Dokument Charty 77 Ÿ. 24 o svobodØ cestov n¡ do ciziny vzhledem k jeho rozsahu nepublikujeme v £plnosti a pýin ç¡me proto jen struŸnou informaci, kterou mluvŸ¡ Charty 77 poskytli tisku:

Charta 77 vydala dne 26. býezna 1979 dokument Ÿ. 24 o svobodØ cestov n¡ do ciziny. V preambuli se konstatuje:

Charta 77 - dokument Ÿ. 24

S v o b o d a c e s t o v   n ¡ d o c i z i n y

Svoboda cestov n¡ je d…le§itou slo§kou pr vn¡ho postaven¡ Ÿeskoslovensk‚ho obŸana podle éstavy ¬SSR a Patu o obŸanskìch a politickìch pr vech. Platn  pr vn¡ £prava t‚to jedn‚ ze z kladn¡ch svobod je nedokonal , vnitýnØ rozporn  a neodpov¡d  ustanoven¡m £stavy a paktu. Tento neuspokojivì stav d le umocåuj¡ r…zn‚ smØrnice a pokyny vìkonnìch org n…, kter‚ jsou v rozporu s tØmito normami a pro nا nen¡ ani z konnì podklad. ObŸan je ve snaze realizovat pr vo cestovat z vislì namnoze na voln‚ £vaze st tn¡ho org nu Ÿi dokonce zamØstnavatelsk‚ organizace, Ÿ¡m§ se jeho svoboda cestovat do iure i de facto omezuje, pý¡padnØ zcela anuluje.

Vzhledem k tomu, §e tato situace m  pro obŸany velmi nepý¡zniv‚ d…sledky, zpracovala skupina signat ý… Charty 77 spolu s dalç¡mi odborn¡ky kritickì rozbor souŸasn‚ pr vn¡ problematiky svobody cestov n¡ v ¬eskoslovensku.

V z jmu pozitivn¡ho ýeçen¡ tohoto stavu pýedkl d  Charta 77 tento dokument veýejnosti, Feder ln¡mu shrom §dØn¡ jako nejvyçç¡mu org nu st tn¡ moci a feder ln¡ vl dØ jako nejvyçç¡mu vìkonn‚mu org nu v ¬SSR. SouŸasnØ uv¡t me jakoukoli podnØtnou diskusi a n mØty k t‚to ot zce.

V Praze dne 26. býezna 1979

dr. V clav Benda Zdena Tominov  Jiý¡ Dienstbier

MluvŸ¡ Charty 77 MluvŸ¡ Charty 77 MluvŸ¡ Charty 77

mluvŸ¡ Charty 77 dr. Jaroslav æabata je vØznØn.

Pý¡loha: Pr vn¡ regulace cestov n¡ Ÿeskoslovenskìch obŸan… do ciziny.

Rozbor pr vn¡ regulace cestov n¡ Ÿeskoslovenskìch obŸan… do ciziny vych z¡ z prohl çen¡ Deklarace pr v ŸlovØka z r. 1789, §e lid‚ se rod¡ a z…st vaj¡ svobodn¡, z Vçeobecn‚ deklarace lidskìch pr v a Mezin rodn¡ho paktu o obŸanskìch a politickìch pr vech, podle nØho§ ka§dì m…§e opustit kteroukoli zemi i svou vlastn¡ a nikdo nesm¡ bìt zbaven pr va vr tit se do vlastn¡ zemØ. Upozoråuje, §e pakt vstoupil pro ¬eskoslovensko v platnost 23. býezna 1976, je tedy jako mezin rodn¡ smlouva z vaznì a ¬eskoslovensko v platnost 23. býezna 1976, je tedy jako mezin rodn¡ smlouva z vaznì a ¬eskoslovensko je odpovØdno za jeho vnitrost tn¡ respektov n¡ a uplatåov n¡. Rozbor analyzuje ustanoven¡ éstavy ¬SSR, z kona o cestovn¡ch dokladech a vl dn¡ho naý¡zen¡ o pý¡padech, ve kterìch m…§e bìt obŸanu odepýeno vyd n¡ cestovn¡ho dokladu, podobnØ dokazuje jejich vz jemnì nesoulad i nesoulad s paktem. Kr tkodob‚ i dlouhodob‚ cesty obŸan… do ciziny jsou vçak omezov ny i dalç¡mi prostýedky, napý¡klad pýidØlov n¡m devizovìch prostýedk…. Zp…sob rozhodov n¡ banky nen¡ upraven, d…vody zam¡tav‚ho stanoviska nejsou sdØlov ny, mo§nost odvol n¡ neexistuje . Vyhl çky ministerstva vnitra a zahraniŸ¡ z roku 1970 stanov¡ dalç¡ podstatn  omezen¡. Napý. podle õ 10 vyhl çky je k § dosti o vyd n¡ cestovn¡ch doklad… nutno pýedlo§it mj. potvrzen¡ o souhlasu zamØstnavatele, ýeditele çkoly nebo n rodn¡ho vìboru, pýiŸem§ vyd n¡ cestovn¡ho dokladu je zcela soukromou z le§itost¡ obŸana, nijak nesouvisej¡c¡ s pracovn¡m Ÿi studijn¡m pomØrem. Nen¡ stanoven § dnì z konnì postup a negativn¡ stanovisko zamØstnavatele Ÿi çkoly m…§e bìt motivov no prakticky Ÿ¡mkoli. Neexistuj¡ opravn‚ prostýedky. Od obŸan…, kteý¡ se chtØj¡ vystØhovat , se vy§aduje tzv. renunciaŸn¡ prohl çen¡, kterìm tito obŸan‚ pýenech vaj¡ st tu sv…j majetek a vzd vaj¡ se vçech n rok… v…Ÿi st tu vŸetnØ n roku na d…chod. Tento postup nem  v z konØ oporu a je zcela neleg ln¡. "Proto§e tedy d…vodem odepýen¡ cestovn¡ho dokladu m…§e bìt prakticky cokoli a obŸan se tento d…vod ani nedov¡." , uzav¡raj¡ autoýi tuto kapitolu, "pozbìv  vlastnØ cel  hmotnØpr vn¡ £prava jak‚koli ceny."

V druh‚ kapitole se rozbor zabìv  problematikou stýe§en¡ st tn¡ch hranic. Vytvoýen¡m hraniŸn¡ho p sma a jinìmi opatýen¡mi je st tn¡ hranice izolov na od vnitrozem¡. Pý¡sluçn¡ci pohraniŸn¡ str §e maj¡ pr vo pou§¡t zbranØ mj. proti osob m, kter‚ se po £zem¡ republiky neopr vnØnØ pokouçej¡ pýej¡t st tn¡ hranice a na vìstrahu se nezastav¡.

Rozs hl  týet¡ kapitola rozb¡r  sankce proti emigrant…m bez povolen¡ a podrobnØ se zabìv  sankcemi trestn¡ho pr va, majetkovìmi , pracovn¡mi , soci ln¡mi, bytovìmi, pojiçœovac¡mi ot zkami, devizovìmi pýedpisy, z kazem odŸinØn¡ kýivd sp chanìch Ÿeskoslovenskìm st tem, st tn¡m obŸanstv¡m, z kazem n vratu emigranta do vlasti a postihem pý¡buznìch emigranta. Na z vØr rozboru se konstatuje nutnost legislativn¡ch £prav, zruçen¡ pýedpis…, omezuj¡c¡ch pr vo Ÿeskoslovenskìch obŸan… cestovat do zahraniŸ¡ a potýeba pr vn¡ ochrany obŸan… pýed libov…l¡ mocenskìch org n….