Ppad Danubius pokrauje
U nkolikrt jsme informovali o reakcch, kter vyvolalo otitn
prce slovenskho historika Danubia ve Svdectv. V Informacch o Chart 77 .
3 jsme referovali i o tom, e signat Charty 77 Lubo Kohout poslal do Rudho
prva dost o tiskovou opravu, v n se ohradil proti tomu, e tento list
spojil kritick postoje Danubia k vysdlen nmeckho obyvatelstva po druh
svtov vlce z eskoslovenska s innost Charty 77. Lubo Kohout dostal od
redaktora RP Karla Doudry tento dopis:
Pan doedr. Lubo Kohout Praha 9. bezna 1979
Varavsk 24, Praha 2
K Vaemu dopisu z
l. bezna , jm polemizujete s moj poznmkou se dne 19.2.1979, mohu sdlit
Vm jen to, e jestlie jsem dal autora lnku z Tigridova Svdectv do spojen
se signati Charty 77, uinil jsem tak na zklad lnku Pemysla Janra,
otitnho ve Frankfurter Rundschau dne 14. nora 1979, kter dokonce uvd, e
na psacm stroji vyhotoven opisy tohoto lnku "jdou nyn z ech a
Slovk, hlscch se k Chart 77, z ruky do ruky".
Povaujete-li
tud spojovn kampan pana Bechera s Va skupinou za nedouc, obrate se
na pana Janra ve Vdni, kter je o innosti Va skupiny obvykle velice dobe
informovn.
Doudra
P.S. Protoe jste ke svmu podpisu pipojil povoln dlnk,
prozradm Vm, e jsem od svch trncti let a do osvobozen republiky v r.
1945 po vechna lta pracoval jako dlnk, respektive hornk, a e ve, co
pi, pi ze svho dlnickho tdnho vdom, ani bych se podepisoval coby
dlnk.
Lubo Kohout poslal redakci RP, k rukm K. Doudry tuto odpov:
Z lnku P. Janra
by novin nezaten "tdnm vdomm" vyvodil, pouze z j e m n
k t e r ch chartist
o Danubiovu vahu,jist spojen s diferencovanou mrou souhlasu i
nesouhlasu, dle znalost a politickho zamen tene. Rozhodn by nemohl
vyvodit ideov (i inspiran ) spojen Charty 77 jako celku s vahami Danubia.
K podkovn za -
neekanou - odpov a informaci nemohu tud nepipojit , e trvm na poadavku
tiskov opravy a na sv eticko-historicky ladn vtce.
Oputn Pravdy,
Vdom a Svdom do pseudotchnch poloh mlo v djinch komunistickho hnut
znm katastrofick a diskreditan nsledky, vrcholc stalinismem,
ekonomickmi, politickmi a hlavn morlnmi prohrami.
Objektivn pravda
je opravdu nejspolehlivj spojenkyn revoluce. Snam se ji nachzet a hjit
a jako vdeck i pedagogick pracovnk i jako dlnk.
(nedatovno) Lubo Kohout Varavsk 24, Praha 2
Polemice s Milanem Hblem a Luboem Kohoutem, ppadu Danubius a
odsunu Nmc vnoval Ladislav Hejdnek svj 4. (44) dopis pteli z 10. bezna
1979. L. Hejdnek v nm mj. kritizuje pstup k historickm faktm z hlediska
politickho pragmatismu. L. Hejdnek se stav kriticky i k vysdlen nmeckho
obyvatelstva. V odpov na tento Hejdnkv dopis vypracoval Lubo Kohout novou
obshlou sta.
(u)