Mezin rodn¡ konference o Vìchodn¡ EvropØ.

Ve dnech 2O. a 2l. ledna 1978 se konala v Bruselu mezin rodn¡ konference o situaci v zem¡ch vìchodn¡ Evropy. VeŸer 20. ledna byl vØnov n des t‚mu vìroŸ¡ Pra§sk‚ho jara. Poýadateli konference byly belgickì Vìbor l. m je (za demokratick‚ svobody a pr va pracuj¡c¡ch v zem¡ch Vìchodu) a Kruh svobodn‚ho b d n¡ Svobodn‚ univerzity v Bruselu.

BØhem veŸera vØnovan‚ho ¬eskoslovensku byl v budovØ univerzity prom¡tnut film novin ýe Raoula Goooularta, kterì ho v ¬eskoslovensku natoŸil tØsnØ pýed srpen 1968. NØkolik st…m div k… film uvedli Ÿlenov‚ Vìboru l. m je Cecile Rolinov  a Jean-Marie Chauvier, bìv. dopisovatel belgick‚ho komunistick‚ho den¡ku Le Drapeu Rouge v MoskvØ. Po filmu promluvili Jiý¡ Pelik n a ZdenØk Mlyn ý. éŸastn¡ci setk n¡ vydali n sleduj¡c¡ sdØlen¡:

Pova§ujeme odchod sovØtskìch vojsk na z kladn¡ podm¡nku pro to, aby ¬eskoslovensko mohlo bìt svobodn‚, demokratick‚ a socialistick‚. Po§adujeme osvobozen¡ politickìch vØzå… - Lederera, Mach Ÿka, Laçt…vky a stovek dalç¡ch, kter‚ re§im odsoudil Ÿasto jen za to, §e vyj dýili sv…j n zor. Iniciativa Charty 77 je vìznamn  nejenom jako protest proti totalitn¡mu re§imu, ale tak‚ jako z kladna pro intenzivn¡ politickì §ivot, kter  dovoluje, aby opoziŸnØ orientov n¡ lid‚ §ij¡c¡ v ¬eskoslovensku si vymØåovali n zory a diskutovali. V t‚to souvislosti protestujeme proti dohledu, jemu§ jsou po ýadu mØs¡c… podrobeni Frantiçek Kriegel a Petr Uhl, a proti vçem form m diskriminace Ÿs. obr nc… lidskìch pr v. Podeps ni £Ÿastn¡ci shrom §dØn¡, svolan‚ho k lO. vìroŸ¡ Pra§sk‚ho jara a organizovan‚ho bruselskìm vìborem solidarity (Vìborem l. m je).

Sobota 21. ledna byla vØnov na ýadØ vystoupen¡. Nejprve promluvil Jean-Marie Chauvier, podle nØho§ sovØtskì syst‚m nen¡ ani kapitalistickì, ani socialistickì a kterì po analìze politick‚ a hospod ýsk‚ situace zem¡ Vìchodu dospØl k z vØru, §e "iluze sebereformy (syst‚mu), kter‚ mohli pokrokov¡ lid‚ na Z padØ chovat vzhledem k "pra§sk‚mu jaru", byli definitivnØ zniŸeny v Praze roku l968. " Po nØm vystoupil francouzskì marxistickì ekonom Jean-Marie Vincent a vØdeckì pracovn¡k bruselsk‚ univerzity Guy Desorle. Posledn¡m ýeŸn¡kem dopoledn¡ho zased n¡ byl Jiý¡ Pelik n, kterì uvedl , §e j k koli zmØna, vŸetnØ zmØn v sovØtsk‚m veden¡, je lepç¡ ne§ klid. Ale odkud m…§eme oŸek vat opravdovou zmØnu? Nikoliv z jedn‚ zemØ, ale z nØkolika vìchodoevropskìch zem¡ souŸasnØ, co§ by mohlo v MoskvØ vyvolat otýes, jeho§ v d…sledku by akceptovala "finlandizaci" zem¡ vìchodn¡ Evropy, tj. kontrolovanou, avçak re lnou svobodu. OpoziŸn¡ postoje se u§ neomezuj¡ na intelektu ly, ale zasahuj¡ i dØlnick‚ prostýed¡. Nelze ji§ oŸek vat , §e by zmØny byly vyvol ny veden¡m, prvky tØchto zmØn jsou nejvìraznØjç¡ v souŸasn‚m Polsku.

K dopoledn¡ Ÿ sti diskuze poznamen v  komunistickì Le Drapeau Rouge, §e uveden¡ Ÿtyýi ýeŸn¡ci "pýednesli ponØkud zmaten‚ pý¡spØvky o tom, zda spoleŸnosti vìchodoevropskìch zem¡ jsou nebo nejsou socialistick‚" a oproti tomu pochvalnØ p¡çe o svØdectv¡ pý¡mìch svØdk…, kteý¡ vystoupili odpoledne, jmenovitØ Zdeåka Mlyn ýe a Wolfa Fiermanna, jejich§ n zory cituje. D le tento list uv d¡, §e ZdenØk Mlyn ý, kterì je jeden z inici tor… Charty 77, zd…raznil nutnost politick‚ demokracie, proto§e marxismus se nem…§e vyv¡jet, pokud se br n¡ tØm, kteý¡ maj¡ opoziŸn¡ n zory, aby se vyslovili.

Wolf Biermann z NDR vysvØtlil, §e mnoz¡ emigranti z Vìchodu skonŸili u politick‚ pravice jen proto, §e z padn¡ levice nebyla schopna spr vnØ reagovat na jejich probl‚my. Biermann pýednesl svou odpovØÔ na manifest demokratickìch komunist… z NDR, publikovanì ve Spiegelu, (Tuto odpovØÔ zveýejnil mezit¡m m.j. tìden¡k bl¡zkì SPD Die Zeit). "PouŸen¡ z Prahy nejsou tanky, uzavýel sv‚ vystoupen¡ nØmeckì zpØv k. Invaze tank… naopak prok zala, §e revoluce v zemi poloviŸn¡ho socialismu je snadnØji uskuteŸniteln  ne§ v zemi dobýe zabØhnut‚ho kapitalismu.

D le vystoupili sovØtskì in§enìr BØlocerkevskì, Bulhar Marinov a Pol k Pomian, kterì uvedl, §e v Polsku zas hl kritickì postoj tolik lid¡, §e represe ve vØtç¡m mØý¡tku by vedla k nepýedv¡dateln‚ situaci.

Autoýi týet¡ ýady vystoupen¡ byli z belgick‚ levice. Socialistickì poslanec Ernest Glinne mj. nepý¡mo kritizoval komunik‚, kter‚ bylo vyd no na z vØr n vçtØvy delegace jeho strany v Praze, vysvØtlil, proŸ nen¡ mo§no hovoýit o socialismu ve vìchodn¡ EvropØ. Pýimlouval se za obhajobu lidskìch zpr v vçude na svØtØ. Po nØm vystoupil Ÿlen éV KS Belgie Jean Du Bosch, kterì pýipomnØl, §e jeho strana odsoudila sovØtskou intervenci do ¬eskoslovenska (zaj¡mav‚ je, §e Le Drapeau Rouge v obç¡rn‚ zpr vØ o Du BoschovØ vystoupen¡ to neuv d¡). Podle nØho doch z¡ na VìchodØ k omezov n¡ svobody a jevy £tisku je týeba jasnØ odsoudit, "t¡m sp¡çe, §e se vyskytuj¡ v socialistickìch st tech". SSSR je socialistickou zem¡ , proto§e jeho struktura odpov¡d  marxistick‚ definici, Soud¡ Jean Du Bosch. Postoj sv‚ strany k SSSR oznaŸil jako "kritickou solidaritu". BelgiŸt¡ komunist‚ soud¡, §e ve svØtov‚m mØý¡tku jsou c¡le podle vìznamu ýazeny v tomto poýad¡: n rodnØ osvobozeneckì boj, boj proti kapitalismu a £sil¡ o odzbrojen¡. A v t‚to oblasti jsme na stejn‚ stranØ jako SSSR, uzavýel. Nem…§eme bìt lhostejn¡ k osudu tØch, kteý¡ trp¡ £tiskem v socialistickìch zem¡ch, ýekl na z vØr, ale nem…§eme rovnا ztr cet ze zýetele, §e pr vØ naçe £spØchy demokratick‚ cesty k socialismu nejl‚pe pomohou ke zlepçen¡ situace v tØchto zem¡ch.

Disidenti ý¡kaj¡ nØkdy diskutabiln¡ vØci, ýekl dalç¡ ýeŸn¡k ekonom Ernest Mandel z RevoluŸn¡ ligy pracuj¡c¡ch. Ale je týeba usilovat o to, aby mØli pr vo je ý¡kat. Toto pr vo si u§ sami vybojovali. Mandel se obr til na Du Bosche: "Nelze v m vØýit, pokud neusilujete o to, aby toto pr vo platilo i tam. Vaçe n klonnost k demokracii je sice sympatick , ale pýesto jste hodnoceni podle sv‚ho postoje k disident…m. Je to naçe povinnost bìt solid rn¡ s tØmi, kdo bojuj¡ za svobodu. Je neuvØýiteln‚ §e ot zka svobody byla pýenech na Carterovi, kterì vyzbrojuje katy ir nsk‚ho lidu". Mandel tak‚ ýekl, §e solidarita s disidenty nestaŸ¡, §e je týeba navrhnout jinì model socialismu.

Francois Martou z Kýesœansk‚ho dØlnick‚ho hnut¡ pýipomnØl, §e jeho hnut¡ usiluje o demokratickì a samospr vnì socialismus. Vyslovil se pro solidaritu s disidenty.

V diskusi , kter  n sledovala, polo§il Bulhar Marinov ot zku Jean Du Boshovi: "Je to opravdu socialistickì st t, jestli§e zav¡r  duçevnØ zdrav‚ do psychiatrickìch l‚Ÿeben, jako se to stalo mnØ v Bulharsku?" OdpovØÔ Du Bosche sice rozesm la s l, ale byla konsternuj¡c¡: "To pýece nem  nic spoleŸn‚ho s definic¡ socialismu."

VeŸer vystoupili kromØ belgickìch umØlc… , Wolf Biermann, Karel Kryl a s pantomimou signat ýka Charty 77 Nika Brettschneidrov . T¡mto kulturn¡m programem konference skonŸila.

éŸastn¡ci konference pýijali n sleduj¡c¡ komunik‚:

Brusel 21. ledna 1978

Ve dnech 2O. a 21. ledna l978 se konala v Bruselu konference, organizovan  Vìborem l. m je (za demokratick‚ svobody a pr va pracuj¡c¡ch v zem¡ch vìchodn¡ Evropy) a Kruhem svobodn‚ho b d n¡ Svobodn‚ univerzity v Bruselu, j¡§ se £Ÿastnili soudruzi z NØmecka, ævìcarska, Velk‚ Brit nie, Kanady, Francie, Rakouska, Lucemburska a Belgie, mezi nimi§ mnoz¡ Ÿlenov‚ n sleduj¡c¡ch vìbor…:

- Sozialistiches Osteuropakommittee (NØmecko)

- Comit‚ de solidarit‚ avec les oppositionnels des Pays de lÝEst (ævìcarsko)

- Labour Focus on Eastern Europ (Velk  Britanie)

- Committee in Defence of Soviet Political Prisoners (Kanada)

- Comit‚ du 5 janvier (Francie)

- Sozialistisches Osteuropakomittee (Lucembursko)

- Comit‚ du l mai (Belgie).

Konference umo§nila konfrontaci Ÿetnìch opoziŸn¡ch osobnost¡ Vìchodu J. Pelik n, Z. Mlyn ý, L. Kav¡n, V . BØlocerkevskì, Pomian, W. Biermann, S. Marinov....(a anga§ovala se v n¡ tak‚ belgick  levice. My vçichni, kteý¡ jsme se £Ÿastnili tohoto fora, jsme s radost¡ pýijali poselstv¡ mluvŸ¡ch Charty 77 (viz. informace o ChartØ Ÿ. l, kde publikov n dopis Charty 77 z 9.l.78 do Bruselu - pozn. red.) a vìboru spoleŸensk‚ sebeobrany (KOR), kter  n m byla zasl na. V odpovØÔ na tyto vìzvy se zavazujeme v naçich organizac¡ch a pý¡sluçnìch zem¡ch i v dØlnick‚m hnut¡ v naçich zem¡ch jako celku usilovat o rozvinut¡ Ÿinnosti na obranu demokratickìch zpr v a svobod pracuj¡c¡ch v zem¡ch Vìchodn¡ Evropy. Zavazujeme se tak‚ , §e budeme organizovat a koordinovat solidaritu se vçemi obØtmi £tisku v tØchto zem¡ch. Internacionalizace hnut¡ solidarity, kter  v r mci zem¡ Vìchodu u§ existuje vzhledem k ChartØ 77, mus¡ na Z padØ odpov¡dat internacionalizace naçeho boje ve prospØch opozice vìchodoevropskìch zem¡.

UŸiåme z roku 1978 rok mezin rodn¡ solidarity proti £tisku ve vçech jeho podob ch ve vìchodoevropskìch zem¡ch. Nen¡ socialismu bez nejçirç¡ch svobod.

(Zpracov no podle belgickìch list… Le Soir, Le Peuple, Le Drapeau Rouge, La cit‚, De Standaart - vçe z 23. ledna l978).