Vclav Havel: Nedlme se na disidenty a ty ostatn. Bezprv bude
kritizovno bez ohledu na to, na kom je pchno.
(Z rozhovoru s Vclavem Havlem , kter dne 31.3.1978 otiskl
vdesk denk KURIER a pozdji dal noviny).
Otzka: Byl jste mezi prvnmi mluvmi Charty 77, v souvislosti s
Chartou jste byl loni pes tyi msce a letos est tdn ve vzen, je o vs
znmo, e patte k jejm aktivnm signatm. Co soudte o souasn situaci
tto obansk iniciativy?
V.H. Nkte
zahranin ptel se nm obas svuj s pocitem, e Charta 77 nyn ponkud
odpov, e je unavena perzekucemi, e mlo pracuje. Je to myln dojem,
pramenc asi z nepli dobr informovanosti. Prv v posledn dob pracuje
Charta velmi intenzivn, vydala nkolik dleitch dokument a sdlen,
intervenovala v mnoha ppadech bezprv. Jej innost je dnes mon mn
npadn, tak u nen pedmtem tak ostrch tok oficiln propagandy, nicmn
zd se mi, e prv v poslednch mscch nebrala Charta nov dech: mnoho
signat, mezi nimi hodn mladch lid, se rozmanitmi zpsoby neangauje v
duchu jejho posln. Dk atmosfe, kterou Charta vyvolala, vznikaj i dal
dleit, jevy , jako je nap. svpomocn univerzita, samizdatov literrn
revue apod. A pokud jde o ty perzekuce, maj pesn opan efekt, ne jak maj
mt , signate sp pobzej k prci. (nae nedvn svvoln uvznn dalo
napklad vzniknout vboru, kter poprv vyzkouel v naich podmnkch princip
paralelnho neoficilnho vyetovn, princip, kter - uplatnn i na jin
ppady - me pedstavovat nov zpsob, jak elit mocensk svvoli.)
Otzka: O Chart 77 je znmo, e se v n seli lid velmi
rozmanitho politickho a filozofickho pesvden i rozmanitho ivotnho
stylu. Nekomplikuje ji to trochu prci? A nesvazuje to rznm skupinm ruce?
V.H. Myslm, e ne , ekl bych, e spoluprce rznm nzorovm
seskupenm naopak sp prospv, lpe se navzjem poznvaj, konfrontuj a
inspiruj, dk emu se na jedn stran u toleranci a konstruktivnmu souit
a ne druh stran se zrove lpe a rychleji vyhrauj v tom, m se od sebe
odliuj. Ob jim je ku prospchu a Chart tento stav zaruuje, e neustrne v
njak jednokolejnosti nebo schematismu. Ostatn rzn duchovn okruhy se v Chart
spojily nad uritmi konkrtnmi koly, kter povauj shodn za dleit. Mimo
rmec tchto kol se jde kad dl svou vlastn cestou a neml by bt ve svm
mylen a svch snahch Chartou nijak omezovn. J osobn se domnvm, e dve
nebo pozdji vznikne u ns mimo oficiln struktury prostor jakhosi
"druhho politickho ivota", v nm se budou rzn politick
koncepce konfrontovat, co je jev v kad strukturovanj modern spolenosti
pirozen a natrvalo nepotlaiteln. Vznikne-li takov prostor, bude vd؟it
Chart za to, e jeho vznik urychlila, bude vak pedstavovat u nco jinho a
bude pirozen existovat mimo Chartu, jejm kolem nen vytyovat njak
alternativn politick programy. Strun eeno: Charta 77 rozvj to, co ns
spojuje, ani by nm brnila rozvjet mimo jej rmec to, co ns rozdluje.
Otzka: Nemrz vs, e u nejste mluvm Charty 77?
V.H. Od zatku jsme tuto funkci chpali pedevm jako funkci
pracovn a vdycky jsme potali s tm, e se v n budou rzn osoby stdat.
Je to dobr nejen proto, e jde o velk zaten asov a nervov, ale i proto,
e s kadm novm mluvm dostv prce Charty nutn nov valr a strhv k
sob dal osoby. J si samozejm velmi vil dvry, kter se mi dostalo tm,
e jsem byl vedle profesora Patoky a dr. Hjka v prvn trojici mluvch. Kdy
se mi ale na jae l977 zdlo, z rznch dvod nutn se tto funkce vzdt,
udlal jsem to s vdomm, e bych to dve nebo pozdji musel udlat, i kdyby
tchto dvod nebylo. Charta 77 jsme toti my vichni a pli dlouh pobyt
jednoho z ns ve funkci mluvho by ji zbyten opticky spojoval s jednou
osobou. Tak to ct i dnen mluv a i oni potaj s tm, e budou v
budoucnosti vystdni.
Otzka: V em spatujete hlavn vznam Charty 77?
str. 7
V.H. Mluvili jsme u o tom, e mezi signati Charty jsou lid
rznho smlen. U proto by na tuto otzku rzn signati asi odpovdli
rzn. J osobn povauji za nejdleitj aspekt Charty ten, kter akcentoval
u profesor Patoka, toti jej vznam mravn. Jej vznam spoleensk, prvn
i politick odvozuji teprve z nho.
Otzka: Co tm konkrtn myslte?
V.H.: Chartist jsou lid, kte se rozhodli kat nahlas vci,
kter si mysl vtina jejich spoluoban, kter vak kat nahlas nemohou,
nechtj-li pijt aspo o ty ivotn monosti, kter maj. Chartist vd, co
tm riskuj, ale pesto to dlaj, protoe se domnvaj - jak napsal Patoka -
e jsou vci, kter stoj lovku za to, aby za n trpl. Nikomu nevytaj, e
je nensleduje, nikoho k tomu nenut, za svou pravdu plat jen ze svho. V
dob, kdy cel komplex duchovnch, civilizanch i politickch tlak vede k
stl hlub spoleensk demoralizaci, zd se mi tento (na prvn pohled ponkud
sebevraedn) postoj vlastn jedinm skutenm relnm zpsobem, jak tto
situaci elit a jak pispvat k jej nprav. Myslm, e nae spolenost tento
aspekt Charty pochopila. Ale nejde jen o to: v duchovnm podhoub Charty hrla
vznamnou roli mylenka obansk rovnosti a neoddlitelnosti svobody. Nkte z
ns se v poslednch letech ocitli v postaven jakchsi "profesionlnch
disident", prominentnch opozink, jakchsi "chrnnch
zvat" jimi je dovoleno leccos, co jinm dovoleno nen. Tolerujc nkolik
znmch "kritik reimu", vytvela spoleensk moc iluzi, e mimo
tchto nkolik nenapravitelnch nespokojenc jsou vlastn vichni spokojeni a
e se nikdo jin neozv prost proto, e k tomu nem dvod. Kdy zaveli mlad
hudebnky kolem skupiny The Plastic People of Universe, mnoz tzv.
"disidenti" se jich zastali a v otevenm dopise Heinrichu Bllovi
jsme napsali pmo, e odmtme status "chrnnch zvat" a e
nechceme tm, e jsme znmj a e se nm relativn tolik nedje, vytvet
kouovou clonu, za n je mono skrt pronsledovn mn znmch. Chart 77 se
skuten podailo - pes houevnat pokusy oficiln propagandy a policie
vydvat ji opt jen za zleitost nkolika "profesionlnch
disident" - tyto uml rozdly sett: u se nedlme na disidenty a ty ostatn
a oficiln si musej zvolna zvykat na to, e bezprv bude kritizovno bez
ohledu na to, na kom je pchno. Chartist tuto vc bytostn ct a upozoruj
proto stle astji na ppady tch osob, kter nejsou obecn znm a kter se
net ani t nepatrn ochran, kterou poskytuje Charta 77.
Otzka: Jak se celkov dvte na perspektivy spolenosti ve va
zemi?
V.H. Domnvm se, e modern spolenost- nejen u ns, ale i na
Zpad je v hlubok krizi. Chpu ji pedevm jako krizi duchovn, mravn,
existenciln. Vechny ostatn krizov jevy, od zoufalch ekologickch vyhldek
pes absurdn przdnotu vyspl konzumn spolenosti a po politick marasmus
rznch zjevnch i skrytch diktatr, chpu jako dsledky tto celkov krize
lovka. Jedin skuten vchodisko z n vidm v perspektiv jaksi obshl a
hloubkov "existenciln revoluce", v jaksi duchovn i mravn
rekonstrukci lovka a spolenosti. Od rznch politickch ideologi jako
takovch a od jejich stdn si mnoho neslibuji a za dleitj, ne k jakmu
hnut se nkdo hls, povauj, jak je lovk. Nevm ani moc na rzn
politick strany, systmy, koalice, bloky a doktriny. Sp vm na mn
npadn, ale opravdovj spoleenstv lid, kterm jde o dstojn a smyslupln
ivot. Neupnm se konen k njakm politickm i jinm "zmnm"
odshora", ale vm sp na to, co kad z ns udl tam, kde je
"dole". Ostatn objevilo-li se v poslednch letech nco lepho ve
"vysok politice", bylo to tm vdy jen vsledkem proces, jejich
potky byly "dole" ve sfe ivotnch pocit, tueb, nrok a
mylenek obyejnch slunch lid.@LH 6
Informace o Chart 77 . 5. 1978 str. 15
Rudolf Battk :
Nebudeme nadle v dn poloilegalit a nenechme se vyhazovat z
vlastn zem.
Z otevenho dopisu signate Charty 77 Rudolfa Batka sociln
demokratickm pedkm Willy Brandtovi, Bruno Kreiskmu a Olafu Palmemu.
Ven pnov!
(....(s. socialist)...) se toti nemohou v souasn dob
organizovat, nemaj dn tiskov orgn i asopis, ale nemohou se dokonce ani
formln sejt a pohovoit o otzkch svho sociln politickho zjmu bez
nebezpe policejnho zsahu.
O tom, e m
tvrzen nen pomluvou, svd udlosti minulch dn. Ponaje dnem 6. dubna
l978 byla zahjena rozshl policejn akce proti ad oban v souvislosti s
prohlenm Sto let eskho socialismu. Mezi postienmi jsou univ. prof. dr.
Vclav ern z Prahy, n vynikajc literrn vdec a kritik, doc. dr.
Jaroslav Meznk, historik z Brna, odsouzen v politickch procesech v r. l972,
Pemysl Janr z Prahy, nucen peruit studium na novinsk fakult a t..
zamstnn jako montn dlnk, dle Ji Mller z Brna, studentsk vdce z let
1968-69, pt let vznn, zamstnan v souasn dob jako isti vloh, a konen
i autor tohoto dopisu.
(V dalm textu
popisuje R.B. okolnosti domovnch prohldek a vslech. Prohldky v bytech V.
ernho, P. Janra a J. Meznka byly 6.4. u J. Mllera a R. Batka 10.4. Krom
zmnnho textu Sto let... byl zabaven i materil "Nzory a
vchodiska").
(...) v povolen generlnho prokurtora k proveden domovnch
prohldek u Jiho Mllera a Jaroslava Meznka je jako dvod uvedeno
"materily souvisejc s Chartou 77)....)V tom je hrozba i nebezpe.
Ale my pece dn
zkony neporuujeme. eho se vlastn Komunistick strana eskoslovenska obv?
jestlie se skupina 23 signat socialistick, evangelick a eurokomunistick
orientace pihlauje ke "staletm " tradicm potk dlnickho a
socialistickho hnut ani by si vydala"souhlas ad", nelze to
pece povaovat za poruen zkon. Ale jestlie na zklad takovho textu je
zahjena rozshl policejn akce proti nkterm signatm i nesignatm,
klade takov ponn mnoho nepjemnch otzek.(...)
Budeme se brnit jako
oban, socialist a demokrat. Budeme souasn brnit vechna prva zaruen
stavou a pijatmi mezinrodnmi pakty a budeme dat , aby vym prvnm
normm byly pizpsobeny normy ni rovn a zajitna jejich nedeformovan
interpretace. Kad vak mus pochopit, e nememe pistoupit naveden
politickho dialogu prostednictvm policejnch orgn. Je tragick omyl,
domnv-li se nkdo, e je ns jen hrstka tzv. "ztroskotanc a
zaprodanc". Nebudeme nadle v dn poloilegalit a nenechme se
vyhazovat z vlastn zem dnmi doporuenmi k vysthovn. Jsme zde a dme
evropsk socialistick a eurokomunistick strany a evropskou demokratickou
veejnost a vestrannou podporu a pomoc.(...)
V Praze 13.4.1978
Ing.
Rudolf Battk
Kikova 530/78
180 00 Praha 8- Karln
telf. 229 80 67
XXXX
Podrobnou zprvu o domovn prohldce a vslech ve dnech
7.4. vypracoval Pemysl Janr. Pro nedostatek msta ji nememe
zveejnit. Citujeme jen ze zatku zprvy: Usnesen o domovn prohldce je
zdvodnno trestnm sthnm pro 98 - podvracen republiky - tr. zkona,
zahjenm dne 6.1.1977 pod .j. VS: VS-3/120-1977, "Vyplynulo dvodn
podezen, e P.J. ve svm byt pechovv materily, souvisejc s psemnost
Prohlen Charty 77". Domovn prohldku provdl vyetovatel VS StB
pplk. Oldich Noga a orgny SNB mjr. Alois Had a por. Kvtoslav Kohout.