Od chv¡le, kdy zemýel filosof Jan PatoŸka, jeden z prvn¡ch mluvŸ¡ch Charty 77, ji§ uplynulo t‚mØý pØt let

Od chv¡le, kdy zemýel filosof Jan PatoŸka, jeden z prvn¡ch mluvŸ¡ch Charty 77, ji§ uplynulo t‚mØý pØt let. Mo§n , §e pr vØ dnes, kdy mnoz¡ pociœuj¡, §e se spoleŸenstv¡ Charty 77 ocitlo v urŸit‚ krizi, nebude na çkodu znovu si pýipomenout nØkter‚ z jeho myçlenek:

Jan PatoŸka: ¬¡m je a Ÿ¡m nen¡ Charta 77

ProŸ je pr vo na jej¡ stranØ a § dn‚ pomluvy ani n siln opatýen¡ je neotýesou.

Dneçn¡ lidstvo rozervan ideologie, nespokojen‚ uprostýed blahobytu, oŸek v horeŸn‚ ýeçen¡ od novìch a novìch technickìch recept…. Sem n le§¡ rovnØ§ spol‚h n¡ na politickou moc a st t: v§dyœ st t se jev¡ v§dy zýetelnØji velikou vìrobnou a z sob rnou s¡ly, disponuj¡c¡ vçemi silami, kter‚ existuj¡, fyzickìmi i duçevn¡mi.

Myslitel‚ se vçak rozhl¡§ej¡ a pozoruj¡ mor lku, skuteŸnØ pýesvØdŸivou nauku z sad a bezpeŸn‚ho vnitýn¡ho smìçlen¡ se nepodaýilo technicky vytvoýit, proto§e to nelze. Nelze d…vØýovat ani ve zvyk, v to, §e poý dek fakticky vzniklì se stane druhou pýirozenost¡, ani moc donucen¡ bez vnitýn¡ho pýesvØdŸen¡ lid¡.

Aby se lidstvo rozv¡jelo ve shodØ s mo§nostmi technick‚ho, instrument ln¡ho rozumu, aby pokrok vidØn¡ a dovednost¡ byl mo§nì, mus¡ bìt pýesvØdŸen o bezpodm¡neŸnosti z sad v tom smyslu "posv tnìch", pro vçechny v§dy z vaznìch a schopnìch vymezovat £Ÿely. Jinìmi slovy: je týeba nØŸeho z sadnØ netechnick‚ho, ne pouze zprostýedkovan‚ho, je týeba mor lky nikoliv £toŸn‚ a pý¡le§itostn‚, nìbr§ naprost‚.

To znamen : Z chranu v tØchto vØcech nelze Ÿekat od st tu, od spoleŸnosti vìrobn¡, od moci a sil.

Jak r di by vçichni hlasatel‚ jedinopr vn¡ch fakt jako prostýedku k libovolnìm £Ÿel…m dali Ÿ st svìch pý¡liç evidentn¡ch "pravd" za jednu jedinou, vnitýnØ z vaznou pravdu mor lky! Ale nen¡ to mo§n‚. Vçem akumulac¡m moci bylo v naçem stolet¡ pý no, aby uplatnily jako nikdy dotud. Vìsledek co do pýesvØdŸen¡ lid¡ je vçak opaŸnì, to by mØlo dnes bìt jasn‚.

Bez spr vn‚ho z kladu, bez pýesvØdŸen¡, kter‚ nen¡ vØc¡ oportunisty, okolnost¡ a oŸek vanìch vìhod, § dn sebel‚pe technicky vybaven spoleŸnost nem…§e fungovat. Mor lka vçak zde nen¡ k tomu, aby ŸlovØk byl ŸlovØkem. Nedefinuje ji ŸlovØk podle libov…le svìch potýeb, pý n¡, tendenc¡ a tu§eb, nìbr§ ona to je, kter vymezuje ŸlovØka., proto se domn¡v me, §e je na Ÿase, aby touto jednoduchou, ale bolestnou zkuçenost¡ dlouhìch desetilet¡ ovØýen‚ teze, kter‚ ka§dì nØjak pociœujeme, ujasnØnØ pronikly vØdom¡m vçech a §e je k tomu vhodn doba. ProŸ?

Pojem lidskìch pr v nen¡ nic jin‚ho ne§ pýesvØdŸen¡, §e i st ty a cel spoleŸnost se stav¡ pod svrchovanost pr vn¡ho c¡tØn¡, §e uzn vaj¡ nØco nepodm¡nØn‚ho nad sebou, co i pro nØ je z vaznØ posv tn‚ /nedotknuteln‚/, a §e svìmi silami, jimi§ tvoý¡ a zajiçœuje pr vn¡ normy, m¡n¡ pýispØt k tomuto c¡li.

Tot‚§ pýesvØdŸen¡ §ije v jednotlivc¡ch a je z kladem pro plnØn¡ jejich povinnost¡ v §ivotØ soukrom‚m, pracovn¡m i veýejn‚m. JedinØ v souladu s n¡m existuje skuteŸn z ruka toho, §e lid‚ nejednaj¡ jen pro vìhody anebo ze strachu, nìbr§ svobodnØ, ochotnØ, zodpovØdnØ.

Tomuto pýesvØdŸen¡ d v vìraz Charta 77, kter je vìrazem radosti obŸanstva nad t¡m, §e se jejich st t podpisem, kterìm stvrzuje pr va ŸlovØka a kterìm se tento akt stal Ÿeskoslovenskìm z konem. Hl s¡ se k vyçç¡ mravn¡ z kladnØ vçeho politick‚ho, je z roveå vìrazem v…le tìch§ obŸan… pýispØt ze sv‚ strany k uskuteŸnØn¡ a veýejnØ se odehr vaj¡c¡mu plnØn¡ v tomto aktu proklamovanìch z sad.

Signat ýi Charty 77 se proto domn¡vaj¡, §e tento akt daleko pýesahuje svìm vìznamem mezin rodn¡ £mluvy, kter‚ jsou z le§itost¡ st tn¡ /mocensk‚/ oportunity, ponØvad§ zde zasahuje do oblasti mravn¡, duchovn¡. To a nic jin‚ho je pro signat ýe on¡m d…vodem i pý¡le§itost¡, onou vhodnou dobou, kdy se domn¡vaj¡, §e je nezbytn‚, aby dali najevo, §e ch pou, oŸ tu bØ§¡, a proto vystupuj¡ se sovu iniciativou.

Uvedenì vztah mezi mravn¡ oblast¡ a mezi spoleŸensko politickou oblast¡ st tn¡ moci ukazuje, §e ChartØ 77 nebØ§¡ o § dnì akt v u§ç¡m smyslu politickì, o § dnou soutØ§ a z sah do sf‚ry jak‚koliv funkce politick‚ moci. Charta nen¡ ani spolek, ani organizace, jej¡ b ze je ŸistØ osobnØ-mravn¡, z vazky z n¡ vyplìvaj¡c¡ maj¡ rovnØ§ tento charakter.

Pýipom¡n vçak vìslovnØ, §e ji§ pýed 180 lety bylo pýesnìm pojmovìm rozborem zd…raznØn‚, §e vçechny mravn¡ povinnosti spoŸ¡vaj¡ v tom, co lze nazvat povinnosti ŸlovØka k sobØ, kter zahrnuje mj. povinnost br nit se proti jak‚mukoliv na sobØ p chan‚mu bezpr v¡.

To vçechno znamen , §e £Ÿastn¡ci Charty nejednaj¡ z jak‚hosi z jmu, nìbr§ z pouh‚ povinnosti, z pý¡kazu, kterì stoj¡ vìçe ne§ politick‚ z vazky a pr vo je jejich pravìm, jedinØ spolehlivìm z kladem.

éŸastn¡ci Charty 77 si neosobuj¡ nejen politick pr va Ÿi funkce, ale dokonce u§ nechtØj¡ bìt § dnou mravn¡ autoritou nebo "svØdom¡m" spoleŸnosti, nad nikoho se nevyvyçuj¡ a nikoho nesoud¡, jejich £sil¡m je jedinØ oŸistit a pos¡lit vØdom¡, §e existuje vyçç¡ autorita, kter‚ jsou zav z ni jednotlivci ve sv‚m svØdom¡ a st ty svìm podpisem na d…le§itìch mezin rodn¡ch dohod ch, §e jsou zav z ny nejen oportunnØ, podle pravidel politick‚ vhodnosti a nevhodnosti, nìbr§ §e jejich podpis tu znamen z vazek, §e politika podl‚h pr vu a nikoliv pr vo politice.

¦e k politice br nit se proti bezpr v¡ n le§¡ mo§nost informovat kohokoliv o kýivdØ, kter se jednotlivci dØje a §e tato mo§nost nepýekraŸuje r mec povinnosti ani jednotlivce k sobØ a neznamen pomluvu kohokoli, ani jednotlivce, ani spoleŸnosti, je zýejmìm d…sledkem tohoto hlediska.

Je d le d…le§it‚, aby si ka§dì uvØdomoval, §e k zast v n¡ svìch mravn¡ch pr v, tj. povinnost¡ k sobØ i k druhìm, nen¡ potýeb¡ § dn‚ho sdru§ov n¡, ponØvad§ zde nemluv¡ nic ne§ v ka§d‚m jednotlivci pý¡tomn £cta k ŸlovØku jako takov‚mu a k tomu smyslu pro obecn‚ dobr‚, kter‚= ŸlovØka Ÿin¡ ŸlovØkem.

proto § dnì jednotlivec, kterì se c¡t¡ skuteŸnØ utlaŸen, pr vØ se nem c¡tit izolov n a vyd n moci okolnost¡ na milost a nemilost, je-li s m odhodl n nerezignovat - na povinnost zast vat se s m nebo, kter je t‚§ povinnost k spoleŸnosti, j¡§ je fakticky Ÿlenem.

éŸelem Charty 77 je proto spont nn¡ a vç¡ z vaznosti prost solidarita vçech, kdo pochopili vìznam mravn¡ho smìçlen¡ pro re lnou spoleŸnost a jej¡ norm ln¡ fungov n¡.

Pova§ujeme ze vçech tØchto d…vod… £dob¡, v nØm§ podpis Prohl çen¡ lidskìch pr v se stal mo§nìm, za novou etapu v historick‚m dØn¡, etapu, jej¡§ dosah je nesm¡rnì, proto§e znamen obrat ve vØdom¡ lid¡, v jejich pomØru k sobØ i spoleŸnosti, bØ§¡ dnes o to, aby pohnutky jedn n¡ nele§ely nad le jedinØ nebo pýevahou v oblasti strachu a zvìhodnØn¡, nìbr§ v £ctØ k tomu, co je v ŸlovØku vyçç¡ho, v porozumØn¡ pro povinnost, pro obecn‚ dobr‚, pro nezbytnost vz¡t na sebe v tomto smØru i nepohodl¡, nepochopen¡ i jist‚ riziko.

Prof. Dr. Jan PatoŸka, DrSc., Dr.h.c.

mluvŸ¡ Charty 77