Kr tk‚ zpr vy:

¬esk  spisovatelka Helena Kl¡mov  vytvoýila poutavì portr‚t Petra Posp¡chala , Libora Chloupka a Petra Cibulky, tý¡ mladìch Bråan…, kteý¡ byli ned vno odsouzeni k nepodm¡nØnìm trest…m odnØt¡ svobody za tzv. pobuýov n¡. Autorce se podaýilo vytvoýit plastickì obraz jejich povah, z jm… a n zor…. Popis jejich stýetu s org ny st tn¡ moci je doplnØn i pr vn¡mi £vahami.

(cca 5000 slov - 9.2.1979)

xxxx

Doc. dr. Luboç Kohout, CsC, historik a politolog, nyn¡ dØln¡k, signat ý Charty 77 po§ dal dne 1.3.1979 ç‚fredaktora Rud‚ho pr va o tiskovou opravu. Luboç Kohout reaguje na Ÿl nek Pozoruhodn  souhra (RP z 19.2. 1979), jeho§ autor je Karel DoudØra. L. Kohout vytìk  K. DoudØrovi, §e Charta 77 nem  Ÿleny, a proto "Danubius" m…§e bìt jej¡m signat ýem, ale nikoli Ÿlenem. L. Kohout pýitom uv d¡, §e postoj Danubia k ýeçen¡ nØmeck‚ ot zky v ¬eskoslovensku odm¡t . Uv d¡ d le, §e Danubi…v text nen¡ dokumentem Charty 77. Pot‚ konstatuje, §e pan DanØk z Hlasu Ameriky rovnا informoval veýejnost nespr vnØ. V z vØru sv‚ § dost apeluje Luboç Kohout na marxismus a novin ýskou etiku p n… O. ævestky a K. DoudØry.

xxxxx

Signat ý Charty 77 Petr Uhl je autorem obs hl‚ stati DvØ tendence v Ÿs. hnut¡ obr nc… lidskìch pr v (£nor 1979), svou pr ci dedikoval Ladislavu Hejd nkovi. ¬l nek m  dvØ Ÿ sti: "Charta 77 a politick  opozice" a "Charta 77 a organizace".

V prvn¡ Ÿ sti rozeb¡r  autor z kladn¡ prohl çen¡ Charty 77 a zamìçl¡ se nad jej¡ pluralitou. Upozoråuje na vØtçinu signat ý…, kteý¡ nepatý¡ do § dn‚ho politick‚ho proudu a v t‚to souvislosti odm¡t  n vrhy Jindýicha Sequense na vznik pracovn¡ho vìboru Charty 77, v nØm§ by byly paritnØ zastoupeny jednotliv‚ politick‚ a n zorov‚ orientace. Autor se velmi d…raznØ vyslovuje proti snah m o formov n¡ jednotn‚ho politick‚ho vìrazu Charty 77 , o vytvoýen¡ jednotn‚ n zorov‚ platformy. Uv d¡ ýadu stanovisek Charty 77, kter  jsou ovlivnØna t¡m Ÿi on¡m politickìm zamØýen¡m a podrobuje je kritice. KladnØ hodnot¡ mo§nosti, kter‚ otev¡r  dokument Ÿ. 21 a o nØkterìch se rozepisuje podrobnØji. Snahy zav dØt do Charty OrganizaŸn¡ prvky, kter‚ jsou pops ny v druh‚ Ÿ sti Ÿl nku, autor odliçuje od snah politizaŸn¡ch, jich§ je odp…rcem. OpØt rozeb¡r  z kladn¡ prohl çen¡, tentokr t z hlediska organizaŸn¡ch prvk… Charty 77. Zamìçl¡ se nad t¡m co Charta 77 vlastnØ je a dosp¡v  k n zoru, §e je pro ni nejvhodnØjç¡ oznaŸen¡ "hnut¡". Obs hle popisuje vìvoj mnohìch organizaŸn¡ch prvk… za minul‚ dva roky, zamìçl¡ se nad rol¡ mluvŸ¡ch. Kritizuje odp…rce vçech novìch prvk… v ChartØ a jejich postup. Znovu - tentokr t z hlediska organizov n¡ Charty 77 - odm¡t  n vrh Jindýicha Sequense a vyslovuje se i k souŸasn‚ diskusi v ChartØ 77. Petr Uhl je stoupencem vzniku organism… nez vislìch na ChartØ 77, co§ vysvØtluje na pý¡kladech. V z vØru pak navrhuje nØkter‚ konkr‚tn¡ zlepçen¡ v pr ci Charty 77 v oblasti vnitrochartovn¡ch vazeb, v oblasti vazeb mezi Chartou 77 a veýejnost¡ a koneŸnØ v oblasti demokratick‚ kontroly mluvŸ¡ch a aktivn¡ch signat ý…. Zmiåuje se o mo§nosti zalo§en¡ koordinaŸn¡ho vìboru Charty 77, ale soud¡, §e vznikne pozdØji a to jako nutnì prvek Charty 77.

Lid‚ postupnØ pýestanou m¡t strach z organizace a zaŸnou ch pat, §e sebeorganizov n¡ je jedin  cesta, j¡§ je mo§no dos hnout emancipace, p¡çe autor v z vØru. Pochop¡ tak‚, §e sebeorganizov n¡ je jedin  pr vn¡ ochrana pýed represivn¡m apar tem. Charta 77 se touto cestou pomalu vyd v , uzav¡r  svou staœ Petr Uhl.

xxxxxxxx

Redakce Informac¡ o ChartØ 77 si dodateŸnØ spatýila týi starç¡ Ÿ¡sla Hejd nkovìch dopis… pý¡teli. Jsou to:

Ÿ. 7/78/ celkovØ 28/: o dvou typech organizac¡ a instituc¡ podle c¡l… (koneŸnìch a nekoneŸnìch ) - 6.4. l978

Ÿ. l5/78/celkovØ 36/: o vztahu politiky a filozofie - 21.9.1978

Ÿ. 17/78 (celkovØ 38): o vztahu kýesœan… k socialismu - 2.11.1978

xxxxxxx

Vyçlo prvn¡ Ÿ¡slo Ÿasopisu Polsko a my. Prvn¡, £norov‚ Ÿ¡slo (1979) Ÿasopisu m  v z hlav¡ toto redakŸn¡ ozn men¡:

"¬asopisem, kterì otev¡r te, bychom v s chtØli pravidelnØ ka§dì mØs¡c informovat o politick‚m a kulturn¡m dØn¡ v Polsku. Jsme pýesvØdŸeni, §e t¡m pýispØjeme k lepç¡mu pochopen¡ souŸasn‚ polsk‚ a t¡m i naç¡ skuteŸnosti".

Prvn¡ Ÿ¡slo pýin ç¡ z kladn¡ informace o Vìboru spoleŸensk‚ sebeobrany (KSS - KOR) a dalç¡ch nez vislìch instituc¡ a hnut¡, d le pak informace o nez vislìch Ÿasopisech. Dalç¡ Ÿl nek je vØnov n styk…m Charty 77 a KSS - KOR.

xxxxx

Ji§ druh‚ Ÿ¡slo Ekonomick‚ revue bylo koncem ledna 1979 strojopisnØ rozç¡ýeno v Praze. Pýin ç¡ z sadn¡ stati k problematice ekonomiky v zem¡ch vìchodn¡ bloku: Ÿl nek Vladim¡ra Kadlece "Kdy§ se plìtv  miliardami" /nØkolik kapitol ze çirç¡, samizdatovØ vydan‚ studie) a £vahu Ÿesk‚ho autora o hled n¡ cest k hospod ýsk‚ prosperitØ, jej¡§ pendent tvoý¡ studie D. Valov‚ho Zdokonalovat hospod ýskì mechanismus (pýeklad z Pravdy).+ Tak‚ dalç¡ str nky §ivou a namnoze i vtipnou formou exponuj¡ palŸiv‚ probl‚my souŸasn‚ hospod ýsk‚ situace (energetick  krize a pý¡stup k jej¡mu ýeçen¡, probl‚my zemØdØlstv¡ a bytov‚ vìstavby, pochybn‚ a demaskuj¡c¡ metody propagandistick‚ho srovn v n¡ s ekonomickou situac¡ z padn¡ch st t…). TØç¡me se na dalç¡ Ÿ¡slo.

+/ moskevsk  Pravda

xxxx

Kalend ý 1979 je stostr nkov  publikace, pýin çej¡c¡ mj. texty Osipa MandØlçtama, D. ¦. Bora, Fulcaneliho, Rogera Bacona, V. Boudn¡ka, N.P. Lovercrafta, Henri Michauxe a Ladislava Kl¡my. VØnuje se rovnا astrologii, jej¡ Ÿ st¡ je i ekologickì a houbaýskì koutek. BohatØ ilustrov no. Jiý¡ Dienstbier vydal dne 1.1.1979 stopades tistr nkovì sborn¡k Ÿl nk… o mezin rodnØ politickìch probl‚mech - ¬tverec. M  vzornou £pravu, tituln¡ list a frontispice vytvoýil Karel Trinkewitz. Z dom c¡ch autor… pýispØli do sborn¡ku Jiý¡ H jek (o Ÿs. zahraniŸn¡ politice/, V clav Benda (o pape§i Janu Pavlu II), Miloç H jek (o eurokomunismu) Jiý¡ Dienstbier (o politice Jimmy Cartera / a Luboç Dobrovskì /£vahy o Sol§enicynovØ kritice z padn¡ho svØta). Ze zahraniŸn¡ch zdroj… pýin ç¡ sborn¡k interview Le Mondu s Andrejem Sacharovem (z 15.8.1978), rozhovor G. Boffy a G. Pajetty k des t‚mu vìroŸ¡ sovØtsk‚ vojensk‚ intervence do ¬eskoslovenska , promluvu pape§e Jana Pavla II., dialog Gustava Herliga-Grudzinsk‚ho a Adama Michnika o eurokomunismu, Ÿl nek z The Times o souŸasn‚ politick‚ situaci v ¬¡nØ a rozhovor Newsweeku s Felici¡ Langerovou a Kamilem æamunem o situaci na Stýedn¡m VìchodØ.

xxxxxx

V minul‚m roce se v samizdatov‚ produkci objevila dvØ Ÿ¡sla nov‚ho liter rnØ umØleck‚ho Ÿasopisu, nazvan‚ho Ÿten ýi - pro Ÿernob¡l‚ pruhovanou ob lku "Zebra". R…zn‚ Ÿasopisy a sborn¡ky , vznikaj¡c¡ mimo st tem uzn vanou kulturu, se v ¬eskoslovensku Ÿasto prezentuj¡ bez n zvu, Ÿ¡slov n¡ a bez zveýejnØn¡ redakce. ¬asopis Zebra lze identifikovat pýedevç¡m na z kladØ £vodn¡k…, d le pak z charakteru samotnìch pý¡spØvk…, kter‚ napov¡daj¡, §e za t¡m Ÿasopisem stoj¡ pýev §nØ mlad¡ lid‚, §e se tedy jedn  o Ÿasopis generaŸn¡.

Prvn¡ Ÿ¡slo vyçlo v Ÿervnu 1978. ObsahovØ je velmi nesourod‚, Ÿten ý m  pýed sebou sp¡çe sborn¡k, myçlenkovØ spojenì £vodn¡kem " M¡sto pro Janathana":..."chceme bìt tak‚ u toho, pod¡vat se vlastn¡ma oŸima a podat o tom zpr vu." ¬ervnov‚ Ÿ¡slo obsahuje hned týi rozhovory: Aleçe Lederera s VØrou Jirousovou, Jana Rumla s Ivanem Kl¡mou a Jana Hofmana s Vlastou Týeçå kem. Ka§dì jinak pojatì, nicm‚nØ týi rozhovory v £vodn¡m Ÿ¡sle svØdŸ¡ o jist‚ bezradnosti. Zaj¡mavì je esej Radima Palouçe: Pýed 350 lety Komenskì do exilu, podnØtn  a dobýe napsan  je Ÿ st vØtç¡ pr ce vØnovan‚ Janu PatoŸkovi, jej¡§ autor vystupuje pod znaŸkou - dk -. P…vodn¡ pr¢za je zastoupena vyzr lou pov¡dkou Zbyåka Benìçka "Far ýka", poezie pak b snØmi Bohum¡ra Slav¡ka. ¬¡slo je doplnØno nØkolika informacemi a recenzemi a je prov zeno vtipnìm bajhams Jana Hofmana. PeŸlivou grafickou £pravu doplåuje reprodukovan  grafika a fotografie. ¬¡slo je zhotoveno fotografickou technikou. O druh‚m Ÿ¡sle Ÿasopisu Zebra, kter‚ vyçlo v ý¡jnu 1978, pýineseme informace pý¡çtØ.

xxxxxxx

Anna Cunec, Ÿlenka byra N rodn¡ho svazu k dr… a in§enìr… zamØstnanìch v kovopr…myslu CGT Renault, Siege social, pýijela v £noru na nØkolikadenn¡ n vçtØvu do Prahy, aby vy§adovala od ZV ROH n.p. Potrub¡ stanovisko Ÿs. odbor… k pý¡padu ing. Petra Uhla, kterì byl vloni v lednu z np. Potrub¡ propuçtØn pro podpis Charty 77. Jak uv d¡ ve sv‚ zpr vØ Petr Uhl, AnnØ Cuneov‚ se vçak nedostalo vysvØtlen¡ ani v n.p. Potrub¡ ani na éRO. Zato byla vpuçtØna do bytu Petra Uhla, vyj dýila mu solidaritu odbor ý… z Renaultky a pýedalo mu 1200,- tuzexovìch korun, vìsledek sb¡rky mezi odbor ýi.