Vìzva ohro§enìm a upozornØn¡ st tn¡k…m

--------------------------------------

Od zrozen¡ Charty 77 uplynulo celìch pØt let, pØt let nem la £strk…, pron sledov n¡, utrpen¡. Pr…bØhem tØchto let pýibìvalo pýi potlaŸov n¡ mnohìch signat ý… Charty 77 a mnohìch obŸan… na brutalitØ, i kdy§ vçechny kompetentn¡ org ny ¬SSR podepsaly a zav zaly se plnit literu a ducha Mezin rodn¡ho paktu o obŸanskìch a politickìch pr vech a helsinsk‚ £mluvy, v nich§ jedna z nejvìznamnØjç¡ch Ÿ st¡ je vØnov na lidskìm pr v…m. Vìmluvy na klauzule, kter‚ pýipouçtØj¡, §e jednotliv  ustanoven¡ jsou omezov na platnìmi z kony toho kter‚ho st tu, mohly bìt nanejvìç jen doŸasn‚, neboœ pý¡sluçnìmi podpisy se z stupci naçeho st tu z roveå zav zali k tomu, §e dosavadn¡ z kony budou upraveny tak, aby nebyly v rozporu s pýijatìmi £mluvami. Nadto tyto £mluvy zahrnuj¡ i z vazek naplåovat literu a ducha £mluv a respektovat obŸansk  a politick  pr va hned. I tento z vazek naçi z stupce podepsali a pý¡sluçn‚ st tn¡ org ny schv lily. Vçechny signat ýsk‚ st ty vyjadýuj¡ i nad le odhodl n¡ pokraŸovat ve sch…zk ch v helsinsk‚m duchu a kontrolovat plnØn¡ £mluv. Vyhìb n¡ se nØkterìm Ÿ stem a preference - napý. zlehŸov n¡ Ÿ sti o lidskìch pr vech - akcentov n¡ ot zek m¡ru a odzbrojen¡ - je zpochybåov n¡ celku £mluv, vz jemn‚ d…vØry a hodnovØrnosti vlastn¡ho podpisu. Nelze opomenout, §e m¡r m…§e bìt t‚§ m¡rem hýbitova a klid dohledu. Avçak £mluvy svìm z mØrem m¡ý¡ k m¡ru a pokoji lidsk‚ho spoleŸenstv¡ na zemi, kde respekt k ŸlovØku a vØcem nen¡ podmiåov n autokratickìm, vojensko-politickìm garantov n¡m spoleŸensk‚ struktury pýi politick‚m potlaŸov n¡ vçech nekonformn¡ch. V§dyœ z takov‚hoto prinicpu vyvstaly ve týic tìch letech naçeho stolet¡ mnoh‚ diktatury, jejich§ odstranØn¡ st lo svØt nem lo obØt¡.

Charta 77 zdvihla a zdvih  sv…j hlas proti vçem diskriminac¡m, kter‚ nejen§e pýi pýijet¡ vçech mezin rodn¡ch £mluv pokraŸovaly, jako by se nic nezmØnilo, ale naopak zes¡lily. Mnoz¡ lid‚ na cel‚m svØtØ pýipojili sv‚ hlasy proti poruçov n¡ tØchto £mluv. Jsem si vØdom, §e naçe Ÿeskoslovensk‚ probl‚my jsou zlomkem probl‚m…, kter‚ tr p¡ celì svØt. Nepova§ujeme se za centrum, k nØmu§ se mus¡ up¡rat pozornost svØta. I jinde pýibylo na brutalitØ, a co do rozsahu - napý. v poŸtu posti§enìch lid¡ - daleko v¡ce. Vçude z…st vaj¡ lid‚, kteý¡ nejsou zrovna tlustoko§ci, st t s hr…znìm £§asem nad vçemi tØmito bezostyçnìmi n silnostmi, co jich posledn¡ doba st le v¡ce plod¡.

Co vlastnØ jsme, my, lid‚ dneçn¡ doby, chlub¡c¡ se prì vysokìm civilizaŸn¡m stupnØm? Tak se v roce 1977 zeptal Ÿeskì filosof Jan PatoŸka kr tce pýedt¡m, ne§ zemýel. A upozornil, §e jsme lidmi, §ij¡c¡mi v n ruŸ¡ jedn‚ mocn‚ instituce - ve st tØ. Je to vçak v§dy jen laskav‚ ochraåuj¡c¡ objet¡ domova? Diagn¢za by nespornØ znØla /existuje v §n  choroba. M me namnoze co dØlat s nemocnìm st tem, jeho "objet¡" je vlastnØ kýeŸovitìm sevýen¡m. St t je dnes vìrobnou a z sob rnou sil, v nich§ se vçechno stalo prostýedkem, technikou slou§¡c¡ tomuto st tu sam‚mu a tØm, kdo se se st tem identifikovali. Zd  se, §e vçude tam, kde choroba pýikroŸila k nejvyçç¡m stupå…m, , je bاnì obŸan proti kýeŸi st tn¡ moci zcela bezbrannì. Prost¡ lid‚ c¡t¡, §e n Ø c o nen¡ v poý dku, a §e t o nem…§e vz¡t dobrì konec, jestli§e se n Ø c o nezmØn¡. Avçak pýes sv…j zdravì pohled rozpaŸitØ krŸ¡ rameny, jestli§e by mØli vyj dýit, jak a co mØnit, c¡t¡ se bez jak‚koliv rozumn‚ çance k n pravØ - a obracej¡ nakonec veçker‚ £sil¡ k vØcem soukromìm, toti§ tam, kde se jim zd , §e jsou s to udr§et zdravì chod vØc¡. Avçak i ve sv‚m nejsoukromØjç¡m soukrom¡ pociœuj¡ ohro§enost sv‚ho intimn¡ho poý dku, tuç¡, §e jakkoliv zabezpeŸen  soukrom  izolace je vposledku nejist , §e brut ln¡ vniknut¡ i do nejuzavýenØjç¡ch oblast¡ je kdykoliv mo§n‚.

VçeobecnØ se vçak v¡, §e § dnì spoleŸnost nem…§e fungovat bez pýesvØdŸen¡, kter‚ neplyne z oŸek v n¡ vìhod, ale kter‚ se vztahuje k vØcem o b e c n ì m , k mor lce. Mravn¡m nen¡ myçlen¡ £skoŸn‚ a pý¡le§itostn‚, mor lka nikdy nebyla, nen¡ a nem…§e bìt prostýedeŸn  - je Ÿ¡msi z sadnØ netechnickìm. Obecnost Ÿin¡ mor lku instanc¡ ŸlovØku preordinovanou. Mor lka se ovçem v nemocn‚m st tØ rozdrobila do pseudomor ln¡ Ÿ steŸnosti. Obnovu a z chranu nem…§e tedy pýin‚st ochoýelì st t, neboœ je ze sv‚ podstaty st tem omezen‚ho panovaŸn‚ho vegetov n¡.

PatoŸka formuloval svou odpovØÔ na vypjatou vìzvu aktu ln¡ situace - byl v t‚ dobØ mluvŸ¡m pr vØ zrozen‚ho spoleŸenstv¡ Charta 77. Mnoz¡ to vçak v souvislosti s onou situac¡ pochopili, §el pý¡liç situaŸnØ, jen jako pokus o zd…vodnØn¡ £sil¡ "za lidsk  pr va", toti§ jako vysloven¡ reklamace, zdvi§en¡ n roku na to, naŸ m  ŸlovØk pýece p r   v o ! "Samozýejmost" pr vn¡ho n roku posunula do pozad¡ akcent na lidskou zodpovØdnost, na p o v i n n o s t ŸlovØka vzhledem k tomu, k Ÿemu je odpovØden a co rozhodnØ nen¡ urŸov no libov…l¡ toho kter‚ho jedince Ÿi tØch nØkterìch lid¡ v urŸit‚, dokonce chorobn‚ situaci.

V nemocn‚m st tØ le§¡ t‚mØý vçechno lidsk‚ jedn n¡ v oblasti "strachu a zvìhodnØn¡". Co vçechno potom obŸan dØl  proto, §e se boj¡ kýeŸovit‚ st tn¡ moci nebo §e chce od n¡ dos hnout vìhod - klidu, penØz, postaven¡, popularity! ¦ijeme ve svØtØ ohro§en‚m touto chorobou. C¡t¡me a v¡me, §e svØt je jeden, §e ka§d‚ barbarstv¡ kdekoliv na svØtØ je barbarstv¡m n s se tìkaj¡c¡m, ka§dì mezin rodn¡ podvod je podvodem vçech, ka§dì teroristickì Ÿin je terorizov n¡m vçech. Ka§d‚ stann‚ pr vo, byœ se vyd v  jako ýeŸen¡ vnitýn¡ch z le§itost¡ ka§d  v lka, byœ sebelok lnØjç¡, se tìk  vçech lid¡ na svØtØ.

A tento svØt je rv n na kusy Ÿ steŸnìmi z jmy velkìch i malìch nemocnìch st t…. Jak‚ to potom jsou st ty, kter‚ preferuj¡ z jmy sv‚ nezdrav‚ moci nad zdrav¡m veçkerenstva? A nejen to, oni preferuj¡ sebe i dovnitý proti svìm obŸan…m. ¦ijeme v dobØ, kdy ochoýelì st t se stal ne§ivìm, vçe pohlcuj¡c¡m strojem, "apar tem". Z jednoho centra st tn¡ moci vych zej¡ chapadla - aœ u§ v podobØ hrub‚ s¡ly vojensk‚ Ÿi policejn¡ nebo v podobØ nejrozliŸnØjç¡ch prostýedk… psychoslogick‚ho n tlaku, l k n¡ ke konformitØ takto nemocnìch st t…, kde vçechno mus¡ slou§it t‚§e obludØ. Lid‚ nesmØj¡ vØýit v nic jin‚ho, ne§ co pýedkl d  ofici lnØ schv len  verze, jin  v¡ra se zakazuje, jinovØrci se pron sleduj¡ a potlaŸuj¡. V¡ra Ÿi spol‚h n¡ na existenci nØŸeho, co stoj¡ mimo st t Ÿi dokonce nad st tem? PryŸ s t¡m, zniŸit, zavý¡t, umoýit! PryŸ s nekonformn¡m umØn¡m! PryŸ s vØdou, kter  neposluhuje! PryŸ se çkolstv¡m, kter‚ by nevychov valo st tn¡ oportunisty! PryŸ s odbory, kter‚ nejsou ochotni slou§it jako pýevodn¡ p ka moci! PryŸ s v¡rou v nadst tn¡ autoritu! PryŸ s Bohem!

a hydra nemocn‚ho st tu odvrhuje dnes vçechny z brany. Nejen§e vyu§¡v  vçech propagaŸn¡ch prostýedk… a existenŸn¡ch postih…, aby je vyýadila z Ÿinnosti, ale pro zastraçen¡ tØch nekonformn¡ch nebo ne zcela konformn¡ch pýikroŸila sama k vylo§enØ teroristick‚mu stylu, nad n¡m§ z…st v  hr…zou srdce st t: Bezd…vodnØ nØkolikahodinov‚ surov‚ bit¡, pýepad n¡ vybranìch jednotlivc… /tØch labilnØjç¡ch, osamocenìch/, pýiŸem§ /"nezn m¡" vin¡ci nejsou nikdy vyp tr ni, çkrcen¡ ç lou, p len¡ cigaretou, noŸn¡ vniknut¡ do soukrom¡ spojen‚ napý¡klad s bezbrannou, n silnØ vysvleŸenou, sprostØ ohmat vanou a kopanou §enou, ba podýez v n¡ v bytØ a fingov n¡ sebevra§dy Ÿi svr§en¡ do propasti s tìm§ "vìsledkem" pýi zjiçœov n¡ okolnost¡/. A to u lid¡, u nich§ byla sebevra§da vylouŸena nebo pýinejmenç¡m krajnØ nepravdØpodobn ! Hr…za tØchto osamocenìch pý¡pad… pramen¡ z rafinovan‚ skrytosti, utajov n¡ a pop¡r n¡ takovìch z keýnìch prostýedk… moci proti bezbrannìm. Hr…za brut ln¡ho postupu moci s odkrytou tv ý¡ p…sob¡ potom masovost pýi likvidaci: jde o tis¡ce "leg lnØ" odsouzenìch, tìranìch a popravovanìch protivn¡k… - "nebezpeŸnìch §ivl…". To nen¡ minulost façistickìch re§im…, to je pýece m ¡ r o v   souŸasnost v r…znìch st tech svØta. Je nepochopiteln‚, §e mnoz¡ dosud stateŸnØ neoportunn¡ ztr cej¡ sami sebe? ¦e pokles vaj¡ a týeba opouçtØj¡, pokud v…bec mohou, svou vlast? Mysl¡m si, §e ani reprezentanti ochoýel‚ho st tu nevol¡ hrub‚ n siln‚ prostýedky s nadçen¡m, se z libou, dobrovolnØ. To Ÿin¡ jen psychopatiŸt¡ "v…dcov‚", pý¡padnØ psychopatiŸt¡ slouhov‚ st tn¡ho apar tu. Jsem pýesvØdŸen, §e by daleko radØji pou§¡vali sm¡rnìch cest pýi vìkonu sv‚ vladaýsk‚ Ÿinnosti. Pr vØ tak si mysl¡m, §e by týeba r di vØnovali velk‚ st tn¡ prostýedky jinìm smØrem, ne§ je nut¡ situace nemocn‚ho st tu, §e jistØ se nechtØj¡ dost vat do konfliktu s nikìm z vlastn¡ populace, ani se zem¡, kterou spravuj¡ a kter  doposud skìtala sv‚ dary naçim pýedk…m.Ano, nejen na lidech se projevuje surov  bezohlednost a necitlivost on‚ hydry: je bezohledn  i k pý¡rodØ. Exploatuje vçechny zdroje a pýitom niŸ¡ a rabuje Zemi, jen aby se udr§ela, aby zachraåovala onu chorobnou existenci, svou zahraniŸnØ politickou i vnitýnØ politickou pozici. ZemØ je ovçem velmi obranyschopn  - odm¡tne sv‚ dary a nab¡dne za nØ otr venì vzduch, otr venou vodu a otr ven‚ plody - pokud v…bec jak‚.

Ka§d  partikularita je dnes omylem, ba provinØn¡m. Ka§d  Ÿ steŸnost je neteŸnost¡ v…Ÿi ostatk…m svØta, je krokem proti svØtu, proti lidstvu. Severn¡ polokoule nesm¡ bìt lhostejn  k ji§n¡, syt¡ nesm¡ bìt neteŸn¡ k hladovìm, zajiçtØn¡ se nesm¡ obracet z dy k nezajiçtØnìm, prvn¡ a druhì svØt nesm¡ zanedb vat sv‚ho týet¡ho druha. Jen odanost vØcem obecnìm, to je vØcem mravn¡m, je z chranou, je slu§bou budoucnosti. Teprve v obecenstv¡ veçkerenstva se lid‚ st vaj¡ obŸany spoleŸn‚ho svØta. A z…stanou jimi i v poklesc¡ch, pokud vyboŸen¡ z t‚to odpovØdnosti k celkov‚mu budou oznaŸov na §ita jako pokleslost. Emancipace je vØc obt¡§n  a vy§aduje setrval‚ho £sil¡ a odvahy. Obr tit se od egoistick‚ho, d¡lŸ¡ho, ba antropocentrick‚ho - tedy od Ÿ steŸn‚ho k obecn‚mu, k mravn¡mu, obr tit se nejen pragmatickìm prohl çen¡m, nìbr§ §itìm §ivotem, to je povol n¡, j¡m§ ŸlovØka vol  c e l ì svØt. Ne panovaŸnost, ale £cta k lidem, vØcem, pý¡rodØ, k veçkerenstvu! Ne cynismus a skepse, ale nadØje a d…vØra ve smysluplnou çanci svØta, v nØm§ je n m d no §¡t, kterì n m byl darov n k §ivotu Ÿi jinak ýeŸeno, do nØho§ jsme byli obdaýeni §ivotem jako darem a £kolem.

Jak je patrno, je to politicky nespecifikovanì program, jaksi m lo "politickì" v profesion ln¡m zabØhan‚m smyslu slova. Neskìt  b zi pro pod¡len¡ na politick‚m dØn¡ dnes obvykl‚ho zp…sobu - nejde toti§ o § dnì pod¡l, o § dnou Ÿ st, nìbr§ spr vØ o celkovost, tedy o spoleŸnou odpovØdnost lid¡, kteý¡ nahl‚dli, jak‚ ohro§en¡ plyne z dosavadn¡ho partikul rn¡ho mocensk‚ho boje tØch st t…, kter‚ jsou zasa§eny m¡rovou chorobou.

Spisovatel Karel ¬apek kdysi napsal, §e m me mnoho spolk… a ironicky dodal, §e by bylo asi zapotýeb¡ zalo§it spolek proti spolk…m. Byl by to asi stejnì protimluv, kdyby se proti politik ýsk‚mu partikularismu mØla postavit nov , dalç¡ partikularita, usiluj¡c¡ o mocensk‚ uplatnØn¡. Byœ sest vaj¡c¡ z tØch, kteý¡ jsou proti partikularitØ a za obecn‚ a celkov‚. PodobnØ z…st v  ve stejn‚m kolotoŸi, kdo se chce obracet moc¡ proti moci. D…le§itou cestu toti§ maj¡ pýed sebou ti b e z m o c n ¡ , toti§ ti, kteý¡ nes zej¡ na ovl dnut¡ a panstv¡ a mohou se vydat pouze v osobn¡m nasazen¡ riskantn¡mu ohro§en¡. Ovçem§e vytv ýej¡ zvl çtn¡ komunitu, zalo§enou vçak pouze na tom, co bylo ji§ oznaŸeno jako spoleŸenstv¡ otýesenìch. Jejich pouto je vnitýn¡, jejich zodpovØdnost je pý¡m  - k vØci i k lidem. Ka§dì je nezastupitelnØ s   m s touto zodpovØdnosti a teprve z t‚to samoty pod v  ruku tØm, kdo jako on vzali sami do svìch rukou odpovØdnost za vçechno, co vstupuje do jejich §ivotn¡ho horizontu.

Co takov‚ neohro§en‚ vzet¡ odpovØdnosti do svìch rukou konkr‚tnØ znamen ? Velmi prost‚ vØci: nepýihl¡§et neŸinnØ k ubli§ov n¡ a neobjektivn¡mu jedn n¡ kolem sebe, nezav¡rat oŸi pýed nespravedlnostmi, naopak m¡t svØdom¡ se zbystýenou pozornost¡ a bedlivØ vn¡mat bli§ç¡ i vzd lenØjç¡ pý¡pady £strk… a krutost¡, a to nejv¡ce na tØch, kdo stoj¡ proti t‚ hydýe jen s holìma rukama. Lid‚-obŸan‚ si nesm¡ dovolit nesolidnØ a nesolid rnØ podl‚hat a podlehnout onomu jen zd nlivØ rozumn‚mu krŸen¡ ramen nad vlastn¡ bezmocnost¡. Je obŸanskou povinnost¡ nejen nebìt lhostejnì k tØm trampot m a utrpen¡, kter‚ n m okolnosti takýka vnut¡ pýed n ç zrak, ale bìt velmi pozornì zejm‚na k tØm skuteŸnostem, kter‚ by nemocnì st t chtØl navenek zakrìvat. Kdy§ pak nØkdy vyjdou takov‚ otýesn‚ skuteŸnosti najevo, nen¡ pro jednotlivce ani pro n rod omluvou byœ pravdiv‚ prohl çen¡ "j  nevØdØl, my nevØdØli" Je týeba bìt v dobØ, kdy takov‚ nezodpovØdn‚ nevØdØn¡ skìt  jistou m¡ru klidu, velmi s m pýed sebou na pozoru, neboœ znamen  sobeck‚ sebestýedn‚ pohodl¡. OdpovØdnost v…Ÿi ubli§ovanìm bli§n¡m je prvn¡m pr vem a povinnost¡ obŸana v…Ÿi spoluobŸan…m.

Tato cesta nesm¡ bìt opuçtØna. Pr vØ otýesen¡ a ohro§en¡ nesm¡ zachraåovat sama sebe. Jejich vyd n¡ m  dobrì smysl a jakkoliv se mohou zbyteŸnØ c¡tit vysazeni jako naz¡ v trn¡ do anonymn¡ samoty, pýesto se na nich po§aduje vytrv n¡, strpØn¡ pý¡koý¡ a bolestnìch n silnost¡ a nov  neohro§enost uprostýed ohro§ov n¡. Nejsou zbyteŸn¡, nejsou sami, na nich a z jejich osudu, n e k l e s n o u - l i , vyr…st  nadØje na obrat v dosavadn¡m sklonu svØtabØhu: obrat od hr…z k pokoji, od cizot k domovu, od brutality k laskavosti, od l§i k pravdØ, od zla k dobru.

Teprve ty organismy lidsk‚ho spoleŸenstv¡, ty st ty a jejich exponenti - st tn¡ci - politikov‚ /polis obec. - obecenstv¡/ jsou nositeli z chrany a pýipravovateli dobr‚ budoucnosti, kteý¡ nahl‚dnou Ÿi nahl¡§ej¡ onu zodpovØdnost bezmocnìch a svou veýejnou Ÿinnost podle toho n hledu zamØý¡.

nahl‚dnout mohou ovçem jen tehdy, jestli§e ohro§en¡ ve sv‚ zodpovØdnosti setrvaj¡.

Radim Palouç