Charta 77: DISKRIMINACE V ZAM·STNµNÖ A POVOLµNÖ TRVµ:

Vl dØ ¬eskoslovensk‚ socialistick‚ republiky Praha

Stanovisko Charty 77 k projedn v n¡ st¡§nosti Mezin rodn¡ho konfederace svobodnìch odbor… na poruçov n¡ Ÿs. pracovn¡ho z konod rstv¡ a émluvy Ÿ. lll o z kazu diskriminace v zamØstn n¡ a povol n¡.

Mezin rodn¡ organizace pr ce se od r. l977 zabìv  st¡§nost¡, kterou u n¡ podala Mezin rodn¡ konfederace svobodnìch odbor… na poruçov n¡ Ÿs. pracovn¡ho z konod rstv¡ a émluvy Ÿ. lll o z kazu diskriminace v zamØstn n¡ a povol n¡ ze strany Ÿs. £ýad… a zamØstnavatelskìch organizac¡ v…Ÿi nØkterìm Ÿs. obŸan…m, zast vaj¡c¡m nekonformn¡ politick‚ a obŸansk‚ postoje. ¬s. vl dØ bylo ulo§eno, aby v t‚to vØci podala MOP zpr vu. Nezn me pochopitelnØ obsah Vaç¡ zpr vy. V¡me vçak, §e diskriminace Ÿs. obŸan… v t‚to oblasti

trv . Proto Charta 77, hnut¡ Ÿs. obŸan… usiluj¡c¡ch o pln‚ uplatnØn¡ lidskìch a obŸanskìch pr v ve sv‚ zemi, pova§uje za nutn‚ v m sdØlit , sv‚ stanovisko k t‚to z va§n‚ z le§itosti , kter‚ m…§e dolo§it potýebnìmi p¡semnìmi doklady, svØdeckìmi vìpovØdmi dotŸenìch osob i jinìch osob, kter‚ mohou dotvrdit £daje o diskriminaŸn¡ praxi Ÿs. £ýad…. MluvŸ¡ Charty 77 spolu s dalç¡mi signat ýi zaslali 30.5.1977

Feder. shrom §dØn¡ ¬SSR dokumentaci, kter  podrobnØ a konkr‚tn¡m zp…sobem a rozborem postupu naçich organizac¡ (zamØstnavatel…), Ÿs. org n… (prokuratury a soud…) i odborovìch organizac¡, prok zala nez konn‚ metody a postupy uplatåovan‚ jak v…Ÿi signat ý…m Charty 77, tak i v…Ÿi nØkterìm dalç¡ch obŸan…m, v pracovnØ pr vn¡ sf‚ýe. Od doby, kdy byl zpracov n tento dokument, se nic nezmØnilo. Mnoho dalç¡ch obŸan… bylo ze stejnìch d…vod… propuçtØno za zamØstn n¡, nebo bylo donuceno rozv zat pracovn¡ pomØr. Dalç¡ byli pýeýazeni na m‚nØ vìznamn  a h…ýe placen  m¡sta. PoŸet tØch, kteý¡ byli propuçtØni ze zamØstn n¡ (aœ u§ formou okam§it‚ho zruçen¡ prac. pomØru podle õ 55 nebo formou vìpovØdi dle nØkter‚ho vìpovØdn¡ho d…vodu õ46 z k. pr ce), jen za to §e podepsali Chartu 77 nebo s n¡ vyslovili souhlas, Ÿi odm¡tli ji odsoudit, pýes hl Ÿ¡slo jednoho sta. Mnoz¡ z nich nemohou sehnat § dn‚ zamØstn n¡ a pokud ho se§enou, pak takov‚, kter‚ je hluboko pod £rovn¡ jejich profesion ln¡ kvalifikace. Pracuj¡ jako nekvalifikovan‚ pracovn¡ s¡ly, jako topiŸi, hl¡daŸi, metaýi, z vozn¡ci, ýidiŸi - nebo hledaj¡ k zajiçtØn¡ hol‚ existence sv‚ a Ÿlen… svìch rodin r…zn  pý¡le§itostn  zamØstn n¡. NØkteý¡ jsou dokonce odk z ni na r…zn‚ formy soci ln¡ pomoci, apod. üadu obŸan… takovì £tlak donutil k emigraci. éstava ¬SSR v Ÿl. 28 zaruŸuje vçem obŸan…m svobodu projevu. Podle Ÿl. l9 Mezin rodn¡ho paktu o obŸanskìch a politickìch pr vech kterì je integr ln¡ souŸ st¡ platn‚ho Ÿs. pr vn¡ho ý du, m  ka§dì obŸan pr vo zast vat sv‚ n zory bez pýek §ky a m  pr vo na svobodu projevu. Podle Ÿl. 29 éstavy m  obŸan pr vo obracet se k st tn¡m org n…m s n vrhy, podnØty a st¡§nostmi. ¬l nek 2 Mezin rodn¡ho paktu o hospod ýskìch, soci ln¡ch a kulturn¡ch pr vech, kterì je rovnا souŸ st¡ Ÿs. platn‚ho pr vn¡ho ý du, obsahuje z vazek, Ÿs. st tu a jeho org n…, §e zaruŸ¡, aby tato pr va vŸetnØ pr va na pr ci byla uplatnØna bez jak‚hokoli rozliçov n¡ podle politick‚ho, nebo jin‚ho smìçlen¡. Podle Ÿl. 5 p¡sm. c émluvy Ÿ. lll se ¬SSR zav zala zruçit jak koli z konod rn  ustanoven¡, upravit jak koli administrativn¡ opatýen¡ Ÿi praxi, kter‚ jsou nesluŸiteln‚ s politikou, zamØýenou k tomu , aby ka§d‚mu byla zaruŸena stejn  pr va, stejn  pý¡le§itost a stejn‚ zach zen¡ v ot zk ch zamØstn n¡ a povol n¡ a s ohledem na to, aby byla odstranØna jak koli diskriminace v t‚to oblasti.

4l.21 éstavy ¬SSR stanov¡, §e vçichni obŸan‚ maj¡ pr vo na pr ci. Pr vo na pr ci, jak vyplìv  z tØchto ustanoven¡ samotnìch, zvl çtØ pak ve spojen¡ s jinìmi ustanoven¡mi éstavy (o rovnosti obŸan…, o svobodØ projevu atd.) maj¡ vçichni obŸan‚ bez ohledu na sv‚ politick‚ n zory a postoje. Podle platn‚ Ÿs. pr vn¡ normy nelze tedy uplatnØn¡ pr va na pr ci v zat na § dn‚ po§adavky tzv. tý¡dn¡ nebo politick‚ uvØdomnØlosti, spojovat s po§adavky urŸitìch politickìch n zor… a stanovisek, atd. pracovn¡k…. ¬SSR se v r. l975 na z kladØ kritiky na p…dØ MOP rozhodla novelizovat pý¡sluçn  opatýen¡ a ustanoven¡ õ 46 a õ 53 z kon¡ku pr ce tak, aby byla v souladu s émluvou Ÿ. lll. Podle z pisu Ÿ. 36 MOP ze 6O. zased n¡ v ¦enevØ, uŸinili Ÿlenov‚ sekce, v ni§ se projedn val vìklad Ÿs. z stupce k t‚to novelizaci prohl çen¡ v nØm§ se konstatuje: "je d…le§it‚, aby tyto zmØny byly propagov ny a skuteŸnØ uplatnØny, je týeba zd…raznit, §e neshody v politickìch rozhodnut¡ch pova§ovat nelze zav z nu na bezpeŸnost st tu, nìbr§ na vØc, vztahuj¡c¡ se ke svobodØ myçlen¡. Je d…le§it‚ uplatåovat literu, ale tak‚ ducha z kon…."

Charta 77 poukazuje na tato ustanoven¡ proto, §e v ¬SSR zdaleka nejsou v pln‚m rozsahu uplatåov na. Ustanoven¡ Ÿs. £stavy , z kony a mezin rodn¡ z vazky republiky nerespektuj¡ ani Ÿs. soudy aorg ny prokuratury. Odporuje element rn¡ logice, tvrd¡-li se, §e po§adavek d…slednØ dodr§ovat platn‚ Ÿs. pr vo ohro§uje bezpeŸnost st tu. Z takov‚ logiky vçak vych z¡ stanovisko Gener ln¡ prokuratury, obsa§en‚ mj. v citovan‚ dokumentaci, k ChartØ 77. Toto stanovisko figuruje jako hlavn¡ d…kaz v pracovnØ pr vn¡ch sporech signat ý… Charty 77, kteý¡ v r. l977 §alovali u soud… na neplatnost okam§it‚ho zruçen¡ pracovn¡ho pomØru nebo proti vìpovØdi pro podpis Prohl çen¡ Charty 77. Na z kladØ tohoto stanoviska ve kter‚m se m.j. uv dØlo, §e Prohl çen¡ Charty 77 "je objektivnØ zp…sobil‚ ohro§ovat socialistick‚ spoleŸensk‚ a st tn¡ zý¡zen¡ a je nerozhodn‚, §e tento çkodlivì n sledek nenastal", soudy vedly ý¡zen¡ v uvedenìch pý¡padech tak, §e nepýipouçtØly § dn‚ d…kazy §aluj¡c¡mi obŸany navrhovan‚, neposkytly jim z konnou ochranu proti zamØstnavatelsk‚ organizaci, a ve vØtçinØ pý¡pad… jen sekcionovaly poruçov n¡ pracovn¡ch pr v ze strany zamØstnavatel….

Charta 77 a jej¡ stoupenci prok zali nez konnost a protiz konnost postupu Ÿs. £ýad… a zamØstnavatelskìch organizac¡ proti signat ý…m Charty 77 i dalç¡m obŸan…m - v pracovnØ pr vn¡ oblasti. Vedle ji§ zm¡nØn‚ dokuentace odkazujeme mj. na rozbor soudn¡ho rozhodov n¡ tØchto spor… - "Nad pracovn¡mi spory signat ý… Charty 77," kterì vypracoval prof. pracovnick‚ fakulty v Praze ZdenØk JiŸ¡nskì (mimochodem konstatujeme, §e byl v r. l97l z politickìch d…vod… propuçtØn z PF, v r. l977 byl pro podeps n¡ Charty 77 propuçtØn z m¡sta podnikov‚ho pr vn¡ka).

Tento rozbor jsme zaslali Ÿs. org n…m v r. 1977. ¬s. org ny nereagovaly ani na tento rozbor a tv ý¡ se , jako by v t‚to oblasti bylo vçe v poý dku, jako by d…slednØ zachov valy £stavn¡ z sady u pr vn¡ rovnosti ve vztahu k pr vu na pr ci. Charta 77 prokazuje, §e stav v t‚to oblasti nen¡ dobrì, a to rozborem konkr‚tn¡ch d…kaz… a pý¡pad…, Ÿemu§ se Ÿs. st tn¡ £ýady vyhìbaj¡. Je mo§n‚ dolo§it, §e pýetrv vaj¡ jevy masov‚ diskriminace v zamØstn n¡ a povol n¡ z let l969 a n sleduj¡c¡ch, kter‚ nebyla odstranØny ani pot‚, co byla novelizov na ustanoven¡ Z kon¡ku pr ce, na jejich§ podkladØ tato vlna diskriminac¡ prob¡hala. Je rovnا mo§n‚ prok zat, §e je zde dalç¡ nov  vlna diskriminac¡, v pracovnØ pr vn¡ch vztaz¡ch v letech 1977 a 1978. Vzhledem k t‚to situaci, kter  znamen  v §n‚ poruçen¡ jednoho z princip…, kter‚ Mezin rodn¡ organizace pr ce sleduje a kterì ¬eskoslovensko jako Ÿlenskì st t se zav zalo respektovat, a vzhledem k tomu, §e je k dispozici bohatì dokumentaŸn¡ materi l, prokazuj¡c¡ poruçov n¡ tØchto princip…, pova§ujeme za nezbytn‚ upozornit nezbytnost pýeçetýen¡ skuteŸn‚ho stavu. Pýi tomto çetýen¡ je d…le§it‚, aby vzhledem k rozpor…m ve stanovisc¡ch, byli vedle studia p¡semnìch zpr v slyçeni a ti, kteý¡ jsou objektem politick‚ diskriminace v zamØstn n¡ a povol n¡.

Proto v z jmu k objektivn¡ho vyçetýen¡ situace pova§ujeme za vhodn‚ , aby MOP v souladu se svìm statutem vyslala do ¬SSR komisi, kter  by provedla potýebn‚ çetýen¡ a podala MOP zpr vu o svìch zjiçtØn¡ch. Pova§ovala-li by to takov  komise za £Ÿeln‚ poskytla by j¡ Charta 77 veçkerou dokumentaci, kterou o pý¡padech poruçov n¡ pr v obŸan… v pracovnØ pr vn¡ sf‚ýe shrom §dila.

Jiý¡ H jek, mluvŸ¡ Charty 77, Marta Kubiçov , mluvŸ¡ Charty 77, Ladislav Hejd nek, mluvŸ¡ Charty 77.

V Praze dne 19. £nora 1978