V §enì pan

Rudolf Kirschschl„ger, prezident Rakousk‚ republiky

 

 

V §enì pane prezidente,

 

         kdy§ jste byl pýed lety vyslancem v Praze, mØl jsem tu Ÿest V s osobnØ poznat, oznamoval jste mi tehdy, §e mi byla udØlena rakousk  st tn¡ cena za evropskou literaturu. Tato okolnost mi d v  odvahu k tomu, abych se na V s nyn¡ obr til t¡mto dopisem jako na prezidenta Rakousk‚ republiky.

         V nejbli§ç¡ch dnech navçt¡v¡te ¬eskoslovensko a budete jednat s naçimi nejvyçç¡mi pýedstaviteli. R d bych V s po§ dal, abyste se pýi svìch jedn n¡ch zm¡nil t‚§ o osudu Ÿeskoslovenskìch politickìch vØzå…. R…zn¡ Ÿeskoslovençt¡ obŸan‚ i obŸansk  iniciativa Charty 77 se u§ mnohokr t obr tili v t‚to vØci na naçe £ýedn¡ m¡sta, jejich hlas vçak nebyl vzat v potaz, ba nedostalo se jim v…bec § dn‚ odpovØdi. Zm¡n¡te-li se o tomto t‚matu Vy domn¡v m se, §e Ÿeskoslovençt¡ pýedstavitel‚ se budou muset nØjak vyj dýit, proto se na v s obrac¡m.

         V naç¡ zemi se bohu§el st le v¡c zav¡r  za r…zn‚ projevy pýesvØdŸen¡ nebo za Ÿiny, kter‚ s t¡m souvisej¡. Zvl çœ tvrdØ a krutØ jsou pýitom postihov ni mlad¡ lid‚, kteý¡ nejsou obecnØ zn mi a kteý¡ se proto nemohou op¡rat o takovou mezin rodn¡ solidaritu, jako osoby zn mØj¡. TØmto lidem mohou tvrd‚ tresty, udØlen‚ jim v dobØ myçlenkov‚ho zr n¡ Ÿasto za naprost‚ nicotnosti, zhoubnØ naruçit celì jejich budouc¡ §ivot a citovì a duchovn¡ vìvoj.

         Charta 77 a zvl çtØ pak neofici ln¡ Vìbor na obranu nespravedlivØ st¡hanìch se sna§¡ v r mci svìch omezenìch mo§nost¡ takov‚ pý¡pady sledovat, upozoråuj¡ na nØ veýejnost a poýizuj¡ pý¡sluçnou dokumentaci. jsem pýesvØdŸen, §e Vaçe kancel ý m  tuto dokumentaci k dispozici a nebudu se proto rozepisovat podrobnØ o vçech pý¡padech, kter‚ mi jsou zn my.

         R d bych se vçak zm¡nil aspoå struŸnØ o nØkterìch, kter‚ ilustruj¡ smutnì a zhorçuj¡c¡ se stav Ÿeskoslovensk‚ justiŸn¡ praxe v t‚to oblasti.

         K trestu osmn cti mØs¡c… vØzen¡ byl ned vno odsouzen Ÿtyýiadvacetiletì technik Jiý¡ Chmel za to, a §e poŸ tkem roku 1977 umo§nil prì nØkolika pý tel…m ve sv‚m bytØ sezn mil se s textem prvn¡ho prohl çen¡ Charty77. I kdyby to byla pravda, zajist‚ uzn te, §e to nen¡ Ÿin, za kterì by bylo spravedliv‚ zavý¡t ŸlovØka. Ale tato vØc mu jeçtØ ke vçemu nebyla v…bec prok z na: vçichni svØdci , o jejich§ svØdectv¡ se §aloba op¡rala, sv‚ vìpovØdi pýed soudem odvolali.

         S t¡mto pý¡padem souvis¡ pý¡pad snad jeçtØ drastiŸtØjç¡: sedmadvacetiletì Josef Klier, devaten ctilet  Ivana Holotov  a Josef Hegr (jeho§ vØk nezn m), kteý¡ u soudu s Chmelem sv‚ vìpovØdi odvolali a vØrohodnØ vylo§ili, §e k nim byli pýinuceni n tlakem, byli pý¡mo v soudn¡ budovØ zatŸen¡ a nyn¡ odsouzeni k tvrdìm trest…m ve vØzen¡ (Klier dva roky, Holotov  Ÿtrn ct mØs¡c… a Hegr sedmn ct mØs¡c…) pro £dajnou kýivou vìpovØÔ. I podle Ÿeskoslovensk‚ho pr vn¡ho ý du m…§e ka§dì svØdek zmØnit kdykoli svou vìpovØÔ, zvl çtØ kdy§ prok §e §e jeho pýedchoz¡ vìpovØÔ byla vynucena nebo nebyla z¡sk na z pr vn¡ho hlediska n le§itìm zp…sobem. K tomu, aby mohl bìt odsouzen pro kýivou vìpovØÔ by bylo zapotýeb¡ dok zat, §e ta jeho vìpovØÔ za n¡§ je souzen, skuteŸnØ byla vØdomØ nepravdiv , ale nic takov‚ho tØmto týem lidem vçak prok z no nebylo a jedinìm d…vodem odsouzen¡ byl tedy rozpor mezi jejich p…vodn¡mi vìpovØdmi a vìpovØdmi u soudu s Chmelem, soud dokonce argumentoval t¡m, §e v ¬eskoslovensku prì prostØ nen¡ mo§n‚, aby vìpovØÔ byla z¡sk na n tlakem. PodobnØ i svØdkovi Petru Oudovi, kterì byl v dobØ procesu s Jiý¡m Chmelem ve vìkonu trestu, byl vymØýen dalç¡ trest ve vìçi dvou let za to, §e i on pýi soudn¡m l¡Ÿen¡ svou vìpovØÔ zmØnil. Pýitom bylo jasnØ prok z no, §e jeho pýedchoz¡ vìpovØÔ byla z¡sk na protipr vn¡m zp…sobem a §e tud¡§ nemØla pr vn¡ platnost.

         V BrnØ byli pýed Ÿasem odsouzeni dalç¡ týi mlad¡ lid‚ - devØtadvacetiletì Petr Cibulka, Ÿtyýiadvacetiletì Libor Chloupek a devaten ctiletì Petr Posp¡chal -k vysokìm trest…m (dva roky, dvaadvacet mØs¡c… a jeden ct mØs¡c… vØzen¡). Jedinìm d…vodem jejich odsouzen¡ bylo, §e si opisovali texty autor…, dnes v ¬eskoslovensku nevyd vanìch a §e si nahr vali p¡snØ neofici ln¡ch zpØv k… a skladby neofici ln¡ch hudebn¡ch skupin.

         Pý¡pad…, jako jsou tyto, je cel  ýada a nebezpeŸnØ se mno§¡. Lid‚ jsou na dlouh  l‚ta pos¡l ni do vØzen¡ za vØci, pro kter‚ by ve svobodnìch pomØrech v…bec nemohlo £ýedn¡ m¡sta napadnout nØkoho st¡hat. Jan Pavl¡Ÿek byl napý¡klad odsouzen k osmi mØs¡c…m jen za to, §e z¡skal nØkolik podpis… vØý¡c¡ch na petici, upozoråuj¡c¡ na poruçov n¡ n bo§enskìch svobod, adresovanou pra§sk‚mu arcibiskupovi. Frantiçek Hrabal a Jiý¡ Volf byli odsouzeni - oba ke týem let…m vØzen¡ - jen za to, §e ç¡ýili materi ly Charty 77 a vlastn¡ politick‚ £vahy. PodobnØ bych mohl jmenovat mnoho dalç¡ch osob (Mach Ÿek, Laçt…vka, Nov k, Brychta, Maå sek, Pitor, Jirous, Jirous, Tomek, ¬ernì, Vlasatì, Ka眠k, Zmatl¡k, æavrda atd. atd.).

         Zmiåuji se z mØrnØ o m‚nØ zn mìch pý¡padech t¡m samozýejmØ nechci ý¡ct, §e tresty, k nim§ byli odsouzeni Jiý¡ Lederer a Jaroslav æabata , kteý¡ se tØç¡ velk‚ mezin rodn¡ solidaritØ, nejsou stejnØ nespravedliv‚.

         V…bec nem m v £myslu, v §enì pane prezidente, § dat o V s , abyste jakìmkoli zp…sobem ochlazoval pý telsk‚ vztahy mezi naçimi zemØmi anebo vyn çel disharmonick‚ t¢ny do svìch jedn n¡ v ¬eskoslovensku. Pr vØ naopak: domn¡v m se, §e tak jako k dobrìm pý telskìm vztah…m mezi lidmi neodmyslitelnØ patý¡, §e si navz jem otevýenØ sdØluj¡ sv‚ n zory na sv‚ poŸ¡n n¡, mØlo by tot‚§ patýit k pý telskìm styk…m mezi n rody, st ty a vl dami.

         Rakousk  republika patý¡ k tØm zem¡m, jejich§ veýejnost i r…zn‚ instituce projevuj¡ neobyŸejnì z jem o osudy nespravedlivØ posti§enìch obŸan… v ¬eskoslovensku a o stav lidskìch pr v v naç¡ zemi. MnØ samotn‚mu, kdy§ jsem byl sv‚ho Ÿasu ve vØzen¡, se dostalo pr vØ z Rakouska mnoho projev… solidarity, za nا nikdy nepýestanu bìt Rakuçan…m vdØŸen. Domn¡v m se, §e by bylo v duchu t‚to tradice, kdybyste pýi jedn n¡ s prezidentem ¬SSR a dalç¡mi Ÿiniteli otevýel t‚ma , na nا V s upozoråuji , a kdybyste je po§ dal , aby propustili vçechny Ÿeskoslovensk‚ politick‚ vØznØ. Maj¡ k tomu mnoho z konnìch mo§nost¡ a nepochybnØ si uvØdomuj¡, §e takovì akt by musel nutnØ zlepçit i mezin rodn¡ postaven¡ naç¡ zemØ .

                             V hlubok‚ £ctØ

 

V Praze dne 27.2.1979 V clav Havel, spisovatel

                             U dejvick‚ho rybn¡Ÿku 4

                             Praha 6