Presidentu republiky

dr. Gustávu Husákovi

Praha - Hrad Praha 6. července 1980

-------------------- /odesláno 18. 7. 1980/

Vážený pane presidente,

obracíme se na Vás podle čl. 29, hlava II naší Ústavy. Odvoláváme se na Vaše rozhodnutí z 8. května t. r. o udělení amnestie mn. osobám, které trpí nevyléčitelnou chorobou /čl. VI., písm. d/

Dovolte, abychom Vás upozornily na paní Ottu Bednářovou, která je vězněna spolu s ostatními členy Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Otta Bednářová již na svobodě trpěla následky opakované žloutenky, nemocné slinivky, příhody mozkové a opakovaných ženských nemocí. Dokladem tehdejší vážnosti jejího zdravotního stavu bylo to, že po několik let jí byl přiznáván buď plný nebo aspoň částečný invalidní důchod.

Od doby uvěznění se její zdraví povážlivě zhoršilo. Přes invaliditu je nucena 8 1/2 hod. denně pracovat nad své síly. Nedostává tu vhodnou dietu, na níž byla závislá. Následky podvýživy a vyčerpání jsou již zřejmé jak v jejím subjektivním pocitu, tak na pohled /viz. příloha/. Ještě na svobodě jí lékaři doporučili operaci jakožto životně nezbytnou. Aby tuto operaci mohla podstoupit, musí být Otta Bednářová dostatečně tělesně zdravá. Nejen že ve vězení jí sil ubývá, ale navíc se nedávno znovu objevily vysilující ženské potíže: a to ve věku, kdy, jak jsme přesvědčeny, má žena právo být co nejvíce šetřena a respektována. Cítíme se osudem naší přítelkyně opravdu dotčeny a strádáme spolu s ní.

Tážeme se tedy, pane presidente, zda Vaše rozhodnutí o udělení amnestie bylo v jejím případě opravdu dodrženo a prosíme Vás současně o přešetření v tomto smyslu.

Žádáme Vás co nejnaléhavěji o propuštění Otty Bednářové z vězení.

Dagmar Batťková, Anna Bednářová, Jarmila Bělíková, Marie Benetková, Antonie Boková, Iva Bradová, Blanka Cířovská, Kateřina Dejmalová, Zuzana Dienstbierová, Blanka Dobešoá, J. Faitlová, Zina Freundová, Luisa Geisslerová, Olga Havlová, Heda Hejdánková, Jana Hejdánková, Petra Hejdánková, Jiřina Hrábková, Marie Hromádková, Anna Hyndráková, Vlasta Chramostová, Věra Jirousová, Jarmila Johnová, Jana Jonáková, Jindra Kadlecová, Helena Klímová, Nad Lesem 8, Praha 4, Tereza Kohoutová, Rita Krieglová, Marie R. Křížková, MUDr. Křížková, Božena Lisová, Květa Marková, Anna Marvanová, Jitka Matzenauerová, Marie Miková, Kamila Moučková, Marie Mršíková, Dana Němcová, Helena Němcová, Marcela Němcová, Markéta Němcová, Pavla Němcová, Markéta Ostřízková, Petra Parkanová, Drahuše Proboštová, Jana Převratská, Gertruda Sekaninová-Čakrtová, M. Semrádová, Josefa Slánská, Marta Slánská, Olga Stankovičová, Marie Stanková, Jana Sternová, Dagmar Suková, Hana Svobodová, Anna Šabatová, J. Silhánová, Libuše Silhánová, Moloslava Stevchová, Olga Sulcová, Petruška Šustrová, Zdena Tominová, Marcela Třebická, Marie Vaculíková, Dagmar Voňková, Věra Vránová.

------------------------------------------------------------

Příloha - Výňatky z vězeňské korespondence Otty Bednářové:

_________________________________________________________

"...psala jsem vám přece vždycky, že se cítím hodně unavená a vyčerpaná. takže jste si to vlastně jen ověřili. Holt se to dalo očekávat, pro jsem si žádala a vlastně dosud žádám o přerušení výkonu trestu ze zdravotních důvodů." /3. 5. 1980/

"Jsem sice tak hubená, jako jsem snad ještě nikdy nebyla, často mi nebývá dobře, zdraví, jak víte, není v pořádku a věk také hraje svou roli, málo platné, je to tak, ale nikdy se na svět nemračím a nikdy nefňukám, ani si nestěžuju. A když někdy připustím, že to nebo ono pobolívá a trápí, hned jsem ještě opatrnější na jídlo a námahu a napomínám se, kde jsem zhřešila nebo v čem jsem udělala nějakou dietní chybu a uklidňuju svou slinivku, játra a žlučník, a slibuju jim, že se polepším. /11. 5. 1980/

"Také mně paní doktorka osvobodila na dva měsíce od úklidových prací, abych nebyla tak unavená a vyčerpaná, jak jsem v poslední době byla. To má zejména na jaře, asi od těch jater, šílenou únavu." /11. 5. 1980/

"Ve svých úvahách jsem dospěla k těmhle závěrům: buď se mne bude nějak týkat článek VI vyhlášené amnestie - nevyléčitelné choroby /chronický zánět - slinivka, žlučník, játra/, nebo nemám nevyléčitelnou chorobou mohla bych se v případě přerušení výkonu trestu vyléčit, nebo jsem prostě zdravá a basta." /18. 5. 1980/

"....tak hubená jsem snad byla jen v roce 1965, a to mne poslali honem na tříměsíční výkrmou lhůtu do Výzkumného ústavu výživy lidu, ale..od té doby se vlastně táhnou všechny moje potíže. To je vlastně patnáct roků!" /18. 5. 1980/

"Není mi zrovna nejlíp. Tady se to vždycky projeví nechutí k jídlu a důsledek je pak hubnutí. Teď jsem fakt už hubená hrozně. Proto asi tolik spím. Jinak jsou ale některé věci dost nesrovnatelné. Nezapomeň, že jsem celý život pracovala, živila dvě děti, měla jsem dost nemocí, už patnáct let mi pořád něco schází. Právě před patnácti lety jsem byla tři měsíce ve Výzkumném ústavu výživy lidu, protože mi bylo mizerně a byla jsem strašně pohublá. Tam mě vykrmovali a taky jsem byla léčena LSD, abych se zotavila. Za rok nato jsem onemocněla se slinivkou, pak podruhé žloutenkou atd. Od té doby mi není furt dobře, jen ty nešťastné gynekologické potíže - trvalo to asi čtyři roky, než jsem se z toho dostala a vůbec, stále těch patnáct let jsem vlastně v nepořádku." /25. 5. 1980/