Dokument Charty 77 Ÿ

Dokument Charty 77 Ÿ. 11/82

/Protest proti poruçov n¡ z kon… v oblasti n bo§ensk‚ho §ivota, obzvl çtØ katolick‚ c¡rkve

-------------------------------------------------------------

Prezidentu ¬SSR JUDr. Gust vu Hus kovi

Feder ln¡mu shrom §dØn¡ ¬SSR

M¡stopýedsedovi vl dy ¬SSR M. L£Ÿanovi

Ministerstvu kultury ¬SR /k ruk m K. Hr…zy/

Praha

Opakovan oficieln¡ vl dn¡ prohl çen¡ i prohl çen¡ pýedstavenstva knØ§sk‚ organizace Pacem in terris vyvol vaj¡ dojem, §e pr vn¡ postaven¡ katolick‚ c¡rkve uprostýed Ÿeskoslovensk‚ spoleŸnosti je spravedlivØ vyýeçeno, §e jej¡ Ÿinnost se v§dy setk v s pochopen¡m st tn¡ch org n…, kter‚ respektuj¡ jej¡ posl n¡ i specifiŸnost jej¡ch forem p…soben¡: srv. projev m¡stopýedsedy feder ln¡ vl dy Mateje L£Ÿana 12.11.1981 v Bansk‚ Bystrici, projev £stýedn¡ho tajemn¡ka PiT Zdeåka Adlera tamt‚§, rozhovor bìval‚ho dØkana teologick‚ fakulty v LitomØýic¡ch Ladislava Pokorn‚ho v rozhlase /prosinec 1981/ o neomezenìch tiskovìch mo§nostech pro katolickou c¡rkev v ¬SSR.

Proti tomu mluv¡ fakta, kter jsou v rozporu s Ÿl nkem 32 éstavy ¬SSR o n bo§ensk‚ svobodØ a Ÿl nky 18 a 19 paktu o obŸanskìch a politickìch pr vech /Ÿ. 120/76 Sb./

VçeobecnØ lze pozorovat dalç¡ zes¡len¡ protin bo§ensk‚ kampanØ. Napý. pýi çkolen¡ zdravotn¡ho person lu v Severomoravsk‚m kraji kladou pýedn çej¡c¡ hlavn¡ d…raz na to, aby dok zali nevØdeckost n bo§enstv¡. Aktivita ýeditel… çkol proti vyuŸov n¡ n bo§enstv¡, registrace a kvalifikace § k… podle n bo§ensk‚ho pýesvØdŸen¡ jejich a jejich rodiŸ… jsou realizov ny st le d…slednØji. Diskriminace obŸan… za projev n bo§ensk‚ho pýesvØdŸen¡ nad le trv .

Tiskov‚ mo§nosti pro n bo§enskou literaturu jsou st le v¡ce a v¡ce omezov ny. ¬esk n bo§ensk Charita, jedin instituce, j¡§ je dovoleno publikovat a vyd vat pro katolickou c¡rkev v ¬SR, vydala v roce 1981 jednu /!/ teologickou knihu a kosteln¡ zpØvn¡k. Jedinì odbornì Ÿasopis Duchovn¡ pastìý m z mØrnØ n¡zkou £roveå a neinformuje o stavu teologick‚ho b d n¡ v zahraniŸ¡. Tìden¡k Katolick‚ noviny je n strojem propagandy st tn¡ politiky. Pýin ç¡ v¡c zkreslenìch politickìch informac¡ ne§ skuteŸnìch ud lost¡ z n bo§ensk‚ho §ivota u n s i v cizinØ.

Situace na bohosloveck‚ fakultØ v LitomØýic¡ch je st le t¡snivØjç¡. Sbor nem , opØt zýejmØ z mØrnØ, potýebnou kvalifikaci, jmenov n¡ profesor… je prakticky v rukou Sekretari tu pro vØci c¡rkevn¡ pýi ministerstvu kultury ¬SR. Z pýihl çenìch 60 kandid t… studia bohoslov¡ v roce 1981 bylo pýijato nØco m lo pýes polovinu. D…vody odm¡tnut¡: styk s ýeholn¡ky, nedostatek informac¡ o kandid tovi, nebo naopak pý¡liç mnoho, pro posuzovatele "negativn¡ch". V BratislavØ bylo vloni vylouŸeno z dalç¡ho studia 12 bohoslovc…, kteý¡ byli vytypov ni jako organiz toýi hladovky v ý¡jnu 1980.

N siln‚, pr vnØ nepodlo§en‚ rozehn n¡ ýeholn¡ch spoleŸenstv¡ a znemo§nØn¡ jejich Ÿinnosti v ¬SSR od r. 1950 nebylo napraveno, naopak pron sledov n¡ ýeholn¡k… trv , propaganda proti ý d…m se stupåuje /viz Ÿl nek dr. Bohuslava ¬¡§ka "éloha ý d… v politice ý¡mskokatolick‚ c¡rkve", Ÿasopis BezpeŸnost z 1.10.1981/. Stupåuje se n tlak na knØze, aby vstupovali do provl dn¡, avçak ý¡mskokatolickou legislativou nepotvrzen‚ organizace Pacem in terris. Kritika Pacem in terris je ch p na jako nepý¡mì £tok "proti socialistick‚mu sou§it¡, proti £pravØ vztah… mezi st tem a c¡rkv¡". Na takov‚ £toky dostanou p dnou odpovØÔ /M. L£Ÿan v projevu uveden‚m vìçe/. PodobnØ se vyslovil i tajemn¡k Sekretari tu pro vØci c¡rkevn¡ Partsch na zased n¡ Pacem in terris v Olomouci v ý¡jnu 1981. Mno§¡ se vìslechy mladìch lid¡ i jejich £dajnìch vedouc¡ch Ÿi inspir tor…: d…vodem je n bo§ensk‚ shroma§Ôov n¡.

Pýedevç¡m vçak mus¡me pozvednout hlas na obranu tØch, kdo byli a jsou trestnØ st¡h ni a vØznØni pro svoji n bo§enskou Ÿinnost. Lze bez nads zky konstatovat, §e rok 1981 byl rokem c¡rkevn¡ch proces…. 24.11.1981 potvrdil Krajskì soud v OstravØ rozsudek Okresn¡ho soudu v Olomouci proti katolickìm knØ§¡m a laik…m Janu Krumpholcovi, Frantiçku L¡znovi, Josefu VlŸkovi, Josefu Ad mkovi, Rudolfu Smahelovi. SkuteŸnìm d…vodem bylo vyd v n¡ a ç¡ýen¡ n bo§ensk‚ literatury /tato literatura nemØla ani v nejmenç¡m protist tn¡ charakter/. ObØ soudn¡ instance vçak soudily podle 118 trestn¡ho z kona za nedovolen‚ vìdØleŸn‚ podnik n¡ /ve vìpovØdi ob§alovan¡ konstatovali, §e Ÿinnost byla nikoliv vìdØleŸn , ale pr vØ naopak, §e bylo potýeba Ÿasto dotovat z vlastn¡ kapsy/. Tak byl skryt pravì d…vod odsouzen¡ a pý¡pad mØl r z hospod ýsk‚ trestn‚ Ÿinnosti. Jezuita P. Frantiçek L¡zna byl potom 21.1.1982 odsouzen k dalç¡mu trestu za £dajnou trestnou Ÿinnost podle 112 trestn¡ho z kona /poçkozov n¡ z jm… republiky v cizinØ/. V z ý¡ byl v Lounech podm¡nØnØ odsouzen P. Josef Kord¡k, kterì pokraŸoval ve sv‚ duchovensk‚ Ÿinnosti, proto§e mu odnØt¡ st tn¡ho souhlasu nebylo sdØleno z konnìm postupem.

V Ÿervenci 1981 byl v Plzni zatŸen dominik n P. Jaroslav Duka, dØln¡k ve ækodovce. V listopadu byl odsouzen na 18 mØs¡c…, kdy§ mu bylo dok z no, §e jedenkr t/!/ slou§il liturgii bez st tn¡ho souhlasu. Krajskì soud potvrdil rozsudek dne 19.2.1982.

V souvislosti s P. Dukou byl bezpeŸnostn¡mi org ny dne 27.10.1981 pýepaden Charitn¡ d…m v Kadani, kde §ije cca 80 ýeholnic-dominik nek, d…chodkyå. Policie v poŸtu 40 pý¡sluçn¡k… /ozbrojenìch a prov zenìch psy/ byla uvedena c¡rkevn¡ tajemnic¡. Prohl¡dka pokraŸovala i druhì den. Byly zabaveny psac¡ stroje, 2 £ýednØ povolen‚ cyklostyly, oficieln¡ i samizdatovØ vydan‚ n bo§ensk‚ tiskoviny /opØt bez protist tn¡ho obsahu/ a rozmno§ovan‚ modlitebn¡ texty pro ka§dodenn¡ modlen¡. Hubenì vìsledek tohoto n siln‚ho Ÿinu pýimØl org ny ks rozçiýov n¡ difamac¡ a nepravdivìch zpr v /hovoýilo se o vØtç¡m mno§stv¡ nepoctivØ nabytìch cennìch pýedmØt…!, o pý¡tomnosti çesti Pol k… /!/, o instalaci vys¡laŸky /!/ apod. Podobnou akci provedly policejn¡ org ny tì§ den v knØ§sk‚m domovØ d…chodc… v Moravci. Do akce se zapojilo 120 /!/ policist… a milicion ý… se psy. V domovØ §ij¡ staý¡, penzionovan¡ knØ§¡, o nØ§ se staraj¡ ýeholn¡ sestry. OpØt byly zabaveny n bo§ensk‚ tiskoviny, nØkter‚ vydan‚ sv‚pomoc¡ /stØ§¡ lze v tØchto pý¡padech o samizdatu v…bec mluvit/, v nØkolika pý¡padech i osobn¡ vØci a tuzexov‚ pouk zky, kter‚ leg lnØ vØnovala kapituln¡ konzistoý v BrnØ. Znovu se vynoýily difamace a pomluvy. O den pozdØji /29.10.1981/ byly provedeny prohl¡dky na far ch v Hoçtce u LitomØýic. Ve ætØt¡ a v BeŸovØ u Mostu. Administr tor P. Radima Hlo§ nka byl zatŸen a byl mu zabaven cyklostyl a n bo§ensk‚ tiskoviny.

V Liberci byl v £noru 1981 po týech mØs¡c¡ch vazby propuçtØn P. Josef B rta a je st¡h n na svobodØ za to, §e ç¡ýil sv‚ teologick‚ spisy vedl semin ýe pro z jemce o teologii.

Ofici ln¡ hodnocen¡ n bo§ensk‚ literatury ukazuje "odbornì" posudek dr. Jaroslava H jka ze sekretari tu pro vØci c¡rkevn¡ v Praze. Podle tohoto posudku je napý. trestnìm Ÿinem opisov n¡ ý dnØ vydan‚ho biblick‚ho textu bez jak‚koliv pý¡Ÿiny, týeba i pro soukromou potýebu! M…§e prì bìt aplikov n z kon Ÿ. 93 z r. 1949 o rozçiýov n¡ neperiodick‚ho tisku nebo 178 trestn¡ho z kona o maýen¡ dozoru nad c¡rkvemi.

T‚§ na Slovensku se mno§¡ perzekuce knØ§¡ch a laik…. Odsouzen¡ knØ§¡ P. Antona Zlatohlav‚ho, P. Gabriela Povaly, P. ætefana Javorsk‚ho, laika Gunthera Ropfa jsou dokladem celkov‚ho postoje st tn¡ch org n… k Ÿinnosti katolick‚ c¡rkve.

K tØmto skuteŸnostem je týeba pýiŸ¡st dalç¡, kter‚ se vyznaŸuj¡ brutalitou a sadismem. Koncem ý¡jna 1981 odvezli z pracoviçtØ Ÿtyýi "nezn m¡" mu§i Stanislava Ad mka /dvacetilet‚ho syna odsouzen‚ho Josefa Ad mka/ do lesa u Tiçnova, kde mu nehor znØ vyhro§ovali zabit¡m, udeýili jej brut lnØ do hlavy a polili kyselinou m selnou. Pýinutili jej ut¡kat pýed policejn¡m autem a dvakr t naznaŸili, §e jej pýejedou. Pot‚ odjeli a Stanislav Ad mek musel j¡t 20 kilometr… v noci na nejbli§ç¡ §elezniŸn¡ zast vku. NeobjasnØny nebo problematicky objasnØny z…st vaj¡ dva pý¡pady "sebevra§dy" - in§enìra Coufala a studenta Jana ævandy.

Tento stav pýirozenØ posiluje ned…vØru v…Ÿi ujiçœov n¡m a slavnostn¡m proklamac¡m st tn¡ch org n… o vytv ýen¡ nov‚ spoleŸnosti, v n¡§ vl dne spravedlnost a v n¡§ jsou si vçichni rovni bez ohledu na p…vod a pýesvØdŸen¡. To, co deformuje mezi jinìm literu a ducha z kona a ofici lnØ pýijatìch dohod a pakt… tìkaj¡c¡ch se n bo§enskìch svobod, nejsou v§dy nutnØ v naç¡ zemi platn‚ z kony, nìbr§ jejich sv‚volnì vìklad, jako napý. skìt ofici ln¡ koment ý d Ÿeskoslovensk‚mu trestn¡mu pr vu. ¬eskoslovensk soudn¡ praxe se pýitom pýi posuzov n¡ trestnìch Ÿin… ý¡d¡ nikoliv celkovìm smyslem vçech pýijatìch z konnìch pýedloh /éstavou, pakty, Ÿs. z kony aj./, nìbr§ jen koment ýem k tomu Ÿi onomu u§it‚mu paragrafu, napý. vysvØtlivkami k 178 /maýen¡ dozoru nad c¡rkvemi a n bo§enskìmi spoleŸnostmi/, kter‚ nejsou v pln‚m souladu napý. s Ÿl. 18 Paktu o obŸanskìch a politickìch pr vech, kterì byl po schv len¡ vçemi pý¡sluçnìmi ofici ln¡mi m¡sty uveden v platnost dne 23.3.1976. Pro srovn n¡ citujeme nØkter‚ "vysvØtlivky" tak, jak byly publikov ny v ofici ln¡ pý¡ruŸce pro vìklad trestn¡ho z kona /Trestn¡ z kon. Koment ý. Praha 1980/, str. 607-608.

Cit. 176 prav¡:

Kdo v £myslu maýit nebo ztØ§ovat z kon st tn¡ho dozoru nad c¡rkv¡ nebo n bo§enskou spoleŸnost¡ poruç¡ ustanoven¡ z kona k h o s p o d ý s k ‚ m u zabezpeŸen¡ c¡rkv¡ a n bo§enskìch spoleŸnost¡, bude potrest n odnØt¡m svobody a§ na dvØ l‚ta nebo penØ§itìm trestem.

Z vysvØtlivek: éprava dozoru trestn¡ho dozoru nad c¡rkvemi a n bo§enskìmi spoleŸnostmi spoŸ¡v v podstatØ na z sad ch, §e duchovn¡ mohou p…sobit jen se st tn¡m souhlasem a §e jak duchovenskou, tak kazatelskou, popý¡padØ jinou Ÿinnost mohou konat osoby, kter‚ z¡skaly st tn¡ souhlas a vykonaly slib, d le, §e pýedchoz¡ st tn¡ souhlas je nutnì pro ka§d‚ ustanoven¡ nebo volbu do funkce, jej¡§ vìkon spoŸ¡v v duchovensk‚ nebo podobn‚/!/ Ÿinnosti...

Z hlediska odpovØdnosti za trestnì Ÿin podle 178 nen¡ rozhodn‚, zda jedn n¡ pachatele souvis¡ s Ÿinnost¡ c¡rkve /n bo§ensk‚ spoleŸnosti/ povolen‚ nebo zak zan‚. Tohoto trestn‚ho Ÿinu se mohou dopustit t‚§ i osoby, kter‚ vykon vaj¡ duchovenskou nebo kazatelskou Ÿinnost, aŸ nejsou duchovn¡mi c¡rkve nebo n bo§ensk‚ spoleŸnosti /!/ nebo kter‚ vykon vaj¡ jinou Ÿinnost, j¡§ se zasahuje do vìkonu st tn¡ho dozoru nad c¡rkvemi a n bo§enskìmi spoleŸnostmi.

Pro ilustraci lze pýipomenout, §e existuj¡ pý¡pady, kdy soud za trestnì Ÿin proti 178 pova§oval rozhovor na n bo§ensk‚ t‚ma nebo spoleŸnou modlitbu v soukrom‚m bytØ /od…vodnØn¡: "byla to duchovensk Ÿinnost, pýi n¡§ okolnosti znemo§åovaly st tn¡ dozor!/

Charta 77 upozoråuje kompetentn¡ org ny na hrub‚ poruçov n¡ Ÿeskoslovensk‚ £stavy, mezin rodn¡ch pakt… a smluv v oblasti n bo§enskìch svoobd. ¦ d , aby vçechny pý¡pady nez konn‚ho n bo§ensk‚ho £tisku a pron sledov n¡ byly napraveny, aby z kony, platn‚ v naç¡ vlasti a omezuj¡c¡ mezin rodn¡ pakty a lidsk pr va, byly pýinejmenç¡m komentov ny a opatýeny vysvØtlivkami v tom smyslu, aby n bo§ensk‚ svobody, garantovan‚ £stavou a pakty, ve skuteŸnosti nelikvidovaly, nìbr§ naplåovaly jejich smysl a ducha.

V Praze dne 10.3.1982

Dr. Radim Palouç, mluvŸ¡ Charty 77

Anna Marvanov , mluvŸ¡ Charty 77

Ladislav Lis, mluvŸ¡ Charty 77

V clav Malì, Ÿlen kolektivu mluvŸ¡ch Charty 77

Na vØdom¡:

pape§i Janu Pavlu II., Vatik n

kardin lovi Frantiçku Tom çkovi, Praha

knØ§sk‚ organizaci Pacem in terris