V §enì pane Janouchu,
promiåte mi , §e
se jako laik pouçt¡m do diskuse o tak odborn‚ ot zce, jako jsou jadern‚
elektr rny. S velkìm z jmem jsem si pýeŸetl V ç Ÿl nek v 7. Ÿ¡sle Informac¡ o
ChartØ 77. Srovn v te v nØm çkodlivost jadernìch elektr ren s klasickìmi nebo s
chemiŸkami To bohu§el nemohu posoudit, ale mysl¡m, §e ani vØhlasn¡ odborn¡ci se
v tom neshodnou. Proto bych si dovolil diskutovat pouze o nØkolika Vaçich
£vodn¡ch vØt ch.
Pýi obhajobØ
jadernìch elektr ren vych z¡te z tvrzen¡, §e energie rovn se svoboda a
nez vislost. Pokud z…st v te u toho, §e st t, doufaj¡c¡ ve svou nez vislost
politickou, nesm¡ zanedbat svou nez vislost energetickou, souhlas¡m s V mi bez
vìhrad.
Energetickou
nez vislost lze ale podle m‚ho n zoru dos hnout dvoj¡ cestou - buÔ takovou
vìstavbou elektr ren, kter by pýinejmenç¡m dr§ela krok se svØtovou çpiŸkou a
vyu§¡vala m¡stn¡ zdroje, nebo sn¡§en¡m n rok… na n ç "pýepych".
Zkusme si poctivØ odpovØdØt na ot zku, kolik energie je skuteŸnØ vØnov no na
obhajov n¡ naç¡ nez vislosti, nebo kolik je j¡ k tomu v…bec týeba. Odhaduji, §e
vØtçinu energie obØtujeme pýej¡§dØn¡ ve svìch automobilech a jejich vìrobØ,
naçemu zpr…myslnØn‚mu zemØdØlstv¡ a stavebnictv¡, naç¡ televizn¡ kultuýe a tak
d le a nikoliv prostýedk…m , slou§¡c¡m k h jen¡ naç¡ nez vislosti. A je dalç¡
ot zka, jestli i pro h jen¡ nez vislosti by se nedaly pou§¡t energeticky m‚nØ
n roŸn‚ prostýedky, ne§ se pr vØ ve svØtØ nos¡.
Nejsem nijak
sbØhlì v dØjepise, mo§n , §e m m pý¡liç romantick‚ pýedstavy o ýeckìch obc¡ch,
kter‚ uh jily svoji nez vislost vedle persk‚ ý¡çe, o S movØ ý¡çi, odol vaj¡c¡
Avar…m a Frank…m, o ¬ech ch v dobØ Pýemyslovc… a Lucemburk…, Jihoslovanech v
obou v lk ch, Vietnamc¡ch v posledn¡ch desetilet¡ch. PoŸetnØ a pravdØpodobnØ i
technologicky na tom byli ti vçichni h…ýe ne§ jejich mocnØjç¡ soused‚. Dalo by
se jistØ uv‚st nejm‚nØ tolik pý¡pad…, kdy to tØm technicky a poŸetnØ slabç¡m
nevyçlo. Ale jde mi o nØco jin‚ho, ne§ o statistiku - kdyby se to jen jednou
tØm slabç¡m povedlo, st lo by to za zamyçlen¡.
Znova tak stoj¡ za
zamyçlen¡ okolnosti p du vysoce organizovan‚ho a technicky vyspØl‚ho ü¡ma pod
n jezdem nØkolika set tis¡c Germ n…, neschopnost naçich stav… uh jit nez vislost
sv‚ koruny v dobØ, kdy rudolfinsk‚ ¬echy si jistØ nemusely stاovat na chudobu
a technickou zaostalost neschopnost prosadit se jako samostatnì st t po týi
stalet¡ po B¡l‚ hoýe, pýesto§e Ÿesk zemØ v r mci Rakouska hr ly prim co do
pr…myslov‚ vìroby.
Podobnìm pý¡kladem
je rozpad mocnìch koloni ln¡ch ý¡ç¡ od vzniku Spojenìch st t… a§ do dneçka.
Snad by n s to mohlo pouŸit o tom, §e technika a energie nejsou vçechno, §e
jsou pouze ve slu§ebn¡m pomØru k nØŸemu podstatnØjç¡mu , odvaze n‚st sv‚ mØçce
a sv‚ k…§e na trh.
Proto si mysl¡m,
nezlobte se, §e Vaçe z vØry n s odvracej¡ od podstaty vØci. Mysl¡m si, §e
vzhledem k tomu, co k dobr‚mu §ivotu a nez visl‚mu st tu potýebujeme, bychom
mohli naopak naçe tepeln‚ elektr rny postupnØ odstavovat a s jadernìmi v…bec
nezaŸ¡nat. ¦e jejich provoz slou§¡ pýedevç¡m naçim k…§¡m a mØçc…m a nikoliv
naç¡ nez vislosti. A §e n s dneçn¡ §ivotn¡ styl, do kter‚ho neoddØlitelnØ patý¡
i stupåov n¡ vìroby energie od h jen¡ naç¡ nez vislosti naopak odv d¡.
Tuç¡m, §e by se
dalo oponovat i Vaç¡ pýedstavØ zhorçov n¡ vnitrost tn¡ch pomØr… (omezov n¡
politickìch a obŸanskìch svobod) v pý¡m‚ z vislosti na ubìv n¡ energie, asi by
se i tady naçly opaŸn‚ pý¡klady z dØjin i ze souŸasnosti.
Odpusœte , §e jsem
se tolik rozepsal, pokusil jsem se pouze poctivØ si odpovØdØt na ot zku, Ÿemu
opravdu plat¡me a budeme platit niŸen¡m sv‚ho okol¡ vØtç¡ daå.
Ÿerven 1979 Pavel Roubal
H jeck 7
100 00 Praha 10