Signat ýi Charty 77 nesmØj¡ vlastnit domy?

üepŸice je mal  vesniŸka patý¡c¡ pod MNV Týebuç¡n. Je v litomØýick‚m okrese, ale stejnØ jako od LitomØýic je vzd lena i od ést¡ nad Labem, kde s¡dl¡ redakce Pr…boje, krajsk  spr va StB a soudce Josef Kugl, kterì u§ odsoudil nejm‚nØ p…l tuctu signat ý… Charty 77. Do Ÿp. 1 v üepŸic¡ch se pýed dvØma roky nastØhovaly dvØ signat ýsk‚ rodiny: Kub¡Ÿkovi a Park novi, pozdØji pýibyla i rodina Soukupovìch. Jejich nastØhov n¡ nebylo bez probl‚m…: Ÿten ýi si snad vzpomenou na dopis ing. Marie Soukupov‚ kancel ýi prezidenta republiky (viz. Informace o ChartØ 77 Ÿ. 2/78), v nØm§ se popisuje diskriminace t‚to rodiny, kter  nesmØla zakoupit jinì d…m v üepŸic¡ch. D…m, v nØm§ nyn¡ vçichni §ij¡, byl l‚ta opuçtØn. Jeho nynØjç¡ obyvatel‚ se opatýili stavebn¡ povolen¡ a cel‚ dva roky d…m upravuj¡ a pýestavuj¡. Investovali des¡tky tis¡c korun, tis¡ce hodin pr ce. ¬inili tak nØkdy s vypØt¡m sil, proto§e byli mnohokr t posti§eni v zamØstn n¡ za sv…j vztah k ChartØ 77 a za sv‚ postoje. Nenechali se zastraçit a otr vit. Pro nØ samotn‚ a pro Ÿetn‚ pý tel‚ se üepŸice staly symbolem nez vislosti. Jejich vìznam jeçtØ vzrostl pot‚, kdy man§el‚ Princovi ztratili d…m v RychnovØ, kterì st t vykoupil £dajnØ proto, §e se na jeho m¡stØ mØlo stavØt autobusov‚ n dra§¡. D…m Princovìch byl demolov n v r mci cviŸen¡ Lidovìch milic¡ (viz. Ÿl nek Nen vist v…Ÿi domu, kterì jsme zveýejnili v Informac¡ch o ChartØ 77 Ÿ. 9(78) u§ 29.6.1978, od t‚ doby jsou na m¡stØ neodklizen‚ trosky domu - snad jako pomn¡k m¡stn¡ch £ýad… a memento na adresu severoŸesk‚ho undergroundu. Co se povedlo v RychnovØ, m…§e se pov‚st i v üepŸic¡ch, uradili se org nov‚. Dokonce z minka je podobn  : na m¡stØ ýepŸick‚ho domu m  v‚st nov  autobusov  linka, neboœ linka RìdeŸ- üepŸice-Týebuç¡n £dajnØ nestaŸ¡. NestaŸ¡ proto, §e v okol¡ üepŸic a VçeradiçtØ se vyskytuj¡ zl¡ kanci, kterìch se boj¡ vçeradiçtsk‚ dØti, jim§ je týeba zajistit i linku VçeradiçtØ-üepŸice-RìdeŸ, i kdy§ nen¡ jasn‚ proŸ, kdy§ tyto dØti jezd¡ autobusem ze VçeradiçtØ do koly do Týebuç¡na. Aœ je tomu jakkoli, dØtskì strach z kanc… byl jedinìm argumentem pp. Jiý¡ho Faryho, ýeditele okresn¡ silniŸn¡ spr vy v LitomØýic¡ch, ing. Zdeåka Nov ka, projektanta t‚§e spr vy a zejm‚na pak Josefa Luksche, vedouc¡ho odboru dopravy MNV v LitomØýic¡ch, kteý¡ dne 6.4.1979 navçt¡vili Jiý¡ho Kub¡Ÿka, spolumajitele domu Ÿp. l v üepŸic¡ch a po§adovali na nØm, aby d…m prodal st tu. Kdy§ byli odm¡tnuti, vypracoval pan Luksch (bez podpis… druhìch dvou p n… ("z znam o jedn n¡", kterì poslal Jiý¡mu Kub¡Ÿkovi poçtou. P¡çe v nØm, §e pýi cestØ autem zpØt znovu posoudili nal‚havost projektu linky i to, §e m  v‚st pr vØ m¡stem, kde stoj¡ d…m Ÿp. 1.

Po§ dali jsme Jiý¡ho Kub¡Ÿka o rozhovor:

R. : ProŸ jsi se pýestØhoval do üepŸic a jak dlouho tam bydl¡ç?

JK: Jsme v üepŸic¡ch u§ dva roky. K pýestØhov n¡ do üepŸic jsem mØl dva d…vody. Prvn¡ bych oznaŸil za seberealizaŸn¡. Pracuji jako restaur tor staro§itn‚ho n bytku a k tomu potýebuji d¡lnu nebo ateli‚r a skladovac¡ prostory, a to bych v Praze nesehnal. Druhì d…vod je komplikovanØjç¡, je z oblasti pocit…: ýekl bych, §e moje pýestØhov n¡ bylo reakc¡ na m…j pra§skì stres. D…vod… pro to by bylo ale jeçtØ v¡ce.

R: Kolik v s v domØ bydl¡?

JK: Jsme týi rodiny, moje man§elka a j  se dvØma dØtmi, Viktor a Petra Park novi, kteý¡ Ÿekaj¡ prvn¡ d¡tØ a kteý¡ jsou spolu se mnou z konnìmi spolumajiteli domu a Charlie a Maruçka Soukupovi s týemi malìmi dØtmi. Charlie pracuje tak‚ v domØ.

R: Lze ý¡ci, §e tvoý¡me komunu?

JK: Ne

R: Jak‚ jsou mezi v mi vztahy? M te nØjak‚ spoleŸn‚ z jmy?

JK: KromØ m‚ §eny , kter  s n mi sympatizuje, jsme vçichni signat ýi Charty 77. Jsme tak‚ vçichni kýesœansky orientov ni. Spojuje n s i vìtvarn  pr ce: zabìv  se j¡ moje §ena, Petra, Maruçka a j .

R.: Byl jsem parkr t v üepŸic¡ch a mØl jsem v§dy pocit, §e v¡ce ne§ to, co jsi uvedl, v s spojuje pý¡sluçnost k undergroundu, jako nez visl‚mu alternativn¡mu hnut¡, usiluj¡c¡mu o vlastn¡ §ivotn¡ styl a nez vislou kulturn¡ Ÿinnost. Jakì je tv…j vztah k udergroundu, co znamen  uderground pro ostatn¡ obyvatele domu a hlavnØ : co znamenaj¡ üepŸice pro underground?

JK: Term¡n underground byl pýenesen ze Z padu a ve zdejç¡ch podm¡nk ch to nen¡ nejvhodnØjç¡ vìraz. Na Z padØ §ij¡ lid‚ v undergroundu trvale, zde jsou mnoz¡ existenŸnØ nuceni podýizovat se po celì tìden establishmentu a na undergroud jim zbìv  m lo Ÿasu. Zdejç¡ underground jsou ostatnØ lid‚ nejr…znØjç¡ch §ivotn¡ch styl…. Underground se zde formoval kolem Plastic People a to, co bych j  nazval skuteŸnìm tv…rŸ¡m undergroundem, je dost m lo lid¡. Okolo nich je hodnØ lid¡, kteý¡ sympatizuj¡, diskutuj¡ atd. Mnoz¡ se pova§uj¡ za androçe. J  s m se za androçe nepova§uji. To ale neplat¡ o Charlie Soukupovi a o Maruçce. Mysl¡m, §e tak‚ Viktor a Petra maj¡ k undergroundu hodnØ bl¡zko. U Charlieho to plyne pýedevç¡m z jeho dlouholet‚ umØleck‚ spolupr ce a Plastic People a samozýejmØ i z jeho §ivotn¡ho zamØýen¡. A co znamenaj¡ üepŸice pro underground? V naçem domØ se nØkdy nepoý daly koncerty ani vìstavy. Pro underground a jeho pý¡znivce jsou üepŸice mo§nost¡ n zorov‚ konfrontace.

R.: Mysl¡ç si , §e je to d…vod, proŸ v m chtØj¡ ten d…m vz¡t?

JK: Ano, mysl¡me si to vçichni.Nen¡ to jistØ jedinì d…vod. Dr §d¡me u§ svìm signat ýstv¡m a t¡m, §e jsme si vytvoýili relativnØ nez visl‚ spoleŸenstv¡ tý¡ samostatnìch rodin.

R: Jakì k v m maj¡ vztah ostatn¡ obyvatel‚ üepŸic?

JK: Jak kteý¡. Od m¡rnØ pý telsk‚ho a§ k indiferentn¡m. Programov‚ nepý telstv¡ zde nen¡.

R: Jakì k v m maj¡ vztah ostatn¡ obyvatel‚ üepŸic?

JK: Jak kteý¡. Od m¡rnØ pý telsk‚ho a§ k indiferentn¡m. Programov‚ nepý telstv¡ zde nen¡.

R: Je pravda, §e se ve vaçem kraji vìraznØ rozplemenili divoc¡ kanci?

JK: Do §ertu mi moc nen¡. ¦ dn‚ kance jsem nevidØl. Obavy z kanc… uv dØli jako d…vod pro vìstavbu nov‚ autobusov‚ linky £ýedn¡ci, kteý¡ n s navçt¡vili. Je to pochopitelnØ nejapn  vìmluva.

R: Co chcete dØlat? nech te si d…m tzv. vykoupit?

JK: Z pr vn¡ho hlediska n m moc mo§nosti nezbìv . Budeme pochopitelnØ poukazovat na nesmyslnost cel‚ho projektu. I kdyby nØkdo opravdu chtØl zý¡dit novou autobusovou linku, lze snad prok zat, §e je mo§no ji v‚st jinudy a vybudovat ji s menç¡mi n klady. Cel  vØc nen¡ jenom naçe z le§itost, ji§ t¡m, §e se vlastnØ opakuje: vloni bylo tyt‚§ v RychnovØ. T¡m vznik  znaŸnì probl‚m pro ýadu lid¡, kteý¡ vlastn¡ d…m nebo si ho chtØj¡ koupit a kteý¡ jsou z tØch Ÿi onØch d…vod… u £ýad… v nemilosti. I proto se chceme proti tomuto existenŸn¡mu pokoýen¡ br nit vçemi leg ln¡mi prostýedky a oŸek v me mor ln¡ podporu.

(Ot zky kladl Petr Uhl, kterì napsal i £vod k rozhovoru.)