Ppad Danubius pokrauje

 

U nkolikrt jsme informovali o reakcch, kter vyvolalo otitn prce slovenskho historika Danubia ve Svdectv. V Informacch o Chart 77 . 3 jsme referovali i o tom, e signat Charty 77 Lubo Kohout poslal do Rudho prva dost o tiskovou opravu, v n se ohradil proti tomu, e tento list spojil kritick postoje Danubia k vysdlen nmeckho obyvatelstva po druh svtov vlce z eskoslovenska s innost Charty 77. Lubo Kohout dostal od redaktora RP Karla Doudry tento dopis:

Pan doedr. Lubo Kohout Praha 9. bezna 1979

Varavsk 24, Praha 2

 

         K Vaemu dopisu z l. bezna , jm polemizujete s moj poznmkou se dne 19.2.1979, mohu sdlit Vm jen to, e jestlie jsem dal autora lnku z Tigridova Svdectv do spojen se signati Charty 77, uinil jsem tak na zklad lnku Pemysla Janra, otitnho ve Frankfurter Rundschau dne 14. nora 1979, kter dokonce uvd, e na psacm stroji vyhotoven opisy tohoto lnku "jdou nyn z ech a Slovk, hlscch se k Chart 77, z ruky do ruky".

         Povaujete-li tud spojovn kampan pana Bechera s Va skupinou za nedouc, obrate se na pana Janra ve Vdni, kter je o innosti Va skupiny obvykle velice dobe informovn.

                             Doudra

P.S. Protoe jste ke svmu podpisu pipojil povoln dlnk, prozradm Vm, e jsem od svch trncti let a do osvobozen republiky v r. 1945 po vechna lta pracoval jako dlnk, respektive hornk, a e ve, co pi, pi ze svho dlnickho tdnho vdom, ani bych se podepisoval coby dlnk.

 

 

Lubo Kohout poslal redakci RP, k rukm K. Doudry tuto odpov:

         Z lnku P. Janra by novin nezaten "tdnm vdomm" vyvodil, pouze z j e m n k t e r ch chartist

o Danubiovu vahu,jist spojen s diferencovanou mrou souhlasu i nesouhlasu, dle znalost a politickho zamen tene. Rozhodn by nemohl vyvodit ideov (i inspiran ) spojen Charty 77 jako celku s vahami Danubia.

         K podkovn za - neekanou - odpov a informaci nemohu tud nepipojit , e trvm na poadavku tiskov opravy a na sv eticko-historicky ladn vtce.

         Oputn Pravdy, Vdom a Svdom do pseudotchnch poloh mlo v djinch komunistickho hnut znm katastrofick a diskreditan nsledky, vrcholc stalinismem, ekonomickmi, politickmi a hlavn morlnmi prohrami.

         Objektivn pravda je opravdu nejspolehlivj spojenkyn revoluce. Snam se ji nachzet a hjit a jako vdeck i pedagogick pracovnk i jako dlnk.

(nedatovno) Lubo Kohout Varavsk 24, Praha 2

 

Polemice s Milanem Hblem a Luboem Kohoutem, ppadu Danubius a odsunu Nmc vnoval Ladislav Hejdnek svj 4. (44) dopis pteli z 10. bezna 1979. L. Hejdnek v nm mj. kritizuje pstup k historickm faktm z hlediska politickho pragmatismu. L. Hejdnek se stav kriticky i k vysdlen nmeckho obyvatelstva. V odpov na tento Hejdnkv dopis vypracoval Lubo Kohout novou obshlou sta.

(u)