Vclav Havel: Nedlme se na disidenty a ty ostatn. Bezprv bude kritizovno bez ohledu na to, na kom je pchno.

 

(Z rozhovoru s Vclavem Havlem , kter dne 31.3.1978 otiskl vdesk denk KURIER a pozdji dal noviny).

 

Otzka: Byl jste mezi prvnmi mluvmi Charty 77, v souvislosti s Chartou jste byl loni pes tyi msce a letos est tdn ve vzen, je o vs znmo, e patte k jejm aktivnm signatm. Co soudte o souasn situaci tto obansk iniciativy?

         V.H. Nkte zahranin ptel se nm obas svuj s pocitem, e Charta 77 nyn ponkud odpov, e je unavena perzekucemi, e mlo pracuje. Je to myln dojem, pramenc asi z nepli dobr informovanosti. Prv v posledn dob pracuje Charta velmi intenzivn, vydala nkolik dleitch dokument a sdlen, intervenovala v mnoha ppadech bezprv. Jej innost je dnes mon mn npadn, tak u nen pedmtem tak ostrch tok oficiln propagandy, nicmn zd se mi, e prv v poslednch mscch nebrala Charta nov dech: mnoho signat, mezi nimi hodn mladch lid, se rozmanitmi zpsoby neangauje v duchu jejho posln. Dk atmosfe, kterou Charta vyvolala, vznikaj i dal dleit, jevy , jako je nap. svpomocn univerzita, samizdatov literrn revue apod. A pokud jde o ty perzekuce, maj pesn opan efekt, ne jak maj mt , signate sp pobzej k prci. (nae nedvn svvoln uvznn dalo napklad vzniknout vboru, kter poprv vyzkouel v naich podmnkch princip paralelnho neoficilnho vyetovn, princip, kter - uplatnn i na jin ppady - me pedstavovat nov zpsob, jak elit mocensk svvoli.)

 

Otzka: O Chart 77 je znmo, e se v n seli lid velmi rozmanitho politickho a filozofickho pesvden i rozmanitho ivotnho stylu. Nekomplikuje ji to trochu prci? A nesvazuje to rznm skupinm ruce?

 

V.H. Myslm, e ne , ekl bych, e spoluprce rznm nzorovm seskupenm naopak sp prospv, lpe se navzjem poznvaj, konfrontuj a inspiruj, dk emu se na jedn stran u toleranci a konstruktivnmu souit a ne druh stran se zrove lpe a rychleji vyhrauj v tom, m se od sebe odliuj. Ob jim je ku prospchu a Chart tento stav zaruuje, e neustrne v njak jednokolejnosti nebo schematismu. Ostatn rzn duchovn okruhy se v Chart spojily nad uritmi konkrtnmi koly, kter povauj shodn za dleit. Mimo rmec tchto kol se jde kad dl svou vlastn cestou a neml by bt ve svm mylen a svch snahch Chartou nijak omezovn. J osobn se domnvm, e dve nebo pozdji vznikne u ns mimo oficiln struktury prostor jakhosi "druhho politickho ivota", v nm se budou rzn politick koncepce konfrontovat, co je jev v kad strukturovanj modern spolenosti pirozen a natrvalo nepotlaiteln. Vznikne-li takov prostor, bude vd؟it Chart za to, e jeho vznik urychlila, bude vak pedstavovat u nco jinho a bude pirozen existovat mimo Chartu, jejm kolem nen vytyovat njak alternativn politick programy. Strun eeno: Charta 77 rozvj to, co ns spojuje, ani by nm brnila rozvjet mimo jej rmec to, co ns rozdluje.

 

Otzka: Nemrz vs, e u nejste mluvm Charty 77?

V.H. Od zatku jsme tuto funkci chpali pedevm jako funkci pracovn a vdycky jsme potali s tm, e se v n budou rzn osoby stdat. Je to dobr nejen proto, e jde o velk zaten asov a nervov, ale i proto, e s kadm novm mluvm dostv prce Charty nutn nov valr a strhv k sob dal osoby. J si samozejm velmi vil dvry, kter se mi dostalo tm, e jsem byl vedle profesora Patoky a dr. Hjka v prvn trojici mluvch. Kdy se mi ale na jae l977 zdlo, z rznch dvod nutn se tto funkce vzdt, udlal jsem to s vdomm, e bych to dve nebo pozdji musel udlat, i kdyby tchto dvod nebylo. Charta 77 jsme toti my vichni a pli dlouh pobyt jednoho z ns ve funkci mluvho by ji zbyten opticky spojoval s jednou osobou. Tak to ct i dnen mluv a i oni potaj s tm, e budou v budoucnosti vystdni.

Otzka: V em spatujete hlavn vznam Charty 77?

str. 7

V.H. Mluvili jsme u o tom, e mezi signati Charty jsou lid rznho smlen. U proto by na tuto otzku rzn signati asi odpovdli rzn. J osobn povauji za nejdleitj aspekt Charty ten, kter akcentoval u profesor Patoka, toti jej vznam mravn. Jej vznam spoleensk, prvn i politick odvozuji teprve z nho.

Otzka: Co tm konkrtn myslte?

 

V.H.: Chartist jsou lid, kte se rozhodli kat nahlas vci, kter si mysl vtina jejich spoluoban, kter vak kat nahlas nemohou, nechtj-li pijt aspo o ty ivotn monosti, kter maj. Chartist vd, co tm riskuj, ale pesto to dlaj, protoe se domnvaj - jak napsal Patoka - e jsou vci, kter stoj lovku za to, aby za n trpl. Nikomu nevytaj, e je nensleduje, nikoho k tomu nenut, za svou pravdu plat jen ze svho. V dob, kdy cel komplex duchovnch, civilizanch i politickch tlak vede k stl hlub spoleensk demoralizaci, zd se mi tento (na prvn pohled ponkud sebevraedn) postoj vlastn jedinm skutenm relnm zpsobem, jak tto situaci elit a jak pispvat k jej nprav. Myslm, e nae spolenost tento aspekt Charty pochopila. Ale nejde jen o to: v duchovnm podhoub Charty hrla vznamnou roli mylenka obansk rovnosti a neoddlitelnosti svobody. Nkte z ns se v poslednch letech ocitli v postaven jakchsi "profesionlnch disident", prominentnch opozink, jakchsi "chrnnch zvat" jimi je dovoleno leccos, co jinm dovoleno nen. Tolerujc nkolik znmch "kritik reimu", vytvela spoleensk moc iluzi, e mimo tchto nkolik nenapravitelnch nespokojenc jsou vlastn vichni spokojeni a e se nikdo jin neozv prost proto, e k tomu nem dvod. Kdy zaveli mlad hudebnky kolem skupiny The Plastic People of Universe, mnoz tzv. "disidenti" se jich zastali a v otevenm dopise Heinrichu Bllovi jsme napsali pmo, e odmtme status "chrnnch zvat" a e nechceme tm, e jsme znmj a e se nm relativn tolik nedje, vytvet kouovou clonu, za n je mono skrt pronsledovn mn znmch. Chart 77 se skuten podailo - pes houevnat pokusy oficiln propagandy a policie vydvat ji opt jen za zleitost nkolika "profesionlnch disident" - tyto uml rozdly sett: u se nedlme na disidenty a ty ostatn a oficiln si musej zvolna zvykat na to, e bezprv bude kritizovno bez ohledu na to, na kom je pchno. Chartist tuto vc bytostn ct a upozoruj proto stle astji na ppady tch osob, kter nejsou obecn znm a kter se net ani t nepatrn ochran, kterou poskytuje Charta 77.

 

Otzka: Jak se celkov dvte na perspektivy spolenosti ve va zemi?

V.H. Domnvm se, e modern spolenost- nejen u ns, ale i na Zpad je v hlubok krizi. Chpu ji pedevm jako krizi duchovn, mravn, existenciln. Vechny ostatn krizov jevy, od zoufalch ekologickch vyhldek pes absurdn przdnotu vyspl konzumn spolenosti a po politick marasmus rznch zjevnch i skrytch diktatr, chpu jako dsledky tto celkov krize lovka. Jedin skuten vchodisko z n vidm v perspektiv jaksi obshl a hloubkov "existenciln revoluce", v jaksi duchovn i mravn rekonstrukci lovka a spolenosti. Od rznch politickch ideologi jako takovch a od jejich stdn si mnoho neslibuji a za dleitj, ne k jakmu hnut se nkdo hls, povauj, jak je lovk. Nevm ani moc na rzn politick strany, systmy, koalice, bloky a doktriny. Sp vm na mn npadn, ale opravdovj spoleenstv lid, kterm jde o dstojn a smyslupln ivot. Neupnm se konen k njakm politickm i jinm "zmnm" odshora", ale vm sp na to, co kad z ns udl tam, kde je "dole". Ostatn objevilo-li se v poslednch letech nco lepho ve "vysok politice", bylo to tm vdy jen vsledkem proces, jejich potky byly "dole" ve sfe ivotnch pocit, tueb, nrok a mylenek obyejnch slunch lid.@LH 6

Informace o Chart 77 . 5. 1978 str. 15

Rudolf Battk :

Nebudeme nadle v dn poloilegalit a nenechme se vyhazovat z vlastn zem.

 

Z otevenho dopisu signate Charty 77 Rudolfa Batka sociln demokratickm pedkm Willy Brandtovi, Bruno Kreiskmu a Olafu Palmemu.

 

Ven pnov!

(....(s. socialist)...) se toti nemohou v souasn dob organizovat, nemaj dn tiskov orgn i asopis, ale nemohou se dokonce ani formln sejt a pohovoit o otzkch svho sociln politickho zjmu bez nebezpe policejnho zsahu.

         O tom, e m tvrzen nen pomluvou, svd udlosti minulch dn. Ponaje dnem 6. dubna l978 byla zahjena rozshl policejn akce proti ad oban v souvislosti s prohlenm Sto let eskho socialismu. Mezi postienmi jsou univ. prof. dr. Vclav ern z Prahy, n vynikajc literrn vdec a kritik, doc. dr. Jaroslav Meznk, historik z Brna, odsouzen v politickch procesech v r. l972, Pemysl Janr z Prahy, nucen peruit studium na novinsk fakult a t.. zamstnn jako montn dlnk, dle Ji Mller z Brna, studentsk vdce z let 1968-69, pt let vznn, zamstnan v souasn dob jako isti vloh, a konen i autor tohoto dopisu.

         (V dalm textu popisuje R.B. okolnosti domovnch prohldek a vslech. Prohldky v bytech V. ernho, P. Janra a J. Meznka byly 6.4. u J. Mllera a R. Batka 10.4. Krom zmnnho textu Sto let... byl zabaven i materil "Nzory a vchodiska").

(...) v povolen generlnho prokurtora k proveden domovnch prohldek u Jiho Mllera a Jaroslava Meznka je jako dvod uvedeno "materily souvisejc s Chartou 77)....)V tom je hrozba i nebezpe.

         Ale my pece dn zkony neporuujeme. eho se vlastn Komunistick strana eskoslovenska obv? jestlie se skupina 23 signat socialistick, evangelick a eurokomunistick orientace pihlauje ke "staletm " tradicm potk dlnickho a socialistickho hnut ani by si vydala"souhlas ad", nelze to pece povaovat za poruen zkon. Ale jestlie na zklad takovho textu je zahjena rozshl policejn akce proti nkterm signatm i nesignatm, klade takov ponn mnoho nepjemnch otzek.(...)

         Budeme se brnit jako oban, socialist a demokrat. Budeme souasn brnit vechna prva zaruen stavou a pijatmi mezinrodnmi pakty a budeme dat , aby vym prvnm normm byly pizpsobeny normy ni rovn a zajitna jejich nedeformovan interpretace. Kad vak mus pochopit, e nememe pistoupit naveden politickho dialogu prostednictvm policejnch orgn. Je tragick omyl, domnv-li se nkdo, e je ns jen hrstka tzv. "ztroskotanc a zaprodanc". Nebudeme nadle v dn poloilegalit a nenechme se vyhazovat z vlastn zem dnmi doporuenmi k vysthovn. Jsme zde a dme evropsk socialistick a eurokomunistick strany a evropskou demokratickou veejnost a vestrannou podporu a pomoc.(...)

V Praze 13.4.1978

 

                             Ing. Rudolf Battk

                             Kikova 530/78

                            180 00 Praha 8- Karln

                             telf. 229 80 67

 

                             XXXX

Podrobnou zprvu o domovn prohldce a vslech ve dnech

7.4. vypracoval Pemysl Janr. Pro nedostatek msta ji nememe zveejnit. Citujeme jen ze zatku zprvy: Usnesen o domovn prohldce je zdvodnno trestnm sthnm pro 98 - podvracen republiky - tr. zkona, zahjenm dne 6.1.1977 pod .j. VS: VS-3/120-1977, "Vyplynulo dvodn podezen, e P.J. ve svm byt pechovv materily, souvisejc s psemnost Prohlen Charty 77". Domovn prohldku provdl vyetovatel VS StB pplk. Oldich Noga a orgny SNB mjr. Alois Had a por. Kvtoslav Kohout.