Vl da ¬eskoslovensk‚ socialistick‚ republiky

Feder ln¡ shrom §dØn¡

¬esk  n rodn¡ rada

na vØdom¡: vl da Rakousk‚ republiky

V Praze dne 16.10.1979

V £terì dne 9. ý¡jna 1979 uveýejnilo Rud‚ pr vo zpr vu ministerstva vnitra ¬SR ze dne 8. ý¡jna 1979, podle n¡§ bylo rozhodnut¡m ministerstva vnitra ¬SR ze dne 1.10.1979 odåato spisovateli, dramatiku a re§is‚rovi Pavlu Kohoutovi st tn¡ obŸanstv¡ ¬esk‚ a Slovensk‚ socialistick‚ republiky pro £dajn‚ poçkozov n¡ z jm… ¬SSR v zahraniŸ¡. Toto rozhodnut¡ bylo ozn meno nØkolik dn¡ pot‚, co Ÿeskoslovensk‚ pohraniŸn¡ org ny zabr nily Pavlu Kohoutovi a jeho §enØ JelenØ Maç¡nov‚ fakticky n sil¡m a bez jak‚hokoliv pr vn¡ho podkladu vstoupit dne 5.10.1979 na £zem¡ ¬SSR. Pavel Kohout a Jelena Maç¡nov  byli v t‚ dobØ dr§iteli platnìch Ÿeskoslovenskìch pas…, vraceli se do ¬eskoslovenska po uplynut¡ ý dnØ povolen‚ jednoroŸn¡ho pobytu v Rakousku, kde Pavel Kohout p…sobil jako dramatik a re§is‚r v¡deåsk‚ho Burgtheatru. Jedn n¡ pý¡sluçn¡k… pohraniŸn¡ str §e, kter‚ lze tاko oznaŸit jinak ne§ jako neslìchanì akt zv…le org n… Ÿs. st tu v…Ÿi Ÿeskoslovenskìm obŸan…m a hrub‚ poruçen¡ mezin rodn¡ch pakt… o lidskìch pr vech i Z vØreŸn‚ho aktu helsinsk‚ konference, mØlo bìt tedy dodateŸnØ "ospravedlnØno" rozhodnut¡m ministerstva vnitra ¬SR odejmout dnem 1. ý¡jna 1979 Pavlu Kohoutovi st tn¡ obŸanstv¡. Rozhodnut¡, kter‚ Pavel Kohout pr vem odm¡tl pýijmout a kter‚ vyvolalo nesm¡rn‚ pobouýen¡ v Rakousk‚ a svØtov‚ veýejnosti i ostr‚ protesty nejvyçç¡ch pýedstavitel… Rakousk‚ republiky. Znovu se uk zalo, §e ¬eskoslovensko sice mezin rodn¡ pakty o lidskìch pr vech a Z vØreŸnì akt helsinsk‚ konference podepsalo a ratifikovalo, v mnoha ohledech je vçak nepln¡, pýedevç¡m pak nezmØnilo ona Ÿs. z konod rn  opatýen¡, kter  mezin rodn¡m smlouv m odporuj¡ a k jejich§ £pravØ se zav zalo.

OdnØt¡ st tn¡ho obŸanstv¡ ŸlovØku proti jeho v…li, tedy odnØt¡ pr va na vlast, je jednou z nejvyçç¡ch kýivd, jakìmi lze ŸlovØka postihnout, dotìk  se samotnìch z klad… lidsk‚ existence a patý¡ mezi ty prostýedky, jich§ by vyspØl‚ spoleŸnosti v…bec nemØly u§¡vat. Je-li toto opatýen¡ pýesto pou§¡v no jako trest, pak by o jeho ulo§en¡ mØl rozhodovat nestrannì a nezaujatì soud, kterì by peŸlivØ a ve veýejn‚m l¡Ÿen¡ zv §il vçechny okolnost¡, fakta a d…vody, ne§ by k takov‚mu z va§n‚mu rozhodnut¡ dospØl. Jak je mo§n‚ , §e v ¬eskoslovensku je v roce 1979 v platnosti z kon 39/1969 Sb¡rky, podle nØho§ m…§e a nikoli soud, ale prostØ samo ministerstvo vnitra odejmout obŸanovi st tn¡ obŸanstv¡? Jak je mo§n‚, §e ministerstvo vnitra ¬SR ve sv‚ zpr vØ ze dne 8. ý¡jna zd…vodåuje sv‚ rozhodnut¡ odejmout st tn¡ obŸanstv¡ Pavlu Kohoutovi pro poçkozov n¡ z jm… ¬SSR v zahraniŸ¡ pouhou citac¡ jmenovan‚ho z kona, jeho§ õ 14 a, odst. l, p¡sm. f ý¡k  opØt jen tolik, §e "ministerstvo vnitra m…§e odejmout obŸanovi st tn¡ obŸanstv¡,zdr§uje-li se v cizinØ a svìmi Ÿiny poçkozuje d…le§it‚ z jmy ¬SSR?" Je pý¡znaŸn‚, §e ani demagogickì Ÿl nek v Rud‚m pr vu ze dne 9. ý¡jna 1979, j¡m§ m  bìt "zpracov na" Ÿs. veýejnost a podle nØho§ "Kohout u n s dokokrhal" a sv…j "jid çskì groç", kterì ostatnØ v§dy dost val "za pomlouv n¡ socialismu a sv‚ vlasti", bude nyn¡ pob¡rat na Z padØ , nenalezl zp…sob, jak veýejnost pýesvØdŸit, §e Pavel Kohout bØhem sv‚ho pobytu v Rakousku poçkozoval d…le§it‚ z jmy ¬SSR. Pouh  nar §ka na "styky s emigrantskìmi kruhy" nikoho nepýesvØdŸ¡, po pýeŸten¡ Ÿl nku je naopak jasn‚, §e Pavel Kohout m  bìt vyhn n z vlast¡ za svou "Ÿinnost po vçechna l‚ta od roku 1968".

Od zveýejnØn¡ zpr vy ministerstva vnitra ¬SR uplynul ji§ tìden a Ÿs. st tn¡ org ny dosud neuŸinily § dnì krok k n pravØ, tak§e je zýejm‚, §e odnØt¡ st tn¡ho obŸanstv¡ Pavlu Kohoutovi zp…sobilo znaŸnou trhlinu ve vztaz¡ch s Rakouskou republikou a v mezin rodn¡ch vztaz¡ch v…bec. Pavel Kohout se i nad le pova§uje za obŸana ¬SSR, toto jeho stanovisko s n¡m plnØ sd¡l¡me a § d me, aby Ÿs. vl da, ale zejm‚na tak‚ Feder ln¡ shrom §dØn¡ ¬SSR a ¬esk  n rodn¡ rada urychlenØ pýezkoumaly rozhodnut¡ ministerstva vnitra ¬SR a z roveå vçechny Ÿs. z kony, kter‚ upravuj¡ ot zky st tn¡ho obŸanstv¡, ot zky vycestov n¡ a vystØhov n¡ Ÿs. obŸan… do zahraniŸ¡ a jejich n vratu. Je dnes veýejnìm tajemstv¡m, §e org ny st tn¡ bezpeŸnosti v posledn¡ dobØ nezastýenØ nal‚haj¡ na nØkter‚ obŸany, pýedevç¡m na signat ýe Charty 77, aby opustili vlast, zat¡mco v Ÿs. vØznic¡ch je bezpoŸet pýev §nØ mladìch lid¡, kteý¡ odpyk vaj¡ vysok‚ tresty za tzv. pokus o nedovolen‚ opuçtØn¡ republiky. Pro st t, kterì se na mezin rodn¡m f¢ru sna§¡ vystupovat jako bojovn¡k za uvolåov n¡ napØt¡ a dodr§ov n¡ helsinskìch dohod, je to çpatn‚ vysvØdŸen¡.

Jiý¡ H jek Ladislav Hejd nek Zdena Tominov 

mluvŸ¡ Charty 77 mluvŸ¡ Charty 77 mluvŸ¡ Charty 77