P.E.N. CLUB
/MATSON INTERNATIONALE/
6, r. Francois Miron
Paris 4 o
France
------------------------
24.5.1981
V §en¡ p nov‚,
dne 7. kvØtna 1981 v 6 hodin r no pýijelo na naçi venkovskou chalupu pØt
pracovn¡k… St tn¡ bezpeŸnosti, kteý¡ zde provedli rozs hlou domovn¡ prohl¡dku a
zatkli mou §enu, Ÿeskou spisovatelku a signat ýku Charty 77 Evu Kant…rkovou. V
jej¡ nepý¡tomnosti n sledovala jeçtØ prohl¡dka pra§sk‚ho bytu a 11. kvØtna - v
den jej¡ch 51. narozenin - jsem se dozvØdØl, §e byla obvinØna z tzv. podvracen¡
republiky a §e je na ni uvalena vyçetýovac¡ vazby. Pýi domovn¡ch prohl¡dk ch
bylo s knihami, Ÿasopisy, r…znìmi texty, osobn¡ korespondenc¡ a fotografiemi
zabaveno i na 900 stran rukopisnìch pozn mek, glos, vìpisk… a rozepsanìch test…
- prakticky celì liter rn¡ archiv autorky, kter pr vØ zaŸ¡nala pracovat na
sv‚m nov‚m rom nu.
¬eho se vlastnØ Eva Kant…rkov dopustila?
Moje §ena je absolventka Filozofick‚ fakulty Karlovy univerzity v Praze,
novin ýka a od çedes tìch let se vØnuje literatuýe. V roce 1969, po
administrativn¡m rozpuçtØn¡ Svazu Ÿeskoslovenskìch spisovatel…, jeho§ byla
Ÿlenem, mØla dvØ mo§nosti: buÔ se uch zet o vstup do novØ utv ýen‚ vìbØrov‚
organizace tzv. anga§ovanìch a nastupuj¡c¡mu veden¡ oddanìch spisovatel… nebo
pokraŸovat v tvorbØ mimo proud ofici ln¡ a syst‚mem podporovan‚ a uzn van‚
literatury a zvolit tak cestu existenŸn¡ nejistoty, çikan a pron sledov n¡.
Vçude na svØtØ existuj¡ spisovatel‚, kteý¡ nep¡ç¡ jen z pouhìch
konjunktur ln¡ch a ob§ivnìch d…vod…, ale p¡ç¡ podle sv‚ho nejvnitýnØjç¡ho
pýesvØdŸen¡ a svØdom¡ a svìm d¡lem vytv ý¡ tzv. neofici ln¡ literaturu. Tak‚
moje §ena po uzavýen¡ vçech ofici ln¡ch publikaŸn¡ch mo§nost¡ nad le pilnØ
pracovala. V sedmdes tìch letech napsala ýadu fejeton…, drobnØjç¡ch liter rn¡ch
prac¡, dva rozs hl‚ rom ny a v roce 1980 dokonŸila svoji posledn¡ knihu
rozhovor…, vØnovanou signat ý…m Charty 77 a §en m odsouzenìch Ÿlen… vìboru na
obranu nespravedlivØ st¡hanìch. Jej¡ d¡lo se ç¡ý¡ mezi pý teli v ¬eskoslovensku
ve strojopisn‚ formØ a postupnØ se jej¡ pr ce uplatåuj¡ i v zahraniŸ¡, ve
æv‚dsku a v NSR. Vzhledem k neform lnosti sv‚ho postaven¡ /z kaz cestov n¡,
sledov n¡ poçty, nemo§nost zprostýedkov n¡ st tn¡ liter rn¡ agenturou/ zvolila
si svìm liter rn¡m z stupcem v zahraniŸ¡ z padonØmeck‚ho obŸana, spisovatele
Ottu Filipa, Ÿlena Vaç¡ organizace.
V
souŸasn‚ dobØ je Eva Kant…rkov pro uveden‚ skuteŸnosti obvinØna z tzv.
podvracen¡ republiky. Po novin ýi Jiý¡m Ledererovi, kterì si ji§ odpykal
tý¡let‚ vØzen¡ za rozçiýov n¡ Ÿesk‚ neofici ln¡ literatury v zahraniŸ¡ a
dramatiku V clavu Havlovi, kterì je dosud vØznØn, se tedy v Praze chyst dalç¡
proces, ve kter‚m m st t pýed soudem v roli ob§alovan‚ - spolu s pýedstaviteli
Ÿesk‚ a slovensk‚ inteligence - dalç¡ spisovatelka. Jen nemnoz¡ Ÿeçt¡ liter ti,
zn m¡ ve svØtØ z obdob¡ çedes tìch let - Ladislav Fuchs, Jiý¡ æotola, Bohumil
Hrabal, se po roce 1968 za cenu ned…stojnìch omluv hry na ""sveden‚ a
pomìlen‚" pýipojili k souŸasn‚ ofici ln¡ kultuýe. Mnohem v¡ce Ÿeskìch
spisovatel… si naproti tomu zvolilo exil, nØkterìm bylo v n vratu do vlasti
zabr nØno, tak§e poŸet vìznamnìch pýedstavitel… Ÿesk‚ literatury v exilu se
pov §livØ zvyçuje: Josef ækvoreckì, Arnoçt Lustig, Milan Kundera, Jan Beneç,
Pavel Kohout, Jan Vladislav a dalç¡. Situace tØch, kteý¡ se rozhodli vytrvat a
tvoýit i v tاkìch podm¡nk ch doma, kteý¡ chtØj¡ sv‚mu n rodu i svØtu podat co
nejpravdivØjç¡ svØdectv¡ o dobØ, pomØrech a lidech v dneçn¡m ¬eskoslovensku, se
tak st v st le ne£nosnØjç¡. Jakìkoliv pokus i o neofici ln¡ kolov n¡ alespoå
strojopisnìch text…, snaha o uplatnØn¡ jejich ofici ln¡ch dØl v zahraniŸn¡ch
nakladatelstv¡ch a pý¡padn‚ vyd v n¡ jejich prac¡ v Ÿesk‚m jazyce tzv.
exilovìmi nakladatelstv¡mi - to vçe je podle vìkladu nØkterìch z kon… t‚to zemØ
pova§ov no za podvracen¡ republiky a oznaŸov no za diverzn¡ Ÿinnost ý¡zenou
jakìmisi mezin rodn¡mi centr lami a organizacemi.
To
vçe je ve dvac t‚m stolet¡, v dobØ st le se rozçiýuj¡c¡ vìmØny informac¡ a
umØleckìch dØl, dØje se to ve stýedn¡ EvropØ a nav¡c v zemi, jej¡§ N rodn¡
shrom §dØn¡ ratifikovalo Mezin rodn¡ pakt o obŸanskìch a politickìch pr vech,
jeho§ Ÿl nek 19, odstavec 2, ý¡k : "Ka§dì m pr vo na svobodu projevu.
Toto pr vo zahrnuje svobodu vyhled vat, pýij¡mat a rozçiýovat informace a myçlenky
vçeho druhu, bez ohledu na hranice, aœ £stnØ, p¡semnØ nebo tiskem,
prostýednictv¡m umØn¡ nebo jakìmikoliv jinìmi prostýedky podle vlastn¡
volby." To vçe se dØje v zemi, jej¡§ ofici ln¡ propaganda, l¡Ÿ¡c¡ pomØry v
kapitalistickìch zem¡ch v tØch nejhorç¡ch barv ch, se vØtçinou op¡r o
praktick‚ postýehy z novin a Ÿasopis…, knih, film… a umØleckìch dØl svobodnØ v
tØchto st tech vyd vanìch. A dØje se to v dobØ, kdy v mnoha z padn¡ch zem¡ch
existuj¡ zcela leg ln¡ opoziŸn¡ komunistick‚ a dØlnick‚ strany se svìmi
apar ty, organizacemi a tiskem, kter‚ programovØ usiluj¡ o zmØnu
kapitalistick‚ho syst‚mu.
v §en¡ p nov‚,
moje §ena se pýes vçechno çikanov n¡ a vyhro§ov n¡ St tn¡ bezpeŸnost¡
/ustaviŸn‚ vìslechy, zadr§ov n¡ na 48 hodin/ rozhodla svoji zemi neopustit a
zachovat si jako spisovatelka vlastn¡ tv ý a svØdom¡. Vedou ji k tomu i
odstraçuj¡c¡ zkuçenosti spisovatel…, kteý¡ obhajovali a oslavovali svìmi d¡ly
Ÿeskoslovensk‚ pomØry v pades tìch letech, vŸetnØ nez konnìch politickìch
proces…, jejich§ vìsledky byly pozdØji zruçeny a obØti rehabilitov ny.
Literatura m‚ §eny - i kdy§ nen¡ v souladu s vl dnouc¡ ideologi¡ dneçn¡ho
Ÿeskoslovensk‚ho st tu - m pýitom vysoce hum nn¡ a socialistickì charakter a
jeho hlavn¡ tematikou jsou slo§it‚ etick‚ probl‚my §ivota dneçn¡ho ŸlovØka. Za
tento stateŸnì boj Ÿek nyn¡ autorku dlouh vyçetýovac¡ vazba a zýejmØ i nemalì
trest,jeho§ horn¡ hranice u paragrafu podvracen¡ republiky Ÿin¡ 10 let vØzen¡.
Obrac¡m se proto na Vaçi organizaci a vçechny evropsk‚ spisovatele s
nal‚havou prosbou o pomoc. VØý¡m, §e zv §¡te Vaçe mo§nosti nejen jako
spisovatel‚, ale i jako lid‚ s velkìm vlivem na veýejn‚ m¡nØn¡ a vl dy svìch
zem¡ a podniknete konkr‚tn¡ kroky k osvobozen¡ m‚ §eny.
S £ctou
Jiý¡ Kant…rek
bìvalì redaktor ¬eskoslovensk‚ televize
Praha
PS: Tento dopis pos¡l m i na vØdom¡ nakladatelstv¡ ALBA ve
Stockholmu a LANGERMULLER v MnichovØ, kde moje §ena vyd vala sv‚ pr ce.