SdØlen¡ Ÿ. 7l

(rozsudek nad F. Hrabalem a J. Volfem potvrzen)

Sen t Nejvyçç¡ho soudu ¬SR za pýedsednictv¡ JUDr. M. DojŸ rov‚ zam¡tl dne 1.2.1979 odvol n¡ Frantiçka Hrabala a Jiý¡ho Volfa. T¡m se stal pravomoc¡ rozsudek mØstsk‚ho soudu v Praze, j¡m§ byli odsouzeni pro trestnì Ÿin podvracen¡ republiky (õ98/l tr. z.) k nepodm¡nØnìm trest…m odnØt¡ svobody, a to P. Hrabal na 3 roky I.n pravnØ-vìchovn‚ skupinØ, J. Volf na 3 roky ve II. n pravnØ vìchovn‚ skupinØ. Jak jsme ji§ podrobnØ informovali (viz. SdØlen¡ Ÿ. 5O) jejich £dajn  tr. Ÿinnost mØla spoŸ¡vat v tom, §e poçtou rozes¡lali r…zn‚ materi ly Charty 77 a vlastn¡ kritick‚ politick‚ £vahy. Oba jsou ve vazbØ ji§ od £nora l978.

F. Hrabal pronesl energickou z vØreŸnou ýeŸ, v n¡§ se pýihl sil k ide l…m demokratick‚ho socialismu , k hnut¡ za lidsk  a obŸansk  pr va Charta 77. Trval na sv‚ nevinØ, proto§e jeho jedn n¡ spoŸ¡valo vìluŸnØ ve vyu§it¡ pr v., zaruŸenìch pýijatìmi mezin rodn¡mi pakty a Z vØreŸnìm aktem helsinsk‚ konference. J. Volfovi bylo odåato slovo ve chv¡li, kdy se v z vØreŸn‚ ýeŸi zm¡nil o fyzick‚m tìr n¡ bØhem vyçetýov n¡.

AŸkoli zased n¡ soudu bylo veýejn‚ a vØtçina m¡st pro veýejnost z…stala neobsazena, byl nØkolika pý tel…m ob§alovanìch (J. Volf je sirotek bez bl¡zkìch pý¡buznìch) vstup do soudn¡ s¡nØ zcela protiz konnØ znemo§nØn nebo alespoå ztاov n r…znìmi çikanami.

F. Hrabal a J. Volf nejsou veýejnosti zn mi a postr daj¡ pevnØjç¡ rodinn‚ i spoleŸensk‚ (nejsou ani signat ýi Charty 77) z zem¡. Jejich pý¡pad je bohu§el zýejmØ sp¡çe typickì ne§ vyj¡meŸnì: d…vodnØ se ob v me, §e Ÿs. vyçetýovac¡ org ny nev haj¡ s hnout k brut ln¡m metod m a Ÿs. justice ke stejnØ brut ln¡m rozsudk…m, kdykoli se domn¡vaj¡, §e nehroz¡ pozornost veýejnosti. Bez mezin rodn¡ podpory jsou mo§nosti Vìboru pý¡mo pomoci obØma nespravedlivØ odsouzenìm vyŸerp ny. Obrac¡me se proto na skupiny Amnesty International, kter‚ F. Hrabala a J. Volfa adoptovaly, aby se pokusily s jejich pý¡padem sezn mit çirç¡ veýejnost. Obrac¡me se ke vçem socialist…m: oba mlad¡ lid‚ byli odsouzeni k dlouholet‚mu vØzen¡ jen za to, §e se odv §ili formovat a obhajovat svou vlastn¡ pýedstavu o socialismu a nal‚havØ potýebuj¡ soudru§skou pomoc pr vØ proto, §e jako dØln¡ci patý¡ - navzdory ofici ln¡m t‚z¡m - k nejbezpr vnØjç¡m pý¡sluçn¡k…m Ÿs. spoleŸnosti. KoneŸnØ se obrac¡me k cel‚ demokratick‚ veýejnosti pro ni§ jsou spravedlnost a rovnost pýed z konem z kladn¡mi principy spoleŸensk‚ho ý du, aby usilovala o zm¡rnØn¡ osudu tØch, kteý¡ jsou za uplatåov n¡ svìch z konnìch pr v krutØ postihov ni. F. Hrabal a J. Volf k nim bez sporu patý¡.

3.2.1979 Vìbor na obranu nespravedlivØ st¡hanìch