØjinnost a nakonec se br n¡te proti tomu, aby "nevnucoval mezin rodn¡ veýejnosti pýedstavu", §e tyto obavy a jejich pohnutky snad sd¡l¡te i Vy - mus¡m V s ujistit, §e v § dn‚m z rozhovor… z ciz¡mi novin ýi jsem takov‚ ohavy nevyslovil. Naopak, pokud s jejich strany byly v tomto smØru polo§eny ot zky, pova§oval jsme za spr vn‚ a vhodn‚ na nØ neodpov¡dat, nìbr§ ukazovat, §e tak probl‚m nestoj¡. ZýejmØ jste nebyl spr vnØ informov n o obsahu tØchto rozhovor… a jistØ jste nedostal k dispozici jejich £plnì text. To mi vçak uçetý¡ povinnost V m dokazovat, §e mi nejde o to, dostat je do pý¡znØ souŸasn‚ mocensk‚ garnitury, do nØjak‚ mocensk‚ pozice, nebo, §e si uzurpuji pr vo vnucovat mezin rodn¡ veýejnosti pýedstavy o tom, §e Vy a kdokoli jinì m jak‚koli n zory. (zvl çtØ takov‚, kter‚ jsem nikdy nevyslovil).

PonØvad§ nØkteý¡ Ÿten ýi Vaçeho otevýen‚ho dopisu mohli z¡skat ne zcela pýesnì obraz o n zorech a pýedstav ch, je§ byly z kladem toho, co jsem ý¡kal zahraniŸn¡m novin ý…m, popý. i sdØloval jinak veýejnosti, dovolte jeçtØ p r pozn mek:l. domn¡v m se, §e podstatou Charty 77 je vìzva k pln‚mu, aktivn¡mu obŸanstv¡: ŸlovØk v naç¡ zemi by se nemØl poklad t za poddan‚ho, kterì se mus¡ bìt vrchnosti a bezpodm¡neŸnØ ji poslouchat, nìbr§ za obŸana, jen§ m sv pr va, uzn van st tn¡ moc¡, kter ze sv‚ strany nen¡ vrchnost¡, nìbr§ soustavou org n" a instituc¡ slou§¡c¡ch rozvoji spoleŸnosti a respektuj¡c¡ch pr va obŸana. K vysloven¡ t‚to vìzvy a snahy o jej¡ uskuteŸnØn se seçli ve spoleŸenstv¡ Charty 77 lid¡ r…znìch z jm… i n zor…: je to tedy spoleŸenstv¡ plnØ pluralitn¡, neform ln¡, demokratick‚. Jeho c¡le vyj dýen‚ v prohl çen¡ z l.l. l977 nezn¡ zvl çœ radik lnØ. Jeho £kol je prostì - prosazovat obŸansk‚ vztahy a postoje v rozliŸnìch situac¡ch, vyu§¡vat plnØ prostoru dan‚ho pr vn¡m ý dem i mo§nosti infrastruktury dan‚ spoleŸnosti. SkuteŸnost, §e dr§itel‚ moci a ofici ln¡ propaganda pova§ovaly za nutn‚ a vhodn‚ reagovat tak, iracion lnØ na vyhl çen¡ tØchto um¡rnØnìch c¡l… a £kol…, svØdŸila by o tom, §e v dan‚m pý¡padØ je pova§ovaly za nebezpeŸnØjç¡ ne§ seberadik lnØjç¡ slova a gesta.

2. Mysl¡m, §e ten, kdo § d na moci, aby se pýestala chovat vrchnostensky a respektovala to, co uznala v £stavØ, z konech i z vazc¡ch z mezin rodn¡ch £mluv pýijatìch v procesu zm¡råov n¡ napØt¡, Ÿin¡ tak v pýesvØdŸen¡ Ÿi alespoå s nadØj¡, §e se mu podaý¡ pýimØt k tomu, aby takto nejednal. Nevych z¡ pýitom z naivn¡ , "bezdØjinn‚ " v¡ry v "osv¡cen‚ho vl dce", nìbr§ naopak z pozn n¡, §e tato moc nen¡ tak monolitick , jak by pýedpokl dala takov personifikuj¡c¡ v¡ra, §e to je jev Ÿi faktor slo§itØjç¡, v nØm§ maj¡ £lohu prvky mechanick‚ i ideje, z jmy i snahy konkr‚tn¡ch lid¡, §e tato moc pýes snahu oddØlit se od vnØjç¡ch vliv… a tlak… jim z…st v otevýena v¡c ne§ si pýeje a §e podl‚h vìvoji. Patý¡ k tØm, kdo jsou pýesvØdŸeni o tom, §e ekonomicko soci ln¡ podstatØ a potýeb m rozvoje spoleŸnosti hl s¡c¡ se k socialismu (i kdy§ jeçtØ zat¡§en‚ prvky socialismu ciz¡mi) odpov¡d vìvoj k demokratick‚mu politick‚mu syst‚mu, jak to ostatnØ uk zal n ç rok 1968 a jak se tendence tohoto vìvoje projevuj¡ uvnitý mezin rodn¡ho komunistick‚ho hnut¡ i v samotnìch zem¡ch Varçavsk‚ smlouvy a RVHP. Pova§uji iniciativy typu Charty 77 za Ÿinitele nepom haj¡c¡ tØmto tendenc¡m, i kdy§ se souŸasn moc sna§¡ o jejich potlaŸen¡. To, §e j¡ odol vaj¡ a vynucuj¡ si postupnØ jak‚si uzn n¡ de facto, je potvrzen¡m jejich pokrokov‚ho charakteru.

3. P¡çete o "internacionalizaci" £sil¡ o respektov n¡ lidskìch pr v. nev¡m, v Ÿem vid¡te d…kaz, §e lid‚ jako j ji nechtØj¡. Vid¡m ji ve faktu, §e od konce Druh‚ svØtov‚ v lky se uzn v st le vìraznØji, §e respektov n¡ lidskìch pr v je nerozluŸnou souŸast¡ snah o m¡rov‚ uspoý d n¡ svØta, §e se to odr §¡ ve vìznamnìch dokumentech jako Charta OSN a mnoh‚ resoluce jej¡ch org n…, ve Vçeobecn‚ deklaraci i mezin rodn¡ch paktech o lidskìch pr vech.ézk‚ organick‚ spojen¡ lidskìch pr v s procesem zm¡råov n¡ napØt¡ vyjadýuje z vØreŸnì akt z Helsink. Zn te, co k tØmto ot zk m, k z vaznosti tØchto ustanoven¡ a pr vu vçech £Ÿastn¡k… tØchto pakt… a dohod vyjadýovat se k jejich plnØn¡ kìmkoli a nich bylo ýeŸeno v dokumentech podepsanìch mluvŸ¡mi Charty 77. V¡te tak‚, jak se tito mluvŸ¡ stav¡ k podobnìm inciativ m jak na vìchodØ, tak na z padØ kontinentu. Pokud jde o mØ, ocenil jsme nØkolikr t vìznam sympati¡ a podpory ChartØ 77 ze zahraniŸ¡, pýiŸem§ ovçem pova§uji za nutn‚ zd…raznit dialektickou jednotu £sil¡ o dodr§ov n¡ lidskìch pr v a procesu uvolåov n¡ v celku, jako§ se i distancovat od tØch, kdo projevuj¡ z jem a sympatie k ChartØ 77 a ve skuteŸnosti jsou jej¡ snaze ciz¡, neboœ ve svìch projevech spatýuj¡ jen zbraå Ÿi n stroj smØýuj¡c¡ proti on‚ dialektick‚ jednotØ lidskìch pr v a m¡rov‚ho sou§it¡.

4. Mysl¡m, §e vçe to odpov¡d z sad m, na nich§ se shoduj¡ ti, kdo s plnìm pochopen¡m a upý¡mnØ podepsali prohl çen¡ Charty 77. Je mo§n‚, §e nØkteý¡ z nich si mysl¡, §e to je pý¡liç m lo. Mysl¡m, §e Charta jeçtØ zdaleka nevyŸerpala vçechny mo§nosti pro sv‚ p…soben¡ v dosavadn¡ch form ch. To , mysl¡m, nebr n¡ nikomu v hled n¡ novìch forem a zp…sob… sluŸitelnìch ovçem se z sadami, je§ jsme vçichni podepsali v prohl çen¡ z 1.1.1977. Pokud by nØkdo chtØl j¡t za tyto z sady Ÿi nad nØ - jak to chcete poj¡mat - nen¡ jist‚, zda jej tam budou ochotni n sledovat ostatn¡. Je to ot zka, zda by tu pak neçlo o nØco jin‚ho ne§ je Charta 77. Nic nebr n¡ r…stu dalç¡ch iniciativ, kter‚ by jej¡ £sil¡ rozç¡ýily.

Jsou ovçem pýedstaviteln‚ kroky a formy, v nich§ by se toto £sil¡ z£§ilo a mohlo by smØýovat do isolace, p…sob¡c¡ çkodlivØji ne§ týeba represe. A jako nepova§uji za vhodn‚ a £Ÿeln‚ vyvol vat situace, vedouc¡ jen k repres¡m, nepokl d m za prospØçn‚ ani £Ÿeln‚ takov‚ kroky, kter‚ vedou k isolaci.

Snad je jasn‚, §e tyto n zory nikomu nevnucuji a §e jsem ochoten o nich otevýenØ upý¡mnØ diskutovat s ka§dìm, komu se nel¡b¡ a kdo je ochoten se o nich bavit.

Upý¡mnØ a pý telsky

J. H jek