Dokument Charty 77 Ÿ

Dokument Charty 77 Ÿ. 26 - Teze o spotýebØ

Po t‚mØý rok trvaj¡c¡ch pý¡pravnìch prac¡ch, bØhem nich§ bylo vytvoýeno a çiroce konzultov no nØkolik pýedbØ§nìch n vrh…, pýedkl d me zde Ÿs. veýejnosti i £ýad… Teze o spotýebØ, kter‚ jsou spoleŸnìm d¡lem kolektivu autor… nejr…znØjç¡ch n zorovìch orientac¡. Problematika spotýeby se bezprostýedn¡m a krajnØ z va§nìm zp…sobem dotìk ka§dodenn¡ho §ivota prakticky vçech obŸan…. N prava pomØr… v t‚to oblasti v mnoha ohledech poukazuje za r mec vytŸen‚ problematiky a nen¡ mysliteln bez z sadn¡ch zmØn veýejn‚ho §ivota - ekonomickìmi a politickìmi zmØnami poŸ¡naje a mor ln¡m stavem spoleŸnosti konŸe.

Kolektiv autor… pokl dal za potýebn‚ formulovat tento dokument - navzdory rozsahu a d…kladnosti pý¡pravnìch prac¡ - ve formØ tez¡. Neboœ na vçechny vz jemnØ souvisej¡c¡ obt¡§e a probl‚my, kter‚ oblast spotýeby prostupuj¡ nebo na ni bezprostýednØ navazuj¡, nelze v jedin‚m textu ani upozornit, nato§ je podrobnØ a beze zbytku probrat. Douf me, §e se pýedkl danì dokument stane podnØtem k çirok‚ a dlouhodob‚ diskusi, do n¡§ by se mØl tou Ÿi obou formou zapojit ka§dì obŸan, jemu§ na ozdravØn¡ naç¡ ekonomiky a cel‚ spoleŸnosti z le§¡ a jen§ k nØmu chce podle svìch sil pýisp¡vat.

OŸek v me kritick‚ pýipom¡nky k pýedkl danìm Tez¡m i ucelen stanoviska, zabìvaj¡c¡ se danou problematikou a jej¡m ýeçen¡m z odliçnìch hledisek. Pokl d me za potýebn‚, aby se iniciativn¡ skupiny obŸan… ujaly jednotlivìch, v tomto dokumentu Ÿasto jen naŸrtnutìch probl‚m… (napý. ekologie, bydlen¡, zdravotnictv¡, soci ln¡ problematiky, problematiky d…chodc… Ÿi dØt¡, role odbor… a spoleŸenskìch organizac¡ aj.) a zpracovaly je formou samostatnìch dokument…, pý¡padnØ se systematicky vØnovaly kritick‚mu zkoum n¡ dan‚ oblasti. KoneŸnØ uv¡t me i ka§d‚ konkr‚tn¡ upozornØn¡ a podnØt a zvl çtØ ka§dì pokus o praktick‚ ýeçen¡ nØkter‚ho, týebas d¡lŸ¡ho probl‚mu.

Praha 27. kvØtna 1979

dr. V clav Benda Jiý¡ Dienstbier Zdena Tominov

mluvŸ¡ Charty 77 mluvŸ¡ Charty 77 mluvŸ¡ Charty 77

MluvŸ¡ Charty 77 dr. Jaroslav æabata je vØznØn.

Pý¡loha: Teze o spotýebØ

Pýedkl d me-li n mØty tìkaj¡c¡ se spotýeby, jsme si vØdomi toho, §e jde o problematiku, kter se bytostnØ dotìk vØtçiny obyvatelstva u n s. Probl‚my spotýeby, zvl çtØ nedostatky na spotýebn¡m trhu a ve slu§b ch, patý¡ v ¬eskoslovensku ji§ po l‚ta k nejpalŸivØjç¡m. Jsou komentov ny v tisku , v rozhlase a v televizi, staly se neoddØlitelnou souŸ st¡ rozhovor… v dom cnostech i na ulici. Vstoupily do literatury, filmu i televizn¡ch seri l….

V prvn¡ Ÿ sti dokumentu vych z¡me z pr va obŸan… na zabezpeŸen¡ §ivotn¡ch potýeb a popisujeme souŸasnì stav, tØ§kosti a probl‚my, s nimi§ se u n s spotýebitel‚ ka§dodennØ setk vaj¡. V druh‚ Ÿ sti se pokouç¡me uv‚st hlubç¡ souvislosti a pý¡Ÿiny tohoto stavu a nast¡nit cesty alespoå k d¡lŸ¡ n pravØ. Jsme si vçak vØdomi toho, §e probl‚m spotýeby nelze ch pat izolovanØ od cel‚ ýady dalç¡ch celospoleŸenskìch faktor…. S m typ hospod ýsko-politick‚ho syst‚mu, v nØm§ §ijeme, vede ke krizovìm jev…m a n prava v oblasti spotýeby je mo§n jen z sadn¡mi zmØnami v oblasti hospod ýsk‚ a politick‚.

Vych z¡me ze z sady , §e materi ln¡ spotýeba nem…§e bìt hlavn¡ n pln¡ lidsk‚ho §ivota. Ch peme ji jako jeden z pýedpoklad… a n stroj…, osvobozen¡ ŸlovØka od nadvl dy vØc¡, jako n stroj, kterì ŸlovØku pom…§e, aby se plnØ vØnoval sv‚mu duchovn¡mu a tØlesn‚mu rozvoji a £Ÿasti na veýejn‚m dØn¡. ¬eskoslovensko pýedstavuje jakousi zvl çtn¡ kvazikonzumn¡ spoleŸnost. PomØrnØ velk Ÿ st obyvatel se up¡n k uspokojen¡ nejr…znØjç¡ch potýeb a z jm… z hlediska jejich rozvoje mnohdy nadbyteŸnìch. Pýitom je to stoj¡ ne£mØrn‚ mno§stv¡ energie, penØz a nav¡c nejsou mnohdy jako spotýebitel‚ uspokojeni ani ve svìch z kladn¡ch z jmech. Spotýeba jako §ivotn¡ n plå se o to v¡c st v fetiçem, oŸ nesnadnØji se uskuteŸåuje. Nelze pominout, §e obŸan , pro nØho§ je spotýeba hlavn¡m rozmØrem §ivota, st v se snadno pýedmØtem mocensk‚ manipulace.

éroveå spotýeby v t‚ kter‚ zemi nen¡ ovçem jen vìluŸn‚ jej¡ z le§itosti. Tak jako jin‚ zemØ je i ¬eskoslovensko zaýazeno do urŸitìch hospod ýskìch a politickìch souvislost¡. To vede i k neust l‚mu srovn v n¡ a hodnocen¡ jeho §ivotn¡ £rovnØ. JeçtØ do ned vn mohlo bìt pova§ov no za "vìkladn¡ ský¡å" socialismu. Toto ocenØn¡ plat¡ snad jeçtØ ve srovn n¡ v £rovn¡ nØkterìch jinìch vìchodoevropskìch zem¡ nebo ze stanoviska chudìch vrstev a oblast¡ svØta. Neobstoj¡ u§ d vno pýi srovn n¡ evropsk‚m a s pýihl‚dnut¡m k mo§nostem, jak‚ skìtal stav pomØrnØ vyspØl‚ho Ÿeskoslovensk‚ho hospod ýstv¡ po druh‚ svØtov‚ v lce. Pýitom je týeba si uvØdomit, §e i pýi souŸasn‚ £rovni spotýeby u n s patý¡me spolu s ostatn¡mi st ty Evropy a Severn¡ Ameriky k privilegovan‚ Ÿ sti lidstva, kter m hospod ýsky i kulturnØ znaŸnou odpovØdnost v…Ÿi chudç¡m oblastem svØta. Aby £sil¡ o funguj¡c¡ spotýebu nebylo jen aktem celospoleŸensk‚ho sobectv¡, mus¡me promìçlet problematiku hospod ýsk‚ho a spotýebn¡ho rozvoje naç¡ spoleŸnosti v souladu s potýebami vçeho lidstva. To se bezpochyby neobejde bez hlubok‚ reflexe civilizaŸn¡ho typu, kterì se po stalet¡ v EvropØ a Americe utv ýel, usilov n¡ o moc, hospod ýskou a vojenskou nadvl du, manipulaci lid¡ a pý¡rody, touha po zisku a orientace lid¡ na st le hojnØjç¡ spotýebu a rozv¡jen¡ jejich technickìch n stroj… n s pýiv dØj¡ v posledn¡ch desetilet¡ch na pokraj katastrofy.

Na tomto pozad¡ n m jde o rozumnou a stý¡zlivou spotýebu, kter uvolåuje energii obŸan… pro c¡le a rozhodnut¡, jimi§ dostoj¡me i sv‚mu lidsk‚mu posl n¡ v r mci celosvØtov‚m.

"M -li ŸlovØk pýe§¡t jako hum nn¡ bytost, mus¡ bìt pýipraven zý¡ci se nØkterìch dneçn¡ch vìhod ve prospØch pý¡çt¡ch generac¡." (Z 2. zpr vy ü¡msk‚ho klubu)

1.1. Uspokojen¡ spotýebitelskìch z jm… je jedn¡m z nejd…le§itØjç¡ch po§adavk… lidsk‚ existence. Nejz kladnØjç¡ lidsk‚ pr vo - pr vo na §ivot - by se zmØnilo v pr zdnou formuli, kdyby nebylo naplåov no promyçlenìm celospoleŸenskìm £sil¡m o zabezpeŸen¡ lidskìch potýeb, o odstraåov n¡ starost¡ v t‚to oblasti.

1.2. Z sada obrany tØchto z jm… je vyj dýena ve Vçeobecn‚ deklaraci lidskìch pr v (Ÿl. 25) i v Mezin rodn¡m paktu o hospod ýskìch, soci ln¡ch a kulturn¡ch pr vech (Ÿl. 7,11,15). ¬l nek 11 citovan‚ho paktu stvrzuje "pr vo ka§d‚ho na pýimØýenou §ivotn¡ £roveå pro sebe i svou rodinu, zahrnuj¡c v to vì§ivu, çatstvo a byt , a na neust l‚ zlepçov n¡ §ivotn¡ch podm¡nek." Podle Ÿl. 7 tohoto paktu se rozum¡ spravedlivou odmØnou za pr ci takov odmØna pracovn¡ka, kter zaruŸ¡ tuto pýimØýenou §ivotn¡ £roveå nejen jemu, ale i jeho rodinØ.

2.1. Specifikem ¬eskoslovenska jako zvl çtn¡ odr…dy konzumn¡ spoleŸnosti je rozpor mezi orientac¡ pomØrnØ velk‚ Ÿ sti obyvatel na intenzivn¡ spotýebu a mezi nedostateŸnìm ekonomickìm zabezpeŸen¡m t‚to spotýeby.

2.2. Spotýebitel‚ v ¬eskoslovensku se neust le setk vaj¡ s nedostatkem toho Ÿi jin‚ho druhu zbo§¡, s £zkìm sortimentem zbo§¡, velmi Ÿasto tak‚ s jeho n¡zkou kvalitou. Stýet vaj¡ se s nejr…znØjç¡mi pýek §kami ve slu§b ch , trp¡ neuspokojivìmi podm¡nkami spotýeby, kter‚ jsou ned…stojn‚ kulturn¡ho ŸlovØka. M me tu na mysli hlavnØ dlouh‚ Ÿek n¡ ve front ch, a to i na z kladn¡ potraviny, prodeje pod pultem , za £platek nebo protislu§bu, neochotu mnoha pracovn¡k… obchodu a slu§eb apod.

2.3. Chronick‚ napØt¡ mezi popt vkou a nab¡dkou , neust l nedostatkovost a z£§enì vìbØr kvalitn¡ho zbo§¡ zp…sobuje, §e u n s se ani tak nenakupuje, jako daleko sp¡çe s h n ¡. Mo§no ý¡ci, §e spotýebitel vyr §¡ do ulic s vØdom¡m, §e ka§d‚ zbo§¡ m…§e v obchodech kdykoli chybØt. KromØ periodicky chybØj¡c¡ch druh… zbo§¡ jsou i takov‚, jejich§ nedostatek Ÿi neexistenci pociœuje spotýebitel ji§ cel‚ roky. Je to napý¡klad kvalitn¡ maso a vnitýnosti, kvalitn¡ zelenina a ovoce, jejich çirç¡ sortiment, urŸit‚ druhy n ýad¡, n hradn¡ch d¡l…, stavebn¡ch prvk…, n bytku, urŸit‚ druhy praktick‚ho modern¡ho obleŸen¡ a obuvi, o knih ch a uspokojov n¡ nØkterìch dalç¡ch kulturn¡ch potýeb ani nemluvØ. Pýitom si spotýebitel ani nem…§e bìt jist, zda obchod nebude pod nØjakou z minkou uzavýen (inventura, pýej¡mka zbo§¡, adaptace, nemoc, dovolen , çkolen¡), zda bude po§adovanìm zbo§¡m z soben apod. S vØdom¡m, §e mus¡ koupit prvn¡ vhodn‚ zbo§¡, proto§e nen¡ jistota, zda je dostane jinde a jindy, nakupuje spotýebitel i zbo§¡ znaŸnØ nekvalitn¡, ne£mØrnØ drah‚ a Ÿasto i zbyteŸn‚. Uk zkou toho bìvaj¡ zvl çtØ pýedv noŸn¡ hony za d rky, je§ bìvaj¡ pý¡le§itost¡ skryt‚ho zdra§ov n¡, vìprodeje "le§ k…" a jinìch neçvar….

Cesty spotýebitele za n kupem se neust le prodlu§uj¡, mimo jin‚ i proto, §e jsou ruçeny takzvanØ nerentabiln¡ mal‚ prodejny a vìstavba modern¡ch obchod… se za potýebami konzument… znaŸnØ opo§Ôuje Ÿi nen¡ v…bec pl nov na. Zvl çtØ obyvatel nØkterìch menç¡ch obc¡ i Ÿ st¡ mØst trp¡ nevyhovuj¡c¡ prodejn¡ dobou, neodpov¡daj¡c¡ s¡t¡ obchod… a jejich malou kapacitou, nedostateŸnìm z sobov n¡m obchod… potravinami a jinìmi pýedmØty denn¡ potýeby. V obchodech, a to Ÿasto i v tØch modern¡ch, podstupuje obŸan dlouh‚ vìst v n¡ ve front ch, co§ je vìchodoevropsk‚ specifikum, kter‚ se u§ stalo souŸ st¡ trpitelsk‚ mentality vØtçiny obyvatel.

2.4. Lze spolehlivØ odhadnout, §e sh nØn¡ pýedmØt… denn¡ Ÿi dlouhodobØjç¡ potýeby, nejr…znØjç¡ zaý¡zov n¡ a obstar v n¡ zab¡r obŸanovi ne£mØrnØ mnoho Ÿasu. Tak se spotýeba, obstar v n¡ slu§eb a jinìch z le§itost¡ st v vynucenou §ivotn¡ n pln¡ vçech Ÿeskoslovenskìch obyvatel, zvl çtØ §en. Tato situace kontrastuje se zvyçuj¡c¡mi se n roky v pracovn¡ oblasti, je v rozporu s vyhlaçovanìmi perspektivami takzv. vØdecko-technick‚ revoluce, je v §nou pýek §kou vzdØl v n¡, zvyçov n¡ kvalifikace , rozvoje osobnosti, vìchovy dØt¡ a dokonce i norm ln¡ pracovn¡ vìkonnost¡.

2.5. Dodavatel se stal p nem z kazn¡ka i maloobchodu. To vede k tomu, §e se spotýebitel‚ sna§¡ prodavaŸe si naklonit, pý¡padnØ podplatit, aby z¡skali nedostatkov‚ nebo vytou§en‚ zbo§¡. Nechceme napadat poctiv‚ pracovn¡ky obchodu, potìkaj¡ se s ýadou probl‚m…, mnoz¡ se vçak pýizp…sobili dan‚mu stavu a neodm¡tnou £platek za prok zanou slu§bu. V situaci nerovnov hy trhu jsou spotýebitel‚ dennØ poçkozov ni poruçov n¡m pravidel a pýedpis…, kter‚ byly vytvoýeny na jejich ochranu. Nav¡c je dodr§ov n¡ tØchto pýedpis… kontrolov no ne£ŸinnØ. Pro spotýebitele, zvl çtØ v menç¡ch obc¡ch, kde z kazn¡k nez…stane anonymn¡, jsou pomalu k nepotýebØ i " knihy pý n¡ a st¡§nost¡". Ka§dì kdo je odk z n na jedinì obchod, si rozmysl¡, m -li si takto s m zavý¡t dveýe a nav¡c vyvolat ne§ douc¡ pozornost nØkterìch spoluobŸan….

2.6. V kulturn¡ oblasti je krizov situace spotýeby zn sobena nesvobodou slova, umØleck‚ tvorby a vØdeck‚ho b d n¡. N klady knih jsou urŸov ny podle ideologickìch z mØr… dr§itel… st tn¡ moci, cel ýada liter rn¡ch , vìtvarnìch a hudebn¡ch dØl je zak z na. Dlouh‚ fronty pýed knihkupectv¡m ve dnech, kdy m vyj¡t nØco trochu zaj¡mav‚ho, ukazuj¡ hlad po kultuýe a nedostateŸnou nab¡dku. Nav¡c ceny ýady kulturn¡ch potýeb patý¡ mezi nejrychleji rostouc¡.

2.7. PodobnØ jako obchod i slu§by trp¡ vØtçinou nedostateŸnou kapacitou a rozmanitost¡, nedostatkem n hradn¡ch d¡l…, malou ochotou, nepru§nost¡, nekvalitn¡ a neefektivn¡ prac¡. Ani zde nem spotýebitel mo§nost vìbØru. VØtçinou je nucen pou§¡t daleko çiroko jedin‚ opravny, Ÿist¡rny, pr delny apod. NØkter‚ NV se zcela nedostateŸnØ staraj¡ o to, kde si lid‚ maj¡ sehnat ýemesln¡ky a oprav ýe , a tak buj¡ melouch ýstv¡ , sv‚pomoc za protislu§bu apod. V t‚to souvislosti mus¡me pouk zat na postupn‚ ub¡jen¡ a znehodnocov n¡ nØkterìch tradiŸn¡ch ýemesel, jako je krejŸovstv¡, obuvnictv¡, truhl ýstv¡, z meŸnictv¡, ýada umØleckìch ýemesel apod. Mnoh‚ slu§by u n s zcela chyb¡ nebo jsou zcela vyj¡meŸn‚, rozv §ka ml‚ka a peŸiva po dom cnostech, pran¡ plen v pr deln ch, sbØrny pr dla s rozv §kou apod. Ceny slu§eb , zvl çtØ nØkterìch jejich druh… , velmi rychle rostou.

Do oblasti slu§eb v çirç¡m smyslu patý¡ i hromadn doprava, je§ je st le ŸastØji pýedmØtem nespokojenosti obyvatelstva. MezimØstsk‚ a mØstsk‚ autobusov‚ spoje maj¡ zvl çtØ ve çpiŸk ch nedostaŸuj¡c¡ kapacitu, vlakov‚ spoje jsou namnoze pomal‚, vozy a n dra§n¡ prostory vØtçinou naprosto nevyhovuj¡ hygienicky. Nav¡c je §elezniŸn¡ osobn¡ doprava v posledn¡ dobØ ŸasovØ nespolehliv , proto§e se preferuje doprava n kladn¡.

2.8. Neefektivn¡ hospodaýen¡, nekvalitn¡ vìroba a spotýebitelsk‚ pot¡§e vedly ke vzniku tak zvan‚ho druh‚ho ekonomick‚ho okruhu, jen§ vlastnØ udr§uje §ivot mnoha lid¡ na snesitelnØjç¡ £rovni a z roveå posouv spoleŸnost k býeh…m jak‚si novodob‚ natur lnØ hospodaý¡c¡ spoleŸnosti. V tomto okruhu p…sob¡ i r…zn¡ makl‚ýi, kteý¡ pomoc¡ zn most¡, £platk… a protislu§eb dok §¡ sehnat cokoli. æpatnØ funguj¡c¡ slu§by nahradili melouch ýi a ceny za jejich Ÿinnost jsou vØtçinou patýiŸnØ vysok‚ . Nutno ale z roveå pýiznat, §e za dan‚ho stavu by bez nich nØkter‚ pr ce ve stavebnictv¡, £dr§bØ a oprav renstv¡ nikdy nebyly vykon ny.

Do druh‚ho ekonomick‚ho okruhu patý¡ i natur ln¡ vìmØna, kterou uskuteŸåuj¡ mimo jin‚ i prodavaŸi r…znìch obchod…. Pracuj¡ podle z sady " ty mnØ - j tobØ". V ýeznictv¡ schovaj¡ j tra prodavaŸk m z textilu, ty u§ maj¡ pýipraven‚ punŸochov‚ kalhoty. Prodejna potravin se revançuje bal¡Ÿkem kakaa. V prodejnØ tab ku pamatuj¡ na ty ostatn¡ se spartami. Mototechna m…§e za gumiŸky do brzdovìch v leŸk… dostat vçe, co potýebuje. Tato vìmØna funguje i mezi podniky, mezi ýidiŸi, mechaniky , z sobovaŸi apod.

R…zn‚ slu§by a protislu§by si r…zn¡ lid¡ poskytuj¡ Ÿasto nikoliv " ze sv‚ho ", ale na £Ÿet cel‚ spoleŸnosti, z podnikovìch zdroj… apod. NØkdy jsou to tak‚ honosn‚ dary, Ÿ¡m vyçç¡ funkce, - t¡m jsou n kladnØjç¡. St tn¡ prostýedky se tak‚ pýel‚vaj¡ do oblasti dodateŸnìch nekontrolovatelnìch pý¡jm… tØch obyvatel, kteý¡ jdou jen za svìm ziskem. Kontroln¡ org ny nejsou schopny postavit tØmto pý¡jm…m hr z, proto§e nejsou s to odstranit jejich pý¡Ÿiny.

2.9. Spotýebitel‚ , ale t‚§ pracovn¡ci obchodu a slu§eb, se Ÿasto ocitaj¡ ve slo§it‚ pr vn¡ situaci. Ve spoleŸnosti toti§ p…sob¡ dvoj¡ pr vo, jednak pr vn¡ normy ofici lnØ vyhl çen‚ z kony a jinìmi pr vn¡mi pýedpisy, jednak bØ§n pr vn¡ a mor ln¡ pr ce, kter je se z kony a pýedpisy Ÿasto v pý¡kr‚m rozporu. NØkdy se r…zn‚ pýestupky a pýeŸiny toleruj¡ a jindy se proti nim vedou kampaåovit‚ akce. To zp…sobuje pr vn¡ nejistotu, je§ bìv Ÿasto vyu§¡v na. Spotýebitel‚, melouch ýi, ale i mnoz¡ pracovn¡ci dru§stev a podnik… mus¡ poruçit urŸit ustanoven¡, chtØj¡-li, aby pr ce byla vykon na. Za nØkter‚ vìrobky a slu§by, je§ nelze z¡skat regul‚rnØ , se bØ§nØ plat¡ zpropitn‚, "vçimn‚" Ÿi "vsuvn‚". U§ nejde o odmØnu za mimoý dnou ochotu nebo peŸlivost. Tak‚ mnoz¡ prodavaŸi a vedouc¡ prodejen Ÿi restaurac¡ mus¡ podplatit dodavatele Ÿi rozv §ej¡c¡ho ýidiŸe, aby mØli zbo§¡ vŸas a v dostateŸn‚m mno§stv¡. Syst‚m korupce se stal i souŸ st¡ mezipodnikovìch vztah…. Bohu§el se uplatåuje i ve zdravotnictv¡, ve çkolstv¡ a ve spr vn¡ch org nech.

2.10. Krizov‚ pý¡znaky Ÿeskoslovensk‚ho hospod ýstv¡, kter‚ se tak v §nØ prom¡taj¡ do oblasti spotýeby, se vìraznØ projevily v minul‚ zimØ. ¬ast‚ vyp¡n n¡ elektrick‚ho proudu, poruchy v dod vce tepla celìm s¡dliçt¡m, nedostatek uhl¡ i pro maloodbØratele, v §n‚ poruchy v dopravØ a rozv §ce zbo§¡ dosvØdŸily nejen neschopnost ýeçit dan‚ probl‚my za zt¡§enìch klimatickìch podm¡nek, prok zaly mnohem hlubç¡ hospod ýsko - politick‚ nedostatky, zvl çtØ nekvalifikovan‚ ý¡zen¡.

2.11. Existuje vçak skupina obyvatel, pro nØ§ starosti bØ§n‚ho spotýebitele neexistuj¡ nebo t‚mØý neexistuj¡. Tito privilegov n¡ nakupuj¡ ve zvl çtn¡ch prodejn ch s exklusivn¡m sortimentem zbo§¡ a s dod vkovou slu§bou , Ÿasto na çek a bez osobn¡ £Ÿasti. Privilegovan¡ znaj¡ pojem nedostatkov‚ zbo§¡ jenom z tisku nebo z doslechu. Vysoce nadpr…mØrnì pý¡jem zbavuje takov‚ho privilegovan‚ho spotýebitele jakìchkoli starost¡, je§ m spotýebitel neprivilegovanì.

Tak‚ s¡œ prodejen Tuzexu jako instituce, pýedpokl daj¡c¡ spotýebitele privilegovan‚ pý¡livem tvrdìch valut a pak ty, kteý¡ jsou ochotni z£Ÿastnit se pokoutn¡ho n kupu bon…, je vìrazem neopr vnØn‚ nerovnosti v oblasti spotýeby. V podm¡nk ch nedostatku kvalitn¡ho a m¢dn¡ho zbo§¡ za dom c¡ mØnu je Tuzex zaý¡zen¡m, je§ plod¡ ýadu zcela ne§ douc¡ch a nemor ln¡ch jev….

3.1. V ¬eskoslovensku rostou ceny a §ivotn¡ n klady. Dokonce ofici ln¡ Statistick roŸenka z roku 1978 do urŸit‚ m¡ry tato fakta odr §¡. Podle n¡ indexy cen vzrostly v roce 1977 ve srovn n¡ s rokem 1968 na 110.8. Nejv¡ce vzrostly ceny brambor (180), obuvi a ko§en‚ galanterie (123), zaý¡zen¡ (119.3) a potýeb pro dom cnost (126.2), kulturn¡ch potýeb (127.3), stavebn¡ch potýeb (130.2), restauraŸn¡ho stravov n¡ (113.8), dopravy a spoj… (118.1), osobn¡ch slu§eb (119.2), stavebn¡ a bytov‚ £dr§by (129.2). Ze sledovanìch 30 druh… zbo§¡ a slu§eb klesly dle roŸenky jen ceny ml‚ka a ml‚Ÿnìch vìrobk… (99.9), vajec (91.0), tuk… (96.2) , paliv (99.0) a z vodn¡ho stravov n¡ (96.8). Pýitom je týeba vØdØt, §e ofici ln¡ index je z¡sk v n na z kladØ cen tzv. reprezentant… - tj. sledovanìch druh… zbo§¡ a slu§eb. Takov statistika vçak nezachycuje tzv. inovace, m¢dn¡ pýir §ky, zhorçov n¡ kvality, zav dØn¡ novìch druh… a n zv… zbo§¡ s vyçç¡mi cenami, sni§ov n¡ mno§stv¡ pýi ponech n¡ p…vodn¡ ceny i jin‚ zp…soby skryt‚ho zdra§ov n¡. Nem…§e samozýejmØ zachytit ani nejr…znØjç¡ formy £platk…, cestovn‚ho a Ÿasovìch n klad…, kter‚ spotýebitel vynalo§¡, aby nØkter‚ druhy zbo§¡ z¡skal (l).

3.2. Pro ofici ln¡ statistiku je pý¡znaŸn‚ , §e nezobrazuje skuteŸnou strukturu obyvatelstva podle socioprofesion ln¡ch skupin , hospod ýskìch odvØtv¡ a uvnitý nich jeçtØ podle vØku, pohlav¡, druh… rodin, vzdØl n¡, pý¡jm… apod. Obraz t‚to lomenØ diferencovan‚ a zn zornØn‚ struktury obyvatelstva by byl nespornØ pouŸnì i pro posouzen¡ §ivotn¡ch n klad…, struktury spotýeby a §ivotn¡ £rovnØ jednotlivìch skupin. V takov‚m obrazu by napý¡klad pý¡sluçn¡ci çirç¡ vl dnouc¡ skupiny, kteý¡ se svìmi pý¡jmy i rozsahem spotýeby tak liç¡ od ostatn¡ch obyvatel, museli bìt posuzov ni samostatnØ. Hlubç¡ pohled na statistiky pý¡jm…, vìdaj… a dnes ji§ obrovskìch celkovìch £spor by tak‚ uk zal, jak pý¡kr‚ rozd¡ly existuj¡ v naç¡ spoleŸnosti, navzdory vçem poŸ teŸn¡m snah m o zrovnopr vnØn¡ a§ nivelizaci.

V ¬eskoslovensku existuje skupina obyvatel, kteý¡ §ij¡ v situaci v §n‚ho nedostatku. Jak ukazuj¡ statistiky pý¡jm…, v socialn¡ struktuýe ¬SSR je vØj¡ý na stranØ chudoby rozevýenì v podobnìch relac¡ch, jak‚ existuj¡ v rozvinutìch z padn¡ch zem¡ch.

Podstatnì rozd¡l mezi situac¡ spotýebitele u n s a v z padn¡ch zem¡ch je ovçem v tom, §e za pr…mØrnì pý¡jem, z nØho§ se relace odvozuj¡, je mo§no v naç¡ zemi z¡skat mnohem m‚nØ hmotnìch statk… ne§ ve zm¡nØnìch zem¡ch. Statistiky dostupn‚ veýejnosti nezahrnuj¡ nØkter‚ £daje, jako je re ln hodnota mezd nebo srovn n¡ r…stu mezd a cen, kter‚ jsou bØ§nØ publikov ny ve vØtçinØ zem¡, napý. v NSR (2,3).

4.1. Z roveå s t¡m, jak nar…staj¡ krizov‚ jevy v Ÿeskoslovensk‚m hospod ýstv¡ a v cel‚ spoleŸnosti, jsou postupnØ omezov ny nØkter‚ z kladn¡ vymo§enosti tzv. terci ln¡ sf‚ry a oblasti spoleŸensk‚ spotýeby. Zhorçuje se celkov £roveå zdravotnictv¡ a çkolstv¡. Opr vnØn‚ n roky na d…kladn‚ l‚kaýsk‚ vyçetýen¡, odbornì z krok, £Ÿinn‚ l‚ky, dobrou zdravotn¡ p‚Ÿi nebo na kvalitn¡ vzdØl n¡ a vìchovu dØt¡ se staly pro mnoh‚ obyvatele pýedmØtem znaŸnìch starost¡ a Ÿasto dokonce vìdaj…. Jsou omezov na nebo odstraåov na nØkter £Ÿeln zaý¡zen¡ ka§dodenn¡ho §ivota, napý¡klad z vodn¡ stravov n¡, je§ je mnohde nahrazov no pý¡spØvky na podstatnØ dra§ç¡ stravov n¡ v restaurac¡ch. M lokdo se d…kladnØji zamìçl¡ nad ka§dodenn¡ vì§ivou pracuj¡c¡ch, napý¡klad nad mo§nostmi n kupu vydatnìch svaŸin v dopoledn¡ch hodin ch, pro dØln¡ky pracuj¡c¡ na stavb ch, silnic¡ch a ulic¡ch, ale i v z vodech a zemØdØlskìch provozovn ch. Zdravotn¡m hledisk…m vì§ivy obyvatelstva je v…bec vØnov na nedostaŸuj¡c¡ pozornost. ZnaŸn‚ probl‚my vyvol v tak‚ nedostatek m¡st v mateýskìch çkol ch a jesl¡ch. Mnoh‚ slu§by, kter‚ by mØly programovØ usnadåovat §ivot rodin s dØtmi, zamØstnanìch §en a vçech tØch, kteý¡ se chtØj¡ plnØji vØnovat rozvoji sv‚ osobnosti, nejsou zabezpeŸov ny v dostateŸn‚m objemu a kvalitØ, namnoze zcela chyb¡.

4.2. SpoleŸnost, v n¡§ byly zest tnØny zdroje n rodn¡ho bohatstv¡, mØla mo§nost - za pýedpokladu demokratick‚ho a kvalifikovan‚ho ý¡zen¡ hospod ýstv¡ - daleko intenzivnØji pos¡lit oblast spoleŸensk‚ spotýeby (zdravotnictv¡, çkolstv¡, hromadn doprava apod.), ani§ by z£§ila a znivelizovala spotýebu realizovanou osobn¡mi pý¡jmy obyvatel. Tato çance vçak nebyla vyu§ita nebo byla vyu§ita jen zŸ sti. Jednou z pý¡Ÿin byla ta skuteŸnost, §e zest tnØn¡ vìroby neznamenalo jej¡ zespoleŸençtØn¡ ve smyslu £Ÿinn‚ spoleŸensk‚ kontroly a ý¡zen¡, nìbr§ se stalo n strojem absolutn¡ho ovl dnut¡ hospod ýstv¡ a cel‚ spoleŸnosti z jednoho mocensk‚ho centra. Tato moc d v z mØrnØ pýednost pýev §nØ soukromìm form m §ivotn¡ho stylu. Proto se nepý¡mo podporuje automobilovì boom pýi çpatn‚ hromadn‚ dopravØ kupov n¡ pr…myslov‚ho zbo§¡ pýi nedostatku kvalitn¡ch a levnìch p…jŸoven, prav¡ a vaýen¡ doma m¡sto dobýe funguj¡c¡ch pr delen a stravoven, prodejen polotovar… apod. ObØ formy §ivotn¡ho stylu, forma sp¡çe individu ln¡ a sp¡çe kolektivn¡, maj¡ m¡r rovn‚ mo§nosti uplatnØn¡ a mus¡ bìt rozumnØ vyva§ov ny.

4.3. Tak‚ vìstavba a udr§ov n¡ byt… , po dlouhou dobu zahrnovan‚ do sf‚ry spoleŸensk‚ spotýeby, se st le v¡ce pýesouvaj¡ na bedra jednotlivc… a rodin, aœ ji§ ve formØ dru§stevn¡ sv‚pomocn‚ Ÿi vynucovan‚ individu ln¡ vìstavby. Bytovì probl‚m v ¬eskoslovensku, zvl çtØ ve velkìch mØstech, nabìv obrovitìch rozmØr…. Stavebn¡ kapacity nestaŸ¡ na jeho ýeçen¡, za vìstavbou holìch "bytovek" pokulh v bytov a tzv. obŸansk vybavenost, nen¡ dokonŸena vìstavba in§enìrskìch s¡t¡, vyt pØn¡ apod. ¬ekac¡ lh…ty na byty v dru§stvech pro mlad‚ lid¡ a rodiny vzrostly ve velkìch mØstech na dlouhou ýadu let. Sv‚pomocn dru§stevn¡ vìstavba pýedstavuje jednu z forem, jak z¡skat byt v kratç¡ dobØ. Ovçem odpracov n¡ 1 - 2 tis¡c hodin na jeden byt pýi pln‚m zamØstn n¡ pýedstavuje velkou fyzickou i duçevn¡ z tØ§, ohro§uj¡c¡ nØkdy i zdravotn¡ stav dru§stevn¡k…. St tn¡ vìstavba se postupem Ÿasu stala dom‚nou privilegovanìch, protekŸn¡ch a ze zvl çtn¡ch d…vod… preferovanìch obyvatel. Podnikov vìstavba je sice vØtçinou vìhodn , ale pracovn¡k je jej¡m prostýednictv¡m sv z n s podnikem, nØkdy a§ zp…sobem nevolnickìm. Individu ln¡ vìstavba je n roŸn finanŸnØ , fyzicky a hlavnØ nervovØ, proto sehnat stavebn¡ materi l, dovoz, pomoc ýemesln¡k… apod. " stoj¡ nervy" v¡c ne§ jak‚koliv jin‚ podnik n¡. Vìstavba rodinnìch domk… "na kl¡Ÿ" je zat¡m omezen a velmi n kladn .

Bytovì probl‚m vyhrocuje mor ln¡ krizi. Mno§stv¡ mladìch lid¡ odkl d zalo§en¡ rodiny, Ÿetn mlad man§elstv¡ se rozch zej¡ v d…sledku nedostateŸn‚ho bytov‚ho prostoru a pro nesoulad se spolubydl¡c¡mi rodiŸi Ÿi pý¡buznìmi. Z¡sk v n¡ novìch i starç¡ch byt… je velmi Ÿasto spjato s korupc¡ a diskriminac¡.

M¡sto aby bylo pr vo obŸana na pýimØýenì byt vyhl çeno za jedno ze z kladn¡ch obŸanskìch pr v, m¡sto aby vìstavba a £dr§ba byt… i dom… s jejich vybavenost¡ byla samozýejmØ pova§ov na za jednu z ekonomickìch p ri o r i t a j¡ byly pýizp…sobeny hospod ýsk‚ programy a pl ny, ponech vaj¡ ý¡d¡c¡ org ny ýeçen¡ t‚to z kladn¡ §ivotn¡ ot zky na obŸanech jako jednotlivc¡ch, podle hesla "ber , kde ber" a prohlubuj¡ tak jejich opr vnØnou nespokojenost. Tendence k omezov n¡ st tn¡ a dru§stevn¡ bytov‚ vìstavby v posledn¡ dobØ jsou toho dokladem.

4.4. Zvl çtn¡ kapitolou oblasti spoleŸensk‚ spotýeby je st le nedostaŸuj¡c¡ zdravotn¡ a soci ln¡ p‚Ÿe o star‚ obŸany a re ln‚ znehodnocov n¡ starobn¡ch i invalidn¡ch d…chodc… v d…sledku postupuj¡c¡ inflace. KrajnØ nespravedliv je bezpochyby nar…staj¡c¡ nerovnost co do vìçe d…chodu u starobn¡ch d…chodc… r…znìch etap a skupin, zcela neopr vnØn je pak preference d…chodc… z mocenskìch skupin.

4.5. Zanedb v no je tak‚ §ivotn¡ prostýed¡. Zcela nevyhovuj¡c¡ je veýejn hygiena, çpatn £roveå mnoha pracovn¡ch prostýed¡, udr§ov n¡ Ÿistoty a estetick‚ho vzhledu vesnic a mØst. je oŸividn‚, §e na tyto £Ÿely by mØlo bìt vØnov no mnohem v¡ce finanŸn¡ch prostýedk… a kvalifikovan‚ p‚Ÿe.

4.6. M¡sto toho, aby se rok co rok oblast spoleŸensk‚ spotýeby zdokonalovala a rozçiýovala, m¡ra uspokojov n¡ spoleŸenskìch potýeb ve zdravotnictv¡, çkolstv¡, soci ln¡ p‚Ÿi, slu§b ch, tØlovìchovØ, kultuýe a osvØtØ stagnuje nebo se zhorçuje. Tak napý¡klad byl velmi omezen dovoz l‚k…, naprosto nedostateŸn‚ jsou mzdy nØkterìch kategori¡ pracovn¡k… ve zdravotnictv¡, soci ln¡ p‚Ÿi , v obchodØ a nØkterìch slu§b ch, nezdokonaluje se technick‚ vybaven¡ nØkterìch £sek… zdravotnictv¡, za potýebami pacient… zaost v vìstavba nemocnic, tak‚ vçak nestaŸ¡ vìstavba dom… soci ln¡ p‚Ÿe, specializovanìch dØtskìch domov…, kulturn¡ch klub… a kulturn¡ch dom…, tØlocviŸnìch zaý¡zen¡, knihoven a Ÿ¡t ren apod.

Proti tomu ne£mØrn‚ n klady jsou vØnov ny jinìm centr lnØ preferovanìm oblastem, napý¡klad modernizaci a rozçiýov n¡ policejn¡ho apar tu, posilov n¡ brann‚ moci, vìstavbØ ne£mØrnØ n kladnìch budov mocenskìch org n… apod.

II.

5.1. Probl‚my nedostateŸn‚ho uspokojov n¡ spotýebitelskìch z jm… neodluŸnØ souvis¡ se zp…sobem vìvoje Ÿeskoslovensk‚ho hospod ýstv¡ a cel‚ spoleŸnosti. Jsou vìrazem hlubç¡ch probl‚m… politickìch, soci ln¡ch, ekonomickìch, mor ln¡ch a kulturn¡ch. Byrokaraticko-centralistickì a nedemokratickì hospod ýskì syst‚m je vìrazem mezi spoleŸenskìm charakterem pr ce a dominantn¡m postaven¡m mocensk‚ho centra. SouŸasn ekonomika nezn zdravou konkurenci podnik… a vìrob, nepreferuje skuteŸn‚ z jmy ŸlovØka, rozmanitìch soci ln¡ch skupin a spoleŸnosti. Centralistickì hospod ýskì syst‚m plod¡ nezdrav‚ vazby mezi obchodem a vìrobou, vyvol v chronickou nerovnov hu na spotýebn¡m trhu, finanŸn¡ a mØnovou politikou vytv ý¡ pomØrnØ znaŸnou popt vku, j¡§ vçak neodpov¡d nab¡dka zbo§¡, jak celkovØ, tak v § dan‚ struktuýe. Maloobchod rozdØluje , co bylo vyrobeno, ani§ s m m…§e vìrobu aktivnØ ovlivåovat. Pýedkl d dikt t vìroby, nikoliv potýeby spotýebitel… a odbØratel…. Trh spotýebn¡m zbo§¡m se vyv¡j¡ t‚mØý bez vlivu spotýebitel… a solidnØ zalo§enìch vìzkum… trhu.

Nedemokratick‚ rozhodov n¡ a zcela nevyhovuj¡c¡ stav ekonomiky s nar…staj¡c¡mi nepoý dky , neuvØýitelnìm plìtv n¡m (4) a nekvalifikovanìm ý¡zen¡m Ÿin¡ lidi lhostejnìmi k pr ci, spoleŸnosti a Ÿasto i k vlastn¡m §ivotn¡m perspektiv m. Odcizen pr ce je tak protØjçkem odcizenìch z jm…, k nim patý¡ i n hra§kov nadbyteŸn spotýeba v podm¡nk ch nedostatku. StejnØ jako çpatnØ funguj¡c¡ spotýeba pýivazuje ŸlovØka ke starostem o denn¡ chl‚b a k neust l‚mu obstar v n¡ z kladn¡ch potýeb, pýedstavuje nadbyteŸn spotýeba iracion ln¡ honbu za st le dokonalejç¡mi a modernØjç¡mi druhy zbo§¡, za novìmi a novìmi symboly blahobytu a udr§uje ŸlovØka v nesmysln‚m a vyŸerp vaj¡c¡m kolotoŸi. St vaj¡c¡ politickì re§im podporuje rozs hlou privatizaci §ivota, orientaci na konzum, aby eliminoval skuteŸn‚ z jmy obyvatel, pýedevç¡m tvoýivost, kritiŸnost a z jem o vØci veýejn‚. Duch malomØsœ ctv¡ se tak pýes vçechno ujiçœov n¡ o opaku st v ka§dodenn¡ skuteŸnost¡ i nepsanìm programem ofici ln¡ho §ivotn¡ho stylu a zp…sobu. Typickì rys malomØçœ ctv¡ - urputn snaha z¡skat na uspokojen¡ svìch n rok… co nejv¡ce penØz a vìhod, svazuje v naçich podm¡nk ch tak Ÿi onak jedince s danìm politickìm syst‚mem, Ÿin¡ ho na nØm daleko z vislejç¡m a mnohem m‚nØ svobodnìm ne§ toho, kdo podýizuje sv‚ potýeby vyçç¡m uçlechtilìm z jm…m: sv‚mu vzdØl n¡, vìchovØ dØt¡ tvoýiv‚mu povol n¡ Ÿi z jmu, nez visl‚ £Ÿasti na vØcech veýejnìch, pomoci svìm spoluobŸan…m apod.

5.2. Situaci ve spotýebØ a cel‚m hospod ýstv¡ zostýuje nepý¡znivì vìvoj Ÿeskoslovensk‚ho zahraniŸn¡ho obchodu. Podle statistickìch roŸenek Ÿinilo celkov‚ pasivum zahraniŸn¡ho obchodu od roku 1970 do roku 1971 1.531 mil. KŸs, z toho saldo se socialistickìmi zemØmi - 654 mili¢n… korun. nejt¡§ivØjç¡ stav je v obchodØ s vyspØlìmi kapitalistickìmi st ty, kde celkov‚ saldo za uveden‚ obdob¡ Ÿinilo - 18. 350 mili¢n… KŸs. Situaci ponØkud zlepçuje aktivn¡ saldo s rozvojovìmi zemØmi ve vìçi + 6.473 mili¢ny KŸs (5). Cel skuteŸnost je o to horç¡, §e £daje ve statistickìch roŸenk ch jsou ud v ny v KŸs fco hranice - Ÿili v devizovìch korun ch - V souŸasn‚ dobØ se devizov koruna pohybuje v pr…mØru na £rovni 3.50 - 4.00 KŸs vnitýn¡ch cen. Z toho vçeho je patrn‚, §e mnoh‚ hospod ýsk‚ probl‚my mohly bìt pýekon ny jen d¡ky rostouc¡ zahraniŸn¡ zadlu§enosti. Tyto dluhy budeme muset v pý¡çt¡ch letech spl cet, co§ se nutnØ projev¡ ve stagnaci Ÿi poklesu §ivotn¡ £rovnØ, zvl çtØ u nØkterìch soci ln¡ch vrstev.

Dalç¡m faktorem , kterì hospod ýskou a s t¡ i spotýebitelskou situaci vyhraåuje, je energetick krize a r…st cen surovin (6). Vliv tØchto faktor… je opØt zesilov n nepý¡znivou strukturou Ÿeskoslovensk‚ho zahraniŸn¡ho obchodu, zvl çtØ vynucovanìm vìvozem hutnickìch vìrobk…, velkìch stroj… a jinìch zaý¡zen¡, vìrobnØ n roŸnìch na spotýebu energie a materi lu. K tomu se poj¡ sni§ov n¡ dovozu spotýebn¡ho zbo§¡ a zvyçov n¡ jeho vìvozu. Zat¡mco dý¡ve z¡sk valo Ÿeskoslovensk‚ hospod ýstv¡ devizy vìvozem kvalitn¡ch stroj¡renskìch vìrobk…, dneçn¡ jejich n¡zk £roveå (vŸetnØ nedostatku servisu a n hradn¡ch d¡l… ) nut¡ ke zvìçen‚mu vìvozu pomØrnØ kvalitn¡ch spotýebn¡ch pýedmØt…, kter‚ pak na vnitýn¡m trhu chybØj¡. Tak se z ¬eskoslovenska nevyv §ej¡ jen j¡zdn¡ kola, kvalitn¡ textil, ale i kvalitn¡ maso. Vyv §ej¡ se vysoce cenn‚ suroviny, jako uhl¡ a dýevo, o podm¡nk ch vìvozu uranu nejsou dostupn‚ informace. Spotýebn¡ zbo§¡ je tedy zdrojem, z nØho§ st tn¡ pokladna Ÿerp dodateŸn‚ fondy pro vìvoz, a t¡m nadmØrnØ ochuzuje vnitýn¡ trh. Nedostatek devizovìch prostýedk… z roveå neumo§åuje z sobovat vnitýn¡ trh takovìm zahraniŸn¡m zbo§¡m, jak‚ n ç pr…mysl nevyr b¡ nebo jak‚ vyr b¡ v nedostateŸn‚m objemu a kvalitØ.

5.3. Vl dnouc¡ skupina se dostala do obt¡§n‚ situace. UvØdomuje si jej¡ v §nost, ale z sadnØjç¡ch zmØn se boj¡. Lid pro ni existuje pýev §nØ jako faktor, s jeho§ spokojenost¡ Ÿi nespokojenost¡ je týeba poŸ¡tat pouze do urŸit‚ m¡ry. A tak se zoufal‚ vìzvy k pracovn¡ aktivitØ poj¡ s odbornØ nepýipravenìmi n hlìmi rozhodnut¡mi, kter svou formou naprosto odporuj¡ proklamovanìm socialistickìm princip…m. Jsou to r…zn rozhodnut¡ o £pravØ mezd, o zvyçov n¡ cen, o zmØnØ pracovn¡ doby apod. NedemokratiŸnost tØchto rozhodnut¡ je mo§n jen v podm¡nk ch obecn‚ lhostejnosti obyvatel, kterou nelze vysvØtlovat jen strachem. Tato lhostejnost , doprov zena mnohdy i lajd ctv¡m v pr ci, vyplìv z vØdom¡ marnosti dobr‚ pr ce, je§ je dennØ znehodnocov na neodbornìm ý¡zen¡m, pochybenou k drovou politikou a nedemokratickìm rozhodov n¡m. Hmotn‚ stimuly odporuj¡ vØtçinou form ln¡ loajalitu a nikoli vyçç¡ pracovn¡ vìkon, jsou to mnohdy sp¡çe stimuly spØçn‚ , nekvalitn¡ a neefektivn¡ pr ce.

5.4. T¡§¡v situace spotýebitel… m tedy hlubok‚ koýeny v samotnìch z kladech typu dan‚ho socioekonomick‚ho syst‚mu. Bylo by ale nespr vn‚, kdybychom proto celou problematiku pýedem odsunuli jako neýeçitelnou. üadu d¡lŸ¡ch probl‚m… lze postupnØ ýeçit i nyn¡ z le§¡ na ka§d‚m z n s. Pokud to podm¡nky umo§åuj¡, je týeba pýi ka§d‚ pý¡le§itosti vyjadýovat z sadovì postoj k nedostatk…m: odm¡tat korupci , prosazovat spoleŸenskì prospØçnou a kvalifikovanou pr ci, odsoudit lajd ctv¡ a r…zn‚ nepoý dky v okruhu sv‚ p…sobnosti a mo§n‚ho vlivu.

5.5. StejnØ z sadov‚ postoje bychom mØli zast vat a vyjadýovat i v oblasti spotýeby. Velkìm pý¡nosem pro obranu spotýebitelskìch z jm… by mohla bìt organizace spotýebitel…, £Ÿastn¡c¡ se rozhodov n¡ o spotýebØ, cen ch, distribuci, prodeji, slu§b ch, a zŸ sti i o vìrobØ. Takov organizace by sjednotila dosud atomizovan‚ spotýebitele v nezanedbatelnou s¡lu. Mohla by m¡t k dispozici spotýebitelsk‚ pr vn¡ poradny, veýejn‚ zkuçebny vìrobk…, podm¡nky pro shroma§Ôov n¡ spotýebitel… a pro jejich diskuse, mohla by br nit zjevn‚mu i skryt‚mu zdra§ov n¡ apod.

Veýejnost mus¡ m¡t sv‚ vlastn¡ nez visl‚ instituce, kter‚ by chr nily spotýebitele a vyjadýovaly jejich m¡nØn¡. Zm¡nØn organizace by mohla bìt dotov na pý¡spØvky z maloobchodn¡ho obratu, z fond… pr…myslovìch podnik…, odborovìch organizac¡ apod. MØla by m¡t tak‚ Ÿasopis, v nØm§ by byly zveýejåov ny informace o r…zn‚m zbo§¡ a slu§b ch, vìsledky test… kvality, n zory spotýebitel…, ale tak‚ cen¡ky, statistick‚ pýehledy cen a mezd, vìpoŸty spotýebn¡ho koçe (7), mezin rodn¡ spotýebitelsk‚ informace a srovn v n¡ , vìsledky vìzkumu trhu a r…zn‚ probl‚my prodeje, jako je chov n¡ prodavaŸ… a spotýebitel… atd.

Tak‚ do rozsahu, struktury a kvality spoleŸensk‚ spotýeby by mØli m¡t lid‚ mo§nost mluvit. MØli by spoluurŸovat, kolik by se mØlo vyd vat na ten Ÿi onen £Ÿel (na zdravotn¡ p‚Ÿi, çkolstv¡, vìchovu, soci ln¡ p‚Ÿi, kulturu, udr§ov n¡ §ivotn¡ho prostýed¡ apod.) Tyto ot zky by mØly bìt pýedmØtem celon rodn¡ch diskus¡. Nakolik se obŸan‚ omez¡ ve svìch soukromìch vìdaj¡ch a kolik daj¡ ze spoleŸensk‚ho produktu na spoleŸn‚ potýeby, o tom mus¡ rozhodovat tak‚ spoleŸnØ. A vìsledek bude z viset na jejich obŸansk‚m uvØdomØn¡ a solidaritØ.

5.6. PodobnØ jako jin‚ oblasti naçeho §ivota, tak i oblast spotýeby trp¡ nedostateŸnou informovanost¡ obŸan…. Cel problematika spotýeby by mØla bìt neust le a pr…bØ§nØ sledov na ve zveýejåovanìch statistik ch, v kritickìch projevech, v tisku, rozhlase a televizi, a to nikoliv jako propaganda, ale jako podrobn a solidn¡ informace obŸan…m, jednotlivìm organizac¡m a instituc¡m. Zm¡nØn‚ probl‚my by mØlo projedn vat Feder ln¡ shrom §dØn¡ a obØ n rodn¡ rady, a to z hlediska mzdovìch diferenc¡, r…stu §ivotn¡ch n klad…, rozvoje vìroby apod. Regulace potýeb a vìchova k pýimØýen‚ spotýebØ by mØla bìt prov dØna v souvislosti s kultivac¡ §ivotn¡ch a hodnotovìch orientac¡ jednotlivc… a r…znìch skupin, hlavnØ ml de§e.

5.7. D…le§itou roli by na tomto poli mØly sehr t odbory. Jejich povinnost¡ je peŸlivØ sledovat §ivotn¡ n klady, pohyby cen a mezd, publikovat sv stanoviska ke zmØn m v §ivotn¡ £rovni r…znìch soci ln¡ch skupin, napý¡klad d…chodc…, rodin s dØtmi apod. Odbory se maj¡ vyjadýovat ke zdra§ov n¡, k mzdovìm reform m podobnØ jako ke zmØn pracovn¡ doby a jinìm §ivotn¡m ot zk m. ROH v ¬eskoslovensku pravdØpodobnØ nem org ny Ÿi instituce , je§ by se kvalifikovanØ analyticky zabìvaly §ivotn¡ £rovn¡ r…znìch skupin pracuj¡c¡ch, nerovnomØrnìm r…stem mezd, nedostatky v uspokojov n¡ r…znìch potýeb, nem org ny, kter‚ by samostatnØ r…zn‚ nedostatky zjiçœovaly, veýejnØ publikovaly a pýedkl daly nezbytn ýeçen¡.

5.8. ObŸan‚ by mØli u§ dnes vyu§¡vat vçech dostupnìch forem ke kritice v oblasti spotýeby, a to ve sdØlovac¡ch prostýedc¡ch, na sch…z¡ch, v odborech, na besed ch s poslanci apod. Z…st vaj¡-li ý¡d¡c¡ struktury v centru i oblastech a m¡stech strnul‚ a neteŸn‚ k laickìm i odbornìm st¡§nostem, jako§ i k obecnØ zn mìm nedostatk…m, mØli by obŸan‚ sami usilovat o zlepçen¡ svìch §ivotn¡ch podm¡nek a uspokojov n¡ zcela opr vnØnìch potýeb. nejde jen o naçe podm¡nky a naçe potýeby, zhorçuj¡c¡ se ekonomick a soci ln¡ situace m…§e znamenat neblah‚ dØdictv¡, kter‚ zanech me svìm dØtem.

5.9. Dosavadn¡ spotýebitelsk praxe svØdŸ¡ o neschopnosti ý¡d¡c¡ch org n… stanovit na podkladØ znalosti re lnìch potýeb a jasn‚ koncepce takov‚ p r i o r i t y , je§ by vedly k uspokojiv‚mu zabezpeŸov n¡ osobn¡ a spoleŸensk‚ spotýeby. Neschopnost stanovit takov‚ priority souvis¡ nespornØ s neochotou samostatnØ a tvoýivØ pýistoupit ke koncipov n¡ takov‚ho typu spoleŸnosti, jen§ by odpov¡dal naçim ekologickìm, ekonomickìm a sociokulturn¡m mo§nostem a potýeb m a jen§ by uvolnil Ÿs. spoleŸnost z omezuj¡c¡ch z vislost¡ a nezdravìch vazeb.

Jednou z takovìch priorit je ýeçen¡ bytov‚ ot zky, pýedpokl daj¡c¡ zabezpeŸen¡ stavebn¡ch materi l…, paraleln¡ho rozvoje obŸansk‚ vybavenosti a in§enìrskìch s¡t¡, podporu menç¡ch bytovìch dru§stev stavebn¡ch malopodnik…, ale tak‚ d…slednou obŸanskou kontrolu ýeçen¡ cel‚ bytov‚ ot zky na vçech £sec¡ch.

5.10. Pokud jde o ýeçen¡ nedostatkovìch slu§eb a vìrob, neobejde se ani naçe spoleŸnost bez doplåkov‚ s¡tØ malopodnik… , zvl çtØ opraven, d¡len, zahradnictv¡, malìch forem, pohotov‚ho maloprodeje, menç¡ch restaurac¡ a ubytoven, spoŸ¡vaj¡c¡ch na individu ln¡m Ÿi rodinn‚m z kladØ ,ý¡zenìch ve vlastn¡ re§ii s pýimØýenìm zdanØn¡m. Pro rozç¡ýen¡ takov‚ s¡tØ malopodnik… by ovçem bylo nutno vytvoýit nØkter‚ d…le§it‚ pr vn¡ ekonomick‚ pýedpoklady vymezit jim jejich posl n¡ a m¡sto, aby nedoçlo jen k pos¡len¡ negativn¡ch jev… st vaj¡c¡ho druh‚ho ekonomick‚ho okruhu. Tato doplåkov s¡œ by mØla v‚st k jeho postupn‚mu odumýen¡ a souŸasnØ k pln‚ legalizaci opr vnØnìch potýebnìch vìrobn¡ch aktivit a nejr…znØjç¡ch slu§eb. Pýitom by z kladn¡m smØrem mØlo z…stat zdokonalov n¡ a rozçiýov n¡ slu§eb a obchod… st tn¡ch a dru§stevn¡ch.

5.11. Nedostatky a probl‚my spotýebitelsk‚ praxe v ¬SSR svØdŸ¡ ovçem tak‚ o celkov‚ nejasnosti koncepce §ivotn¡ho stylu a zp…sobu (8). Tento styl by rozhodnØ nemØl bìt ani pýev §nØ individualistickì konzumn¡ ani uniformn¡. SpoleŸnost by mØla poskytovat svìm Ÿlen…m mo§nost vìbØru §ivotn¡ho stylu a mØla by bìt otevýena r…znìm experiment…m, aœ ji§ nonkonformn¡ho, individu lnØ tvoýiv‚ho, skupinovØ z jmov‚ho, tradiŸnØ rodinn‚ho Ÿi rustik ln¡ho typu. V jej¡ tolerantnosti a dynamiŸnosti, v podpoýe rozmanitosti §ivotn¡ch styl… by se mØl projevovat hlubokì z jem o rozvoj ŸlovØka a r…znìch soci ln¡ch skupin a jejich umØýenìch potýeb.

ObŸan‚ se mohou se svìmi pýipom¡nkami a diskusn¡mi pý¡spØvky obracet na tyto odpovØdn‚ redaktory dokumentu:

Prof. dr. Vladim¡r Kadlec, Kýivokl t 121

Jaroslav Suk, ¬eln ul. Ÿ. 63, Praha 10

PhDr. Libuçe æilh nov Jeseniova ul. 105, Praha 3 - ¦i§kov

Ing. Jakub Trojan , MØlnick ul. Ÿ. 44, Neratovice

Petr Uhl, Anglick ul. Ÿ. 8, Praha 2

Pozn mky:

l) U Ÿten ýe statistick‚ roŸenky lehce vznikne dojem, §e sledovan‚ reprezentaŸn¡ vzorky v…bec neexistuj¡. Pro ilustraci uv d¡me Ÿ st tabulky ze statistick‚ roŸenky:

1970 1977

P nsk koçile (kus) bavlnØn dl. ruk. 69.00 76.70

popel¡nov 98.00 96.40

polyesterov 115.00 125.00 (KŸs)

Pýipom¡n me, §e napý. v roce 1964 byla v DomØ m¢dy v Praze prod v na "luxusn¡ novinka" - koçile s pruhy - za 120,-- KŸs a dnes stoj¡ obyŸejn popel¡nov bØ§nØ 160,- KŸs, kde§to tzv. luxusn¡ i 320,- KŸs, opØt v DomØ m¢dy. PodobnØ je to i s ýadou dalç¡ch "reprezentant…" druh… zbo§¡.

2) V publikaci Fakta, data a Ÿ¡sla, je§ byla dostupn n vçtØvn¡k…m vìstavy o NSR v Praze, byla zveýejnØna statistick tabulka, je§ dokl d , co si mohl koupit z padonØmeckì pr…myslovì dØln¡k za svou mzdu v roce 1958 a 1974.

1958 1974

Vìrobek (hodin mzda: 2.31 DM) (hodin mzda: 10.00 DM)

DM hod. min. DM hod. min.

oblek 149.00 64 30 218.00 21 48

d m. çaty 26.80 11 36 93.40 9 24

boty (p r) 27.10 11 44 50.60 5 03

benzin (l) 0.63 0 16 0.85 0 05

el. proud (lkWh) 0.18 0 05 0.26 0 02

chl‚b (l kg) 0.85 0 22 1.74 0 10

m slo (l kg) 6.93 3 00 7.96 0 48

hov. maso (l kg) 4.75 2 03 8.06 0 48

vepý. m (l kg) 5.73 2 29 9.79 0 59

brambory (5 kg) 0.56 0 15 1.56 0 09

k va l kg 19.40 8 24 16.79 1 41

vodka O.7 l 12.26 5 18 9.60 0 58

pivo l litr 1.25 0 32 1.45 0 08

Jestli§e v¡me, §e pr…mØrn mzda " pracovn¡k… v pr…myslu" (dle statistick‚ roŸenky ) Ÿinila v roce 1977 asi 2500 KŸs a pr…mØrn hodinov mzda tedy 13.90 KŸs, m…§eme pomoc¡ snadnìch vìpoŸt… srovnat re lnou hodnotu mezd. Na l kg I (4O KŸs) pracuje v n s dØln¡k v pr…mØru 2 hodiny 55 minut, zat¡mco v NSR roku 1974 pouze 48 minut.

3) N sleduj¡c¡ £daje poch zej¡ z rukopisn‚ studie, vypracovan‚ na podkladech z katalog… firem Neckermann a Quele, z katalog… velkìch obchodn¡ch dom…, Mezin rodn¡ho £ýadu pr ce v ¦enevØ (MéP - BIT), autoýi se dotazovali zastupitelskìch £ýad… a vybranìch osob v zahraniŸ¡ a sami navçt¡vili obchodn¡ domy a obchody v ¬eskoslovensku a v NDR. Mezin rodn¡ srovn n¡ pracovn¡ch n klad… vynalo§enìch na stroj¡rensk‚ zbo§¡ k vybaven¡ dom cnosti (v hodin ch pracovn¡ doby, zaokrouhleno). édaje poch zej¡ vØtçinou z r. 1977:

¬SSR NSR Rakousko Holandsko Francie NDR

lednice jednotepl. 241 38 86 55 88 274

kolem 170 l

lednice dvoutepl. 419 47 77 70 151 -

kolem 250 l

plyn. spor k 154 35 63 91 60 87

aut. praŸky 477 43 68 57 137 383

§ehliŸky such‚ 12 2 3 2 3 7

vysavaŸe 500-600 W 62 18 15 - 20 36

tranzist. radia

bez mgf. 100 7 12 8 18 91

automobily 4 335-6307 - 772-1275 - 1434 3250

4) Viz. pr ci prof. dr. V. Kadlece Kdy§ se plìtv miliardami, Praha 1979. Publikov no rukopisnØ v samizdatu, Ÿ st v Ekonomick‚ revue 1979, samizdat.

5) Saldo Ÿs. zahraniŸn¡ho obchodu 1. 1970 - 1977 (zpracov no dle statistick‚ roŸenky):

rok celkovì ZO SZ VKS RS

1970 700 826 -959 833

1971 1225 1039 -1052 1238

1972 1676 1568 -809 917

1973 -473 571 -1376 325

1974 -2761 -799 -2300 338

1975 -4066 -2021 -3244 1200

1976 -3859 -405 -4461 1007

1977 -4967 -1433 -4149 615

celkem - 12531 - 654 - 18350 6473

6) Viz studie doc. ing. R. Zukala publikov na v Ekonomick‚m revue a rukopisnØ.

7) SkuteŸnì vìvoj §ivotn¡ch n klad… by mohl za urŸitìch pýedpoklad… hodnovØrnØ prokaz t tzv. spotýebn¡ koç. Je to souhrn §ivotn¡ch potýeb pr…mØrn‚ rodiny /napý¡klad ŸtyýŸlenn‚, §ij¡c¡ ve mØstØ). jmenovitì seznam vçech Ÿtvrtletn¡ch vìdaj… od n jemn‚ho pýes oçacen¡, potraviny, poplatky za slu§by, kulturu, rekreaci apod. Tento seznam, ve kter‚m je ka§d polo§ka pýesnØ vyj dýena (napý. dvoupokojovì byt II. kategorie, 38 kg obyŸejn‚ho chleba, 15 vstupenek do kina se nemØn¡ avçak ŸtvrtletnØ je dosazov na skuteŸn cena ka§d‚ polo§ky. Metoda spotýebn¡ho koçe se v ¬eskoslovensku ve statistice pou§¡v , ale £daje jsou zveýejåov ny pouze v odborn‚m tisku.

8) Problematika teorie §ivotn¡ho stylu a zp…sobu je v ¬eskoslovensku pomØrnØ dobýe zpracov na, patý¡ ji§ od dob l. republiky k tradiŸnØ pojedn vanìm t‚mat…m spoleŸenskìch vØd. Jej¡ poznatky a z vØry vçak jsou v praxi uplatåov ny zcela nedostateŸnØ.