Spor historik o vysdlen nmeckho obyvatelstva z eskoslovenska po druh svtov vlce: Milan Hbl a Lubo Kohout versus Danubius

 

 

         Ve to zaalo tm, e v 57. sle asopisu Svdectv vyla historick prce na toto tma. Jejm autorem m bt slovensk historik, kter pouil pseudonymu Danubius. Danubius je odprcem vysdlen. V prosinci 1978 a v lednu 1979 , kdy o publikaci eseje ve Svdectv neml v opozin Praze dosud nikdo potuchy, rozila se po bytech nkterch signat Charty 77 fma, e mluv Charty 77 chtj vydat Danubiv text , (kter snad nkolik jednotlivc ji znalo) jako dokument Charty 77. Byla to opravdu fma a natropila moc kod. Mluv to nemli nikdy v myslu, by by to bylo jen proto, e Charta 77 je spoleenstvm, brncm lidsk prva v souasnosti. Ale dvod pro nevydn jakhokoli textu na toto tma (nejen tedy Danubiovy stat) mli mluv vce. Dne 7. nora 1979 provedla potom Sttn bezpenost srii vslech, jejich smyslem bylo zanst do ad signatsk obce rozkol a ppadn vyvolat i desolidarizan postoje vi tomu, kdo se kryje pod pseudonymem Danubius. Ne podailo se j to. Prbhy vslech (viz. sdlen VONS . 74 v Informacch o Chart 77 . 2) vyznly i v tom smyslu, e ppadn kampa proti Chart 77, j by mohla bt "nmeckou otzkou" zdiskreditovna, nen dobe mon. V t dob byl znm ji serizn hlas z druh strany, z tbora tch, kte vysdlen nmeckho obyvatelstva povauj za historicky nutn a ospravedlniteln akt: byly jm Glosy k Danubiovm tzm o vysdlen Nmc , kter 4. nora 1979 napsal historik Milan Hbl. Do "diskuse" se zapojil tak Karel Doudra z Rudho prva, kter 19.2.1979 otisklo jeho poznmku , Doudrovou snahou bylo zdiskreditovat Chartu 77 alespo u ten Rudho prva, kdy na vce nebylo. O dosti o tiskovou opravu, kterou napsal do Rudho prva, historik a politolog Lubo Kohout, jsme referovali v minulm sle Informac o Chart 77. Lubo Kohout napsal tak dne 8.3.1979 Kritick poznmky k tzm "Danubia", v nich se stav na pozice Milana Hubla a dle je zajmavm zpsobem rozvd. Sm Milan Hubl napsal takka souasn - 7.3.1979 - jet Dodaten glosy k Danubiovi. Otzka vysdlen nmeckho obyvatelstva po druh svtov vlce jist nepat k nejpalivjm problmm dneka. Je vak zajmav, e na vysdlen jsou v s. spolenosti nejrznj nzory. Diskuse historik, kter zejmna Hublovm pspvkem zskala rove odborn fundovan polemiky, by mla jist pokraovat. Mli by se v n vyjdit i politici a sociologov a dal odbornci. Ale tak ostatn, a u ti nejstar, kte bylo tehdy u toho, nebo lid mladch generac, z nich nkte ani nepijmaj zsadu "oko za oko" - zub za zub", j se dili jejich otcov a ddov, ani se nect ohroeni ve sv nrodn existenci, zvlt ne ze strany Nmc, a ohroen sttn existence, pokud ji pijmaj pozitivn, vid ve svtle poslednch ticeti let odjinud. Je docela mon , e na zklad takovto diskuse - jejm optimlnm doplkem by ml bt, bohuel neralizovateln sociologick przkum - by i zvry historik, zastvajcch se v podstat vysdlen, vypadaly trochu jinak.

 

20.3.1979 Petr Uhl