P O L S K O

Ud losti v Polsku jsou dosud v pln‚m proudu, a aŸkoliv dØln¡ci zaznamenali obrovskì £spØch, mo§no ý¡ci rovnou v¡tØzstv¡, ve sv‚m z pase s centralizovanou moc¡, vlastn¡ zkouçka teprve nast v . Jde toti§ teÔ o to,m do jak‚ m¡ry strana a vl da budou ochotny splnit 21 dØlnickìch po§adavk…. Zejm‚na pýijatì po§adavek na pr vo na nez visl‚ samostatn‚ odbory nazvan‚ Svornost. DØlnick‚ po§adavky byly vl dn¡mi vyjednavaŸi podeps ny koncem srpna v podobØ tzv. Gdaåsk‚ho protokolu. Pýesto je u§ dnes mo§n‚ z cel‚ho dramatick‚ho vìvoje polsk‚ho l‚ta vyvodit nØkter‚ z vØry a tak‚ pouŸen¡, kter z ud lost¡ plynou pro vçechny zemØ tzv. re ln‚ho socialismu.

ZaŸnØme trochou historie.

Polsk‚ revoltØ z l‚ta 1980 pýedch zely týi jin‚. Byly to tak‚ dØlnick‚ vzpoury, v jejich Ÿele st li tak‚ nezn m¡ dØlniŸt¡ mluvŸ¡, pý¡Ÿiny st vek a nepokoj… v letech 1956, 1970 a 1976 byly stejn‚ jako v roce 1980.A vçechny tyto týi skonŸily por §kou. LikvidaŸn¡ sc‚n ý byl v§dycky stejnì. ZaŸ¡nalo to pokusem utajit, §e jde o dØlnick‚ revolty. propagaŸn¡ maçin‚rie hovoýila o nezodpovØdnìch nebo rovnou o protisocialistickìch §ivlech, kter‚ chtØj¡ rozvr tit st t. St t dØln¡k… a roln¡k…. kdo byl ve sr §k ch s polici¡ zranØn, zatŸen, ztìr n nebo i zabit, nikdy nebyl dØln¡k. V§dycky provokat‚r nebo alespoå chulig n. Kdy§ se tato Ÿ st sc‚n ýe uk zala ne£Ÿinnou nebo dokonce bumerangovou, pýeçlo se k Ÿ sti druh‚.

Uznala se opr vnØnost nyn¡ u§ nespornìch dØlnickìch po§adavk…, pØstovala se stranick autokritika a byly provedeny /po schv len¡ z Moskvy/ zmØny ve çpiŸk ch moci. "DØlnick tý¡da udØlila vl dØ bolestnou lekci," hý¡mal na podzim 1956 z warçavsk‚ tribuny Wladislav Gomulka. Bylo by velkou chybou, kdyby se trag‚die v Poznani vyd vala za d¡lo agent… a provokat‚r…. pý¡Ÿiny trag‚die je nutno hledat mezi n mi ve veden¡ strany, ýekl tak‚. ProŸ mohlo doj¡t k takov‚ trag‚dii? t zal se Edward Gierek o Ÿtrn ct let pozdØji nad mrtvìmi a ranØnìmi demonstranty v Gdaåsku. Chyby jsme dØlali, soudruzi, mus¡me je umØt napravit, postarat se o to, aby se nikdy nemohly opakovat.

V Ÿervnu 1976 pýi prvn¡ch zpr v ch o dØlnickìch nepokoj¡ch mocenskì apar t pýeskoŸil tyto £vodn¡ pas §e sc‚n ýe a rovnou couvl, vyhl çen‚ zvìçen¡ cen odvolal a sl¡bil, §e se napý¡çtØ v krizovìch situac¡ch napýed porad¡ s pracuj¡c¡mi. A ne§ se kdo nad l, vçechno bylo zase pýi star‚m. To je ostatnØ týet¡ Ÿ st likvidaŸn¡ho sc‚n ýe. Utahat a obalamutit dØln¡ky nekoneŸnìm jedn n¡m, nal kat je na sliby, kter‚ nikdy nebudou splnØny, zlomit jejich jednotu a jejich v…li k z pasu. DØln¡ci, kteý¡ çli do st vek v Ÿervenci 1980, se z tØchto tý¡ por §ek pouŸili, nav¡c neudØlali § dnou chybu. Znali protivn¡kovy slabiny, nedali se zl kat d¡lŸ¡mi £stupky Ÿi sliby, ale hlavnØ - nedali se sv‚st z cesty od z kladn¡ho po§adavku: svobodn‚, nez visl‚, jen svìm Ÿlen…m odpovØdn‚ odborov‚ organizace. To je mistrovskì tak. DØln¡ci vØýili, §e

1. St vka, aby byla £spØçn , mus¡ bìt masov a pokud mo§no prob¡hat v osazenstvem obsazenìch z vodech, hut¡ch, dolech. A stalo se.

2. Masov st vka, aby nebyla rozdrcena silou, aœ u§ vnitýn¡ nebo vnØjç¡, mus¡ bìt velice odhodlan , ale pýitom uspoý dan , disciplinovan , nenechat se vyprovokovat, nej¡t do ulic, pýekonat netrpØlivost, zý¡dit si samospr vu. A stalo se.

3. Revolta, aby uspØla, mus¡ m¡t mluvŸ¡ z vlastn¡ch ýad, dØln¡ky ý dnØ zvolen‚ a jenom jim odpov¡daj¡c¡ s povinnost¡ informovat je pr…bØ§nØ o stavu vØc¡. A vçechna d…le§it rozhodnut¡ pýedlo§it k hlasov n¡. Stalo se.

4. DØlnick vzpoura, aby mØla nadØji na vìhru ve stýetnut¡ s protýelìmi profesion ln¡mi demagogy, ,mus¡ spolupracovat s inteligenc¡, pýedevç¡m s tØmi, kteý¡ se osvØdŸili v z pase, ostatnØ pýipravuj¡c¡m p…du pro vzpouru dØln¡k…, za obŸansk‚ a politick‚ svobody v zemi. Stalo se.

5. Jednota st vkov‚ho a pozdØji spoleŸensk‚ho hnut¡, neboœ ustanoven¡ nez vislìch odbor… v zemi nen¡ nakonec nic jin‚ho ne§ pokus o vytvoýen¡ alternativn¡ spoleŸensk‚ s¡ly, je z rukou £spØchu. Ale tak‚ hlavnØ terŸem zm¡nØnìch profesion ln¡ch demagog… a ponØvad§ hlavn¡ dl to rozrazu je v§dy nam¡ýeno proti inteligenci, je potýeba tuto inteligenci, pochoduj¡c¡ s dØln¡ky, chr nit, nevydat ji, nezradit ji. A stalo se.

6. DØlnick revolta, m -li pýin‚st alespoå Ÿ steŸn‚, ale trval‚ vìsledky, se nesm¡ omezit na soci ln¡ a mzdov‚ ot zky, ale trvat na çirç¡ch po§adavc¡ch, pýedevç¡m svobod ch a pr vech, kter‚ moc m…§e zŸ sti splnit, ani§ samu sebe ohroz¡. Bez tØchto çirç¡ch, alespoå zŸ sti splnØnìch po§adavk… se soci ln¡ a mzdov‚ vìdobytky brzy rozplynou. Mus¡ to bìt vidØno jako doplnØk çirç¡ch, kter‚ jsou pýedpokladem vçech trvalìch zmØn. A stalo se.

Znamen to tedy, §e Ÿtvrt pov leŸn polsk revolta z l‚ta 1980 zv¡tØzila? V jednom smyslu ano. V tom, §e byla. A §e byla takov , jak byla. Promyçlen , odv §n , inteligentn¡, lidov , d…stojn , dojemn , skromn i slavn . Jako takov vstoupila do dØjin.

-TAT- /zkr ceno/