Otevýenì dopis Miloçi Formanovi

V §enì pane,

pýes vçechny nepý¡liç povzbudiv‚ povØsti, kter‚ kolovaly o Vaç¡ n vçtØvØ ¬SSR u§ pýed n¡ a bØhem n¡ - jen pro Vaçi informaci: byl prì V m pýedlo§en seznam osob, s nimi§ se nem te bØhem pobytu stìkat, kterì Vy jste prì plnØ akceptoval (j s m v¡m o konkr‚tn¡m pý¡padØ, kdy jste se odm¡tl setkat s jedn¡m naç¡m spoleŸnìm pý¡telem, u nØho§ pravdØpodobnost takov‚hoto ocejchov n¡ byla co mo§n nejvyçç¡, neboœ kr tce potom se pro sv…j charaktern¡ postoj k tomu co se u n s dØje, ocitl ve vØzen¡, v nØm§ je podnes) - jsme byli nepý¡jemnØ pýekvapeni, kdy§ v tìden¡ku Z bØr z poloviny Ÿervence 1979 "vyu§il" Vaç¡ "pý¡tomnosti k rozhovoru" s V mi dlouholetì dohli§itel nad tuzemskìm Ÿeskìm filmem Jan Kliment, a - jak se uk zalo, £spØçnØ - zkusil investovat svou ideologicko-policejn¡ rutinu a resentimenty i exteritori lnØ, za velkou lou§¡.

Vnucuje se mi tu vzpom¡nka: poprv‚ jsem takhle mØl list nepopsan‚ho pap¡ru pýed sebou v souvislosti s V mi pýesnØ 20. srpna 1968 veŸer. ZaŸ¡nal jsem tehdy ps t kritiky o filmech do Tv ýe a po studiu o dvou Menzelovìch novìch filmech podle Hrabala a VanŸury jsem hodlal dalç¡ Ÿl nek vØnovat Vaç¡ tvorbØ, o jej¡ch§ etickìch vìchodisc¡ch jsem mØl pochybnosti (jako napý. o Vaç¡ suverenitØ zral‚ho umØlce tv ý¡ v tv ý naivitØ nic netuç¡c¡ch £Ÿastnic faleçn‚ho pØveck‚ho konkursu, inscenovan‚ho jen pro potýebu Vaçeho filmov‚ho debutu). Kdy§ okolo p…lnoci zaŸala huŸet nad Straçnicemi letadla, jeçtØ dý¡ve, ne§ se ozvalo ofici ln¡ vysvØtlen¡ z rozhlasu, poc¡til jsem pro tu chv¡li marnost t‚ pr ce. ¬l nek jsem pozdØji pýece jen dopsal, ale u§ nevyçel, n m tehdy, jak v¡te, spadla klec.

Dnes po pýeŸten¡ Vaçeho interview se mi ten pocit marnosti vrac¡. Pýesto - i se stejnìm minimem nadØj¡ na rozhovor, aœ u§ jsou d…vody toho jakkoli odliçn‚ - se na V s mus¡m obr tit, proto§e se tu opØt naçe osudy setkaly v jednom obludnØ identick‚m bodu: Jan Kliment zde na str nk ch Z bØru V s vlastnØ vyslìchal, pozn m to, ponØvad§ i mnØ se tak dØlo u§ nejednou (nev¡m kolikr t V m) od osob jemu velmi podobnìch pýi vç¡ jeho skuriln¡ a snad zlidçœuj¡c¡ osobitosti (jak vçak z ludn‚, je vidØt ze submis¡vnosti, s n¡§ jsme formuloval odpovØdi na jeho ot zky), osob, kter‚ se ze stejnìch fr z¡ sna§ily vybudovat quasidialog, do nØho§ se druh‚ stranØ tolik nechce ("Tak jste zase jednou doma Co vy na to... Ka§dì se zn most¡ s v mi pyçn¡... OdboŸme teÔ trochu od filmu, kdy§ v s m me doma, byl jste se nØkde pod¡vat? .... Tak§e se v m doma l¡b¡... U n s v¡me o americk‚ kultuýe pomØrnØ dost..." atd). Logika tØchto sugestivn¡ch ot zek a nar §ek mus¡ bìt soudn‚mu sluçn‚mu ŸlovØku dostateŸnØ zýejm a natolik nepý¡jemn , §e je lhostejn‚, zda podplukovn¡k je deklarovanì nebo nedeklarovanì a zda se "sezen¡" odbìv na barrandovskìch teras ch nebo v nem‚nØ £tulnìch prostor ch domu Ÿ. 7 v BartolomØjsk‚ ulici, ve vyçetýovn ch sem tam vyzdobenìch za§loutlìm portr‚tem Josifa VissarionoviŸe, o nØm§ V m pý¡sluçn¡ policejn¡ £ýedn¡ci v¡ce m‚nØ ochotnØ prozrad¡, §e ho maj¡ i doma. je to jen empirickì fakt, nic v¡c ani nic m¡å. Kdybyste to, jak jsem pr vØ dolo§il, s m neabsolvoval, asi by V s to ani nezaj¡malo, neboœ jak shrnujeme "§ivot je takov soukrom vØc, ne tak vçeobecn , ne tak zaj¡mav . Zaj¡mav je... tragick smrt, to je ud lost .... Sd¡l¡te tyto postoje zevloun…? Povrchnost n sleduj¡c¡ch postýeh… sdØlenìch Klimentovi v odpovØd¡ch na jeho ot zky by tomu bohu§el nasvØdŸovala ("HodnØ se postavilo a stav¡. Taky oçklivØ, ale taky kr snØ. A moc na mne zap…sobilo, §e na s¡dliçt¡ch je tolik zelenØ. To je pØkn‚. A urbanisty m te znamenit‚. To se pozn i pýi pohledu docela letm‚m." (Dotkl jste se snad svìm letmìm pohledem i devastovan‚ho ¦i§kova, Karl¡na, LibnØ, Sm¡chova, Radlic, Holeçovic, Kobylis nebo V m to rovnØ§ zapovØdØl Ÿeskoslovenskì konzul t ve Washingtonu Ÿi autocenzura? Zeptal jste se snad nØkoho, kteý¡ "znamenit¡ urbanist‚" zlikvidovali pýi bezohledn‚ a chvatn‚ vìstavbØ metra skoro vçechnu parkovou zeleå v centru Prahy? ProŸ zde tedy ne§ijete? Asi proto, §e byste musel spolu se zdrcuj¡c¡ vØtçinou vìznaŸnØjç¡ho Ÿesk‚ho umØn¡ v odpovØdi na takov‚ ot zky mlŸet, a ne si sem jezdit (mo§n s mnohìmi vìmluvami) nech vat vymìvat mozek. Neboœ interview konŸ¡ tak, §e je nutno nejen pro V s jistØ u§ d vno vytØsnivç¡ho tuto nepý¡jemnou z le§itost jinìmi nal‚havØjç¡mi atd. citovat v £plnosti a tentokr t u§ bez vçeho koment ýe:

"Pane Formane, v¡m a pamatuji si z vlastn¡ zkuçenosti, §e jste nikdy nezavdal podnØt k tomu, aby v s nØkdo za hranicemi mohl h zet do jednoho koçe s tØmi, kdo opustili svou vlast jako emigranti. V¡m, §e jste v§dycky zd…razåoval svou pý¡sluçnost k n m, §e jste se pokl dal a pokl d te za Ÿesk‚ho umØlce."

"V¡te, Amerika mi umo§nila hodnØ. Nemohu to neuznat. MØl jsem sv‚ pot¡§e - kdo je nem ? Ale jak v¡te, prosadil jsem se. Nem m r d takov‚ lidi, co se sna§¡ pýi§ivit. Tak napý¡klad jeden nØkdejç¡ Ÿeskì filmovì kritik o mnØ vydal kn¡§ku neobjektivn¡, s n¡§ jsem nemØl nic spoleŸn‚ho. To nem m r d. J se moc o politiku nestar m, vlastnØ v…bec ne. M m r d lidi a zaj¡maj¡ mne pr vØ oni. Proto tak‚ toŸ¡m filmy pro nØ a k jejich prospØchu. V tom jsem doma, tomu rozum¡m, to chci dØlat i d l."

"HlavnØ, §e ta politika, i kdy§ na ni nemysl¡te, se objevuje ve vaçem d¡le. Dobýe se objevuje. Dobr politika , m¡rov , protiv leŸn , jak to spr vnØ ý¡k te, ta politika pro lidi na cel‚m svØtØ. DØkuju v m srdeŸnØ za rozhovor a moc se tØç¡m brzy na shledanou".

"J taky. Tak teda na shledanou!"

Pane Formane, mus¡m se tu pýece jen zeptat, zda tu nejsou s m pýed sebou (neboœ pýi vìslechu druh osoba vlastnØ neexistuje, stoj¡te tv ý¡ v tv ý s m sobØ) jen groteskn¡m zrcadlen¡m mor lnØ indiferentn¡ fertility, pouhou statistickou pravdØpodobnost¡ asi takov‚ho druhu, jak je naçich povØstnìch 99,4 % souhlasu v Ÿeskoslovenskìch volb ch?

jen jeçtØ dvØ vØci na z vØr: Vaçe interview je opravdu pr…kopnickì krok na d…kladnØ prohnojen‚m poli d‚tente, svou nebezpeŸnou poçetilost¡ progresivnØ srovnatelnì snad (jak to hroziv aproximace dat) jen se sebekritickìmi vìlety satelitn¡ch komunistickìch politik… do Moskvy tØsnØ pýed rokem 1937, vìlety , je§ se uk zaly bìt sebevra§ednìmi. Vaçe zat¡m jen liter rnØ §urnalistick‚ dobrodru§stv¡ je vçak o to horç¡, §e pýi pomØrn‚ jeho neçkodnosti osobnØ pro V s by podobn‚ postoje, kdyby se v¡ce rozç¡ýily, ve svìch etickìch a politickìch d…sledc¡ch znamenaly dalç¡ hlubokì p d pro vçechny (jak jeden souŸasnì Ÿeskì nekonformn¡ zpØv k varuje: "stoj¡me nad propast¡, jedna noha hnije v pasti") aœ u§ na t‚ nebo on‚ stranØ - nazìv me vØci pravìmi jm‚ny bez ohledu na V ç tzv. leg ln¡ pobyt na Z padØ - §elezn‚ opony. MØlo-li interview, je§ jste Klimentovi poskytl, bìt lav¡rovan¡m, kter‚ m vytvoýit pý¡znivou p…du pro uveden¡ Vaçich film… (nebo jen jednoho, posledn¡ho ?) v naç¡ filmov‚ distribuci, pak (mluv¡m i za pý tele) odm¡t me Vaçi nab¡dku za cenu, ji§ jste se rozhodl platit. Bylo by to na jedn‚ stranØ zýejmØ jeçtØ m‚nØ slavn‚, abych u§il Vaçeho pý¡kladu pro srovn n¡, ne§ "sc‚nograf Svoboda a choreograf æmok" jako propagace Ÿesk‚ho umØn¡ v USA a na druh‚ stranØ by çlo pýi jinak t‚mØý £pln‚ absenci filmov‚ho umØn¡ v souŸasnìch programech naçich kin ostatnØ jen o potØmkinskou z stØrku, kter by Vaçemu pra§sk‚mu spolustolovn¡ku dovolovala s t¡m rafinovanØjç¡ nestoudnost¡ tvrdit, §e "u n s v¡me o americk‚ kinematografii a v…bec z padn¡ kultuýe pomØrnØ dost".

S pý n¡m opravdovØjç¡ho, svobodn‚ho vz jemn‚ho pozn n¡ a rozhovoru

Andrej StankoviŸ

V Praze 3. z ý¡ 1979