Petru Uhlovi

 

Dneska jsme v Pr ci kopali vìkop

s hoýkost¡ jsem si ý¡kal, §e je to stejn‚ jako

to bylo v krimin le

§ dn  mo§nost £niku,

absolutn¡ zotroŸen¡, § dnì rozd¡l mezi tady a tam

Tak podle zapom¡n m

jak n s vedli na nØjakou pýedn çku na M¡rovØ,

skrz hlavn¡ br nu pevnosti do dýevØnìch ubikac¡

vidØl jsem vedle cestiŸky nØco kv‚st

nejsp¡ç podbØl, neodv §il jsem se ho utrhnout

Jestli tak podle zapom¡n m na rozd¡l, kdy§ kopu vìkop

a kolem mne se v lej¡ kysel  nahnil  jablka

Petýe, zeptal jsem se tehdy na M¡rovØ, proŸ n m neumo§n¡

koupit si alespoå jablka, ýekli mi

§e nejsou skaldovn¡ prostory.

Kdy§ tak zapom¡n m j , Petýe, kterì jseç ta, kde jsem byl

j , nedivme se tØm, kteý¡ tam nebyli.

VŸera bylo kr snØ, zlatistì podzimn¡ den a

nevzpom¡nal jsem na tebe v…bec.

VeŸer o tobØ mluvil Ivan Medek.

Ta hr…za, kterou poslouch m, po mnØ sj¡§d¡ jako d‚çœ po mastn‚ k…§i.

VŸera byl zlatistì den a nevidØl jsem tØ v…bec

dneska, cestou dom… v mlze jsem tØ po dlouh‚ dobØ vidØl bl¡§.

Tvoje §ena HaniŸka v¡, §e tØ m m r d

a v¡ to snad jeçtØ p r nejbli§ç¡ch pý tel

ale co se to se mnou dØje, §e mus¡m bìt alespoå

trochu opilì, abych tØ vidØl bl¡zko?

Jako jsem zapomnØl na podbØl

tak snadno ŸlovØk kurva zapom¡n  na vçechno, co tam

pro§il, a ty jsi pro mne vØtçinu Ÿasu

jedn¡m ze st¡n… ve svØtØ st¡n…

ský¡p n¡ zub… je ta melodie

l¡p ne§ meluzina zn¡ renesanŸn¡ kom¡ny hradu M¡rova.

Pavel Pih¡k ji ský¡pal ka§dou noc.

co jsem s n¡m spal.

VidØl jsem na M¡rovØ plazit se ka§d‚ r no do pr ce ŸlovØka po týech

konŸetin ch, s trŸ¡c¡ uhn¡vaj¡c¡ rudou nohou.

Tu nohu jsem vidØl nahou jako jeho, smØl se koupat ve vanØ

zat¡mco se n s osmdes t jednou tìdnØ sna§ilo urvat m¡sto

u dvaceti sprch po dvacet minut.

Ský¡p n¡ zub… je ta melodie

kterou nebeskì houslaý zahraje, a§ se napln¡ slova

Feita, ýekl naçemu bachaýi po pýedn çce

o neutronov‚ bombØ r. 1977:

"Kdyby teÔ nad M¡rovem vybuchla neutronov  puma, radost¡ by mi puklo srdce."

 

Petýe,

dneska jsem uvidØl tvoji tv ý bojovn¡ka

za pravdu.

Kdy§ si ve chv¡li us¡n n¡

prom¡t ç obrazy §ivota

vid¡ç tam i mne s Juli nou

pýiçli jsme pror §et blok du s dvØma lahvemi

gruz¡nsk‚ho v¡na.

UvidØl jsem v mlze tvoji tv ý.

Je tady bez tebe pusto.

 

Ne§ jsem odjel z M¡rova, svØýili mi

moji bli§n¡ jm‚no vØznØ,

kter‚ho ukopal k smrti praporŸ¡k - a jeho jm‚no mi taky svØýili, jsem zapomØl -.

Pozn m ho, m…§u ho oznaŸit, byl tam za mne

ale zapomnØl jsem jeho jm‚no

Je to moje laskav‚ opilstv¡, kter‚ mi umo§åuje zapomenout

ŸlovØk, kterì veçel na d¡ru

a ukopal tam k smrti vØznØ Palandu?

Alespoå to hlavn¡ jsem si zapamatoval.

Palach a Palanda, tiçe a s cudnost¡

stav¡m vedle sebe ta jm‚na.

Ti, kdo mi svØýili toto tajemstv¡, doufali ve mne

a v Chartu.

Podcenili m…j strach, s kterìm jsem pozn mky o tom

nØkam schoval a nem…§u je naj¡t

a neznali moje opilstv¡, milosrdnì

z vØs nad moj¡ zbabØlost¡.

A vzadu v hlavØ mi sv¡t , m m obavu, §e z¡tra si stý¡zlivì vzpomenu

na jm‚no toho praporŸ¡ka a dopln¡m ho: je to Kalu§a, vzpomnØl jsem si u§ teÔ.

 

V¡ç Petýe, ty jsi byl v§dycky amuzickì

ale ský¡p n¡ zub… je melodie

kter‚ rozum¡ç.

Jestli jsi tam, kde si mysl¡m, z okem tØch prostor se

daj¡ pozorovat lesy a tuçit, co je v nich hub.

To byla moje mykologie, kdy§ jsem tam byl.

Z tØch samìch oken si m…§eç v d lce za tØmi lesy

pýedstavovat n s.

Ne§ jsem ti napsal tuhle b seå

taky jsem uva§oval, §e bych odjel.

Ps t u§ nem m kdy, k Ÿemu jsem tady.

ý¡kal jsem si.

TeÔ v¡m, §e budu Ÿekat na tebe.

A a§ se vynoý¡ç,

ský¡p n¡ zub… bude ta melodie

kterou n m kluci k oslavØ zahraj¡.

 

26.9.1981

 

Magor