SdØlen¡ Ÿ. 76, (Rozsudek nad Jaroslavem æabatou je pravomocnì)

 

         Sen t krajsk‚ho soudu v Hradci Kr lov‚, jemu§ pýedsedal JUDr. Jiý¡ Slez k, zam¡tl dne 16. £nora 1979 odvol n¡ Jaroslava æabaty proti rozsudku okresn¡ho soudu v TrutnovØ. jak jsme u§ ozn mili (viz. naçe sdØlen¡ Ÿ. 69), byl t¡mto rozsudkem Jaroslav æabata uzn n vinnìm sp ch n¡m trestn‚ho Ÿinu £toku na veýejn‚ho Ÿinitele (õ 156, odst. 2 tr. z.) a odsouzen k nepodm¡nØn‚mu trestu odnØt¡ svobody v trv n¡ dev¡ti mØs¡c… v II. n pravnØ vìchovn‚ skupinØ. Rozsudek nabyl nyn¡ pravn¡ moci.

         AŸkoli soud rozhodoval o odvol n¡ ve veýejn‚m zased n¡, byl £Ÿast veýejnosti prakticky vylouŸena. Do soudn¡ s¡nØ byla vpuçtØna jen dcera Jaroslava æabaty. D le byl pý¡tomen jeho syn Jan jako odvolatel. Soud se po poradØ usnesl, §e snacha a zeœ Jaroslava æabaty, stejnØ tak jako jeho d…vØrnice Zdena Tominov , nebudou do soudn¡ s¡nØ vpuçtØni, i kdy§ tam zbìvala dvØ voln  m¡sta. V soudn¡ budovØ se shrom §dilo asi 20 pý tel Jaroslava æabaty a týi zahraniŸn¡ novin ýi jim§ byl rovnا znemo§nØn vstup do soudn¡ s¡nØ, pýesto§e se ho dom hali. V budovØ bylo nØkolik des¡tek policist…, kteý¡ pý¡tomn‚ tajnØ fotografovali a po odchodu ze soudn¡ budovy je sledovali i pýi obØdØ v motorestu u Hradce Kr lov‚. Ji§ pýed zah jen¡m soudu byly na Ÿtvrt hodiny zastaveny týi automobily, v nich§ pýij¡§dØl obh jce, zahraniŸn¡ novin ýi a pý tel‚ Jaroslava æabaty.

         Pýi veýejn‚m zased n¡ byl pýeŸten rozsudek okresn¡ho soudu a odvol n¡ J. æabaty, kter‚ pýipravil jeho obh jce JUDr. Josef Danisz. V dev¡tistr nkov‚m odvol n¡ pouk zal na zjevn‚ rozpory ve vìpovØd¡ch pý¡sluçn¡k… VB a na rozpory mezi vìpovØÔmi a £ýedn¡m z znamem o ud losti. Odvol n¡ pýesvØdŸivìm zp…sobem prokazuje nevinu ob§alovan‚ho a neudr§itelnost ob§aloby. D le bylo Ÿteno odvol n¡ Jana æabaty. Pot‚ byl konstatov n obsah spisu pýedch zej¡c¡ho soudn¡ho ý¡zen¡. KoneŸn‚ n vrhy pýednesli postupnØ obh jce JUDr. Danisz a Jan æabata, kteý¡ navrhli zruçen¡ rozsudku, d le krajskì prokur tor, kterì navrhoval odvol n¡ zam¡tnout a koneŸnØ Jaroslav æabata, kterì v z vØreŸn‚ Ÿ sti sv‚ho n vrhu uvedl pýibli§nØ toto:

" Pokud rozsudek hovoý¡ o vysok‚ spoleŸensk‚ nebezpeŸnosti m‚ho jedn n¡, mus¡m ý¡ci: To , co jsem udØlal ve spravedliv‚m hnØvu, §e jsem toti§ vyœal pol¡Ÿek mlad‚mu jeçitn‚mu pý¡sluçn¡kovi VB, nezp…sobilo spoleŸnosti § dnou çkodu. Naopak, d -li soud za pravdu ob§alobØ a nevezme-li v £vahu obhajobu, p…jde o spoleŸensky çkodliv‚ rozhodnut¡, neboœ bude znamenat podkop v n¡ pr vn¡ho ý du a pr vn¡ch jistot a rozhodnØ nepýispØje k zvyçov n¡ pr vn¡ho vØdom¡ obŸan…".

         Sen t slo§enì ze tý¡ soudc… z povol n¡ po poradØ vynesl usnesen¡, jim§ zam¡tl odvol n¡ Jaroslava æabaty i Jana æabaty jako ned…vodn‚. Po skonŸen¡ soudn¡ho ý¡zen¡ bylo Jaroslavu æabatovi povoleno hovoýit pØt minut s jeho dØtmi.

         Jaroslav æabata by mØl bìt propuçtØn na svobodu l. Ÿervence l979. V prosinci 1979 byl podm¡nØnØ propuçtØn na svobodu, z tehdejç¡ch çest a p…l let‚ho trestu za £dajn‚ podvracen¡ republiky mu byl tehdy prominut zbytek v trv n¡ l8 mØs¡c…, kterì byl podm¡nØnØ odlo§en na týi roky. Vzhledem k tomu existuje re ln‚ nebezpeŸ¡, §e tento zbytek trestu m…§e bìt nyn¡ promØnØn v nepodm¡nØnì trest. O tom m…§e rozhodnout soud, kterì Jaroslava æabatu v roce 1976 podm¡nØnØ propustil - obvodn¡ soud pro Prahu 6. Obrac¡me se proto na svØtovou veýejnost, aby neust vala v solid rn¡ch projevech a nespravedlivØ odsouzenìm mluvŸ¡m Charty 77.

 

16. £nora 1979 - Vìbor na obranu nespravedlivØ st¡hanìch

 

Pý¡loha: KoneŸnì n vrh pýednesenì Janem æabatou pýi odvolac¡m ý¡zen¡.

 

V §enì pane pýedsedo, v §enì soude,

je to poprv‚ v m‚m §ivotØ, kdy jsem si svoji ýeŸ napsal. Douf m, §e situace, kdy je souzen m…j otec za nØco, o Ÿem se domn¡v m, §e nesp chal, moje poŸ¡n n¡ ospravedlåuje . Podal jsem odvol n¡, proto§e jsem byl pý¡tomen soudn¡mu jedn n¡ prvn¡ instance a m m k rozhodnut¡ pý¡sluçn‚ho soudu z sadn¡ vìhrady. Podal jsem je tak‚ proto, §e jako syn Jaroslava æabaty mohu podat hodnovØrn‚ svØdectv¡ o jeho osobnosti a z sad ch. Nekladl si za c¡l rozebrat pý¡pad po pr vn¡ str nce. K tomu je zde povol n otc…v advok t, proto budu hovoýit o sv‚m ob§alovan‚m otci. V §enì pane pýedsedo, kdy§ ŸlovØk s nØkìm §ije ýadu let v jednom bytØ, kdy§ ho zn  ve chv¡l¡ch klidu i rozŸilen¡, m…§e hodnovØrnØ svØdŸit o jeho charakteru, zp…sobu reakc¡, zvyklostech a vyjadýov n¡.

         Prohlaçuji proto jasnØ a srozumitelnØ, s nejpevnØjç¡m pýesvØdŸen¡m o pravdivosti otcovy vìpovØdi, §e otec nikdy nemohl ý¡ci nad vku " Ty kurvo esenb ck ". nem  k tomu pýedpoklady, jako nem  pýedpoklady st t se ministrem svØta ve vzp¡r n¡ tاk‚ v hy. ProstØ je to mo§n‚ teoreticky a ne prakticky . ProŸ? Otec byl vychov n v kýesœansk‚ rodinØ a i kdy§ se vyvinul v ateistu a dialektick‚ho materialistu, etick‚ koýeny kýesœansk‚ mor lky v nØm zarostly pý¡liç hluboko, aby mohly Ÿasem vymizet. Mohu to posoudit t¡m sp¡çe §e j  s m jsem o generaci mladç¡ a byl jsem vychov n k ateismu a materialistick‚mu svØtov‚mu n zoru. Otec, aœ mi to promine, m  na vyjadýov n¡ a§ purit nskì n zor. Mnohokr t se mi stalo, §e jsem vypustil z £st nØjak‚ hrubç¡ slovo, staŸilo napý. "v…l" nebo "blbec" a k tomu jeçtØ nikoli zle m¡nØn , reagoval na nØ vìŸitkou napomenut¡m, i kdy§ v jeho stylu je napý. "No, no synu" nebo podobnØ. Hrub‚ vyjadýov n¡ je mu ciz¡ a v§dy se mu zjevnØ pý¡Ÿilo. Ani sil ck‚ ýeŸi nem  r d. Mo§n  bych zapochyboval, kdyby byl obvinØn z nad vky "Ty dareb ku", a kdyby odm¡tl o tomto bodØ vypov¡dat. Ale "Ty kurvo esenb ck " nemohl ý¡ci, proto§e k tomu nen¡ uzp…soben. A proto§e to neýekl, proto se tak v çnivØ tomuto naýŸen¡ br n¡. Otec nem  d…vod lh t, proto§e jedin‚, co ho m…§e ubr nit je pravda. Nem  d…vod zap¡rat, proto§e mimo sebe nem…§e nikomu ubl¡§it. Nem…§e lh t, proto§e se pýiznal k pol¡Ÿku, kterì s m o sobØ, odhl‚dnuto od okolnost¡, za jakìch byl d n, je d…vodem k daleko vyçç¡mu trestu. Vypov¡dal od zaŸ tku stejnØ, nemØnil vìpovØÔ,br nil se holou pravdou. Mohlo by se zd t, §e mezi t¡m, §e dal facku, a mezi jeho odm¡tnut¡m z naýŸen¡ z nad vky je rozpor. ¦e z jeho vyplìv  druh‚. Nen¡ to tak. ka§dì ŸlovØk, kterì se c¡t¡ bìt ŸlovØkem, a kterì m  lidskou d…stojnost, si tuto d…stojnost mus¡ h jit, aby z…stal t¡m, Ÿ¡m je. Jsou urŸit‚ hranice, za kter‚ nem…§e j¡t. ¬lovØk snese mnoho, ale poni§ov n¡ sv‚ d…stojnosti nesm¡ sn çet. Otec se nebr nil fyzick‚mu n sil¡, nebr nil se osobn¡ prohl¡dce. Tou fackou ýekl dost nesmysln‚mu poni§ov n¡ lidsk‚ d…stojnosti. A ne jenom sv‚, ale vçech tØch, kteý¡ se nedok §¡ br nit, ale pýesto chtØj¡ bìt lidmi. Ch pu jeho poŸ¡n n¡ a souhlas¡m s n¡m. ¬lovØk, kterì uhod¡ z tØchto d…vod…, nedoprovod¡ £der nad vkou, proto§e v¡ , co je to poni§ov n¡, a nesn¡§¡ se na stejnou £roveå , aby opl cel poni§ov n¡ poni§ov n¡m.

         V soudn¡m jedn n¡ v prvn¡ instanci byla facka br na jako vedlejç¡, nad vka jako hlavn¡. Plyne to ze samotn‚ ob§aloby. Co je smyslem t‚to zmØny? Nev¡m . V¡m ale, jakì d…sledek m  tato zmØna. T¡m, §e je opom¡jeno to, co se stalo i kdy§ jinak, ne§ tvrd¡ svØdŸ¡c¡ pý¡sluçn¡ci, t¡m, §e je kladen d…raz na nØco, co se dle logiky vØci a m‚ho pýesvØdŸen¡ nestalo, mØn¡ se celì charakter pý¡padu. Jsem pýesvØdŸen, §e otci nejde o trest odnØt¡ svobody, nakonec je politikem v opozici a zn  riziko tohoto postoje, jde mu o nØco d…le§itØjç¡ho, jde mu o lidskou povØst a jeho politickou hrdost. Jde mu o sam‚ z klady jeho byt¡. V dØjin ch se mnohokr t uk zalo, §e vØtçina nemus¡ m¡t v§dy pravdu. A j  jsem pýesvØdŸen, §e v tomto pý¡padØ je pravda na stranØ m‚ho otce. Douf m, §e v §enì soud peŸlivØ zv §¡ vçechny okolnosti, §e nedopust¡, aby rozsudkem udØlal z otce nØkoho jin‚ho, ne§ je proto§e aœ je jakìkoli, je v prvn¡ ýadØ Ÿestnì obŸan a ŸlovØk.

         Navrhuji proto, aby soud zruçil rozsudek prvn¡ instance a ob§alovan‚ho zprostil ob§aloby.

 

                       Jan æabata, Brno, Havl¡Ÿkova 53

                         Odvolatel