Prac¡ a studiem

Otevýenì dopis presidentovi republiky

 

                                       Praha 3.VI. 1979

 

Pane presidente!

         V £terì 29. kvØtna 1979 provedly org ny Ÿs. st tn¡ bezpeŸnosti se souhlasem gener ln¡ho prokur tora domovn¡ prohl¡dky v bytech Ÿlen… Vìboru na obranu nespravedlivØ st¡hanìch a patn ct Ÿlen… Vìboru zadr§ely. üada se zadr§enìch Ÿlen… Vìboru z…st v  do dneçn¡ho dne ve vazbØ, pokud jsem dobýe informov n, bylo v…Ÿi nim vzneseno obvinØn¡ z trestn‚ho Ÿinu podvracen¡ republiky podle paragrafu 98 trestn¡ho z kon¡ku. Z sahem gener ln¡ prokuratury a org n… Ÿs. st tn¡ bezpeŸnosti se c¡t¡m ohro§en v samotn‚m z kladu sv‚ existence. Proto V m p¡çi.

         ü¡k m-li, §e se c¡t¡m ohro§en v sam‚m z kladu sv‚ existence, nemysl¡m t¡m strach z vØzen¡, m m na mysli ohro§en¡ smyslu m‚ existence, smyslu m‚ pr ce, ohro§en¡ perspektiv m‚ nejvlastnØjç¡ Ÿinnosti. Pokus¡m se to vysvØtlit.

         SvØt, ve kter‚m §ijeme, se dost v  do v §n‚ krize. Krize energetick  se poj¡ s v §nìmi probl‚my ekonomickìmi a ekologickìmi. Je potýeba, aby co nejvØtç¡ poŸet lid¡ hledal nov‚ §ivotn¡ hodnoty, novou §ivotn¡ orientaci, novì §ivotn¡ styl.

         Pokus naç¡ spoleŸnosti o vymanØn¡ se z krizovìch let 1968-1969 , pokus o tzv. konsolidaci byl postaven na vìhradn¡m preferov n¡ materi ln¡ch hodnot v celospoleŸensk‚m mØý¡tku, na omezen¡ v oblasti duchovn¡ a na devalvov n¡ fyzick‚ pr ce.

         MØl jsem to çtØst¡, §e jsem se koncem pades tìch a poŸ tkem çedes tìch let obezn mil s d¡lem Karla Marxe. Fascinovala mne Marxova myçlenka, §e skuteŸn  svoboda duchovn¡ Ÿinnosti, v ni§ se uskuteŸåuje co nejplnØjç¡ rozvoj ŸlovØka, je mo§n  jen tehdy, podaý¡-li se organicky spojit pr ci fyzickou a duchovn¡ Ÿinnost, je-li ŸlovØk pýipraven zopr vnit svou svobodnou existenci £Ÿast¡ na tvorbØ materi ln¡ch hodnot uspokojuj¡c¡ch z kladn¡ §ivotn¡ potýeby spoleŸnosti. Nakolik mi m‚ s¡ly staŸily, usiloval jsem od poŸ tku konsolidaŸn¡ho procesu o to, aby si spoleŸnost otevýela mo§nosti, je§ by byly v souladu s nejz kladnØjç¡mi principy socialismu. Usiloval jsem o spojen¡ sv‚ Ÿinnosti v oblasti filosofie s prac¡ manu ln¡, v roce 1970 jsem odeçel pracoval jako strojn¡k do Holeçovick‚ elektr rny, - p…l roku pýed t¡m, ne§ zaŸalo bìt manu ln¡ pr ce u§¡v no v celospoleŸensk‚m mØý¡tku jako trestu pro ty, kdo byli st tn¡m org n…m nepohodln¡, nedopustili se vçak § dn‚ho trestn‚ho Ÿinu a nemohli bìt dost dobýe odesl ni do vØzen¡.

         Po pØt let, od roku 1970 do roku 1975 jsem usiloval o to, aby m…j pokus o spojen¡ duchovn¡ pr ce s prac¡ fyzickou byl spoleŸnost¡ vzat v §nØ. Napsal jsem studie o Aristotelovi, napsal jsem knihu o Descartovi, § dal jsem éstav pro filosofii a sociologii ¬SAV a filosofickou fakultu Univerzity Karlovy, aby mi bylo umo§nØno pýedlo§it vìsledky m‚ dosavadn¡ pr ce k diskusi. UstaviŸnØ jsem byl odm¡t n. D…vod? "T¡m, §e jste odeçel pracovat do elektr rny, jste se vyýadil z mo§nosti jak‚koli spolupr ce s odbornìmi vØdeckìmi pracoviçti." Po pØti letech jsem rezignoval. Myslil jsem si, §e se mi idea spojen¡ fyzick‚ a duchovn¡ pr ce stala uzavýenou. Tato idea potýebuje, aby ji ŸlovØk mohl u§¡t, alespoå minimum spoleŸensk‚ho pochopen¡ a prostoru. Na sklonku roku 1975 jste svìm podpisem ratifikoval Mezin rodn¡ pakty o lidskìch pr vech, naçe vl da spolupodepsala helsinsk‚ dohody. Naçemu st tu se tØmito pakty otevýela mo§nost vytvoýit pro sv‚ obŸany podm¡nky svobodn‚ho rozvoje a svobodn‚ho hled n¡. üada obŸan… vzala tyto perspektivy v §nØ, obr tili se na naçe £stavn¡ org ny petic¡ Charta 77, v n¡§ nab¡dli naçemu st tu veçker‚ sv‚ s¡ly k spoleŸn‚mu £sil¡ o uveden¡ pakt… o lidskìch pr vech v §ivot, do vnitropolitick‚ a administrativn¡ praxe.

         ObŸansk  iniciativa Charta 77 vyvolala vlnu repres¡ proti signat ý…m. MluvŸ¡ Charty 77 V clav Havel byl zatŸen, ýada signat ý… byla propuçtØna ze zamØstn n¡, musili si hledat manu ln¡ pr ci. Cel  situace se vçak promØnila. Z pas o propuçtØn¡ V clava Havla z vØzen¡ se stal z pasem o uplatnØn¡ z konnosti v t‚to zemi. Tento z pas se mohl optý¡t o çirokou mezin rodn¡ solidaritu. Ti ze signat ý…, kteý¡ byli nuceni hledat manu ln¡ pr ci. Cel  situace se vçak promØnila. Z pas o propuçtØn¡ V clava Havla z vØzen¡ se stal z pasem o uplatnØn¡ z konnosti v t‚to zemi. Tento z pas se mohl opý¡t o çirokou mezin rodn¡ solidaritu. Ti ze signat ý…, kteý¡ byli nuceni hledat manu ln¡ pr ci, jako§ i ti, kdo manu lnØ pracovali ji§ od poŸ tku sedmdes tìch let, se pýestali na manu ln¡ pr ci d¡vat jako na nesmyslnì krutì trest, zaŸali se o manu ln¡ pr ci op¡rat jako o podm¡nku pro svou svobodnou Ÿinnost. Des¡tky a stovky lid¡ zaŸaly otevýenØ svobodnØ politicky myslet a jednat, to jim umo§nilo znovu bytostnØ pro§¡vat probl‚my, mo§nosti a perspektivy t‚to zemØ a tohoto svØta. Mo§nost znovu si svìm z pasem aktivnØ pýisvojovat tuto spoleŸnost n m otevýela mo§nost lepç¡ho §ivota, ne§ je §ivot orientovanì na problematick‚ §ivotn¡ jistoty materi ln¡ch statk….

         MØl jsem to çtØst¡, §e jsem se tak‚ stal signat ýem Charty 77. Persekvovat mne bylo tاk‚, byl jsem v t‚ dobØ nezamØstnanìm, respektive mu§em v dom cnosti. Byl mi tedy alespoå jako jinìm odebr n ýidiŸskì pr…kaz.

         Ji§ nØkolik let vçak nevlastn¡m auto, i tento trest se tedy v m‚m pý¡padØ uk zal jako zcela nesmyslnì. Zbìval jedinì zp…sob trestu, kterì byl a z…st v  citelnì. M…j syn ukonŸil osmiletou stýedn¡ çkolu s vyznamen n¡m. Dalç¡ studium mu nebylo umo§nØno. M…j syn vçak nebyl s m, komu byly mo§nosti studia uzavýeny. Navçt¡vil jsem nØkolik podobnØ posti§enìch rodiŸ… a navrhl jsem jim, §e bych pro naçe dØti uspoý dal s‚rii veŸer…, v nich§ bych z jemce sezn mil se z kladn¡mi kapitolami z dØjin filosofie. Na podzim roku 1977 se cel‚ vØci ujali nØkteý¡ dalç¡ signat ýi Charty 77, filosofick‚ veŸery dostaly çirç¡ r mec. Pak zas hla st tn¡ bezpeŸnost. A tu jsem za§il snad nejd…le§itØjç¡ chv¡le v cel‚m m‚m dosavadn¡m §ivotØ. üada mladìch lid¡ tlak mnohahodinov‚ho vyçetýov n¡ spojen‚ho s hrozbami i nab¡dkami vydr§ela. Naçe filosofick‚ veŸery bا¡ ji§ dva roky. Mezi mladìmi lidmi, kteý¡ se filosofickìch veŸer… £Ÿastn¡, je ýada dØln¡k…. Spojen¡ v §n‚ho studia, v §n‚ho £sil¡ o vzdØl n¡ s manu ln¡ prac¡ se tu stalo §ivouc¡ skuteŸnost¡. Cel  naçe Ÿinnost by se mohla rozv¡jet mnohem l‚pe a mohla by m¡t mnohem vØtç¡ spoleŸenskì vìznam, kdyby se n m dostalo minim ln¡ho pochopen¡ ze strany st tn¡ch instituc¡.

         Naçe existov n¡ v t‚to zemi, pýes veçker  omezen¡, jimi§ jsme sv¡r ni a pýes veçker  çikanov n¡, jemu§ jsme vystaveni, se stalo souŸ st¡ £sil¡ o rozev¡r n¡ perspektiv t‚to zemØ. Naçe Ÿinnost se dosud op¡rala a op¡r  o vØdom¡, §e v naç¡ zemi je mo§n‚ rozv¡jet alespoå omezen‚ £sil¡ o dodr§ov n¡ z konnosti. Otevýen‚ £sil¡ o dodr§ov n¡ z konnosti v naç¡ zemi se ji§ dlouhou ýadu mØs¡c… poj¡ s Ÿinnost¡ Vìboru na obranu nespravedlivØ st¡hanìch. Odvinit a soudit Ÿleny Vìboru podle õ 98 , tedy pro "podvracen¡ republiky", by znamenalo pokus uŸinit nez konnost £helnìm kamenem soudn¡ praxe. Takovì Ÿin by na dlouhou dobu znesnadnil veçker‚ £sil¡ o hled n¡ novìch §ivotn¡ch hodnot. Obrac¡m se na V s, pane prezidente, se § dost¡, abyste se o vØci vØznØnìch Ÿlen… Vìboru na obranu nespravedlivØ st¡hanìch informoval a abyste se zasadil o propuçtØn¡ vØznØnìch. Dovolte, abych na z vØr sv‚ho dopisu jmenoval Ÿleny Vìboru na obranu nespravedlivØ st¡hanìch, kteý¡ jsou dosud ve vazbØ: O. Bedn ýov  J. BØl¡kov , V. Benda, J. Dienstbier, V. Havel, L. Lis, V. Malì, D. NØmcov , J. NØmec , P. Uhl.

 

                             Julius Tomin

 

Dne 6. Ÿervna 1979 zaslal Julius Tomin dalç¡ otevýenì dopis presidentu republiky. V tomto dopise mimo jin‚ p¡çe:

"Pane presidente, existenŸn¡ tlak, jemu§ je vystaven ka§dì obŸan t‚to zemØ, kdy vyhozen¡ ze zamØstn n¡ je prvn¡m trestem za sebemenç¡ pokus o trv n¡ obŸana na svìch lidskìch pr vech a na sv‚ lidsk‚ d…stojnosti, nedovoluje, aby se kontrola Ÿinnosti bezpeŸnostn¡ch org n… a kontrola Ÿinnosti naç¡ justice stala ot zkou çirç¡ obŸansk‚ iniciativy. V t‚to situaci m…§e m¡t ka§dì pokus o umlŸen¡ Vìboru na obranu nespravedlivØ st¡hanìch zatŸen¡m deseti jeho Ÿlen… nedoz¡rn‚ n sledky pro celì dalç¡ vìvoj v t‚to zemi. ¦ d m v s znovu, abyste se zasadil vç¡ vahou sv‚ osobnosti a sv‚ho postaven¡ o to, aby bylo deset zatŸenìch Ÿlen… Vìboru bezodkladnØ propuçtØno. Nebude-li deset zatŸenìch Ÿlen… Vìboru na obranu nespravedlivØ st¡hanìch do mØs¡ce propuçtØno, zah j¡m 6. Ÿervence 14 denn¡ protestn¡ hladovku."