Ji Nmec, knz bez kolrku
"Dl ns rozdly ve svtovm nzoru,
dl ns minulost,budeme bojovat za
sv pravdy v budoucnosti, paklie se
j doijeme, avak dnes ns spojuje
spolen osud: hrozc hromadn smrt.
Spojuje ns spolen cl: boj za osvo-
bozen."
Josef Lewartovski, pezdvan Star na
podzemn schzce ve varavskm ghettu r. 1942
Lewartovskho slova plat i nyn, tebae nebezpe na sebe vzalo
plivj, skrytj a zdnliv - vzdlenj formu. ijeme v duchovnm poli,
kter se mocn, pokouejc se nm vldnout, sna zmnit v hor. Dost lid na
to ehr, ale jen nepatrn je tch, kdo vytrvale, nenavn, po cel ivot pole
osvaj. Jednm z nich je Ji Nmec, pezdvan Star, len Vboru na obranu
nespravedliv sthanch, vznn eskoslovenskmi bezpenostnmi orgny od 29.
kvtna 1979.
Pro spolenost,
kter tvrd, e odstranila nerovnost mezi lidmi, kter m ve svm erbu devzu
"lovk, to zn hrd", a kter vyhlauje, e za kadm je nutno vidt
lovka, neme snad existovat nic nebezpenjho ne lovk jako je Ji
Nmec. Msto aby trvil vechny sv hodiny za psacm stolem, kde by se zabval
akademickou odbornou innost, vnoval se v tiscerch rozhovorech a rozmluvch
stejn univerzitnm profesorm a dlnk z undergroundu. Nkdy v polovin
sedmdestch let mi ekl po rozhovoru s nic, kter se ptala na jaksi
filosofick problm: "Myslm, e nejvc , co jsme v ivot udlali, je
vytvoen tohoto spoleenstv, kde se nikdo nestar o pvod, povoln nebo IQ
druhho lovka. Tuhle pozici bych chtl dret ze veho nejpevnji".
Je tak pravda, e
to njak as trvalo, ne se na ni Ji Nmec dostal a e v och nkterch by
bylo mono odlesk jeho ivota sledovat i jako pozvoln pd.
Uvedl nebo pomhal
uvst do eskho kontextu Maurice Blondela, Madarda Rosse, Emila Brunnera,
Martina Bubera, Luise Buuela, F.J. J. Buytendijka, Gerharda Ebelinga, Mirceu
Eliadea, Michela Foucaulta, Hanse Georga Gadamera, Victora Emila von
Gebsattela, Witolda Gombroicze, Jos Mariu Gozleze - Ruize, Norberta
Greinachera, Grahama Greena, Romana Guardiniho, Martina Heideggera, Pierra
Teilharda de Chardin, Waltera Kaspera, P.L. Landsberga, Jorge de Limu, Henry
Millera, Herberta Plggeho, Karla Rahnera,Helmuta Schelskyho, Edwarda
Schillebsecka, Heinricha Schliera, Carl Friedricha von Weizsckera, Geoffrey
Wooda... Odkrval hodnoty nepzn doby zasut, zmime jenom Josefa Floriana i
Jakuba Demla. Vrcholek ledovce sil Jiho Nmce o vyplnn blch mst v
eskm literrnm povdom je mono zahldnout v jeho redakn innosti pi
asopisu Tv v edestch letech.
Co mohlo lovka
tchto mohutnch intelektulnch schopnost pimt k zahazovn se s lidmi,
jako byla zmnn nice? Nepochybn dsledn it kesanstv, ivot ve ve,
by i opt asto odmtan mnoha jeho blinmi jako vra i ivot heretick.
Pochopil toti kesanstv jako prostor , v nm je mono mnoh vykonat, a v
nm je poteba i mnoh zmnit.
Byl v edestch
letech hybnm duchem ivch proud v katolick crkvi. Podlel se na dialogu
kesan s marxisty, na Dle koncilov obnovy, na ekumenickch seminch v
Jirchch... Ti , kdo nepat mezi kesany, sledovali jeho innost stejn
bedliv jako se zt. V pltku Zprvy, vydvanm Redakn radou pi
spojeneckch vojskch, byl 23.11.1968 v lnku Klerikln reakce ve slubch
kontrarevoluce ozdoben pzviskem, kter jsme pouili v zhlav tto informace.
Pouili jsme ho proto, e to , co oni mysleli nenvistn, protoe jinak ne v
nenvisti nejsou schopni uvaovat, vzcn vystihlo podstatn rys osobnosti
Jiho Nmce.
Na veker jeho
vdeck innost, kterou jsme ve zmnce zdaleka nevyerpali (kde je jeho odborn
innost psychologa, kde jsou fenomenologick semine s prof. Patokou, kter
vyvolal v ivot?), ale to neuviteln mimo, kter stihl vyslovit a kterm
stihl oslovit , ospravedluje pzvisko, kter mu dali. Slina, kterou po nm
plivli, zmrzla v iluminaci.
Nejpozoruhodnjm
na Jim Nmcovi je schopnost pekraovat sm sebe. Pvodem, vzdlnm i
intelektulnmi schopnostmi peduren ze veho nejsp pro akademickou kariru,
pevil svm existencilnm nasazenm tuto ztا a vkroil do svta iv akce.
A v redakn innosti pokud jde o literaturu, a v starn se o osud a
orientaci sv crkve, vdy se vydval vanc svtu s vekerm nasazenm a s
otevenost pro vechno nov, s m se na tto cest setk. Tato vydanost svtu
ho pivedla v polovin sedmdestch let k eskmu undergroundu. Zskal sitam
ctu i vnost, a jeho pezdvka Star byla laskavm a vstinm vyjdenm
vztahu respektu, kter k nmu chovali mlad lid s touhou po pravdivm vzdln
a pravdivm ivot.
Tou pezdvkou ho ozdobil nkdej novotomista Eugen
Brikcius, t, kter na nho v dob Jirch poslal udavask dopis: "Ote
biskupe, snan Vs prosme, uite ptr partyzntin..." Dnes spolu
sed udava a udan (oba signati Charty 77 ) u jednoho stolu, by i ten stl
je rozpoloen v prostoru. Ji Nmec sed v ruzysk vznici, obvinn z
podvracen republiky, a Brikcius za jejmi zdmi opt podepisuje dopis ve vci
Jiho Nmce - ale tentokrt je to apel k jeho proputn.
Podivn phody se
staly v krtkm ase, kter jsme zatm ili v tto podivn zemi. V ase , o
nm Ji Nmec nedvno napsal v dopise z vzen svm dtem: " A pak, my
fenomenologov pece vme, e as vbec neplyne ! as pece stoj... Toti jeho
struktura stoj : minulost, ptomnost, budoucnost jsou tu pece stle - co
plyne, pokud to plyne, je nco v ase. A je velk otzka, zda opravdu nco
plyne, protoe mnoho mluv pro to, e okamiky v sebe plynule nepechzej!...
Ale to jsem si "konkrtn zafenomenologizoval", chtlo by to jet
zkonkrtnit, na to tu nen dost msta-..."
srpen - z 1979 M.