Rok filozofie

Myçlenka souvislìch filozofickìch pýedn çek pro çirç¡ okruh z jemc… naçla uplatnØn¡ na podzim loåsk‚ho roku v Praze. Z p…vodn¡ho rozs hl‚ho pl nu /sociologie, psychologie, historie, dØjiny umØn¡, literatura.../ se nakonec realizovala pouze filozofie.

ZaŸ tky nebyly nejklidnØjç¡: nØkolik vìslech… jak pýedn çej¡c¡ch, tak £Ÿastn¡k… pýedn çek, nØkolikr t bylo z jemc…m o filozofii zabr nØno ve vstupu do bytu, kde se pýedn çka mØla konat. P…vodnØ poŸetn  skupina se sice zmençila, nicm‚nØ si vytrvalost¡ vydobyla sv‚ pr vo.

Podle pý¡stupu a zamØýen¡ pýedn çej¡c¡ch i posluchaŸ… se vytvoýily dva typy filozofickìch veŸer…. DØjiny filozofie pýedn çel prof. Milan Machovec a vstup do filozofick‚ho myçlen¡ skrze ýeckì svØt provedl dr. Julius Tomin.

Prof. Machovec po £vodu do filozofie a vymezen¡ hlavn¡ch filozofickìch ot zek vylo§il v obecnìch rysech podstatn‚ probl‚my dØjin filozofie a zamØýil se na pýedstavitele jednotlivìch filozofickìch koncepc¡. V kr tk‚m Ÿasov‚m obdob¡ jednoho roku si tak posluchaŸi utvoýili pýedstavu £stýedn¡ch moment… dØjin filozofie a z¡skali potýebnì z klad k dalç¡mu samostatn‚mu studiu.

Prvn¡ "çkoln¡ rok" u dr. Tomina probØhl ve znamen¡ Plat¢novìch dialog…: Parmenides, Faidros, Menon , Protagoras, Thoait‚tos, éstava..., kter‚ dr. Tomin pýekl dal z ýeck‚ho origin lu. Mnohìm z £Ÿastn¡k… tØchto pýednaçek se otevýel novì pohled na svØt, objevily se prvn¡ nesmØl‚ pokusy o dialog, o filozofickou diskusi. Se zvl çœ aktivn¡ odezvou se setkaly nov‚ filozofick‚ probl‚my, kter‚ vyplynuly z diskuse nad ýeckìmi texty: probl‚m filozofick‚ho vyj dýen¡ svØta, ve kter‚m §ijeme, tj. filozofick‚ zachycen¡ pro§itku. Potýeba odborn‚ konfrontace v tomto £sil¡ dala vzniknout vìzvØ dr. Tomina o nav z n¡ vØdeckìch kontakt… s naçimi a zahraniŸn¡mi univerzitami. Naçe univerzity zat¡m neprojevily ochotu spolupr ce, ze zahraniŸ¡ dosud nepýiçlo vyj dýen¡. To byl tedy minulì " çkoln¡ rok". V letn¡m obdob¡ se pokraŸovalo v t‚matice filozofick‚ reflexe svØta Ÿetbou Huberovy knihy Ich- Du.

Filozofick‚ veŸery u dr. Tomina pokraŸuj¡ opØt od z ý¡. Do neform ln¡ho pl nu byly zahrnuty Th£kìdidovy DØjiny pelopon‚sk‚ v lky , Aristofanovy komedie, vìhledovØ Aristoteles. S potýebou Ÿetby filozofickìch text… v origin le souvis¡ t‚§ snahy o jazykov‚ vzdØl v n¡, pýev §nØ v nØmeck‚m a anglick‚m jazyce.

Lze jen doufat, §e v letoçn¡m çkoln¡m roce nez…stane veçker  t¡ha pýedn çek na dr. Tominovi, ale §e se pýipoj¡ i jin¡ odborn¡ci a to nejen z oboru filozofie. Filozofick‚ semin ýe u dr. Tomina jsou otevýenou z le§itost¡ pro vçechny, pýedn çej¡c¡ i posluchaŸe, staŸ¡ z jem a chuœ pýij¡t.

- hejru-

(pýevzato z jednoho z nez vislìch Ÿasopis…)