Zpráva příbuzných pro přátele odsouzených - únor 1980
-----------------------------------------------------
Petr Uhl
--------
Odsouzen k pěti letům ve 2. NVS, vězněn na Mírově, adresa: P.Uhl 8.10.1941, PS 1/7, 789 53 Mírov
V únoru nepřišel od Petra Uhla žádný dopis, takže manželka nemá o něm žádnou zprávu /!/.
Václav Havel
------------
Odsouzen ke čtyřem letům v 1. NVS, adresa: V.Havel 5.10.1936, vězeň 9638/A2, NVÚ Heřmanice, PS 2, 713 02 Ostrava.
Manželce a bratrovi byla povolena 24. února návštěva:
Václav Havel vzkazuje všem svým přátelům a známým srdečné pozdravy. Navštívili jsme jej 24.2.1980 v NVÚ v Heřmanicích u Ostravy. Václav Havel je krátce ostříhán, bezvousý, jinak má však svůj osobitý výraz ve tváři, jak jej známe. Žádné známky útrap, ba ani nervozity či trémy z návštěvy. Byl oblečen v černém, čerstvě vyfasovaném mundůru a měl zcela nové trepky s bílou podrážkou.
Rozhovor trval asi hodinu v malé místnosti vsedě u stolu. Kromě nás byl přítomen uniformovaný dozorce, který nás tam s výjimkou 10 minut, kdy nás nechal o samotě, přerušoval s tím, že se máme držet jen rodinných záležitostí. Kromě cigaret jsme při rozhovoru nemohli mít žádné další předměty. Nebylo možno používat písemných poznámek. /Balíček o váze 3 kg jsme předali ve vedlejší místnosti. Vitamíny a potraviny v tubách nám byly vráceny jako nedovolené/.
Václav Havel je v současné době na ošetřovně, trpí recidivním nachlazením, v práci je tedy jen občas. Nestěžuje si, naopak, na ošetřovně si může odpočinout a lépe se vyspat. Práce je zřejmě velmi namáhavá a zvláště zpočátku s tím měli všichni tři asi potíže. Začíná si však zvykat - prý se mu už podařilo splnit normu. /Za neplnění normy se ukládají i kázeňské tresty/.
Nesmí naprosto nic psát ani si dělat poznámky. Z toho, co říkal, jsme nabyli dojmu, že toto omezení je v jeho případě zvlášť důrazné. Jediné, co smí psát, jsou dopisy nám, jsou však silná omezení na jejich obsah. Žádné úvahy apod. Několik mu jich bylo vráceno nebo nebylo odesláno. Dopisy od příbuzných nesmějí obsahovat mj. žádná cizí slova, nesrozumitelné symboly, citáty z knih a jiné věci, které by mohly působit dojmem jinotaje.Dopisy, které nevyhovují, mu nejsou předávány, zdá se však, že je o nich alespoň informován. Dojde-li mu dopis nebo pohlednice od cizí osoby, je dotázán, zda jde o jeho příbuzného.
Vlastní knihy nesmí mít, některé vybrané noviny a časopisy si může předplatit jen sám, z vlastního kapesného, ani výstřižky z novin nelze přiložit do dopisu. Tamější knihovna je však dobře zásobena, má právě vypůjčenu (slovenskou) knihu o scholastice a patristice (je jejím prvním čtenářem), pravidelně čte Rudé právo a některé vážnější týdeníky. Celkově na čtení však moc času není, ani o nedělích. Ve dnech, kdy má ranní směnu, je večer povinné sledování televizních novin.
Velmi ho zajímalo vše o životě venku, co dělají jeho přátelé, o kulturním životě, zvlášť ho těšilo, že se na něj a jeho kolegy zde ani jinde nezapomíná.
Náš celkový dojem: mnohé, zdá se, překračuje značně to, co očekával, a to v rozličných směrech, většinou asi v těch příjemných. Zdá se, že jeho vystupňovaná vnímavost a zájem o extrémní lidské situace mu do jisté míry pomáhá překonávat útrapy vězeňského života.
Václav Benda
------------
Odsouzen ke čtyřem letům vězení v 1. NVS, adresa: V.Benda, 8.8.1946, vězeň 9654/A2, NVÚ Heřmanice, PS2, 713 02 Ostrava.
Koncem února obdržela manželka Václava Bendy povolenku k návštěvě na 2. března. Na cestu do Ostravy /350 km/ se tedy musela vydat se svými pěti dětmi již 1. března. Návštěva se odehrála za podobných okolností jako u Václava Havla. Byl též oblečen do zcela nového mundůru a v návštěvní místnosti neprobíhala současně žádná jiná návštěva. Většinu doby byl přítomen uniformovaný dozorce, který též převzal a převážil potravinový balíček /povoleno jen 3 kg, čtyřikrát do roka/. Také bylo povoleno předat některé hygienické potřeby /krém Nivea a zubní pasta/. Při návštěvě se mohla jíst čokoláda a děti směly dokonce sedět otci na klíně. Vychovatel znovu upozornil, že se do dopisu nesmí psát žádná cizí slova, žádné citáty, žádné vzkazy od cizích osob, natož pak se pouštět do kritiky některých kulturních pořadů, jak to učinila žena Václava Bendy.
V lednu, pravděpodobně z těchto důvodů, byly zadrženy tři dopisy od Václava Bendy a dva od jeho rodiny. Jinak se korespondence ustálila, bývá však silně proškrtána, někdy i celé odstavce.
Zdravotní stav je vcelku dobrý, má pouze značně rozpraskanou kůži na rukou a nohou. Pracuje v železárnách a jeho práce je fyzicky náročná. Pociťuje značný nedostatek spánku /spí pouze 6-7 hodin denně/.
V šachovém turnaji, kterého se účastnil, postoupil do druhého kola. Vzhledem k nedostatku času nic nečte, kromě zběžného přehlédnutí novin. O věci na svobodě se velice zajímá a snaží se být aspoň v jistém smyslu spoluúčasten.
Všechny pozdravuje a děkuje za zájem a morální podporu.
Citace z dopisu z 10.2.1980:
"Práci mám dost dobrou, pracuji u nepříliš bezpečně vypadajícího stroje ve Vítkovických železárnách a od počátku se mi daří značně překračovat normu. Jak víš, pokládal jsem vždy poctivě odvedenou práci za ve všech směrech potřebnou a prospěšnou a tohoto názoru se držím i ve zdejších nezvyklých podmínkách. Je to ovšem pro mne celé zatím psychicky a hlavně fyzicky tuze vyčerpávající, do jisté míry samozřejmě časem přivyknu, med to ale nebude nikdy..."
Do konce trestu zbývá ještě 3 roky a 3 měsíce.
Jiří Dienstbier
---------------
Odsouzen ke 3 letům vězení v 1. NVS. Adresa: J.Dienstbier 9657/A2, NVÚ Heřmanice, PS2, 713 02 Ostrava
Zdravotní stav je stále stejný, trvající bolesti páteře a nohou, plíseň na rukou i nohou, v současné době má chřipku.
Dopisy od něj chodí celkem pravidelně a zatím došly všecky, dopisy od příbuzných zdá se dostává rovněž všechny, bylo mu však sděleno, že od nepříbuzných mu dopisy nebo pohledy odevzdávány nebudou.
Citace z dopisu:
"...Znáš ostatně moji schopnost přizpůsobovat se různým směrům... můj klid a trpělivost jsou nekonečné, takže ty tři roky jsem schopen přežít bez konfliktů kvůli blbostem, které tak sužují spoustu lidí v civilu stejně jako tady. Těch pár věcí, ve kterých neustoupím ani o milimetr, zatím nikdo nepokouší a rozumně ani pokoušet nemůže..."
"...zda budu schopen plnit normu, to nevím. Vždycky jsem se snažil dělat věci pořádně a v práci jsem nikdy línej nebyl. Budu si muset tedy ověřit, zda překonám mystické pocity, které mne zavalují před každým strojem..."
"bolí mě ruce, nohy, záda, jsem zkrátka polámanej, jak jen je možné u člověka, který nikdy nic podobného nedělal,...potom si však tělo zvykne tím spíše, že můj duch je neotřesitelný a v ztížených podmínkách se ještě posiluje."
"...jsem právě zaškolován na kvalifikovanější práci, dosavadní lisaření bylo sice primitivní, ale - jak jsem už psal - utahávající. Metráky železa tedy už netahám, neboť se vzdělávám ve hře s ohněm, tj. řezání kyslíkem...má to jednu výhodu - jsem v teple..."
9.3.1980 má rodina /dva dospělí a tři děti/ povolenou návštěvu, při které může předat balíček do váhy 3 kg - v převázané krabici.
Otta Bednářová
--------------
Odsouzena ke třem letům vězení v 1. NVS. Adresa: O.Bednářová, 18.6.1927, Ústav SNV ČSR, PS 115/0, 746 49 Opava
V únoru byl povolen 3 kg balíček s potravinami, o které přišla v lednu, když byla na přešetření zdravotního stavu v pankrácké vězeňské nemocnici. V té době totiž probíhaly v opavském táboře návštěvy a předávání balíčků. Rodina dostává od Otky dopis pravidelně, ovšem průměrně se čtrnáctidenním zpožděním.
Z jejích dopisů citujeme:
"...V pondělí 4. února mi bylo doručeno celých 7 dopisů najednou. Dovídám se, že už je doopravdy podzim, že jste právě společně oslavili narozeniny u babičky nějakým báječným dortem, že bezprostředně po návštěvě u mne v Ruzyni vás odvezli šestsettrojkou a volhou na 48 hodin do Konviktu, že jste napjati a zvědaví, jak dopadne odvolací soud, že v Kobylisích budou mít možná na vánoce borovičku a jiné supernovinky. Jeden z těch dopisů šel plných 52 dní! To je rekord, aspoň zatím! Další 49, pak dva 48, jeden 47 dní, jeden 39 a ten nejčerstvější pouhých 31 dní.
"... Práce je v teple, a jak mi bylo řečeno, při výběru pracovního zařazení bylo přihlédnuto k mému zdravotnímu stavu. Takže se nemusíte obávat. Jiná věc je, že nemám změnu pracovní schopnosti, ale to zde nikdo nemůže ovlivnit. To je věc lékařského posouzení z Prahy - z pankrácké nemocnice. Zde, jak jsem už psala, dostávám léky i dietu, mám určité úlevy v práci apod. To víte, i tak je to pro mne složité, měla jsem invalidní důchod a práci administrativní ..."
"...mám už pár dní povolenku na polehávání po práci a korkáče /ortopedické boty/ smím nosit v době zaměstnání. Brýle z očí však celý den nesundám, nemám sice žádnou "miniaturní" činnost..." /rodina se domnívá, že Otka pracuje na šicím stroji/"...přesto brýle musím mít, nemám přímé osvětlení a vůbec, prostě bez nich nevidím na blízkou vzdálenost. Proto teď vůbec ani nečtu a ve volném čase nedělám nic, co by namáhalo oči. Nemám však žádnou normu, prostě dělám předepsanou dobu předepsanou práci. Jsem pilná, jak víte. Nic nedokážu odbývat, myslím tedy, že pokud mi to dovolí zdraví, nebudu mít problémy. A to se teprv pozná. Zatím to jakž takž jde, přiznám se, že jsem hodně unavená, ale s tím se asi nedá nic dělat..."
"...nemám tu vařič na vaření čaje, tak nevím, jak to dopadne s mým žlučníkem, který by občas přede jen cholagolovou hořkou tekutinu potřeboval. Doslova po ní touží, ale zatím nemám ani z čeho vařit, takže se nebudu starat na čem..."
Jaroslav Šabata
---------------
Odsouzen k 9 měsícům za údajný útok na veřejného činitele /§156/2. Od 1. července si odpykává zbytek předcházejícího trestu, kdy byl propuštěn na podmínku /jeden a půl roku/. Adresa: J.Šabata, PS 79, 412 81 Litoměřice.
V současné době vykonává trest v 1. NVS. Je umístěn - pravděpodobně jako jediný vězeň - v politické izolaci ve vazební věznici v Litoměřicích. Je vězněn už sedmý rok /s přestávkou jeden a třičtvrtě roku/. V prosinci, kdy bude propuštěn, bude mít za sebou 7 a čtvrt roku strávených v československých věznicích.
Jeho zdravotní stav není dobrý. Prodělal v minulosti dva srdeční infarkty /druhý ve vězení/ a má vředy na dvanácterníku. Zdá se, že základní léky dostává, avšak o úrovni lékařské péče svědčí např. to, že při prvním trestu, který se také odbýval v Litoměřicích, nebyl lékař schopen zjistit, že Jaroslav Šabata prodělal srdeční infarkt. Jizva na srdci byla tehdy zjištěna až po propuštění do civilu. V únoru 1980 ležel jeden týden s chřipkou.
Izolace, do níž je umístěn, je velmi přísná. Na cele je neustále jen s jedním člověkem a to znamená velkou psychickou zátěž. Víme, že např. do roku 1976 býval na cele s psychopatem. Dopisy jsou cenzurovány velice přísně, jakákoliv zmínka o osobě, která nepatří do rodiny, je záminkou zabavení dopisu /a to oběma směry/, nesmí psát o knihách, úvahy nad společenskou situací, citáty z knih apod. Smí psát pouze o rodinných záležitostech v nejužším smyslu slova. Knihy z vězeňské knihovny jsou špatné a nedostává je podle vlastní volby, ale na osobu týdně 1 kniha. Má sice povolen časopis Nová doba v ruském jazyce, ale přes opětovné žádosti mu není "zatím" povolena mutace anglická. Denní tisk nemůže být objednán příbuznými přes PNS, ale musí si jej nakupovat z kapesného, které čítá asi 80-100 Kčs měsíčně. Je mu upírána možnost psát synovi Václavovi, který žije ve Vídni, ačkoliv je oprávněnou osobou, s níž si Jaroslav Šabata podle předpisů dopisovat může. Vzhledem k těmto zákazům není známo nic bližšího o podmínkách jeho vězení ani o pracovním zařazení. Vrátit se má 11. prosince 1980.