éstýedn¡ rada odbor… Praha

Dev tì svØtovì vçeodborovì sjezd, kterì se konal v druh‚ polovinØ dubna v Praze, pýijal vìznamn‚ programov‚ dokumenty. Za nejvìznamnØjç¡ z nich pova§ujeme Vçeobecnou deklaraci odborovìch pr v . Deklarace nab d odbor ýe cel‚ho svØta k z pasu nejen za odborov pr va v £zk‚m slova smyslu, ale i za pr va obŸansk , politick , hospod ýsk a soci ln¡ a kulturn¡, kter pokl d za neoddØlitelnou souŸ st odborovìch pr v. Pro tuto deklaraci hlasovala i delegace éRO a zveýejnil ji org n ROH - Ÿasopis Odbor ý v Ÿ. lO/1978.

üada jej¡ch po§adavk… je v naç¡ zemi uplatnØna ve znaŸn‚m rozsahu. Avçak nØkter‚ z va§n‚ po§adavky deklarace v naç¡ch z konech a pýedpisech buÔ zakotveny nejsou, anebo nejsou v praxi uplatåov ny. Zat¡m jsme se nesetkali s § dnìm usnesen¡m nebo jinìm dokumentem ROH, kterì by vyjadýoval alespoå pýedstavu, jak budou po§adavky Deklarace uvedeny do souladu s naç¡ celospoleŸenskou praxi. Uvedeme nØkolik pý¡klad…, kdy se naçe skuteŸnost trvale rozch z¡ s po§adavky pýijat‚ Deklarace.

Napý. Ÿ. 26 Dekl. zn¡: "St ty zaruŸ¡ ve svìch £stav ch, v z konech a v praxi pln‚ respektov n¡ demokratickìch svobod a lidskìch pr v, zajist¡ vçem uzn n¡ a uplatnØn¡ z kladn¡ch kolektivn¡ch a individu ln¡ch pr v a to pýedevç¡m pr vo na svobodu a osobn¡ bezpeŸnost, pr vo na vlastn¡ n zor a vyjadýov n¡ , na svobodu a osobn¡ bezpeŸnost, pr vo na vlastn¡ n zor a vyjadýov n¡ , na svobodu shroma§Ôov n¡, pr vo na informovanost a odborov pr va. "Mnoz¡ Ÿs. obŸan‚, v posledn¡ dobØ zejm‚na signat ýi Charty77 , nejednou poukazovali na Ÿetn‚ pý¡pady poruçov n¡ obŸanskìch pr v, zvl çtØ pak pr va na vlastn¡ n zor a jeho vyjadýov n¡, na svobodu shroma§Ôov n¡ a pr va na informovanost. üada Ÿs. obŸan… byla nebo v souŸasn‚ dobØ je ve vØzen¡ jenom proto, §e vyjadýovali n zory, kter‚ jsou odliçn‚ od ofici ln¡ch.

Mnoho Ÿs. obŸan… je diskriminov no pýi vìkonu zamØstn n¡ a povol n¡, aŸkoli Ÿl. 27 po§aduje od st t… db t na to, aby zamØstnavatel nediskriminoval zamØstnance v zamØstn n¡ a pracovn¡ch vztaz¡ch v souvislosti s jejich odborovou Ÿinnost¡, jejich osobn¡mi n zory nebo pýesvØdŸen¡m. Pr vo na pr ci neplat¡ pro mnoho obŸan… v pln‚ m¡ýe, pokud se pr vem na pr ci rozum¡ pr ce odpov¡daj¡c¡ schopnostem, kvalifikaci a z jm…m, nikoli mo§nosti týeba vynucen‚ pr ce. V posledn¡ch desetilet¡ch byly desetitis¡ce obŸan… zejm‚na z politickìch d…vod… propuçtØny ze zamØstn n¡ a donuceny vykon vat nekvalifikovanou nebo m‚nØ kvalifikovanou pr ci. Takovou diskriminaci podporuj¡ i org ny ROH, kter‚ d valy a d vaj¡ souhlas ke vçem pý¡pad…m propuçtØn¡ ze zamØstn n¡ a pol. d…vod…. V pý¡padech, kdy odm¡tly souhlas poskytnout z vodn¡ vìbory, byl jejich souhlas nahra§en souhlasem vyçç¡ho odborov‚ho org nu. A nejen to. üada pracuj¡c¡ch byla za sv‚ politick‚ n zory a pýesvØdŸen¡ vylouŸena z ROH. Takov‚ jedn n¡ org n… ROH je v pý¡m‚m rozporu s Ÿl. 8 Dekl., kterì potvrzuje, §e pracuj¡c¡ maj¡ pr vo na poskytnut¡ pomoci ze strany odborov‚ organizace " ve vçech pý¡padech tìkaj¡c¡ch se obrany jejich z jm… nebo individu ln¡ch Ÿi kolektivn¡ch pr v.

Deklarace v Ÿl. 54 mj. po§aduje ochranu odborovìch funkcion ý… a to i po skonŸen¡ jejich mand tu. AŸkoli Ÿs. pracuj¡c¡ se ji§ pýed mnoha desetilet¡mi vymohli £Ÿinn z konn ustanoven¡ na ochranu svìch d…vØrn¡k…, v souŸasn‚m pracovn¡m z konod rstv¡ takov usnesen¡ nejsou.

D…le§it je i problematika Ÿl. 55 Deklarace: "Ka§d forma nebo sestavov n¡ Ÿernìch listin, sledov n¡ nebo ud v n¡ pracuj¡c¡ch , je zak z na. Kartot‚ky a £ýedn¡ akta o zamØstnanc¡ch , vypracovan‚ zamØstnavateli, nesmØj¡ obsahovat § dn‚ informace, kter‚ by mohly bìt pou§ity k jinìm ne§ pracovn¡m £Ÿel…m."

Je obecnØ zn mo, §e k drov‚ materi ly ka§d‚ho zamØstnance veden‚ zamØstnavateli obsahuj¡ informace o politickìch n zorech a postoj¡ch pracovn¡ka i jeho pý¡buznìch, o jeho n bo§ensk‚m pýesvØdŸen¡, Ÿinnost v politickìch a spoleŸenskìch organizac¡ch apod. Tyto materi ly se vedou od çkoly ke hrobu, nelze jim uniknout, a pýitom je ten, jeho§ se tìkaj¡, nikdy nespatý¡. Obsahuj¡-li nepravdiv‚ £daje, nen¡ proti nim obrany. Jsou vçak bØ§nØ poskytov ny politickìm a st tn¡m org n…m, vŸetnØ st tn¡ bezpeŸnosti. K drov‚ materi ly maj¡ nespornØ povahu "Ÿernìch listin", neboœ £daje v nich obsa§en‚ se na podkladØ neveýejnìch pokyn… politick‚ moci pou§¡vaj¡ k diskriminaci jednotlivìch pracovn¡k… nebo celìch jejich skupin, k zabraåov n¡ jejich pý¡stupu na odpovØdn m¡sta.

Tak‚ sledovat a ud vat pracuj¡c¡ je v ¬eskoslovensku bØ§nou prax¡. Zpr vy o jednotlivìch pracovn¡c¡ch jsou povinny pod vat st tn¡m a politickìm org n…m zamØstnavatelsk , politick , odborov‚ a spoleŸensk‚ organizace, domovn¡ d…vØrn¡ci a obŸansk‚ vìbory, jsou k tomu mnohdy vyb¡zeni i pý tel‚ a spolupracovn¡ci. A to nehovoý¡me o StB, jej¡§ inform toýi v z vodech i bydliçt¡ch sleduj¡ statis¡ce obŸan…, jej¡§ apar t kontroluje korespondenci, odposlouch v telefonick‚ hovory.

I nØkter‚ dalç¡ Ÿl nky Deklarace by se mØly st t ROH podnØtem k d…slednØjç¡ obhajobØ z jm… pracuj¡c¡ch. Napý. Ÿl nek 5 a 6 Dekl. ý¡kaj¡: "Pracuj¡c¡ maj¡ pr vo pod¡let se na veçker‚ Ÿinnosti na obranu svìch z jm…, aœ ji§ formou st vky, bojkotu, obsazov n¡ pracoviçœ, manifestacemi Ÿi jakoukoli jinou formou odborov‚ho boje." A d le: ... £Ÿast na st vce stejnØ jako £Ÿast na solid rn¡ manifestaci nesm¡ bìt v § dn‚m pý¡padØ aœ ji§ pýed st vkou, bØhem st vky a po jej¡m skonŸen¡ - d…vodem k propuçtØn¡ , k trest…m, pokut m, sankc¡m Ÿi represivn¡m opatýen¡m." Pýev §n vØtçina pracovn¡ch konflikt… v Ÿeskoslovenskìch z vodech nekonŸ¡ st vkou. Ale nemus¡ tak tomu bìt prov§dy. Znovu n s o tom pýesvØdŸily zkuçenosti Polska a Rumunska. Nebyli jsme tak‚ v posledn¡ch letech svØdky, §e by ROH vyu§ilo sv‚ho pr va" pod¡let se na volbØ...pl n… demokratick‚ho a soci ln¡ho pr va" pod¡let se na volbØ.... pl n… demokratick‚ho a soci ln¡ho rozvoje" (v souhlasu s Ÿl. 34 Dekl.), aŸkoli cel ýada pl n… nebyla re ln nebo nedostateŸnØ zabezpeŸovala r…st §ivotn¡ £rovnØ. Nen¡ n m rovnØ§ zn m pý¡pad, kdy odborov‚ org ny zaujaly kritick‚ stanovisko k r…stu cen a po§adovaly takovì r…st mezd, kterì by v dostateŸn‚ m¡ýe kompenzoval r…st cen.

Nev¡me, §e by RevoluŸn¡ odborov‚ hnut¡ v souladu s Ÿl. 55 Dekl. vypracovalo vlastn¡ n vrhy na takov‚ rozm¡stØn¡ pr…myslu, kter‚ by neohro§ovalo §ivotn¡ prostýed¡, jako je tomu zejm‚na v Severn¡ch ¬ech ch a na Ostravsku, a vedlo k rovnomØrn‚ modernizaci pr…myslu ve vçech Ÿ stech naç¡ federace. Nezaznamenali jsme rovnØ§ pý¡pad , §e by éRO jm‚nem Ÿs. ROH jednala o problematice region ln¡ch integraŸn¡ch seskupen¡ (v naçem pý¡padØ RVHP) a nadn rodn¡ch spoleŸnost¡ (v naçem pý¡padØ mezin rodn¡ho sdru§en¡ RVHP) a zaruŸila, v souladu s Ÿl. 72 Dekl., aby "pý¡znivØjç¡ podm¡nky dosa§en‚ v r mci dan‚ho st tu (tj. ¬eskoslovenska) pracuj¡c¡mi a s jejich odborovìmi organizacemi, nebyly ani omezeny ani zhorçeny v souvislosti s m‚nØ vìhodnìmi dispozicemi, kter‚ by se mohly objevit v mezin rodn¡ch dohod ch uzavýenìch na £rovni region ln¡ch ekonomickìch seskupen¡ nebo mezin rodn¡mi podniky.

Navrhujeme éstýedn¡ radØ odbor…, aby pro £pln‚ uplatnØn¡ pr v Ÿs. odbor ý…, v souladu se z vazky, kter‚ na sebe vzala hlasov n¡m pro Vçeobecnou deklaraci lidskìch pr v, pýedlo§ila Feder ln¡mu shrom §dØn¡ ¬eskoslovensk‚ socialistick‚ republiky n vrhy na £pravy Ÿi doplnØn¡ Ÿs. pr vn¡ho ý du:

l. Uv‚st do souladu ustanoven¡ Ÿs. pr vn¡ho ý du s mezin rodn¡mi pakty o politickìch, obŸanskìch, hospod ýskìch, soci ln¡ch a kulturn¡ch pr vech, kter‚ se staly souŸ st¡ Ÿs. pr vn¡ho ý du tak, aby Ÿs. pr vn¡ ý d jednotnìm zp…sobem upravoval pr va a svobody i povinnosti Ÿs. obŸan…. Zajistit, aby ustanoven¡ pr vn¡ho ý du o pr vech a svobod ch Ÿs. obŸan… byla i v praxi pý¡snØ a d…slednØ dodr§ov na. Prov‚st legislativnØ ustanoven¡ £stavn¡ho z kona 143/1968 / o Ÿeskoslovensk‚ federaci/ a vytvoýit £stavn¡ soud jako £stavnØ pr vn¡ instrument zajiçœuj¡c¡ z konnost v oblasti obŸanskìch pr v a svobod.

2. N vrhnout takov‚ £pravy z kon¡ku pr ce, kter‚ zcela znemo§n¡ diskriminaci pýi vìkonu zamØstn n¡ a povol n¡ a odstran¡ d…sledky pýedchoz¡ diskriminace.

3. Doplnit Ÿs. pr vn¡ ý d o stanoven¡, kter zaruŸuj¡, §e k drov‚ materi ly nebudou pou§¡v ny k jinìm £Ÿel…m ne§ pracovn¡m.

4. Po§adovat, aby Feder ln¡ shrom §dØn¡ ¬SSR v r mci sv‚ kontroln¡ funkce dbalo o d…sledn‚ dodr§ov n¡ z kon… znemo§åuj¡c¡ch sledov n¡ nebo ud v n¡ pracuj¡c¡ch, pokud se neprovin¡ krimin ln¡ (nepolitickou) trestnou Ÿinnost¡.

5. Pýedlo§it n vrh z kona zabezpeŸuj¡c¡ho Ÿs. pracuj¡c¡m pr vo na st vku, bojkot, obsazen¡ pracoviçœ, manifestace Ÿi na jakoukoli jinou formu odborov‚ho boje a znemo§åuj¡c¡ represe za £Ÿast na takov‚m boji.

Navrhujeme, aby Ÿs. ROH upravilo stanovy ROH a dalç¡ z kladn¡ dokumenty tak, aby naplnily po§adavky Vçeobecn‚ deklarace odborovìch pr v, zejm‚na:

l. Aby odborov‚ organizace v§dy poskytly veçkerou jim dostupnou pomoc a podporu pracuj¡c¡m ¬eskoslovenska, budou-li diskriminov ni pro uplatåov n¡ svìch individu ln¡ch Ÿi kolektivn¡ch pr v vŸetnØ pr v obŸanskìch a politickìch, bude-li jim up¡r no pr vo na pr ci v souladu se schopnostmi, kvalifikac¡ a z jmy, napravily sv…j postup v pý¡padech, kdy podle tØchto z sad nejednaly.

2. Aby zajistilo vypracov n¡ a pýekl d n¡ vlastn¡ch fundovanìch n vrh… pl n… celospoleŸensk‚ho rozvoje, vŸetnØ n vrh… na takov‚ £pravy pl n…, zaruŸuj¡c¡ch, §e §ivotn¡ prostýed¡ se nebude d l zhorçovat a §e vçechny Ÿ sti Ÿs. federace se budou rozv¡jet rovnomØrnØ.

3. Aby zajistilo sledov n¡ r…stu cen a pýedkl dalo po§adavky na takovì r…st mezd, kterì by kompenzoval d…sledky r…stu cen.

4. Aby h jilo z jmy Ÿs. pracuj¡c¡ch pýi jedn n¡ o ekonomick‚ integraci a zýizov n¡ a provozov n¡ nadn rodn¡ch spoleŸnost¡.

V Praze dne 18. prosince 1978

MluvŸ¡ Charty 77

V clav Havel

Ladislav Hejd nek