Ludvk Vaculk: Poznmky o statenosti (fejeton)

 

 

Pemlm nkdy, jsem-li u dostaten vyspl pro vzen. Mm z nho strach. Kad lovk, kdy doroste do obanskho vku, ml by se s touto otzkou vyrovnat. Bu m jednat tak, aby nemusel na vzen pomyslet, nebo si mus uvait, co mu stoj za takov riziko. Je zl bt zaven za vc, kter za dobu krat neli trest u nikoho nevzruuje.

         Myslm, e to se napklad stalo tm, co byli zaveni za letky ped volbami v roce l972. Proto m velice zaujal i povzbudil vzkaz Jiho Mllera z vzen, e lid venku maj jednat eln a tak, aby se nedali zavt.

         Nco jinho je, kdy zavou lovka, kter z toho u m rozum, ne kdy se sp neastnou nhodou dostane do vzen lovk mlad, sotva odrostl enskmu prsu. Zaslal jsem nad osudem napklad Karla Pecky, jen v uranovch dolech probendil mld. Sesbrat takto rozbit ivot a dt m el, cenu a rove povauju za statenost, jak jist nestla ped potkem jeho vzesk kariery. Normln, i pomrn mrn lovk, kdy zane patn teba jenom achovou partii, m chu rozmetat figurky. A to achovou artii je prosm mono zat pt jinak ! ivot ne.

         Pokouet jenom vzen nen jet dn dlo, jako vbec nen dobr, kdy ve sporu dvou stran jedna vyprovokuje druhou ke kroku, kter se ned odvolat bez ztrty cti, prestye i autority. Tm se pomry jedin o tdu zhor. lovk potlaujc nzory druhch je pouh cenzor, cenzor, jen byl odporem proti cenzue doveden k zavrn lid, je u dikttor, dikttor, kter pi potlaovn protestn demonstrace d stlet do lid je hotov vrah. S cenzorem jsme mohli vyjednvat a byla monost, e se tm jeho ad promn, pozdji zru a cenzor pijme klidn msto ednka jinde. Ale ve vrahovi zskali jsme neptele, kter nesm na vyjednvn pistoupit, aby neskonil na popraviti.

         Ale kde jsou slun meze takov vahy?

         Nikdo neodpov spolehliv na otzku, zda Charta 77 zhorila nebo zlepila pomry a jak by to dnes vypadalo bez n. Takov odpovdi se vzdejme a doznejme, e morln pohnutky bvaj jenom zhruba stejnosmrn a politickmi a e nejsilnj impulzy dostv lovk ze sv povahy a n z nzoru. Charta 77 dnes je nco jinho ne v roce l977. Vichni jsme si nco ozkoueli. Slchm povzdechy, e pr u to nen tak pkn. Na to km, e kdo nesouhlas s innost aktivn a stle zaujat sti, m se tie a nedemonstrativn odpojit a nekazit prci zbylm. Kad se me pokusit vyvinout zpsoby, kter mu vyhovuj lp. Kdy si njak ohroen kolektiv zpesuje vnitn strukturu a zostuje pravidla, neme potat s velice irokm pochopenm. Zatmco na jedn stran svobodnho lovka poadavek jednoty stra, na druh stran ve vtin stzlivho publika jev stle hrdintj skutky stle se zmenujc ety bojovnk stle vc jenom jako jejich osobn vc. Co myslm veobecn pro vechna vyznn.

         Vtina lid dobe ct sv meze a nejde v jednn nad to, co je schopna unst pak v nsledcch. Kdo pimje lid, aby v dohledn sezon li nad svou nosnost, neml by se divit, e se lmou. Pudov strach z hladu brzd ve zdravm a stzlivm lovku sympatie k mui, jen pro svou i spolenou vc shl k hladovce. Ta vc je k smrti vn? polek se stzliv lovk a hled, kudy z n troku couvnout. Psycholog a politik neme ekat hrdinstv ve vednm ze silnho zdroje. Hrdinsk iny se nehod do ivota. jsou to zvltn udlosti, kter se maj hlsit. Da se jim v mimodn situaci, kter ale nesm trvat moc dlouho. Davov psychoza hrdinstv je vborn, kdy zrove opodl nkolik stzlivch hlav s dobrou informac a spojenm m pedstavu co potom.

         Od hrdinstv odliuju pevnost normlnho lovka. Normln lovk je dost setrvan v dobrch zvycch a ctnostech, m svou pevnost a sm se brn jejmu navrtvn. Jako nerad vid, kdy si nkdo nebezpen trouf, tak si zas rd potvrd, e poctiv prce v klidu je to nejlep, i kdy nen zrovna dobe placena, a e slun jednn nachz slunou odpov. Dnes hlavn tok nen veden ani tak proti hrdinm, jako proti tomu, co jsme povaovali za normu prce, jednn a vztah. ekl bych dokonce e hrdinm se dostv jen odmen dvky repres, j je reim sm sob povinen, a nedl to rd! Jeliko nechce dn hrdiny potvrzovat ! Vlka m zstat pseudonymn, bez vznamnch tv a dat. Proto jsou prav nloe stle novch druh rozmisovny do davu, kde nemaj nikoho existenn a tlesn zniit, nbr pivodit v nm zmnu norem. Takov neutronov bomby: nepokozen przdn postavy chod do prce a z prce.

         Peme se nkdy , je-li to dnes hor ne v padestch letech, i lep . Pro oba nzory najdeme dost dvod. Pravdiv zhodnocen zvis na tom, co ze sv nynj situace dovedeme udlat pro budoucnost. K padestm ltm patila revolun krutost i nezitn naden. Urit skupiny obyvatel byly postieny velice bolestn. Dnes o naden nen ei a zvltn krutost se a na vstelky, nedje. Skupiny obyvatel jsou presovny mrnji, s vt odpovdnost za vsledek. Pestalo tak zleet na tom, ke kter skupin kdo pat. Nsil se zhumanizovalo. Totln dozor nad obyvatelstvem , se mkeji rozprostel po vech a po vem, nen v nm nenvistnch ke. Je to hor, i lep? Je to tok na sm pojem normlnho ivota. J to povauji za nebezpenj ne v padestch letech, a existuje se nm v tom lp.

         Za takovch okolnost m cenu hrdinskho skutku kad kousek poctiv udlan prce, kad projev neplatnosti, kad gesto dobr vle, vyboen z chladn rutiny nebo krok a pohled bez masky. Zvlt protivnk m ns zastihnout pipraveny - ne umt za jakousi vivou svatou vc, ale pochopit jeho dobrou strnku a uchopit ho za ni. Zatmco hrdinsk iny lid lekaj a dvaj jm monost pravdiv se vymluvit, e na to nejsou stavni, setrvat staten na dobr norm mou za pijateln obti vichni, a vd to.

 

Praha 6.12.1978 - k pleitosti 50. narozenin Karla Pecky