DOPISY PüÖTELI

2. ýada - 1978 list Ÿ. 5 (26)

Milì pý¡teli,

dov¡d m se z tv‚ho dopisu, §e jste se Ty i Tv¡ pý tel‚ u§ sezn mili s dopisem historika Jana Tesaýe prof. dr. Jiý¡mu H jkovi, ale i s H jkovou odpovØd¡. P¡çeç, §e tak‚ zn te obØ interview Jiý¡ho H jka, ovçem v pýekladu. K tomu bych chtØl jenom poznamenat, §e celkem spolehlivì je pýeklad interview z Arbeiterzeitung, kde§to pýeklad ze Spieglu je bohu§el znaŸnØ zkr cen (a bohu§el ani§ to bylo poznamen no). Douf m, §e to bude brzo napraveno, neboœ pr vØ toto druh‚ interview je z va§nØjç¡ a je tak‚ pýev §nìm z kladem sporu. Mysl¡m, §e v cel‚ z le§itosti mus¡me od sebe odliçit a pý¡mo oddØlit str nku vØcnou a str nku form ln¡. Po form ln¡ str nce je Tesaý…v dopis velmi neuspokojivì a v nØkolika smØrech dokonce nehor znì. Nemysl¡m ovçem, §e by bylo nØjak zvl çœ z slu§n‚ se touto okolnost¡ bl¡§e zabìvat. Autor toti§ nevhodnou formou poçkozuje pýedevç¡m s m sebe a svou pozici, to nasvØdŸuje tomu, §e nejde o promyçlen‚ u§it¡ neŸistìch metod, nìbr§ sp¡çe o neobratnost, prov zej¡c¡ siln‚ rozhoýŸen¡. Mor lnØ krajnØ pochyben‚ od…vodnØn¡ "mor ln¡ho opr vnØn¡" autora zaujmout pýedkl dan‚ stanovisko pýedstavuje insinuaci, kter nem…§e nepýipomenout situaci pýed rokem (kdy ovçem insinuace pýich zely z jin‚ strany), Tesaý…v dopis nen¡ ani rozborem, ani vØcnou polemikou, nìbr§ protih jkovskou agitac¡. Ve chv¡li, kdy v oŸek v n¡ brzk‚ zelen‚ postup nØkterìch slo§ek StB nebyl na hrubosti a kdy se mno§¡ sign ly pýipravovan‚ho £toku na Chartu 77, se podobnì Ÿin mus¡ ka§d‚mu jevit jako mimoý dnØ protismyslnì. Ale to vçe jsou pouze perifern¡ aspekty cel‚ z le§itosti. Podstatu vid¡m jinde: Tesaý…v dopis je pý¡znaŸnì ve svìch obav ch, §e "Charta 77 ustrne na svìch vnØjç¡ch form ch" a v d…razu na to, §e je týeba "pokroŸit vpýed" a "postupnØ pýech zet " k novìm zp…sob…m z pasu za lidsk pr va. Profesor H jek je Tesaýovi "um¡rnØnì" a t¡hne "ke konservov n¡ dan‚ho stavu" (doufejme, §e v r mci Charty 77 a ne v r mci etablovan‚ho syst‚mu, i kdy§ ani to nelze vylouŸit vzhledem k tomu, §e H jek a jeho "smØr" je podez¡r n z toho, §e se "nakonec pýece jen dohodne s reprezentac¡ dnes vl dnouc¡" a §e bude "pýijat zpØt do strany a veden¡ st tu" - tedy , §e na tohle je aspoå orientov n). S m sebe representuje Tesaý naproti tomu jako radik la (alespoå to proklamuje, to , co p¡çe, mi jinak moc radik ln¡ nepýipad ).

Z minku ke sv‚mu £toku hled Tesaý v tom, §e mluvŸ¡ Charty 77 vyslovil v interview politick‚ n zory, ani§ by vìslovnØ uvedl, §e hovoý¡ jen za sebe, § d nakonec prof. H jka, aby "napý¡çtØ rozliçovat ve formulac¡ch, zda hovoý¡ jen za sebe, za sv…j politickì smØr nebo za Chartu vcelku. " M m za to, §e to je zbyteŸn‚, neboœ v interview nem…§e § dnì mluvŸ¡ hovoýit "ex cathedra". M…§e mluvit o z sad ch, c¡lech nebo stanovisc¡ch Charty 77. Pokud to vìslovnØ podotkne, ale ani v takov‚m pý¡padØ jeho interpretace nem ofici ln¡ charakter, neboœ nen¡, § dnìm dokumentem ani sdØlen¡m v r mci bØ§n‚ho uzu. Naproti tomu je týeba trvat na pln‚ svobodØ mluvŸ¡ch podr§et si svobodu nejen v politick‚ , ale tak‚ kulturn¡ estetick‚ ,n bo§ensk‚ filosofick‚ atd. orientaci. Jan Tesaý £vodem podtrhuje, §e Jiý¡mu H jkovi neup¡r pr vo na jeho politick‚ postoje, kdyby se t‚to z sady dr§el, uk zala by se jeho agitace podstatnØ oslabena. R…znost n zorov nen¡ toti§ v ChartØ 77 § dnou novinkou, vØdØli jsme a v¡me o n¡ od sam‚ho zaŸ tku. Zat¡m jsme nepova§ovali, za nutn‚ rozv¡jet vnitýn¡ n zorov‚ spory a soustýeÔovali jsme se na to, co n s spojuje, tj. na to, co bylo vyj dýeno programovØ v prvn¡m dokumentu Charty 77.

Nyn¡ m tedy dr. Tesaý dojem, §e nadeçel Ÿas k polemik m. Je sice rozhodnut "bojovat za pr vo na svobodn‚ vyj dýen¡ a uplatnØn¡ i tØch n zor…", kter‚ on s m pova§uje za "nejreakŸnØjç¡" (z toho je zýejm , §e je ochoten respektovat takov‚ eventueln¡ "nejreakŸnØjç¡ " n zory v r mci Charty 77 - nech pu proŸ se pak pova§uje za radik la), nicm‚nØ v prvn¡ ýadØ za£toŸ¡ na Jiý¡ho H jka a "jeho" smØr. BuÔ proto, §e v oboj¡m pr vØ onu krajn¡ reakci vid¡ - nebo proto, §e nebezpeŸn¡ z t‚to strany se mu zd bìt vØtç¡ ne§ ze strany t‚ nejvØtç¡ reakce. Ale on to takhle neý¡k , bylo by to dost absurdn¡. Mus¡ nØjak zd…vodnit, §e se do t‚hle zvl çtn¡ polemiky v…bec pouçt¡. A tak sv…j pocit zd…vodåuje t¡m, §e prof. H jek m funkci mluvŸ¡ho a §e ji - jinìmi ne§ jeho slovy ýeŸeno - zneu§¡v ke klam n¡ mezin rodn¡ veýejnosti t¡m, §e sv‚ osobn¡ n zory a postoje vyd v za n zory veçkerìch signat ý…. To je ovçem postup krajnØ nepýesvØdŸivì. a vlastnØ neçikovnì, jak jsem se pokusil uk zat. Nicm‚nØ nejz va§nØjç¡ se mi zd bìt obsahov str nka vlastn¡ho sporu.

Jak Tesaý p¡çe, §e "je v podstatØ ka§d‚ho reformn¡ho hnut¡ v dØjin ch, §e se rozestupuje na um¡rnØn‚, stýed a radik ly. ¦e to nast v i mezi n mi, je norm ln¡ , a svØdŸ¡ o tom, §e se naçe spoleŸnost pozved a zase poŸ¡n politicky multivovat". Tomu mus¡m co nejrozhodnØji z nØkolika d…vod… oponovat (aby nenastala mìlka, s m za sebe). Pýedevç¡m Charta 77 nen¡ hnut¡ v p…vodn¡m slova smyslu, neboœ to je spoleŸn‚ stanovisko, spoleŸnØ h jenì princip. A neexistuje zat¡m legitimn¡ mo§nost, aby se Charta 77 hnut¡m (nebo organizac¡ apod.) stala. K tomu by bylo zapotýeb¡ zmØny okolnost¡, j¡§ by se stalo mo§nìm, aby se signat ýi shrom §dili a rozhodli se buÔ jednomyslnØ nebo alespoå obrovskou vØtçinou k opuçtØn¡ z kladn¡ho prohl çen¡ z l.l.l977 a na nØm zalo§en‚ linie a dalç¡ch aktivit Charty 77. (Ani to by vçak nebylo jednoduch‚, proto§e týebas i jedinì signat ý, kterì by se rozhodl setrvat v linii p…vodn¡, by nutnØ mØl pr vo pokraŸovat v dosavadn¡m smØru, tak§e jedinou mo§nost vid¡m v naprosto nepravdØpodobn‚ oblasti, kdyby se vçichni signat ýi bez vyj¡mky seçli a usnesli by se jednomyslnØ ukonŸit §ivot Charty 77.) - Za druh‚ neodpov¡d v…bec skuteŸnosti, §e v souŸasn‚ dobØ "nast v " zm¡nØn‚ rozestoupen¡ na um¡rnØn‚, stýed a radik ly i v samotn‚ ChartØ. Pýedevç¡m existovala r…znost stanovisek u§ na poŸ tku, n le§¡ k nejspecifiŸtØjç¡mu charakteru Charty 77, §e to nen¡ spoleŸenstv¡ lid¡ zalo§enìch na stejnìch n zorech, pojet¡ch ani programech, a to politickìch ani jinìch, nìbr§ na jedinìch dvou principech, na nich§ se shodli lid‚ jinak zcela rozd¡ln‚ho §ivotn¡ho, duchovn¡ho, kulturn¡ho, politick‚ho atd. zamØýen¡ i spoleŸensk‚ho a profesion ln¡ho zaýazen¡. Jedn¡m principem je prosazov n¡ respektu k z kladn¡m lidskìm a obŸanskìm pr v…m ka§d‚ho jednotlivce ve vçech rovin ch a sf‚r ch spoleŸensk‚ho §ivota, tento princip je univerz ln¡, tak ý¡kaj¡c vçelidskì, neboœ se obrac¡ se stejnou vìzvou ke vçem lidem na cel‚m svØtØ a vol po jejich solidaritØ a respektu k z kon…m. , tj. konkr‚tnØ k naçim Ÿeskoslovenskìm z kon…m. Zajist‚ si dobýe uvØdomuji meze a problematiŸnost tohoto druh‚ho principu, proto se j¡m budu sp¡çe zabìvat. Ale je stejnØ tak nepochybn‚, §e Charta 77 jednoznaŸnØ vyhl sila hned svìm prvn¡m dokumentem, §e hodl ve svìch aktivit ch setrv vat v pý¡snØ z konnìch mez¡ch. To nemus¡ a ani ostatnØ nem…§e bìt vykl d no jako nØjak‚ konservov n¡ statu quo. Existuj¡ z konn‚ cesty, jak mohou bìt upravov ny existuj¡c¡ z kony. K podobnìm £prav m doch z¡ nutnØ v ka§d‚ spoleŸnosti. Naçe spoleŸnost napý. dnes stoj¡ pýed pomØrnØ rozs hlìmi £pravami cel‚ ýad z kon… (nevyj¡maje £stavu) v r mci aplikace a konkretizace ratifikovanìch mezin rodn¡ch pakt… (viz ona odnes ji§ proslul stodvac¡tka, jak na to feder ln¡ vl du i Feder ln¡ shrom §dØn¡ upozornila svìm rozs hlìm dokumentem Ÿ. l4 ? Charta 77. Naçe Ÿeskoslovensk‚ z kony ve sv‚ vØtçinØ nejsou çpatn‚ a je mo§no z nich vych zet , jejich formulace jsou vçak Ÿasto pý¡liç "gumov‚", nepýesn‚, v¡ceznaŸn‚ - a maj¡ pý¡liç mnoho jeçtØ gumovØjç¡ch vyj¡mek. Daleko v §nØjç¡ skuteŸnost, §e se fakticky m lo db na jejich dodr§ov n¡ a §e pr vØ st tn¡ org ny projevuj¡ m lo v…le k jejich stejn‚ aplikaci na vçechny obŸany republiky.

Ideologicky se to zd…vodåuje jako tý¡dn¡ aplikace z kon… , ve skuteŸnosti to vçak d v prostor pro libovolnì postih kohokoliv, kdo se nØkomu z mocnìch znel¡b¡. Pr vØ proto m jednoznaŸnì a neproblematizovanì d…raz na z konnost pýi nejmenç¡m v naç¡ situaci (s m m m ovçem zato, §e nejenom v naç¡ situaci) sv‚ hlubok‚ opr vnØn¡. Pýipouçt¡m, §e v ojedinØlìch pý¡padech m…§e se uk zat jako vhodn Ÿi dokonce nezbytn metoda tzv. obŸansk‚ neposluçnosti , klasickìm pý¡padem byly napý. protestn¡ pochody k moýi, pýi nich§ Indov‚ kdysi masovØ poruçovali z kon o soln‚ dani. Pokud by k nØŸemu takov‚mu chtØli s hnout obŸan‚ v naç¡ zemi, mohou tak uŸinit v podobØ zvl çtn¡ obŸansk‚ iniciativy, ale nemohou tak Ÿinit na z kladØ Charty 77 a v jej¡m r mci. Dokonce i v pý¡padech, §e v…bec nejde o poruçen¡ nØjak‚ho z kona anebo pýekroŸen¡ nØjak‚ho platn‚ho pýedpisu, ale o pouh‚ uplatnØn¡ konkr‚tn¡ho z konn‚ho obŸansk‚ho pr va v praxi, nem…§e bìt podobn iniciativa ch p na a vyhlaçov na za aktivitu Charty a nem…§e a nem se Charty ani dovol vat, nìbr§ m…§e a m se dovol vat pý¡mo z kon…, jimi§ je zm¡nØn‚ obŸansk‚ pr vo zaruŸeno. Tak napý. n le§¡ k pr v…m ka§d‚ho Ÿeskoslovensk‚ho obŸana odcestovat nebo dokonce se vystØhovat na omezenou dobu Ÿi natrvalo do ciziny, toto pr vo je soustavnØ zkracov no a poruçov no postupem naçich £ýad…, co§ bylo a bude pr vem pýedmØtem kritiky ze strany Charty 77. Ale to v…bec neznamen , §e by vystØhov n¡ z republiky nebo cestov n¡ do ciziny mohlo bìt pova§ov no za iniciativu nebo aktivitu Charty 77. PodobnØ neofici ln¡ vzdØl vac¡ krou§ky nebo studijn¡ tìmy se mohou dovol vat naçich z kon… (vŸetnØ ratifikovanìch mezin rodn¡ch pakt…), ale nepýedstavuj¡ aktivitu samotn‚ Charty 77, nìbr§ jsou zvl çtn¡ obŸanskou iniciativou.

Je-li Charta 77 prov zena velkou n zorovou rozd¡lnosti signat ý… od sam‚ho poŸ tku, nelze pochopitelnØ tuto rozd¡lnost dnes pova§ovat za doklad toho, §e "se naçe spoleŸnost pozved a zase zaŸ¡n politicky kultivovat". Soud¡m, §e sp¡çe opak je pravdou. Zdravì rozum a zdrav‚ norm ln¡ reakce vØtçiny obŸan… nelze zamØåovat za politickou vyspØlost a politickou vzdØlanost. Charta 77 m nekvalifikovan‚ sympatie vØtçiny obŸan… prostØ jen jako kritik stavu, kterì se vØtçinØ obŸan… zaj¡d . Vlastn¡ , hlubç¡ smysl Charty 77 vçak nen¡ dost ch p n, v tom se nemylme. je leckdy m lo ch p n i ze strany nØkterìch signat ý…. S odzbrojuj¡c¡ naivitou k n m nezý¡dka pýich zej¡ signat ýi s nadØj¡, kterou mus¡me bohu§el zklamat Lid‚, kteý¡ se rozhodli opustit ¬eskoslovensko, opatýili si vçechna mo§n potvrzen¡, dolo§ili jimi svou § dost a byli odm¡tnuti s t¡m, §e jejich vystØhov n¡ " nen¡ v souladu se st tn¡mi z jmy" - tito lid‚ tedy pýich zej¡, aby se odvolali na Chartu 77 a vy§ dali si naçi pomoc. Lid‚ nepr vem odsouzen¡ pýich zej¡ po§ dat,abychom jim zjednali n pravu. Pý¡buzn¡ nevinnØ odsouzenìch se k n m obracej¡, abychom v beznadØjnìch pý¡padech "nØco udØlali". Atd. atd. A kdy§ se dozvØd¡, §e my jsme na tom prakticky stejnØ jako oni, jsou Ÿasto zklam ni: k Ÿemu je Charta 77, kdy§ neum¡ pomoci? Ani je nenapadne uva§ovat , co by oni sami mohli udØlat pro jin‚ posti§en‚, chtØj¡ naj¡t instanci, k n¡§ je mo§no se obr tit a kter by to "zaý¡dila". Mezi takovìmi lidmi maj¡ ovçem radik ln¡ ýeŸi vdØŸn‚ publikum. Kritika "um¡rnØnìch" a "reakcion ý…", zr dcov n¡ tØch, kteý¡ se £dajnØ chtØj¡ separ tnØ "dohodnout" s vl dnouc¡ reprezentac¡, podtrhov n¡ nebezpeŸ¡, §e "ustrneme na nynØjç¡ch form ch", zd…razåov n¡ nutnosti" pokroŸit vpýed" a malov n¡ z ýnìch cizozemskìch vzor… /aœ u§ Ÿeskìch, jugosl vskìch, maÔarskìch nebo nejnovØji polskìch /atd. - to vçechno je jen pokleslì radikalistickì §argon, kterì m ke skuteŸn‚ radik lnosti na hony daleko. chce-li kdo bìt vskutku radik ln¡, mus¡ jasnØ oznaŸit sv…j c¡l a pýesnØji vymezit prostýedky, jimi§ se k nØmu chce dostat. Stanovil jsem si neselh vaj¡c¡ §ivotn¡ z sadu: kdy§ nØkdo vyhlaçuje nutnost zmØny, zejm‚na revoluŸn¡, ale neýekne pýesnØ, Ÿeho konkr‚tnØ chce tou zmØnou (byœ seberevoluŸnØjç¡ ) dos hnout, je to s nejvØtç¡ pravdØpodobnost¡ podvodn¡k. A druhou mou z sadou se stalo: kdy§ nØkdo dosti zýetelnØ uk §e c¡l i cestu k nØmu, pohraji si trochu s jeho formulacemi a hled¡m se usilovnØ dobrat a§ k tØm pýedpoklad…m bez nich§ jeho program neobstoj¡ a kter‚ nebyly zýetelnØ vysloveny. Leccos vypad na d lku pØknØ, ale pýi takov‚m podrobnØjç¡m ohled n¡ se objev¡ tØ§k‚ vady na kr se.

Co vlastnØ ý¡k Jan Tesaý pozitivnØ? Je pro politickou pluralitu, chce zmØnu dan‚ho stavu, odm¡t kompromisy s vl dnouc¡ reprezentac¡ , je pro internacionalizaci "naçeho z pasu, je radik l, l¡b¡ se mu postup Pol k…. To je hodnØ skrovn z kladna pro nØjakì politickì program, a o to vØtç¡ z kladna pro jakoukoliv kritiku jin‚ho programu nebo stanoviska. Nemysl¡m, §e by nebylo mo§n‚ m¡t kritick‚ pýipom¡nky ke stanovisk…m a formulac¡m Jiý¡ho H jka. jsem s n¡m v u§ç¡m kontaktu teprve nØco pýes p…l roku a u§ mnohokr t jsem s n¡m nesouhlasil. nesouhlas se m…§e zakl dat tak‚ na neporozumnØn¡ , dnes mu rozum¡m v¡c ne§ týeba na podzim. Nevid¡m jen jeho stanovisko, ale pomalu tak‚ zaŸ¡n m ch pat jeho motivy. To jeçtØ neznamen souhlas, nesouhlas¡m vØtçinou d l, ale jsem schopen sp¡ç respektovat jeho pý¡stup. Tohle vçechno mi u Honzy Tesaýe naprosto chyb¡. Prohl sil sice ve sv‚m dopise, §e jeho cti§ dost¡ je "postihnout kontury budoucnosti" a dok zat vyj dýit pravdu", ale nØjak mu to alespoå v tomhle pý¡padØ nevych z¡, v jeho textu nal‚z m mnohem v¡c afekt… a mnohem m‚nØ fakt, ne§ jak by se na historika sluçelo. Mus¡m vçak z roveå pýiznat, §e v lecŸem tak‚ jemu rozum¡m a §e nØkter‚ jeho motivy mi nejsou jen srozumiteln‚, ale §e je dokonce sd¡l¡m. To TØ jako Ÿten ýe dopisu m…§e nejsp¡ç pýekvapovat pot‚, co jsi doŸetl a§ sem. Ale to je vlastnØ u§ jin kapitola. Kdy§ jsem d…kladnØ prohl‚dl a proklepal Tesaý…v otevýenì list prof. dr. Jiý¡mu H jkovi, mus¡m nyn¡ nem‚nØ peŸlivØ prohl‚dnout a proklepat jeho obØ interview. A to si nech do pý¡çt¡ho dopisu. Tyto ý dky bych vçak r d zakonŸil vìkladem toho, co pozitivn¡ho znamen a i do budoucna m…§e znamenat Charta 77 , pýesto§e toho k z rmutku a zklam n¡ (a nØkdy k zlosti) ýady lid¡ zrovna moc podnikat nem…§e, jak jsem to uk zal). O tom jsem vlastnØ tak‚ psal, ale snad nebude na çkodu se o to pokusit znovu./

Modern¡ spoleŸnost je su§ov na obrovskìm n dorem, j¡m§ je st t. St tn¡ org ny toti§ , mohu-li citovat Bedýicha Engelse z r. 1891, kter‚ si spoleŸnost vytvoýila k obstar v n¡ svìch potýeb a svìch spoleŸnìch z jm…, "se Ÿasem, slou§¡ce svìm vlastn¡m z jm…m, promØnily ze slu§ebn¡k… spoleŸnosti v jej¡ p ny Engels pova§uje tuto dosud ve vçech st tech prob¡haj¡c¡ "promØnu st tu a st tn¡ch org n… ze slu§ebn¡k… spoleŸnosti v p ny nad spoleŸnost¡" za nevyhnutelnou, ale za stejnØ nevyhnuteln‚ pova§uje tak‚ "rozmet n¡ star‚ st tn¡ moci a jej¡ nahrazen¡ novou, vskutku demokratickou". "Ve skuteŸnosti vçak st t nen¡ nic jin‚ho ne§ maçinerie na potlaŸov n¡ jedn‚ tý¡dy druhou tý¡dou, a to v demokratick‚ republice o nic m‚nØ ne§ v monarchii. V nejlepç¡m pý¡padØ je st t zlem, kter‚ zdØd¡ proletari t, zv¡tØzivç¡ v boji o tý¡dn¡ panstv¡, zv¡tØz¡ proletari t bude muset pr vØ tak jako Komuna co nejrychleji odý¡znout nejhorç¡ str nky tohoto zla, dokud pokolen¡ vyrostl‚ v novìch , svobodnìch spoleŸenskìch pomØrech nebudete a to cel‚ to st tn¡ haraburd¡ vyhodit." O dvacet let dý¡ve vidØl Karel Marx ide l v tom, §e veçker‚ "vyuŸovac¡ £stavy jsou bezplatnØ otevýeny lidu a z roveå oŸiçtØny od jak‚hokoli smØçov n¡ st tu a c¡rkve", Ÿ¡m§ je "çkoln¡ vzdØl n¡ nejen uŸinØno pý¡stupnìm ka§d‚mu, nìbr§ vØda sama /je/ zbavena okov…, jimi§ ji poutaj¡ tý¡dn¡ pýedsudky a vl dn¡ n sil¡ " podtrhl jsem j /. Cituji klasiky, abych pýesvØdŸil tak‚ kolegy marxisty: Marx i Engels nenech vaj¡ omezen¡ st tn¡ moci na starost dalek‚ budoucnosti, nìbr§ poŸ¡tali s "odý¡znut¡m nejhorç¡ch str nek tohoto zla " v co nejkratç¡ dobØ po tý¡dn¡m v¡tØzstv¡ proletari tu. Bohu§el ani jeden z nich neuva§oval dost z sadnØ o tom, §e nikam nepovede, kdy§ zlo star‚ st tn¡ maçin‚rie bude zlikvidov no a nahra§eno zlem nov‚ st tn¡ maçin‚rie. NeuvØdomovali si §e pýi vyhazov n¡ "cel‚ho toho st tn¡ho haraburd¡" se tu naskìt ot zka, kdo to haraburd¡ m vlastnØ vyhazovat a jak. Pou§ije -li se k tomu moci a mocenskìch prostýedk…, m me tu okam§itØ novou st tn¡ maçin‚rii, nov‚ zlo. Ò bla nelze vyh nØt Belzebubem. ZatlaŸen¡ st tn¡ho apar tu a u§ç¡ vymezen¡ jeho kompetence pýedstavuje jeden z nejvØtç¡ch £kol… a tak‚ probl‚m… modern¡ spoleŸnosti. Nikdy se nem…§e zdaýit prov‚st to najednou, ale je týeba poŸ¡tat s pomalìm postupem krok za krokem. Nem…§e to bìt prov dØno silou a moc¡, nìbr§ c¡levØdomou a neumdl‚vaj¡c¡ rezistenc¡ ka§d‚ho jednotlivce. C¡lem nen¡ likvidace st tu (ta by mohla pýin‚st jen zmatek), nìbr§ ustaven¡ a soustavn‚ posilov n¡ spoleŸensk‚ho prostoru, kterì bude vyåat ze st tn¡ pravomoci, bude chr nØn pýed vmØçov n¡m st tu (c¡rkve, strany atd. ), bude zbaven okov… vl dn¡ho n sil¡. A pr vØ tento prostor chce Charta 77 pom hat ustavit,postupnØ rozçiýovat a stýe§it. A to je program pro cel‚ lidstvo, pro celì svØt.

Tv…j Ladislav Hejd nek

V Praze 2.3.1978 Na vØdom¡: dr. J. Tesaý, dr. J. H jek