Z dopisu Jiý¡ho Lederera pý tel…m

---------------------------------

"... s Ÿ¡m se tedy mohou sej¡t lid‚ jako my, tedy lid‚ jako Vy. Naçli jsme tu mnoho lid¡ pý¡znivìch naç¡ spoleŸn‚ vØci. V NØmecku, v Rakousku, ve Francii i jinde.

Pýed nØkolika dny jsme se vr tili z Rakouska. Byl jsem tam pozv n rakouskou sekc¡ Amnesty International, oslavovala dvacet let sv‚ existence. Nebyl jsem tam pozv n jako L., ale jako chartista a bìvalì politickì vØzeå. Ve V¡dni jsme pobyli dva dny a mØli jsme jednu tiskovou konferenci, poskytl jsem interview televizi a pýedn¡mu den¡ku Die Presse a potom jsme jeçtØ byli s delegac¡ Amnesty International u rakousk‚ho presidenta Rudolfa Kirchschlagera. V rozhovoru se pýedevç¡m mluvilo o £loze Rakouska jako neutr ln¡ho st tu. Pan president charakterizoval rozd¡lnost posl n¡ tý¡ evropskìch neutr ln¡ch st t… takto: ævìcarsko se tradiŸnØ soustýeÔuje na p‚Ÿi o posti§en‚ v dobØ v leŸnìch konflikt…, æv‚dsko o lidi ve týet¡m svØtØ a Rakousko se star  o jednotliv‚ pý¡pady politicky pron sledovanìch. Hovoýili jsme s n¡m o situaci v ¬eskoslovensku a Polsku..."

..."Do Grazu jsme byli pozvan¡, proto§e nØkdejç¡ skupiny Amnesty International mØly m…j pý¡pad po delç¡ dobu jako hlavn¡. Byli ti lid‚ tak trochu zvØdav¡ i na "sv‚ho" ŸlovØka. A kdy§ jsme se seçli asi s dvaceti tØmito lidmi, n ramnØ jsme se spý telili. Jsou to lid‚ vesmØs mlad¡, mnoho universitn¡ch student… mezi nimi. Naçe setk n¡ bylo pracovn¡, hovoýili jsme çest hodin. Intenz¡vn¡ rozhovor. MØli zcela konkr‚tn¡ ot zky, vØd¡, jak to u n s chod¡. Graz, to je baçta z jmu o ¬eskoslovensko, o Chartu a o politick‚ vØznØ. Jak oni týeba dopodrobna maj¡ vçechno mo§n‚ okolo pý¡padu Rudolfa BattØka. Ale i jinìch pý¡pad…. A z roveå se s n mi radili, co mohou d l dØlat, aby lidem u n s pomohli.

Znovu v s upozoråuji: to jsou obyŸejn¡ lid‚, nikìm neý¡zen¡ a nikìm neplacen¡, kteý¡ maj¡ eminentn¡ z jem o osud lid¡, kter‚ osobnØ neznaj¡, o osud lid¡, kteý¡ jsou u n s pron sledovan¡. Lid‚, kteý¡ do sv‚ intenz¡vn¡ Ÿinnosti na obranu humanity investuj¡ vlastn¡ Ÿas i vlastn¡ hmotn‚ prostýedky. ObØtuj¡ se pro jin‚ zp…sobem, kterì maj¡ k dispoozici. To nen¡ m lo a je to £ctyhodn‚. C¡tili jsme se mezi nimi opravdu jako mezi svìmi. KoneŸnØ jsou to naçi lidi, i kdy§ hovoý¡ rakouskou nØmŸinou.

Bylo to povzbuzuj¡c¡ a radostn‚.