"V poslední době... jsem takřka každý den předvoláván... toto předvolání má zejména v posledních případech... stále formálnější ráz... jsem dotazován znovu a znovu na věci, kde nemůže jít v žádném případě o trestný čin, přečin nebo přestupek a jeho vysvětlení..." píše ve své stížnosti spisovatel a překladatel Jan Vladislav a popisuje, jak byl naprosto bezdůvodně 19. února odvezen k výslechu do Benešova s odůvodněním, že je potřeba, aby podal vysvětlení tam. V Benešově mi pak bylo sděleno, že celá cesta byla podniknuta, protože v Praze nebyla volná vhodná kancelář."

Po výslechu, který proběhl stejně jako jiné předtím, byl Jan Vladislav propuštěn, ale nebyl odvezen zpátky do Prahy, nýbrž musel se dostat domů veřejným dopravním prostředkem. Dále ve stížnosti uvádí, jak se dostavil na předvolání dne 28.2.

"...bylo mi řečeno, že příslušný referent je opět zaneprázdněn a zároveň mi bylo doručeno předvolání na sobotu 1.3.1980 ve 13 hod. Když jsem v odpověď uvedl, že z osobních důvodů nemohu v tuto dobu přijít, bylo mi pohrozeno, že budu předveden, případně ještě pokutován..."