Lukáš Tomin:

Jablko daleko od stromu nepadá

------------------------------

Po několikaměsíčním hledání zaměstnání jsem se konečně "uchytil". Expedice nakladatelství Academia, pracovní doba od 7 do 15,45 hod. Z rozhodnutí kádrového pracovníka okamžitý nástup. Po pěti hodinách štěstí v celkem klidné práci zalepování a razítkování obálek:

"Volal kádrovák a prej je v tom ňákej hroznej zádrhel. Co jste proboha proved? Něco politickýho?"

Zmohl jsem se jen na neartikulované vzdechy: "Hm, ách, ouvej, asi..."

"To jsou syčáci, viďte. Kdo může za svoje rodiče. Moje známá, jenom proto, že nepodepsala antichartu, se nedostala Už jsem neposlouchal. "Ách no, ... prosím?"

"Přijďte si v pondělí za kádrovákem, prej se to musí projednat s ředitelem. Von je teďka v Holandsku, víte a v pondělí se vrátí. No tak, jen odvahu."

Pondělí 25. 2. 1980

Před skladem na mě čekala jedna přítelkyně. Společně jsme se odebrali na osobní oddělení, kam zhruba při půlhodinovém čekání dorazil kádrový referent. "Proč s sebou berete tuto osobu? To je uzavřené jednání."

"Já o uzavřenosti nic nevím."

"Podívejte se, o to skutečně nejde. Já zde taky nemám sekretářku, jinak nemůžeme jednat."

"No dobře, tak proč jsem vlastně tady?"

"Dostal jsem hlášku od zaměstnanců o vašem otci, který, jak víte, zde pracoval."

"Prosím vás, co to s tím má co dělat?"

"Nebuďte naivní, ... echm, váš životopis ne neúplný, rozveďte jej o životopis rodičů."

"Ucházím se o zaměstnání já, nebo rodiče?"

"Vy, ale rodiče jsou nutní, abyste se narodil..."

"Samozřejmě, ale nic víc."

"Musíme znát jejich aktivitu v roce 68".

"Co má společného aktivita mých rodičů v osmašedesátém s tím, že tady chci balit balíky?"

"Musím si potvrdit hlášky zaměstnanců."

"Vy stavíte toto řízení nebo rozhovor na hláškách zaměstnanců?"

"Napište ten doplněk, jinak nemůžete být přijat."

"Takový doplněk nikdy nenapíšu, nanejvýš o sobě."

"No tak dobře, ale rozmyslete si to, když tak, hoďte mi to sem za dvě hodiny."

Za hodinu jsem byl zpátky s dodatkem životopisu:

"Pan Dvořáček mě požádal o doplnění mého životopisu, který by se měl vztahovat k mým rodičům, respektive k jejich postoji v r. 1968. Tuto otázku považuji za naprosto nepřípustnou. Do tohoto podniku se hlásím já jako brigádník v expedici, nikoli moji rodiče."

Na zadní straně dotazníku jsou poznámky k životopisu, které se mimo jiné týkají uchazečových aktivit v letech 1968-1969. O rodičích zde není samozřejmě jediná zmínka, kromě jejich původu a povolání, což je obsaženo v dotazníku. Mohu zde tedy popsat moje vlastní aktivity v těchto letech. V roce 1968 a 1969 mi bylo pět let. Nepamatuji si téměř na nic, natož abych byl nějakým způsobem aktivní."

Po slovech "Pan Dvořáček mě požádal" se zasmál. "Proč, prosím vás, píšete pan Dvořáček mě požádal, to je snad jasné."

Potom se už nesmál. Dočetl. "No, jak vidím, jste pěkně tvrdohlavej. Zřejmě nerespektujete zákony normálního života. Přijďte za tři dny.

Proběhl kolem mne s vlajícím papírkem. Do ředitelny. Bude mít vážnou poradu.