Zdena Tominov : Pý¡spØvek k £vah m o obŸansk‚ iniciativØ Charta 77

Stane-li se Charta 77 , jak ýekl ned vno dr. Jiý¡ H jek, "soci lnØ politickìm jevem, kterì u§ nelze pouze odepsat, kterì bude v dØjin ch naçeho n roda pýinejmenç¡m zaznamen n" / a jsem pýesvØdŸena, §e tomu tak je) pak je podle m‚ho n zoru ve týet¡m roce existence Charty zapotýeb¡ pýedevç¡m dvou vØc¡:

l. Uznat n mitku, §e "Charta u§ nen¡ , co bìvala", proto§e vskutku zcela nen¡: nejen §e se zmØnil, tj. Ÿtyýn sobnØ zvìçil poŸet jej¡ch signat ý…, nìbr§ vØtçinou se zmØnila tak‚ motivace podpisu Charty . Nov¡ signat ýi sice form lnØ podepisuj¡ z kladn¡ prohl çen¡ z l.l.l977 ( s n¡m§ se p…vodn¡ signat ýi pokusili nav zat ve vØci lidskìch pr v se st tn¡ moc¡ dialog, jen§ byl a je odep¡r n (ve skuteŸnosti se vçak daleko sp¡çe pýihlaçuj¡ ke s p o l e Ÿ e n s t v ¡ ) nikoli k politick‚mu seskupen¡ ) lid¡, kteý¡ si v t‚to nejen politicky, ale i mor lnØ ujaýmen‚ zemi z kladn¡ lidsk‚ pr vo na svobodu pýesvØdŸen¡ a vyjadýov n¡ v souladu s form ln¡m znØn¡m £)stavy a z kon… o s o b u j ¡, a pýes odpor, çikany a represe (ostatnØ st le se zesiluj¡c¡ ( ze stany st tn¡ moci na nØm t r v a j ¡ . MØn¡ se tak‚ "soci ln¡ struktura spoleŸenstv¡ Charty: mezi signat ýi a nepodepsanìmi (mnohdy velmi aktivn¡mi) stoupenci Charty pýibìv  dØln¡k… a mladìch lid¡ z okraje spoleŸnosti" , nen¡ divu, §e hnØv st tn¡ moci se nyn¡ obrac¡ pýedevç¡m proti nim /Hrabal a Volf dostali po týech letech vØzen¡!/ pro st tn¡ moc by bylo vìhodnØjç¡ udr§et Chartu mez¡ch "elit ýsk‚ho" sna§en¡ hrstky zaprodanìch intelektu l… a politickìch ztroskotanc…", jim§ se nikdy çpatnØ nevedlo a koneckonc… ani nevede, a t¡m ji relativnØ £ŸinnØ izolovat od "çirokìch mas n roda".

Uzn n¡ tohoto vìvoje charty ve spoleŸenstv¡ jejich signat ý… a stoupenc…, existuj¡c¡m pýedevç¡m na principu aktivn¡ solidarity vçech se vçemi a ka§d‚ho s ka§dìm, bez ohledu na politick‚ pýesvØdŸen¡ a soci ln¡ pozice, pr vØ tak jako uzn n¡m faktu, §e v souŸasn‚ dobØ jsou v naç¡ zemi nejbezpr vnØjç¡ dØln¡ci a a§ na hrstku vybranìch karierist… - mlad¡ lid‚ , pr vØ vstupuj¡c¡ do §ivota spoleŸnosti, se na postaven¡ a odpovØdnosti "chartovn¡ch intelektu l…" , zkuçenìch politik… a umØlc… nic nemØn¡, to jest nic je neopravåuje k tich‚ rezignaci Ÿi opatrn‚mu "uhnut¡ z proudu". Nejsou toti§ jen nositeli slavnìch jmen, jakìmisi "kmotry" Charty 77, nìbr§ - marn  sl va - tak‚ jej¡mi zakladateli, Ÿi " prvn¡mi hybateli" a jejich pý¡padn‚ ustoupen¡ do pozad¡ /aœ u§ pod z minkou strachu z "radikalismu aktivn¡ mençiny", aœ u§ ve jm‚nu "pý¡çt¡ho kola politickìch z pas…"), by mohlo bìti pociœov no jako star  zn m  "zrada inteligence". V ChartØ pýece ani nyn¡ nejde o politickì z pas nebo jeho pý¡pravu, jde o udr§en¡ a rozvinut¡ prostoru, kontinuitu nezcizitelnìch lidskìch pr v a svobod v konkr‚tn¡m st tØ, tj o udr§en¡ a rozvinut¡ pro z kladn¡ obŸanskou Ÿest a odvahu (anga§ovanost) v nØm§ se mohou jednou odehr t pozitivn¡ spoleŸensk‚ zmØny ve smØru demokracie a skuteŸn‚ soci ln¡ spravedlnosti, ani§ by muselo doj¡t ke katastrofickìm otýes…m. Svìm zp…sobem jde skuteŸnØ o udr§en¡ alespoå minim ln¡ho prostoru "lidsk‚ a spoleŸensk‚ mravnosti", v§dyœ v¡me pý¡liç dobýe, §e n rod (jako lidsk‚ seskupen¡) kterì dopustil v nestateŸn‚m konfornismu, aby byl tot lnØ mravnØ pon¡§en ve vçech s‚r ch a v ka§d‚m jednotlivci, reaguje v okam§iku vnØjç¡ politick‚ zmØny nen vistnou kýeŸ¡ a n sil¡m, kter‚ nikdy nezplodily mnoho dobr‚ho. Je povzbudiv‚, §e pr vØ ve chv¡li, kdy se role mluvŸ¡ch Charty 77 uj¡maj¡ týi relativnØ mlad¡ a ve svØtØ" m lo zn m¡ signat ýi, vyj dýili oba p…vodn¡ mluvŸ¡, dr. Jiý¡ H jek a V clav Havel spolu s pr vØ odstoupivç¡m mluvŸ¡m dr. Ladislavem Hejd nkem, znovu ochotu ke konkr‚tn¡ spolupr ci pýedevç¡m v ot zk ch koncepce dalç¡ existence a Ÿinnosti Charty. je n m vçem velmi zapotýeb¡, aby i ostatn¡ vzdØlan¡ a zkuçen¡ chartist‚ a stoupenci Charty ze vçech "politickìch kruh…" vØnovali tØmto ot zk m Ÿ st svìch £sil¡, ani§ by pýitom zn silåovali" sv‚ politick‚ postoje nebo dokonce zrazovali vlastn¡ politick‚ c¡le a opouçtØli pole ostrìch diskus¡. Solidarita takov‚ho spoleŸenstv¡, v jak‚ se vyv¡j¡ Charta 77, nen¡ z rodu souruŸenstv¡ pý¡sluçn¡k… politickìch stran nebo n bo§enskìch sekt, nìbr§ je z rodu soudru§stv¡ obŸan…, kteý¡ v sobØ v okam§ic¡ch stoupaj¡c¡ho mocensk‚ho £tlaku a poni§ov n¡ objevili lidskou d…stojnost a nezadatelnou svobodnost (jako jasnou mez, od n¡§ u§ nelze j¡t "dol…", tedy jako povinnost v…Ÿi sobØ samìm ( a tuto lidskou d…stojnost hledaj¡, ct¡ a bezvìhradnØ podporuj¡ u druhìch, ani§ t¡m vznik  vz jemn  povinnost politickìch £stupk…, ideov‚ho sm¡ru Ÿi osobn¡ch sympati¡. (¦e se pýitom ocitaj¡ v postaven¡ "nepý tel" st vaj¡c¡ st tn¡ moci je sice z povahy t‚to moci nutn‚, pro nØ vçak nikoli prim rn¡ a jejich solidarita jako "pron sledovanìch" je druhotn  v…Ÿi jejich solidaritØ jako "svobodnìch"./

Charta 77 m  vçak (pýedevç¡m do budoucnosti) tak‚ sv…j politickì vìznam: za pýedpokladu poctiv‚ £Ÿasti vçech " politickìch okruh…" a n zorovìch skupin a jejich pýedstavitel… na §ivotØ (nejen na obŸasnìch diskus¡ch) spoleŸenstv¡ Charty se m…§e st t skuteŸnou çkolou faktick‚ho, nejen teoretick‚ho pluralismu, m…§e dokonce vyvinout z rodky mechanismu, kter‚ v budoucnu napomohou "ducha i praxi" pluralismu udr§et, tj. zamezit, aby opØt mocensky nezv¡tØzila jedin  politick  koncepce, ve svìch poŸ tc¡ch jakkoli "dobr ", brzy vçak nutnØ a zatracenØ - totalitn¡.

2.

OznaŸujeme-li spoleŸenstv¡ signat ý… a stoupenc… Charty st le ŸastØji souslov¡m "obŸansk  iniciativa Charta 77" , je zapotýeb¡ pýesnØji vymezit, co pod t¡mto n zvem rozum¡me Na Z padØ, ponejv¡ce snad v NSR, se pod pojmem "obŸansk  iniciativa" (Burgeriniziativa) ch pe pýev §nØ jednor zov  a vØtçinov  protestn¡ akce, zamØýen  proti konkr‚tn¡mu spoleŸensk‚mu jevu Ÿi konkr‚tn¡mu aktu vl dy, monopolu, policie, tisku atd. (napý. protestn¡ akce proti postaven¡ atomov‚ elektr rny v urŸit‚ lokalitØ, proti pýist v n¡ nadzvukovìch letadel na bl¡zk‚m letiçti, proto zneu§¡v n¡ dØtsk‚ erotiky na tituln¡ch str nk ch Ÿasopis… apod.) Charta 77 nen¡ jednor zovìm hnut¡m protestu, nen¡ protestn¡m hnut¡m v…bec, a jej¡ signat ýi pr vem odm¡taj¡ oznaŸen¡ disident (tj. ten, kdo je v trval‚m a absolutn¡m nesouhlasu, rozkolu s danou spoleŸnosti a kdo v norm ln¡m svØtØ buÔ takovou spoleŸnost opust¡, nebo s n¡ vede nesmiýitelnì z pas). Pokud Charta 77 protestuje a bohu§el st le ŸastØji protestovat mus¡ - Ÿin¡ tak donucena st tn¡ moc¡, kter  s Ÿestnìmi a iniciativn¡mi obŸany zach z¡ jako se zloŸinci, kter  anga§ovanost ve vØcech obŸanskìch pr v nazìv  podvracen¡m a trest  ji tاkou diskriminac¡ a dokonce vØzen¡m, hrubØ tak poçkozuj¡c nejen tyto obŸany, ale pýedevç¡m celou spoleŸnost a jej¡ vìvoj.

Pod n zvem obŸansk  iniciativa Charta 77 tedy rozum¡me zýejmØ dlouhodob‚ , pozitivn¡ £sil¡ obŸan… o realizaci uz konØnìch obŸanskìch a lidskìch pr v a svobod v re l-socialistick‚m ¬eskoslovensku konce sedmdes tìch let, £sil¡, jeho§ poŸ tkem a podnØtem (initio) se stalo prohl çen¡ Charty 77 z l.l. l979. Z pojmu " obŸansk  iniciativa" by mØlo d le vyplìvat, §e Charta 77 nen¡ uzavýenìm hnut¡m, v nØm§ se vyd vaj¡ Ÿlensk‚ legitimace, §e podpis pod Chartou s m o sobØ jeçtØ mnoho neznamen  (kromØ okam§it‚ho çikanov n¡, o kter‚ se hbitØ postar  St tn¡ bezpeŸnost (nen¡-li podlo§en trvalìm £sil¡m, §e Charta 77 nikterak nechce bìt "spasitelskìm n rodn¡m hnut¡m", pod jeho§ stýedu se mus¡ vej¡t veçker‚ obŸansk‚ aktivity, nìbr§ sp¡çe pr vØ podnØtem, poçœouchnut¡m (intio) k obŸansk‚ anga§ovanosti jako takov‚, pro ni§ nen¡ rozhoduj¡c¡ podpis pod prohl çen¡m, nanejvìç lze doufat, §e existence, Ÿinnost a solidarita spoleŸenstv¡ Charty 77 mohou slou§it jako pý¡klad, §e i v re l-socialismu se d  §¡t lidsky, tj. ŸestnØ, svobodnØ, otevýenØ, aktivnØ, jsme-li ochotni zaplatit relativnØ vysokou cenu vçemo§n‚ho materi ln¡ho a fyzick‚ho postihu (ale copak za §ivot v konformitØ, ve l§i a v pon¡§en¡ se neplat¡ mnohem tvrdç¡ mØnou, tj. samotnìm smyslem lidsk‚ho §ivota?).

Tato bytostn  o t e v ýe n o s t spoleŸenstv¡ Charty 77 z roveå vy§aduje pravì opak opatrn‚ho taktizov n¡, s n¡m§ se nØkdy setk v me a je§ je snad motivov n obavou, aby "Charta nepýekroŸila sv…j r mec", nepýivolala tak na sebe zdrcuj¡c¡ hnØv mocnìch a nevedly ke "zbyteŸnìm a pro vØtçinu n roda nepýijatelnìm obØtem", nebo snad dokonce znemo§nila vØtçinu n roda nepýijatelnìm obØtem", nebo snad dokonce znemo§nila vØtçinu n roda nepýijatelnìm obØtem", nebo snad dokonce znemo§nila jakìsi "tichì" a nen padnì pokrok ve struktur ch", vy§aduje jasn‚, pý¡m‚ a odv §n‚ myçlen¡ a kon n¡, nekompromisn¡ trv n¡ na pr vu ka§d‚ho jednotlivce na lidskì d…stojnì, svobodnì §ivot bez diskriminace, £tlaku a vykoýisœov n¡, a t¡m i napý. trv n¡ na pr vu spoleŸnosti n rod… ¬eskoslovenska, abyse z takto plnopr vnìch obŸan… skl dal a jimi ý¡dila sv…j bØh. Domn¡v m se, §e vlastn¡m zdrojem on‚ opatrnosti je faleçnì vìklad " lidskìch a obŸanskìch pr v a svobod", jako by to byla jak si pomØrnØ nevinn  , obecnØ humanitn¡ oblast, nav¡c zaçt¡tØn  t‚mØý mysticky pýij¡manìm Z vØreŸnìm aktem helsinsk‚ konference, kterou lze bez pý¡liç velk‚ho politick‚ho rizika u§¡vat jako platformy do doby, ne§ konstelace sil ve svØtØ a ve st tØ umo§n¡ "dØlat politiku".

Je pravdou , §e Charta 77 nem , nechce a nem…§e "dØlat politiku", nechce a nem…§e se na "dØl n¡ politiky" pýipravovat, na druh‚ stranØ je týeba si uvØdomit, §e "lidsk  a obŸansk  pr va a svobody" jsou "politik…m" ji§ svoj¡ podstatou: m  smysl o nich hovoýit, prosazovat je a naplåovat v§dy jen v urŸit‚ konkr‚tn¡ polis, souborem "lidskìch a obŸanskìch pr v a svobod" nen¡ podle m‚ho n zoru konstituov n obecnì vztah ŸlovØka ke spoleŸnosti, nìbr§ bytostnì vztah konkr‚tn¡ch jednotlivc… ke konkr‚tn¡ spoleŸnosti k jejich spoleŸnosti a svØtu, v nich§ §ij¡. (Druh  Ÿ st tohoto vztahu, toti§ soubor "obŸanskìch povinnost¡" v…Ÿi dan‚ spoleŸnosti mnohem jasnØji ukazuje, §e jde o vztah konkr‚tn¡ch obŸan… ke konkr‚tn¡ spoleŸnosti (nechci se pouçtØt do hlubç¡ho rozboru, k nØmu§ se ostatnØ ani nec¡t¡m kvalifikov na, chci t¡m jen vyj dýit n zor, §e vØdom‚ £sil¡ o realizaci a dodr§ov n¡ z kladn¡ch lidskìch pr v a svobod m  a bude m¡t sv‚ m¡sto v ka§d‚ spoleŸnosti, §e je a bude podstatnou souŸ st¡ politiky (spravov n¡ obce) a nikoli Ÿ¡msi mimo politiku, nad politikou, nebo nam¡sto politiky.

Hovoý¡me-li o bytostnØ otevýenosti spoleŸenstv¡ Charty 77, pak t¡m m m na mysli nejen duchovn¡ a fyzickou otevýenost v…Ÿi "ostatn¡" spoleŸnosti (na rozd¡l od uzavýenosti ghetta ) , ale pr vØ tak‚ otevýenost v…Ÿi veçker‚mu spoleŸensk‚mu dØn¡ naçeho Ÿasoprostoru. Neboœ Ÿasy se mØn¡ a mØn¡me se s nimi nejen my, ale i spoleŸnost a svØt, v nich§ §ijeme . Rok l979 bude napý. u n s zýejmØ rokem znaŸnìch hospod ýskìch obt¡§¡ (viz. palivo-energetick  bilance) a budeme mo§n  muset ýeçit ot zku, zda pr vo na st vku patý¡ mezi "z kladn¡ lidsk  a obŸansk  pr va". Jev¡ se mi tedy jako velmi potýebn‚, abychom obsah pojmu (a jevu) "obŸansk  iniciativa Charta 77" znovu potاkali a zv §ili, abychom znovu nahl‚dli tak‚ zp…sob naç¡ zasazenosti v souŸasn‚m svØtØ a jeho vìvoji, nezapom¡naj¡ce na krutou pravdu, §e svoboda je nedØliteln . Pýi vçech tØchto £vah ch a ve vçech novìch aktivit ch, kter‚ z nich mohou vyplynout, vçak nesm¡me zapom¡nat, §e p…jde o aktivitu jednotlivc… a skupin, k n¡§ se ostatn¡ signat ýi Charty mohou, ale nemus¡ pýipojit, kter‚ je k niŸemu n e z a va z u j ¡.

Proto§e podpis pod Chartou 77, aœ u§ je dnes motivov n jakoukoli , je podpisem pod prohl çen¡ Charty 77, aœ u§ je dnes motivov n jakkoli, je podpisem pod prohl çen¡ Charty 77 z l.l.l977, j¡m§ se signat ýi pýihlaçuj¡ k "v…li jednotlivØ i spoleŸnØ se zasazovat o respektov n¡ obŸanskìch a lidskìch pr v v naç¡ zemi i ve svØtØ, tØch pr v, kter  ŸlovØku pýizn vaj¡ oba uz konØn‚ mezin rodn¡ pakty, Z vØreŸnì akt helsinsk‚ konference, Ÿetn‚ dalç¡ mezin rodn¡ dokumenty proti v lk m, n sil¡ i duchovn¡mu £tisku a kter‚ souhrnØ vyjadýuje Vçeobecn  deklarace lidskìch pr v OSN". Toto je jedinì mor ln¡ a obŸanskì z vazek, kterì na sebe vzali vçichni signat ýi Charty 77. Z roveå vçak pýipom¡n m, §e podnØtem ke vzniku Charty 77, jak se prav¡ v t‚m§e prohl çen¡ z l.l. l977, byl pocit spoluodpovØdnosti (za obecn‚ pomØry, a tedy i dodr§ov n¡ uz konØnìch pakt…, viz. vìçe a odst. l prohl çen¡) v¡ra ve smysl obŸansk‚ anga§ovanosti a v…le k n¡ a potýeba hledat jej¡ novì a £ŸinnØjç¡ vìraz" tento podnØt pova§uji za aktu ln¡ i dnes a j¡m jsem tak‚ byla vedena pýi t‚to aktu ln¡, byœ zkratkovit‚ a neurovnan‚ £vaze.

10. £nora 1979