StruŸnì §ivotopis Josefa Ad mka

Narodil se 27.8.1914 ve Viçåov‚ u Znojma. Poch z¡ z malorolnick‚ rodiny, byl nejstarç¡ ze çesti sourozenc…, a v d…sledku £mrt¡ otce v prvn¡ svØtov‚ v lce §il v ml d¡ v dost slo§itìch rodinnìch pomØrech. Z kladn¡ çkolu, tehdy osmiletou, vychodil ve Viçåov‚, potom kv…li zl‚ rodinn‚ situaci musel ve 14 letech odej¡t do Brna, kde se vyuŸil obchodn¡m pý¡ruŸ¡m (1928-31). Tuto profesi vykon val dalç¡ dva roky po vyuŸen¡. Potom, v dobØ vçeobecn‚ hospod ýsk‚ krize, byl nØjakou dobu v…bec bez pr ce a v roce 1937 nastoupil z kladn¡ vojenskou slu§bu. Po n vratu pracoval v AdamovØ u Brna v tehdejç¡ch ækodovìch z vodech jako skladovì dØln¡k. Tuto pr ci vykon val a§ do roku 1948. V roce 1945 se o§enil. V roce 1948 zaŸal pracovat v tomt‚§ z vodØ, kde byl dý¡ve zaýazen ve skladu, jako administrativn¡ pracovn¡k. V roce 1967 mohl pracovat znovu tamt‚§ v administrativØ. V býeznu 1969 zalo§il dru§stvo pro propagaci a kulturn¡ rozvoj LOGOS, kde vyd val pýev §nØ katolickou literaturu. Na jaýe 1971 bylo dru§stvo LOGOS st tn¡m z sahem zruçeno. Josef Ad mek pracoval jako tiskaý v rozmno§ovnØ v TiçnovØ u Brna a§ do odchodu do d…chodu v roce 1974. Potom pracoval brig dnicky jako tiskaý, ale pro zhorçuj¡c¡ se zdravotn¡ stav - zejm‚na nedoslìchavost - byl nucen odej¡t. Josef Ad mek je otcem dvan cti dØt¡ ve vØku: 34,33,31,29,27,26,24,20,19,17 let a dvojŸata ve vØku týin cti let. Jeho zdravotn¡ stav je v nynØjç¡ dobØ velmi çpatnì - m  kìlu pýed operac¡, je nedoslìchavì, takýka hluchì, m  §aludeŸn¡ pot¡§e a mus¡ mu bìt zaruŸena §aludeŸn¡ dieta. KromØ toho m  st le zan¡cen‚ oŸi.

Josef Ad mek je od dØtstv¡ katol¡kem, sv‚ dØti rovnا vedl ke katolick‚ v¡ýe. Jeho §ena Marie bydl¡ spolu se svìmi sedmi dØtmi v BrnØ na n mØst¡ M¡ru 2.

StruŸnì §ivotopis Frantiçka L¡zny

Frantiçek L¡zna vystudoval gymn zium v Jev¡Ÿku. Po maturitØ nebyl pýijat na dalç¡ studia , neboœ byl oznaŸen za reakcion ýskì §ivel. Ihned po maturitØ byl povol n na z kladn¡ vojenskou slu§bu, kde byl Ÿasto r…znØ çikanov n za projevy sv‚ho pýesvØdŸen¡ (odm¡tl napý¡klad pýi prvom jov‚m pr…vodu n‚st sovØtskou vlajku). Po vojensk‚ slu§bØ tاko sh nØl zamØstn n¡, byl proto nucen nastoupit na tاkou pr ci v dolech, kde se dost zhorçil jeho zdravotn¡ stav, tak§e byl nucen i tuto pr ci opustit. Potom vystý¡dal nØkolik dalç¡ch zamØstn n¡. Frantiçek L¡zna byl dvakr t vØznØn - poprv‚ za to, §e roztrhal sovØtskou vlajku, podruh‚ proto, §e se pokouçel o nepovolenì pýechod do Rakouska. ChtØl toti§ studovat v zahraniŸ¡ teologii, kdy§ zde mu to v t‚ dobØ nebylo umo§nØno. V lednu 1968 vstoupil do Tovaryçstva Je§¡çova. Od listopadu 1968 do z ý¡ 1969 §il v Anglii a po n vratu dom… ihned vstoupil do katolick‚ho bohosloveck‚ho semin ýe v LitomØýic¡ch. Po ukonŸen¡ studi¡ a vysvØcen¡ na knØze neobdr§el tzv. st tn¡ souhlas, kterì je v naç¡ zemi nutnì k vìkonu duchovensk‚ Ÿinnosti. Znovu mØl tاkosti s hled n¡m zamØstn n¡. Nakonec byl pýijat do fakultn¡ nemocnice v Olomouci do s drovny. Zde byl velmi obl¡benì.

Frantiçek L¡zna vyr…stal v katolick‚m prostýed¡, jeho otec byl funkcion ýem Lidov‚ strany, v d…sledku Ÿeho§ byl po roce 1948 dva roky vØznØn. Frantiçek L¡zna m  dva sourozence. Jeho bratr Vladim¡r §ije nyn¡ v KanadØ a jeho sestra Marie v LondìnØ.

Frantiçek L¡zna se stìkal s r…znìmi lidmi - se vzdØlanci i s vlasatìmi ml denci a byl velmi obl¡ben u çirok‚ho okruhu lid¡.

Dne 10.9.1979 byla u Frantiçka L¡zny provedena domovn¡ prohl¡dka, pýi kter‚ byly zabaveny r…zn‚ knihy a p¡semnosti n bo§ensk‚ho charakteru. Tentì§ den byl Frantiçek L¡zna zatŸen a obvinØn z trestn‚ Ÿinnosti podle õ 118, co§ je nedovolen‚ podnik n¡. Dosud je ve vazbØ spolu s dalç¡mi svìmi pý teli. Frantiçek L¡zna je signat ýem Charty 77.

Adresa jeho matky: Marie L¡znov , Velk‚ Opatovice 375, okr. Blansko, 679 63.

24. z ý¡ 1979