O s o b n ¡ s e t k   n ¡

1/ PAUL RICOEUR

Na podzim loåsk‚ho roku navçt¡vil Prahu francouzskì filosof Paul Ricoeur /nar. 1913/, president Mezin rodn¡ho filosofick‚ho £stavu a dØkan University v Nantarre /Paý¡§ X/. Ricoeur je nespornØ jedn¡m z nejvØtç¡ch §ij¡c¡ch myslitel…. Jeho d¡lo lze oznaŸit v hlubok‚m slova smyslu za kýesœansk‚. Filosoficky vych z¡ pýedevç¡m z Descarta, Kanta a zejm‚na z Husserla, avçak do jeho myçlen¡ vt‚kaj¡ vçechny filosofick‚ proudy z minulosti i souŸasnosti a pýitom se pýedstavuje podivuhodnou moudrou synt‚zu "modernity". Ricoeur je zn m pýedevç¡m jako fenomenolog vØdom¡, v…le a tØlesnosti, jako interpret d¡la Russerlova a Freudova, ale pýedevç¡m jako filosof mìtu, symbolu a ýeŸi, s jeho jm‚nem je spjat pojem hermeneutiky - umØn¡ vìkladu, interpretace a porozumØn¡. Jde mu pýitom pýedevç¡m o probl‚m smyslu: je to spoleŸnìm jmenovatelem jeho knih pýedstavuj¡c¡ch podrobn‚ zasvØcen‚ monografie na prvn¡ pohled tak rozliŸnìch t‚mat, jako je vztah voln¡ho a mimovoln¡ho, psychoanalìza, symbolika zla, b snick  metafora, ritu ln¡ pýedpis nebo n bo§ensk‚ t‚ma.

Za sv‚ n vçtØvy v Praze pýednesl Paul Ricoeur bØhem soukromìch setk n¡ s ýadou naçich filosof… a teolog… nØkolik pýedn çek o probl‚mech, kterìmi se v souŸasn‚ dobØ zabìv , jako jsou pý¡bØh, symbol, metafora, dogma o NejsvØtØjç¡ Trojici, r…znost liter rn¡ch forem v Bibli atp. Poskytl tak‚ nØkolikahodinovì rozhovor o kulturn¡ch a politickìch dØjin ch Evropy od Mnichova do dneçn¡ch dn… a souŸasnØ o proudech myçlen¡ zejm‚na ve Francii a Spojenìch st tech, kde tr v¡ ka§doroŸnØ nØkolik mØs¡c…. V soukromìch diskus¡ch se vyjadýoval ve smyslu filosofie, vztahu myçlen¡ a v¡ry, k souŸasn‚mu stavu kýesœanstv¡ ve svØtØ a dovolil z jemc…m o jeho d¡lo u n s bl¡§e nahl‚dnout do mor ln¡ch, ontologickìch a n bo§enskìch d…sledk… sv‚ filosofie. Projevil tak‚ zcela nevçedn¡ a mimoý dnØ zasvØcen‚ porozumØn¡ pro naçi situaci a probl‚my.

Co Ricoeur za sv‚ n vçtØvy pýednesl, vysvØtlil, prodiskutoval, bylo pro vçechny jistØ velkìm zdrojem informac¡, pouŸen¡ a inspirace. Avçak to vçe nakonec pýipadlo zanedbateln‚ ve srovn n¡ s okouzluj¡c¡m p…soben¡m jeho osoby, spojuj¡c¡ v sobØ hluboce pravdivou skromnost slu§ebn‚ pokory, v n¡§ nen¡ ani stopy po sl vØ a vØhlasu, kterìm se tØç¡, se skuteŸnou duchovn¡ autoritou vØdom¡ si sv‚ v hy a zodpovØdnosti. Odbornì pý¡nos n vçtØvy slavn‚ho profesora filosofie byl tak daleko pýevìçen mor ln¡m pý¡kladem pravdiv‚ho a svat‚ho ŸlovØka.

2/ HANS KUNG

Kýesœan‚ mØli pý¡le§itost setkat se v l‚tØ snad s nejzn mnØjç¡m a nejpopul rnØjç¡m teologem - "disidentem" Hansem Kungem /nar. 1928/. Kung je pýedstavitelem radik lnØ progres¡vn¡ho proudu v katolick‚ c¡rkvi. Po studi¡ch na pape§sk‚ universitØ GregorianØ v ü¡mØ a na katolick‚m institutu v Paý¡§i se stal profesorem dogmatick‚ a ekumenick‚ teologie na universitØ v Tubingen a ýeditelem tamn¡ho ekumenick‚ho institutu, Ÿlenem mezin rodn¡ch teologickìch komis¡, pape§em Janem XXIII. byl pýizv n jako odbornì poradce pýi jedn n¡ II. vatik nsk‚ho koncilu.

Ve sv‚ prvn¡ vìznamn‚ pr ci OspravedlnØn¡ /Rechtsfertigung/ se postavil za uŸen¡ vìznamn‚ho evangelick‚ho teologa Karla Bartha. Tak‚ svoji dalç¡ vØdeckou a popularizaŸn¡ Ÿinnost zamØýil na £sil¡ o sbl¡§en¡ mezi katol¡ky a protestanty v koncilov‚m duchu. Pro odv §nou interpretaci katolick‚ho uŸen¡ o pape§sk‚ neomylnosti a o posl n¡ uŸitelsk‚ho £ýadu /Unfahlbra? - eine Frage"/, ale t‚§ £stýedn¡ch Ÿl nk… kýesœansk‚ v¡ry /"Christsein", "Existiert Bott"/ se stal loni pýedmØtem ostr‚ kritiky ofici ln¡ch vatik nskìch instituc¡ a byl dokonce souŸasnìm pape§em Janem Pavlem II. suspendov n, z jem o pý¡pad Kung pýitom daleko pýes hl hranice teologickìch a c¡rkevn¡ch z le§itost¡,

Za sv‚ho pobytu v Praze se Kung setkal s mnoha katol¡ky a evangel¡ky, pro nا jeho d¡lo pýedstavuje ji§ dlouho zdroj inspirace a povzbuzen¡ k vz jemn‚mu sbl¡§en¡ a popud k £sil¡ o pýekon v n¡ zastaralìch forem n bo§ensk‚ho §ivota. VØtçina tØch, kteý¡ mØli pý¡le§itost vyslechnout jejich pýedn çky na eklesiologick  t‚mata /napý. "C¡rkev budoucnosti"/, byla pýekvapena jeho nen padnìm vystupov n¡m a poctivou vØcnost¡, kontrastuj¡c¡ s pýedstavou navozenou £toŸnìmi t¢ny jeho spis… a popularitou masovìch sdØlovac¡ch prostýedk… na Z padØ. Ve svìch pýedn çk ch a diskus¡ch zd…razåoval Kung nutnost modernizace c¡rkve, pýekon n¡ jej¡ho charakteru zkostnatØl‚ instituce a potýebu zbavit jej¡ uŸen¡ tradiŸn¡ch, dle nØho dnes ji§ bezobsa§nìch formulac¡ a postavit jej¡ autoritu, dosud vykon vanou zp…sobem administrativn¡ch z sah… nepýipouçtØj¡c¡ch svobodnou diskusi, pod kriterium l sky.

Hans Kung se v Praze nespornØ setkal s atmosf‚rou pochopen¡ a výelìch sympati¡ a jeho n vçtØva pýedstavuje neocenitelnì odbornì i kulturn¡ kontakt se svØtem.

3/ ROGER SCHUTZ

Ve dnech 2. a 3. kvØtna navçt¡vil Prahu Roger Schutz, evangelickì knØz, zakladatel ekumenick‚ celib tn¡ komunity v burgundsk‚ vØznici Taiz‚. Vìznam t‚to komunity pýerostl v pomØrnØ kr tk‚m Ÿase hranice Francie a jej¡ p…sobnost dnes pronik  bez pýeh nØn¡ celì svØt.Schutz mØl pý¡le§itost p…sobit na pýedstavitele r…znìch konfes¡ v ekumenick‚m duchu, hovoýil i s pape§i /napý. kdysi s Janem XXIII., ned vno s Janem Pavlem II./, k zal v kostel¡ch, na volnìch prostranstv¡ch, v dom cnostech na z padØ i vìchodØ, ve vyvinutìch zem¡ch i mezi trp¡c¡mi obyvateli tzv. rozvojovìch zem¡.

On s m i dalç¡ Ÿlenov‚ komunity v Taiz‚ vzali na sebe tاk‚ §ivotn¡ podm¡nky tØch nejchudç¡ch a nejb¡dnØjç¡ch tohoto svØta a pr vØ konkr‚tn¡ slu§bou tØmto vpravdØ "maliŸkìm", osobn¡ £Ÿast¡ na jejich tاkìch osudech burcuj¡ svØdom¡ ostatn¡ch lid¡, vyzìvaj¡c¡ k tolik dnes ve svØtØ potýebn‚mu milosrdenstv¡ a porozumØn¡.

Schutz hovoýil a p…sobil nejen v nejr…znØjç¡ch demokratickìch st tech s liber ln¡mi re§imy, ale prosadil se veýejnØ i v zem¡ch ovl danìch brut ln¡mi, polofaçistickìmi vojenskìmi klikami, nerespektuj¡c¡ z kladn¡ lidsk  pr va, napý. v Chile. Z vìchodoevropskìch st t… byl hostem v NDR, Polsku, SovØtsk‚m svazu a vçude mohl pro veýejnost k zat a slou§it mçe. Jen v Praze nikoli. Pýi svìch n vçtØv ch ýady pra§skìch kostel… se smØl pouze z£Ÿastnit bohoslu§eb. Jak tomu obŸas bìv , jeho vynucen‚ mlŸen¡ bylo nakonec silnØjç¡m projevem kýesœansk‚ho spoleŸenstv¡ ne§ jak koliv slova. "Budu tedy s v mi mlŸet", ýekl. V nØkterìch kostel¡ch zaznØly, kdy§ ne slova bratra Rogera, alespoå k nonick‚ Ÿi v¡cehlas‚ zpØvy, obvykl‚ pýi bohoslu§b ch v Taiz‚, v nich§ se zrcadlila spoleŸn  v¡ra a pýesvØdŸen¡ shrom §dØnìch: Ubi caritas et amor, Deus ibi est. Po spoleŸn‚ bohoslu§bØ lid‚ z pýeplnØnìch kostel… /lid‚ z velk‚ Ÿ sti mlad¡/ nespØchali jako obvykle dom…, ale vytrvale Ÿekali, dokud se k bratru Rogerovi neprotlaŸili, dokud mu alespoå nepotý sli rukou. Byla to slavnost v nejlepç¡m slova smyslu a vçichni pociœovali, co znamen  spoleŸenstv¡ v takov‚m duchu.

Byl to vçak §el jen sv tek uprostýed naçich Ÿeskoslovenskìch vçedn¡ch dn¡, jejich§ hlavn¡m probl‚mem nen¡ ovçem problematika ekumenismu.