Dokument Charty 77 Ÿ

Dokument Charty 77 Ÿ. 22

PokraŸov n¡ diskuse o problematice jadernìch elektr ren

K dokumentu Charty 77 o bezpeŸnosti provozu jadernìch elektr ren, formulovan‚mu jako diskusn¡ stanovisko skupiny odborn¡k…, jsme obdr§eli nØkolik polemickìch pý¡spØvk….

V pý¡loze publikujeme dopis dr. Frantiçka Janoucha (§¡j¡c¡ho nyn¡ ve æv‚dsku), kterì je z dodanìch pý¡spØvk… nejucelenØjç¡, hodnot¡ celou problematiku z radik lnØ odliçn‚ho hlediska a pýin ç¡ nov‚ z sadn¡ podnØty.

Poprv‚ se tak pokouç¡me pýej¡t k praxi permanentn¡ diskuse o palŸivìch probl‚mech, ke kter‚ se Charta 77 pýihl sila ve sv‚m dokumentu Ÿ. 21 . SouŸasnØ vyzìv me vçechny laiky i odborn¡ky, signat ýe i nesignat ýe, kteý¡ maj¡ k t‚matice tohoto Ÿi dalç¡ch dokument… co ý¡ci, aby se zapojili do diskuse a poslali sv‚ p¡semn‚ pý¡spØvky mluvŸ¡m Charty 77 nebo odpovØdnìm redaktor…m jednotlivìch dokument….

28. dubna 1979

dr. V clav Benda Jiý¡ Dienstbier Zdena Tominov

mluvŸ¡ Charty 77 mluvŸ¡ Charty 77 mluvŸ¡ Charty 77

Pý¡loha: dopis dr. Frantiçka Janoucha

V §en¡ a mil¡ pý tel‚,

nebudu skrìvat - pýijal jsem dokument Charty 77 Ÿ. 22 s rozpornìmi pocity. Ze strany prvn¡ , s uspokojen¡m i radost¡, §e Charta 77 vydala dalç¡ dokument , zabìvaj¡c¡ se jedn¡m z d…le§itìch probl‚m…, kter‚ stoj¡ pýed lidstvem - jadern‚ energie, energetick‚ krize zachov n¡ Ÿi l‚pe z chrany §ivotn¡ho prostýed¡.

Ze strany druh‚ - podrobn‚ prostudov n¡ a rozbor dokumentace samotn‚ho dokumentu vyvolala u mnØ ýadu pochybnost¡ a kritickìch pýipom¡nek , nØkter tvrzen¡ a stanoviska dokumentu toti§ n padnØ pýipom¡naj¡ styl a argumenty nejr…znØjç¡ch odp…rc… jadern‚ energie na Z padØ, se kterìmi se zde Ÿasto setk v m a se kterìmi, ýeknØme si to na rovinu , hluboce a nejen vnitýnØ nesouhlas¡m.

A proto§e mluvŸ¡ Charty 77 nazìvaj¡ dokument Ÿ. 22 vìchodiskem k diskusi, pova§ujte tento m…j dopis za diskusn¡ pý¡spØvek - za jakìsi otevýenì dopis k dokumentu Ÿ. 22 Charty 77.

ZaŸnu z toho, co v dokumentu nen¡ (to je obl¡ben praxe liber ln¡ch a shov¡vavìch oponent… r…znìch disertac¡ a diplomovìch prac¡. ) Z Ÿs. energetick‚ situace. Pova§uji tuto ot zku za zcela kl¡Ÿovou : pokud by naçe zemØ byla schopna pokrìvat sv‚ energetick‚ potýeby nejen dnes, ale i v budoucnu, z vlastn¡ch a nazveme§ je konvenŸn¡ch energetickìch zdroj… (týeba jako Norsk‚ s pomoc¡ hydroelektr ren), bylo by mo§n‚ vìstavbu jadernìch elektr ren odsunout do vzd lenØjç¡ budoucnosti. Nem m po ruce pýesn Ÿ¡sla - pokud v…bec pýesn Ÿ¡sla existuj¡. Ale i z nich je vØrohodnØ zn mo (a naçi st tn¡ci - minul¡, souŸasn¡ a budouc¡ - to nikdy neskrìvali, neskrìvaj¡ a bohd ani skrìvat nebudou), §e n s pý¡roda Ÿi stvoýitel um¡stili nejen do mimoý dnØ nepý¡zniv‚ zemØpisn‚ polohy, ale byli k n m tak‚ mimoý dnØ skoupìmi co se surovinovìch a zvl çtØ energetickìch zdroj… tìŸe. Nem me naftu, nem me zemn¡ plyn (kromØ tranzitn¡ho plynovodu, kterì n m nepatý¡ ), uhl¡ je tak‚ poskrovnu, hydroenergie je vyŸerp na. Jedin‚, co jsme mØli, a snad jeçtØ m me v dostateŸn‚m mno§stv¡, je uran, kterì se v souŸasn‚ dobØ st v velice d…le§itou energetickou surovinou.

Proto§e energie je prvoýadìm Ÿinitelem, potýebnìm k zajiçtØn¡ norm ln¡ho chodu modern¡ pr…myslov‚ spoleŸnosti, st v se naçe zemØ ekonomicky a politicky z vislou na dodavatel¡ch energie. Nev hal bych dokonce postavit rovn¡tko mezi energi¡, svobodou a nez vislost¡. Energetick z vislost se m…§e uzavýen¡m kohoutku promØnit v z vislost politickou (vzpomeåte jenom na rok 1973 - prvn¡ naftovou krizi) , a st t, kterì se octne v ostr‚ energetick‚ krizi, nebude m¡t jin‚ vìchodisko , ne§ se podrobit tomu, kdo kohoutek kontroluje. Nebo zaŸ¡t s omezov n¡m politickìch a obŸanskìch svobod (souvislost zde je zcela zýejm : tisk, rozhlas, televize, cestov n¡ to vçe je energeticky velice n roŸn Ÿinnost) , a bez tØchto instituc¡ lidsk pr va a obŸansk‚ svobody se zaŸnou stØhovat zpØt na pap¡r, stejnØ jako pluralismus. Dovedu si dokonce pýedstavit, Orvellovu noŸn¡ m…ru 1984 zp…sobenou Ÿi pýivolanou Prvn¡, Druhou Ÿi Kolik tou Velkou Energetickou Kriz¡.

Z vØr odsud je jasnì: naçe zemØ potýebuje a bude potýebovat jadernou energetiku (spolu s pýevzet¡m tØ§by uranu, z kazem Ÿi omezen¡m jeho exportu, vybudov n¡m zaý¡zen¡ na jeho obohacov n¡ a na vìrobu palivovìch Ÿl nk…, pý¡padnØ i na zpracov n¡ Ÿl nk… vyhoýelìch (ji§ jako d…le§itì faktor v boji za politickou, st tn¡ a ekonomickou nez vislost. Nev hal bych dokonce ý¡ct i za cenu jistìch zdravotn¡ch rizik a ztr t na lidskìch §ivotech: n ç svØt je bohu§el tak zaý¡zen, §e za svobodu a nez vislost se mus¡ a Ÿasto dosti vysoce a draze - platit lidskou krv¡.

Jsou vçak skuteŸnØ rizika, spojen s vìstavbou a provozem jadernìch elektr ren tak vysok ?

Dokument Ÿ. 22 Charty 77 mluv¡ o genetickìch d…sledc¡ch radioaktivn¡ho z ýen¡, o zvìçen‚ frekvenci rakovinovìch onemocnØn¡, atd Nemohu se zde pouçtØt do podrobnost¡, pýesto bych vçak chtØl uv‚st dvØ fakta, kter svØdŸ¡ o tom, §e toto nebezpeŸ¡ je znaŸnØ pýeh nØn‚. Modern¡ chemickì pr…mysl vyr b¡ dnes tis¡ce a des¡tky tis¡c l tek (dalç¡ jsou obsa§eny v exhalac¡ch pr…myslovìch podnik… a m.j. tak‚ uhelnìch elektr ren ) , kter‚ tak‚ mohou p…sobit genetick‚ zmØny a jsou karcinogenn¡. Uv dØl jsem v jedn‚ çv‚dsk‚ debatØ, §e existuj¡c¡ technologie klasick‚ zab¡jej¡ roŸnØ (exhalacemi) ve æv‚dsku 4000-5000 lid¡. Jadern‚ elektr rny k tomu pýidaj¡ pouh‚ dalç¡ dvØ obØti roŸnØ. Definitivn¡ zpracov n¡ vìsledku pr…zkumu d…sledk… vìbuchu atomovìch bomb nad Hiroçimou a Nagasaki odhalilo pozoruhodnì fakt (viz. New Scientist, 25. srpna 1977, str. 472 a§ 476/: nehledØ na to §e des¡tky tis¡c obyvatel tØchto mØst bylo oz ýeno d vkou 130 ren, co§ je 520 n sobek maxim ln¡ pý¡pustn‚ roŸn¡ d vky, mezi obyvatelstvem nebyly zjiçtØny § dn‚ statisticky pr…kazn‚ genetick‚ zmØny. Byl zjiçtØn nØkolikan sobnØ vyçç¡ vìskyt leukemie, ponØkud vyçç¡ vìskyt jinìch rakovinnìch onemocnØn¡, celkov mortalita vçak byla asi o 6 % ni§ç¡, ne§ v jinìch srovnatelnìch japonskìch mØstech.

Tvrzen¡ autor… Dokumentu Ÿ. 22 , §e " podle nØkterìch vìzkum… existuje vìznamnØ znaŸnØjç¡ vìskyt znetvoýenìch dØt¡, ji§ v mØstech nebo v oblastech se zvìçenou £rovn¡ radiace" je podle m‚ho n zoru nespr vn‚. (Aœ se na mnØ autoýi dokumentu Ÿ. 22 nezlob¡: bylo by zapotýeb¡ citovat zdroj) Pý¡pustn stanoven roŸn¡ d vka je dnes 250 mren/rok. V z vislosti od m¡sta, nadmoýsk‚ vìçky, frekvence rentgenov n¡, poŸtu hodin, prosezenìch pýed televiz¡, zvl çtØ barevnou ka§dì obyvatel naç¡ planety dost v pr…mØrnou roŸn¡ d vku kolem 100 mrem/rok. Kontrolovan lidsk jadern Ÿinnost se v posledn¡ch desetilet¡ch pod¡lela na t‚to nevyhnuteln‚ dose radiace mizivìm zp…sobem: jadern‚ exploze ve vzduchu pýisp¡valy asi 5 mrem/rok, vçech týin cti jadernìch reaktor ve æv‚dsku by zvìçilo pr…mØrn‚ oz ýen¡ asi o 2 mren/rok. Ve srovn n¡ oz ýen¡, kter‚ ka§dì z n s dost v z kosmick‚ho z ýen¡ (na hladinØ moýe kolem 35 mrem/rok, ve vyçç¡ch nadmoýskìch vìçk ch podstatnØ v¡ce - a pýece m me na Kavkaze nejv¡ce stoletìch !) , z p…dy (v naçich rul ch, §ul ch, a jinìch miner lech jsou v§dy stopy radioaktivn¡ch l tek, kter‚ zp…sobuj¡ pravidelnou a naprosto nevyhnutelnou roŸn¡ d vku v z vislosti od m¡sta, pohybuj¡c¡ se mezi 50 - 150 mrem/rok), je to naprosto zanedbateln‚. PodobnØ je tomu i s ot zkou radioaktivn¡ho odpadu. Kolik iracionality, povØr a hysterie je spojeno s ýeçen¡m tohoto - pravda slo§it‚ho, nicm‚nØ vçak ýeçiteln‚ho technick‚ho probl‚mu. Jadern‚ elektr rny produkuj¡ pýi sv‚m provozu (ve srovn n¡ s jinìmi energetickìmi zdroji) zcela nepatrn‚ mno§stv¡ vysoce radioaktivn¡ho rozpadu. NØkter‚ z umØlìch radioaktivn¡ch prvk… maj¡ skuteŸnØ velice dlouhì §ivot - jejich poloŸas rozpadu m…§e dosahovat a§ 100 000 rok…. Toto Ÿ¡slo p…sob¡ na nØkter‚ fanatick‚ odp…rce jadern‚ energie jako fak¡rova p¡çœalka na kobru: hypnotizuje . ¬ steŸnØ to mohu pochopit : 100 000 let pýesahuje znaŸnØ hranice lidsk‚ pýedstavivosti a lidsk‚ zkuçenosti.

Pod¡vejme se vçak na tuto ot zku z jin‚ho £hlu. Zat¡mco radioaktivn¡ odpad m velkou, ale pýece jenom koneŸnou §ivotnost, ýada odpad… z chemick‚ho a jin‚ho pr…myslu je st l : nebude se samoŸinnØ rozpadat a teoreticky ýeŸeno m…§e z…stat v pý¡rodØ na vØŸn‚ Ÿasy. A nØkter‚ z odpad… chemick‚ho pr…myslu jsou alespoå stejnØ tak nebezpeŸn‚, jako odpad z jadernìch elektr ren. Chemickì pr…mysl produkuje roŸnØ nesrovnatelnØ vØtç¡ mno§stv¡ let ln¡ch dos chemickìch l tek - r…znìch arsenid… chlorovìch slouŸenin, phosgenovìch slouŸenin atd. - ne§ vyprodukuj¡ jadern‚ elektr rny.

Nav¡c je Ÿ¡slo 100 000 urŸeno hlavnØ k straçen¡ malìch dØt¡ a laik…. Profesor Cohen provedl podrobn‚ vìpoŸty, ukazuj¡c¡ kýivku nebezpeŸnosti jadern‚ho odpadu jako funkce Ÿasu (viz. napý. Scientific American, volume 236, Ÿ. 6, 1977, str. 21-31). Stupeå nebezpeŸnosti jadern‚ho odpadu se zmenç¡ v pr…bØhu prvn¡ch 500 - 700 let t‚mØý

100 000 let. Jak se vçak chov keramika, sklo, kovy Ÿi jin‚ materi ly bØhem m‚nØ ne§ 1000 let v¡me - a nen¡ obt¡§n‚ to stanovit.

Pýedpokl dejme vçak nejhorç¡ - §e pouzdra za tis¡c let eroduj¡, §e se ke zbytk…m dostane podzemn¡ voda, kter je odplav¡ z hloubky 600 m, kde maj¡ bìt deponov ny, na povrch. Kontroln¡ org ny by sice mohly zas hnout - ale i kdyby nezas hly - jak dlouho bude trvat vodØ, ne§ se dostane z hloubky 600 m na povrch? Charakteristick rychlost pohybu spodn¡ch vod je asi 30 cm/den a aby se dostala na povrch, mus¡ procestovat kolem 100 km, co§ j¡ bude trvat asi 1000 let. Za tuto dobu pýirozenØ odpad bude prakticky bez nebezpeŸ¡ (t¡m sp¡çe, §e nØkter‚ jeho komponenty jsou tØ§ko rozpustn‚, a budou se pohybovat pomaleji, ne§ spodn¡ voda sama). V ji§n¡ Francii a ve æpanØlsku v Altamiýe existuj¡ jeskynØ, ve kterìch se zachovaly n dhern‚ prehistorick‚ malby. Jsou star‚ 30 000 - 40 000 let. Vytvoýil je homo paleolithicus jen tak, pro svou radost. Pýesto pýetrvaly, vŸetnØ barev, mnohem delç¡ dobu, ne§ by bylo zapotýeb¡ k naprosto bezpeŸn‚mu uskladnØn¡ radioaktivn¡ho odpadu. Chce mi snad nØkdo tvrdit, §e dneçn¡ in§enìýi a technika maj¡ m‚nØ mo§nost¡, znalost¡ a zkuçenost¡, ne§ mØl Home paleolithicus, jeho§ vrcholnìmi technickìmi prostýedky byl pazourkovì n…§ a sekyra? Ani§ bych zach zel do podrobnost¡: technika ukl d n¡ radioaktivn¡ho odpadu do speci ln¡ch pouzder do hlubokìch çachet v geologicky st lìch vrstv ch je vyýeçena uspokojivØ - rozhodnØ uspokojivØji, ne§ mnoh‚ probl‚my, souvisej¡c¡ se zamoýov n¡m ovzduç¡ a vody jinìmi pr…myslovìmi Ÿinnostmi. Týeba jako probl‚m produkce kysliŸn¡ku uhliŸit‚ho uhelnìmi elektr rnami a elektr rnami pracuj¡c¡mi na zemn¡m plynu Ÿi ropØ, jeho§ zvyçuj¡c¡ se koncentrace v atmosf‚ýe dØl st le vØtç¡ probl‚my meteorolog…m, kteý¡ se ob vaj¡, §e radik ln¡ zvìçen¡ vìroby elektýiny touto cestou m…§e pýivodit glob ln¡ klimatickou katastrofu.

Souhlas¡m plnØ s autory dokumentu Ÿ. 22 co se rozvoje Ÿs. jadern‚ energetiky tìŸe. Mysl¡m, §e Ÿs . jadern energetika je odstraçuj¡c¡m a varovnìm pý¡kladem Ÿs. - sovØtsk‚ spolupr ce. Nechci SSSR up¡rat z sluhy na vyçkolen¡ Ÿs. jadernìch odborn¡k… a pýispØn¡ k rozvoji Ÿs . jadern‚ho vìzkumu. Dnes vçak, s odstupem doby a po mnoha zkuçenostech, se domn¡v m, §e cel sovØtsk jadern pomoc mØla hlavnØ propagandistickì r z a byla Ÿ steŸnØ zapý¡ŸinØna sovØtskìmi obavami, aby se v tomto smØru vìchodoevropsk‚ st ty nØjak neosamostatnily, nedostaly z pod univers ln¡ kontroly a neorientovaly se na Z pad.

Vìstavba A 1 v Jaselskìch Bohunic¡ch byla opo§dØna

o v¡ce ne§ 10 let (srovnej napý. prohl çen¡ Ÿs. vl dy, pýednesen‚ ing. æevŸ¡kem na ¦enevsk‚ konferenci o m¡rov‚m vyu§¡v n¡ atomov‚ energie a po t‚to konferenci ) Pokusy ¬SSR orientovat dalç¡ rozvoj Ÿs. jadern‚ energetiky na modernØjç¡ z padn¡ typy jadernìch elektr ren byly definitivnØ zastaveny na sovØtskì n tlak nØkdy v roce 1969 a ¬SSR byl vnucen pro dalç¡ vìstavbu jadernìch elektr ren tak zvanì VoronØ§skì typ jadernìch elektr ren, jejich technick‚ parametry a hlavnØ syst‚m zajiçtØn¡ a bezpeŸnostn¡ch opatýen¡ vyvol v na Z padØ ýadu kritickìch pýipom¡nek - SSSR s m, zd se , chce sv…j budouc¡ energetickì program orientovat na modernØjç¡ typy reaktor…, napý. z padonØmeckìch.

V tomto ohledu plnØ souhlas¡m s kritickìmi pýipom¡nkami autor… dokumentu Ÿ. 22 Charty 77 a domn¡v m se, §e rozvoj jadern‚ energetiky v cel‚m komplexu by se mØl st t skuteŸnØ vØc¡ veýejnou, pýedmØtem veýejn‚ho z jmu a kritiky. Z tohoto hlediska pova§uji - nehledØ na nØkter‚ d¡lŸ¡ nedostatky - dokument o jadernìch elektr rn ch za velice pozitivn¡ Ÿin.

Prosinec 1978 Frantiçek Janouch