O Petr Uhlovi

Chceme-li se nØco dozvØdØt o Petru Uhlovi a zept me-li se kohokoli , kdo ho zn , prvn¡ informace bude zcela jistØ zn¡t: "Je to trockista". V tom, jak lid‚ Petra pozn vaj¡ a znaj¡, je jeho politick konfese zajist‚ nejvìraznØjç¡ rys. Nev¡m, kdy sv‚ho politick‚ho pýesvØdŸen¡ nabyl, jist‚ vçak je, §e v dobØ, kdy jsem se s n¡m sezn mila - a to je v¡c ne§ jeden ct let - u§ trockista /nebo l‚pe revoluŸn¡ marxista ) byl. Vzhledem k tomu, §e nejen Ÿeskoslovensk‚ £ýady a sdØlovac¡ prostýedky, ale i mnoz¡ jin¡ kladou rovn¡tko mezi trockismus a terorismus, byla by snad na m¡stØ alespoå povçechn informace o PetrovØ politick‚m postoji. Je stoupencem revoluŸn¡ linie marxismu, kter‚ vych z¡ z toho, §e po soci ln¡ revoluci je nutno zabr nit byrokratizaci st tn¡ho apar tu t¡m, §e se moci ujmou samospr vy. To, §e si lid‚ budou spravovat sv‚ vØci sami, §e nebudou ve svìch funkc¡ch "natrvalo", ale §e budou Ÿasto stý¡d ni , a v neposledn¡ ýadØ to, §e jejich platy nebudou vyçç¡ ne§ dØlnick‚, mØlo by zaruŸit, §e sv‚ moci nebudou zneu§¡vat, §e nebudou na sv‚m postaven¡ lpØt. Je zýejm‚, §e tato marxistick pozice, je pro souŸasn‚ ideology nepýijateln , a §e je tedy pohodlnØjç¡ a jednoduçç¡ vyd vat revoluŸn¡ marxisty za ty, kdo se sna§¡ nastolit chaos a teror. Je to smØçn‚ - Petrovi ani jeho politickìm soudruh…m kdekoli na svØtØ jejich pýesvØdŸen¡ nedovoluje teroristick‚ akce schvalovat, nato§ pak prov dØt. Bylo by ostatnØ protismysln‚, aby se kdokoli, kdo inklinuje k teroru, anga§oval v hnut¡ za dodr§ov n¡ z konnosti, kterìm Charta 77 bezpochyby je. Petr Uhl se do Ÿinnosti Charty 77 zapojil od poŸ tku velmi intensivnØ, a st l tak‚ pýi vzniku Vìboru na obranu nespravedlivØ st¡hanìch. Za svou pr ci v tomto vìboru je nyn¡ vØznØn spolu s jeho dalç¡mi dev¡ti Ÿleny.

Nen¡ to jeho prvn¡ pobyt ve vØzen¡ - v letech 1969 - 1973 si odsedØl Ÿtyýi roky za "podvracen¡ republiky". Byla jsem jednou z Ÿlen… tehdejç¡ho hnut¡ revoluŸn¡ ml de§e, a pamatuji se velmi dobýe na Petrovy protokoly a na zp…sob jeho obhajoby pýed soudem. Oboj¡ bylo postaveno na tom, §e se nemohl niŸeho dopustit "z nepý telstv¡ k socialistick‚mu spoleŸensk‚mu a st tn¡mu zý¡zen¡" (co§ je podle Ÿeskosl. pr va podm¡nkou k tomu, aby jak koli Ÿinnost mohla bìt oznaŸena za podvracen¡ republiky), proto§e § dn‚ takov‚ nepý telstv¡ nechov a nikdy nechoval. Ve sv‚m - mimochodem velmi rozs hl‚m - trestn¡m spise nevypov¡d o Ÿinnosti sv‚ a svìch pý tel, ale objasåuje a h j¡ sv‚ politick‚ n zory.

Po n vratu z vØzen¡ dostal Petr pr ci ve sv‚m oboru (je strojn¡ in§enìr) a pracoval jako projektant v podniku Potrub¡. Za rok po podpisu Charty toto zamØstn n¡ ztratil a od podniku 1978 pracoval a§ do sv‚ho zadr§en¡ jako dØln¡k. V l‚tØ roku 1974 se o§enil s dcerou Jaroslava æabaty, kter se vr tila z vØzen¡ stejnØ jako on v prosinci 1973. K tomu , aby uzavýeli man§elstv¡, je vedlo mimo jin‚ to, aby mohli bìt spolu v kontaktu, kdyby nØkterì z nich byl znovu zatŸen... (ü d o vìkonu vazby umo§åuje uvØznØnìm korespondenci pouze s pý¡buznìmi).

Bylo by nespravedliv‚ se nezm¡nit o PetrovØ povaze. Z mnoha diskus¡ a setk n¡ jsem poznala - a jistØ nejen j - jeho nesm¡rnou trpØlivost a ochotu vysvØtlit ka§d‚mu sv…j n zor na urŸitì probl‚m, jeho snahu pochopit postoj protivn¡ka v debatØ, a zejm‚na jeho pevnou d…vØru v to, §e ka§dì bere na sebe jen tolik, kolik je schopen un‚st.

Petrova rodina (maj¡ dvØ mal‚ dØti) §ila v¡ce ne§ rok a p…l v hl¡dan‚m bytØ. Za dveými na chodbØ sedØli dva uniformovan¡ pý¡sluçn¡ci, kontrolovali vçechny n vçtØvy a podle pý¡kaz… "shora" je obŸas nepouçtØli dovnitý - a za Petrem po vØtçinu t‚ doby chodili pý¡sluçn¡ci " operativy". Pýedstavte si, §e jdete po ulici, metr za v mi jdou dva n padn¡ p nov‚ a pod‚l chodn¡ku se plou§¡ çestsettrojka. Pýedstavte si, §e vyt hnete z vlastn¡ schr nky dopis a jeden z tØch n padnìch p n… se v m nat hne pýes rameno, aby si mohl pýeŸ¡st adresu. Pýedstavte si, §e jdete na n vçtØvu a pý tel‚ se v s mus¡ pt t, zda ti lid‚ jdou s v mi, nebo zda v s sleduj¡. Jsem pýesvØdŸena, §e na to, aby ŸlovØk tohle sn çel po dlouh‚ mØs¡ce a dok zal nevybuchnout ani nepropadnout depresi a malomyslnosti, je potýeba pýinejmenç¡m znaŸn‚ d vky vyrovnanosti.

Je tØ§k‚ ps t o kamar dovi, kterì je ve vØzen¡, i kdy§ v¡m, §e tenhle nepý¡jemnì £dØl snaç¡ stateŸnØ a vyrovnanØ, §e ho pýij¡m jako daå za to, §e mu st lo za to zachovat si v tomhle pokryteck‚m a zkorumpovan‚m svØtØ vlastn¡ n zor a osobn¡ sluçnost. O kamar dovi, kterì ztratil svobodu proto, §e se sna§il, aby tuto svobodu neztr celi jin¡. Sd¡l¡m ale Petrovu v¡ru v to, §e je lepç¡ podstoupit tohle riziko ne§ dopustit, abychom nedØlali to , co pova§ujeme za spr vn‚ a nutn‚.

Praha srpen 1979 Petruçka æustrov