Rezoluce veden¡ /direzione/ italsk‚ KS z 30.12.1981

---------------------------------------------------

1. Komunist‚ u§ vyj dýili a potvrzuj¡ znovu, §e rozhodnØ odsuzuj¡ vojenskì pýevrat v Polsku, zatìk n¡ a vojensk‚ soudy, z kaz veçker‚ Ÿinnosti politickìch, odborovìch i spoleŸenskìch organizac¡. Tato opatýen¡, je§ jsou nesluŸiteln  s naçimi demokratickìmi a socialistickìmi ide ly, nemohou vyýeçit hlubokou krizi polsk‚ spoleŸnosti. Nelze je vçak ani ospravedlnit nutnost¡ zachr nit z klad re§imu socialistick‚ho typu, neboœ nen¡-li ji§ s to Ÿelit politickìmi prostýedky protest…m dØlnick‚ tý¡dy a lidu a uchyluje-li se k vojensk‚ s¡le, je to £der sam‚ vØci socialismu.

Ji§ od vypuknut¡ polsk‚ krize v l‚tØ 1980 nev halo IKS postavit se na stranu demokratick‚ obnovy politick‚ho a spoleŸensk‚ho §ivota Polska a poskytla plnou podporu, jak  byla mo§n , £sil¡m a pokus…m, je§ v tomto smØru Ÿinila PSDS.

PozitivnØ jsme uv¡tali zejm‚na zrod a rozvoj odbor… Solidarity, neboœ jsme pýesvØdŸeni o nutnosti autonomie odbor… t‚§ v socialistick‚ spoleŸnosti.

NØkolikr t jsme veýejnØ i d…vØrnou cestou vyj dýili sv…j odpor v…Ÿi vnØjç¡m akt…m vmØçov n¡, n tlak… a z sah….

Pýi vçech pý¡le§itostech jsme apelovali na smysl a odpovØdnost vçech vŸetnØ dØln¡k… a odborov‚ho hnut¡. Dali jsme najevo, §e podporujeme snahy o to, aby se v politick‚m veden¡ Polska i v £sil¡ demokratick‚ obnovy jeho spoleŸnosti spojily hlavn¡ s¡ly, p…sob¡c¡ v zemi, k z chranØ n rodn¡ nez vislosti a socialistickìch vymo§enost¡ a pro pokrokovì vìvoj. Pýevrat dne 13.12. pýeruçil brut lnØ tento proces. Opakujeme, §e je týeba, aby tento proces pokraŸoval, jakkoli je hlubokì zlom, k nØmu§ doçlo.

IKS vyslovuje l¡tost nad obØœmi tragickìch krveprolit¡, znovu vyjadýuje solidaritu s polskìm lidem a § d  d…raznØ okam§itou obnovu obŸanskìch i odborovìch pr v, propuçtØn¡ zatŸenìch obŸan…, obnoven¡ dialogu i snah o dohodu z kladn¡ch slo§en polsk‚ spoleŸnosti i §ivota - strany, odbor…. c¡rkve, t¡m, §e se jim umo§n¡ p…sobit ve svobodØ. Jen Pol ci mohou pýi pln‚ nez vislosti a autonomii bez jakìchkoliv z sah… zvenŸ¡ a rozýeçit probl‚my sv‚ zemØ.

Je v z jmu demokratickìch, komunistickìch a socialistickìch sil sil z padn¡ Evropy i pokrokovìch a m¡rovìch sil svØta napom hat i zajiçœovat pokojn‚ a demokratick‚ ýeçen¡ polsk‚ krize. étoŸn‚ projevy, pýekrucov n¡ pravdy, hrozby sankc¡ proti t‚ Ÿi on‚ zemi, zde jeçtØ horç¡ kroky vypoŸ¡tan‚ k vnitropolitickìm c¡l…m tØch, kdo je Ÿin¡, jsou dobr‚ jen k tomu, aby zvr tily zpØt evropskou hysterii posledn¡ch let, obnovily ovzduç¡ studen‚ v lky, neslou§¡c¡ Polsku, EvropØ ani svØtu. Bylo by osudn‚, kdyby jedn n¡ v ¦enevØ i vçechny dalç¡ snahy o dialog a dohodu o odzbrojen¡ byly pýeruçeny pro polsk‚ ud losti. Kritiku i odsouzen¡ sebeostýejç¡ nelze oddØlit od odpovØdnìch a dlouhodobØ pojatìch krok… k tomu, aby polskì lid znovu dos hl svobodnØjç¡ch a demokratiŸtØjç¡ch podm¡nek. To z le§¡ t‚§ na obnoven¡ i rozvoji procesu uvolnØn¡ v EvropØ i ve svØtØ. proto je nezodpovØdn‚, ba cynick‚ nedbat povinnosti k pomoci, je§ m…§e ulevit utrpen¡ polsk‚ho lidu a ulehŸit vyŸerpan‚ ekonomice. IKS podporuje a bude podporovat plnØ vçechny politick‚ a diplomatick‚ iniciativy a t‚§ se z£Ÿastn¡ vçech masovìch iniciativ v tomto smØru.

2. IKS znovu vyslovuje pýesvØdŸen¡, §e demokracie a socialismus jsou nerozluŸnØ spojeny a mohou se upevnit jen pýi pln‚m respektov n¡ pr v ka§d‚ho n rody a rozhodovat o sv‚m osudu.

Dramatick‚ ud losti tØchto dn… n s pýesvØdŸuj¡ jeçtØ v¡ce o nutnosti nach zet a vyu§¡vat zcela nov‚ cesty, abychom dodali novì rozmach boji za demokracii a socialismus v cel‚m svØtØ. Toho je zapotýeb¡ nejen proto, §e s¡ly evropsk‚ levice mus¡ p…sobit v rozliŸnìch podn¡mk ch. SkuteŸnost je, §e v zem¡ch vìchodn¡ Evropy stoj¡me tv ý¡ v tv ý vìvojovìm proces…m, vracej¡c¡m se dramatickìm kriz¡m, je§ zpochybåuj¡ monolitn¡ pojet¡ moci, neexistenci instituc¡ reprezentuj¡c¡ch £ŸinnØ Ÿlenitost spoleŸnosti, uzavýen‚, hierarchick‚ pojet¡ vztah… uvnitý "socialistick‚ho t bora", ideu socialismu jako modlu a nikoli jako historick‚ho procesu, je§ se rozv¡j¡ ve svØtov‚m mØý¡tku nejr…znØjç¡mi zp…soby.

Vznikl tu rozpor mezi demokratickìmi a socialistickìmi Ÿiniteli, vytvoýenou ve spoleŸnosti samìm vìvojem, jej§ tyto zemØ prodØlaly a syst‚mem, jen§ nepýipust¡ opravdovou demokratickou £Ÿast lidu jak ve vìrobØ, tak v politick‚ sf‚ýe. To nakonec nejen umrtvuje svobody i energie tv…rŸ¡ s¡ly, ale brzd¡ hospod ýskou, technickou i kulturn¡ dynamiku tØchto spoleŸnost¡ a §iv¡ st lì konflikt mezi reformn¡mi pokusy a tlakem moci.

Je proto týeba si uvØdomit, §e tak‚ tato f ze socialismu, jen§ vznikla ü¡jnovou revoluc¡, vyŸerpala svou hnac¡ s¡lu, tak, jako se vyŸerpala f ze zrodu i rozvoje socialistickìch stran i odborovìch hnut¡ seskupenìch kolem II. internacion ly. SvØt çel vpýed, mØnil se tak‚ d¡ky t‚to dØjinn‚ ud losti. Jde o to, j¡t d l za n¡ s pohledem vpýed. Lidstvo stoj¡ pýed obrovskìmi probl‚my £plnØ novìmi - kapitalismus je nedok §e ýeçit. Jsou nov‚ i potýeby a touhy n rod…, je§ se projevuj¡ r…znØ nejen v zem¡ch kapitalistick‚ho z padu a týet¡ho svØta, ale i v zem¡ch socialistick‚ho typu.

Spr vn  odpovØÔ na nØ, nejpozitivnØjç¡ i nejpokrokovØjç¡, nen¡ v tom, §e bychom zav¡rali oŸi pýed skuteŸnost¡ a jej¡ tragikou, ani v tom, §e bychom je za§ehn vali nehistorickìmi zaý¡kadly. Je v tom, §e poj¡m me boj za socislismus, za pýekon n¡ kapitalismu i zastaralìch mocenskìch struktur, jako otevýenì proces, jen§ zaznamen v  i zast vky a z kmity, ale v nØm§ lidstvo uçlo u§ hezky kus cesty. Proces, v nØm§ je týeba se z£Ÿastnit - kritikou, ale pýedevç¡m akc¡.

Postup socialismu v souŸasn‚ f z¡ z le§¡ st le vìraznØji v ide¡ch a demokratickìch a socialistickìch vymo§enostech v rozvinutìch kapitalistickìch zem¡ch, zvl çtØ v z padn¡ EvropØ, a na £spØchu nejpokrokovØjç¡ch, socialisticky inspirovanìch experiment…, prov dØnìch origin ln¡mi metodami v zem¡ch týet¡ho svØta. D t impuls i nov‚ horizonty v boji za socialismus v z padn¡ EvropØ je nezbytn‚ k tomu, aby se otevýela nov  f ze socialismu ve svØtØ, i k tomu, aby se pýispØlo k demokratick‚ obnovØ spoleŸnosti vìchodn¡ Evropy.

3. Krize, kter  vypukla v Polsku v l‚tØ 1980, mØla mnohostrann‚ pý¡Ÿiny. Ve skuteŸnosti çlo o velmi ostrou spoleŸenskou i politickou krizi, je§ otý sla a otý s  touto spoleŸnost¡ do hloubi. Nelze ji pýiŸ¡tal man‚vr…m reakŸn¡ch sil nepý telskìm socialismu, i kdy§ samozýejmØ otevýela a otv¡r  prostor i pro nØ. Krize pýich z¡ z d vn‚ minulosti, nelze ji vysvØtlovat, ani§ uŸin¡me centrum kritick‚ho rozboru politickì re§im Polska, jeho tuhost a jeho odpor proti ka§d‚ £Ÿinn‚ zmØnØ.

Na druh‚ stranØ hospod ýsk‚ nesn ze, je§ byly bezprostýedn¡ pý¡Ÿinou nespokojenosti a vzpoury polsk‚ dØlnick‚ tý¡dy v Gdaåsku a ve vçech tov rn ch zemØ, znamenaly vìsledek hospod ýsk‚ politiky i typu rozvoje, zaveden‚ho do t‚to spoleŸnosti - zvl çtØ poŸ tkem 70. let - je§ neodpov¡daly re lnìm mo§nostem a jen zvyçovaly nerovnov hu i deformace rozliŸn‚ povahy, ani§ se pýikroŸilo k nutnìm ekonomickìm reform m. Neçlo vçak jen o hospod ýsk‚ pot¡§e.

Nespokojenost a vzpoura smØýovaly proti nedostatku demokratick‚ho §ivota v politick‚m syst‚mu, proti vztahu mezi stranou a masami, jen§ se v podstatØ zbyrokratizoval, proti neschopnosti ofici ln¡ch odbor… chr nit a h jit denn¡ z jmy pracuj¡c¡ch a t‚§ proti privilegovan‚mu postaven¡ i pý¡pad…m korupce v samotnìch vedouc¡ch kruz¡ch strany. V srpnu 1980 se zýetelnØ projevil vìznam toho, §e chybØly opravdu zastupitelsk‚ instituce a org ny komunikace, jejich§ pomoc¡ by bylo lze utv ýet i vyslovovat kritick‚ m¡nØn¡ a dosahovat na b zi potýebn‚ho konsensu zmØn v linii hospod ýsk‚ politiky. Ve skuteŸnosti vyvst val probl‚m zmØn i reforem v politick‚m syst‚mu zemØ.

Ke zmØn m v tomto smyslu tlaŸil ve sv‚m komplexu zrod i ohromnì rozmach odbor… Solidarity, je§ zaujaly m¡sto dý¡vØjç¡ch odbor…, diskreditovanìch pýed dØlnickou tý¡dou i masou pracuj¡c¡ch. éspØch Solidarity, pos¡len‚ t‚§ pý¡stupem mili¢nu komunistickìch dØln¡k…, byl projevem bouýliv‚ho vtrhnut¡ polsk‚ dØlnick‚ tý¡dy na politickou sc‚nu, po§aduj¡c¡ £Ÿinnou mo§nost £Ÿasti v ý¡zen¡ podnik…, hospod ýstv¡ a st tu. Na zmØny nal‚halo t‚§ to, §e c¡rkev si udr§ela a zvìçila ve vçech uplynulìch letech sv…j vliv i presti§ a uplatåovala se st le v¡ce v polsk‚m §ivotØ jako n rodn¡ s¡la. Ve stejn‚m smØru p…sobily i jin‚ spoleŸensk‚ a ideov‚ s¡ly, mezi nimi§ inteligence se silnìmi a bohatìmi kulturn¡mi a demokratickìmi tradicemi.

V…Ÿi rozsahu t‚to krize neexistovala na cestØ obnovy dostateŸn  soudr§nost ani pevnost. Dnes se ji§ jasnØ ukazuje, §e bylo zapotýeb¡ pýipustit k pln‚ spoluzodpovØdnosti na spoleŸn‚m ozdraven¡ i obnovu dØln¡ky a s nimi vçechny z kladn¡ slo§ky polsk‚ spoleŸnosti. To by bylo mo§n‚ jen spolu s transformac¡ v demokratick‚m, pluralistick‚m smyslu - pýi respektov n¡ vçech skuteŸnost¡ - v polsk‚m socialismu. V PSDS se rozliŸnìm zp…sobem dØly pokusy v tomto smØru: svØdectv¡m jsou ostr‚ debaty hlubok‚ zmØny v ý¡d¡c¡ sestavØ. Toto £sil¡ vçak nezv¡tØzilo. proti nØmu st ly trvajic¡ dogmatismus, konzervativn¡ pozice i neteŸnost usazen  v sam‚m tØle strany - jako ovoce dlouh‚ho obdob¡ byrokratick‚ praxe - v h n¡ i nejistota. Velk  byla i v ha, kterou v t‚to krizi mØl postoj SSSR i dalç¡ch zem¡ Varçavsk‚ho paktu. Doçlo i k v §nìm projev…m n tlaku, nevhodnìm z sah…m, rozvinula se i tvrd  politick  i ideologick  kampaå proti £sil¡ o obnovu, veden‚mu vìznamnou Ÿ st¡ PSDS, Solidaritou i c¡rkv¡. to vçe pýispØlo k tomu, §e byla znesnadnØna nutn  izolace a por §ka rozliŸnìch extr‚mistickìch skupin, je§ vystoupily v polsk‚m politick‚m §ivotØ, v solidaritØ i ve stranØ a je§ smØýovaly ke stýetnut¡. Tyto skupiny dovedly Solidaritu k tomu, §e pýedkl dala po§adavky, z nich§ Ÿ st nebyla £nosn  pro hospod ýskou a vìrobn¡ skuteŸnost zemØ. Je vçak týeba ý¡ci, §e i tyto skupiny, kter‚ nedovolily polsk‚ dØlnick‚ tý¡dØ pýevz¡t plnØ svou odpovØdnost vedouc¡ tý¡dy v n rodØ, jdou z Ÿ sti plodem procesu, jen§ se odehr val po l‚ta a vedl k tomu, §e ve znepokojuj¡c¡ m¡ýe se od politick‚ho §ivota odvr tila velk  Ÿ st dØlnick‚ tý¡dy i jin‚ vrstvy vŸetnØ mlad‚ generace.

4. Polsk‚ skuteŸnosti posledn¡ho p…ldruh‚ho roku i jejich dramatick‚ vy£stØn¡ v tØchto dnech vyzìvaj¡c¡ k obecn‚mu zamyçlen¡ nad spoleŸnostmi socialistick‚ orientace, jejich historickìm a politickìm vìvojem za uplynulìch 35 let i nad souŸasnìmi probl‚my boje za socialismus v EvropØ i ve svØtØ. Vìchoz¡m bodem tØchto £vah, s nimi§ italçt¡ komunist‚ nezaŸali teprve dnes. je vØdom¡, kolik çkod pýineslo pýijet¡ jedin‚ho modelu - sovØtsk‚ho typu - v zem¡ch vìchodn¡ Evropy: jak hospod ýstv¡, tak zejm‚na v politick‚m syst‚mu. Nelze ý¡ci, §e to bylo nevyhnutelnìm d…sledkem dohod z Jalty: v§dyœ hned po v lce doçlo k diskusi komunistickìch pýed k… o origin ln¡m r zu, je§ mØly m¡t lidov‚ demokracie. Obrat se objevil vytvoýen¡m Kominformy /1947/ a 1948odsouzen¡m Jugosl vie, je§ se rozhodla j¡t a çla origin ln¡ cestou postupu k socialismu. K tomu pýispØlo zostýen¡ mezin rodn¡ho napØt¡ studenou v lkou. Tehdy zaŸalo ve vçech vìchodoevropskìch zem¡ch tاk‚ obdob¡, je§ spolu s tragickìmi procesy proti vedouc¡m i ýadovìm komunist…m skoncovalo s pokusy, podnikanìmi do t‚ doby v r…znìch zem¡ch po por §ce nacismu, o vytvoýen¡ politickìch re§im…, kter‚ by po zruçen¡ tradiŸn¡ch reakŸn¡ch autorit ýskìch forem minulosti na z kladØ politiky pý telstv¡ k SSSR pýihl¡§ely k spoleŸensk‚ struktuýe i kultuýe svìch n rod…. Tak se tØmto zem¡m vnutil proces homologizace /pýizp…soben¡/ sovØtsk‚mu modelu ve vçech hlavn¡ch aspektech. Tj. modelu, jen§ v dalç¡ch letech byl podroben drastick‚ kritice v sam‚m SSSR.

ZemØ nazìvan‚ "lidovìmi demokraciemi" dos hly nepochybnØ znaŸnìch £spØch… v rozvoji i zvìçen¡ §ivotn¡ £rovnØ. Nebyl jim vçak dovolen £Ÿinnì demokratickì rozvoj, tak‚ v hospod ýstv¡ se nahromadily rozpory, kter‚ se projevovaly st le v §nØji, alespoå v nØkterìch zem¡ch byla umrtvov na sama n rodn¡ identita.

Nen¡ n hodou, §e prvn¡ v §n  krize v Polsku po v lce vypukla kr tce po odsouzen¡ Jugosl vie. ObvinØn¡ z nacionalismu, vznesen‚ proti vedouc¡ sestavØ polsk‚ strany, pýedznamenaly proces, jen§ byl vnucen pozdØji vçem vìchodoevropskìm zem¡m.

Zvl çœ pro zemi jako Polsko nemØlo budov n¡ nov‚ho, pokrokovØjç¡ho spoleŸensk‚ho i politick‚ho re§imu nepýihl¡§et k charakteristickìm rys…m kultury polsk‚ho n roda. A to proto, §e tu byly velk‚ rolnick‚ masy se svìmi organizacemi, §e c¡rkev tu m  v hu i funkci v n rodØ a §e tu existovaly siln‚ §idovsk‚ mençiny. V hospod ýstv¡ by bylo bìvalo potýeb¡ ŸlenØn¡ respektuj¡c¡ z jmy i tu§by rozliŸnìch vrstev. Proto bylo podstatn‚ pýizp…soben¡ sovØtsk‚ho modelu pro Polsko stejnØ jako pro MaÔarsko i jin‚ zemØ tاkìm omylem, jeho§ n sledky se projevily v dalç¡ch letech.

XX. sjezd KSSS znamenal v tomto r mci ud lost mimoý dn‚ho dosahu a vyvolal velk‚ nadØje. Znovu se hovoýilo o nutnosti rozliŸnìch cest k socialismu a byl vytŸen £kol p…sobit konkr‚tnØ k pln‚ obnovØ socialistick‚ z konnosti i k demokratizaci. SlavnostnØ se vytyŸila ot zka vztah… nov‚ho typu - hospod ýskìch, politickìch i kulturn¡ch - mezi SSSR a ostatn¡mi vìchodn¡mi zemØmi, zalo§enìch na pln‚m respektov n¡ svrchovanosti ka§d‚ho st tu. Vyhl silo se, §e pojet¡ vedouc¡ho st tu i veden¡ strany je pýekon no. Zd lo se, §e se otev¡raj¡ nov‚ mo§nosti v r…znìch zem¡ch vìchodn¡ Evropy i pý¡mo v SSSR. T‚§ ve svØtØ, d¡ky t‚to politice m¡rov‚ho sou§it¡. je§ dostala XX. sjezdem rozhoduj¡c¡ impuls. Avçak po nØkolika letech uv¡zl tento proces obnovy - jen§ od poŸ tku postupoval s rozpory, nejistotami i proti rozliŸnìm druh…m odporu - zcela v p¡sku, jak musel zaznamenat r. 1964 P. Togliatti ve sv‚m "jaltsk‚m memorandu". K tomu doçlo t‚§ pro omezenost sam‚ho XX. sjezdu, jen§ soustýedil svou kritiku k tzv. kultu osobnosti, nedok zal vçak j¡t k podstatØ v rozboru struktury politick‚ho syst‚mu SSSR.

5. Z toho vyplìv  nutnost hlubç¡ch £vah, jdouc¡ za kritiku jednotlivìch omyl…. proŸ neuspØly opakovan‚ pokusy o obnovu? NevysvØtl¡ vçe objektivn¡ pot¡§e, tlak nepý¡tele, jen§ po l‚ta dol‚hal na tyto zemØ hrozbou v lky Ÿi vnitýn¡ho rozvratu, obavy z obkl¡Ÿen¡, tvrdosti studen‚ v lky. D…kazem je tu invaze do ¬eskoslovenska v roce 1968. V t‚to zemi byla iniciativa nov‚ho demokratick‚ho kurzu proniknuta a ý¡zena nikoli silou jako v Polsku Solidarita, nìbr§ éV KS¬, odhodlanìm reformovat hospod ýsk‚ i politick‚ ý¡zen¡, je§ bylo v ostr‚m rozporu se stupnØm hospod ýsk‚ho i kulturn¡ho vìvoje Ÿeskoslovensk‚ spoleŸnosti.

Vp d do ¬SSR a n siln‚ pýeruçen¡ uçlechtil‚ho pokusu o obrodu je d…kazem, §e nutnost obnovit do hloubky re§imy vìchodn¡ Evropy se ocitla v rozporu nejen se sovØtskìm modelem, ale s pojet¡m "socialistick‚ho t bora", omezuj¡c¡m autonomn¡ vìvoj spojeneckìch zem¡.

Je pravda - a jsme si toho vØdomi - §e rozvoj sou§it¡ i obrana m¡ru nem…§e nebrat na vØdom¡ existenci dvou blok… v EvropØ a §e destabilizuj¡c¡ zmØny v tomto smØru znamenaj¡ v §n‚ nebezpeŸ¡ pro m¡r. To vçak nem…§e ospravedlnit potlaŸov n¡ potýeby svobody, nez vislosti a obrody hospod ýsk‚ho, spoleŸensk‚ho, politick‚ho i kulturn¡ho §ivota, je§ se projevuj¡ dnes v cel‚m svØtØ. V§dyœ koexistence m  bìt podm¡nkou i n strojem k tomu, aby tyto procesy probØhly v m¡ru i v bezpeŸnosti. proto bloky m…§eme poj¡mat na VìchodØ i na Z padØ jako nemØnn‚ skuteŸnosti, ideologicko-mocensk‚ t bory ý¡zen‚ mocenskou logikou. Naopak jsou politickou realitou, je§ m  pýekonat nakonec s m vìvoj m¡rov‚ koexistence. A ta sama nem…§e bìt jen vìrazem diplomatickìch vztah… Ÿi dohod mezi st ty, nìbr§ § d  aktivn¡ z sah n rod… a pýedevç¡m velk‚ho m¡rov‚ho hnut¡.

Ve vztahu k polsk‚ ot zce, stejnØ jako k jinìm v §nìm mezin rodn¡m probl‚m…m - evropskìch raket, z kazu nukle rn¡ch zbran¡ - evropanstv¡, Stýedozem¡, novìch vztah… sever - jih - uplatåuje se KSI jako jedin  italsk  velk  politick  s¡la, je§ neuzn v  logiku blok… a je tedy nejodv §nØjç¡ a nejautonomnØjç¡. To nelze ý¡ci o druhìch stran ch, je§ hrubØ zneu§¡vaj¡ polskou strategii ke svìm c¡l…m, pýitom vçak mlŸ¡ o obØtech imperialismu v mnohìch Ÿ stech svØta a sna§¡ se dØlat kari‚ru t¡m, §e se podb¡zej¡ Washingtonu jak nejservilnØjç¡, podý¡zenì spojenec.

Z toho i naçe odm¡tnut¡ - pro It lii i vçechny ostatn¡ zemØ - logiky, podle n¡§ by nutn‚ spoleŸensk‚ zmØny mØly bìt obØtov ny bezpeŸnosti v podm¡nk ch, je§ urŸuje a ukl d  hegemonn¡ velmoc. To je pýedpoklad k zah jen¡ nov‚ f ze boje za socialismus a m¡r, jen§ z jedn‚ strany bude Ÿelit novìm rozpor…m, vznikaj¡c¡m z dneçn¡ struktury svØta, z druh‚ strany d  odpovØÔ i vìchodisko pro nov‚ potýeby, vznikaj¡c¡ - ve vçech spoleŸenskìch soustav ch - z pokroŸilejç¡ch podm¡nek vìvoje, vØdom¡, vØdeck‚ho i kulturn¡ho potenci lu.

Uva§ujeme-li tedy do hloubi, bez z bran a rozpak… o krizi vìchodoevropskìch zem¡, nedosp¡v me k z vØru, §e se snad perspektivy socialismu zatemnily Ÿi §e tamn¡ zvraty znamenaj¡ selh n¡ socialismu. Hranice socialismu se neshoduj¡ s hranicemi vìchodn¡ Evropy, neboœ socialismus je historickìm hnut¡m a rozv¡j¡ se ve svØtov‚m mØý¡tku.

6. Socialistick  revoluce v ý¡jnu 1918 v Rusku je nejvØtç¡ revoluŸn¡ ud lost¡ naç¡ epochy. V cel‚m svØtØ obrovsky zap…sobila jej¡ hnac¡ s¡la na rozvoj boj… za osvobozen¡ a emancipaci dØln¡k… i potlaŸovanìch n rod…. SSSR proçel nesn zemi, s nesm¡rnìm hrdinstv¡m i obØœmi a pýes t¡hu trag‚di¡ i degenerativn¡ch jev… stalinsk‚ho obdob¡, se vymìtil ze straçn‚ zaostalosti pýedrevoluŸn¡ epochy, stal se pr…myslovou velmoc¡ a dok zal Ÿelit ofenzivØ nacismu a façismu, rozhoduj¡c¡m zp…sobem pýispØt k jejich por §ce a otevý¡t pro n rody Evropy i svØta novou cestu. ü¡jnov  revoluce rozbila vìluŸnØ panstv¡ kapitalismu a imperialismu, pýispØla ke vzniku komunistickìch stran v cel‚m svØtØ, dala impuls k jejich boji za hospod ýskou i politickou emancipaci i boji revoluŸn¡ch hnut¡ za osvobozen¡ a nez vislost n rod… bìvalìch koloni¡ v Africe, Asii a Latinsk‚ Americe. Vìdobytky, je§ ü¡jnov  revoluce poskytla dØlnickìm i lidovìm mas m mnoha zem¡ i zmØny, je§ zp…sobila v pomØru sil ve svØtØ ve prospØch vØci socialismu, mØly a maj¡ obrovskì vìznam.

IKS nepodceåuje £lohu, j¡§ hraje SSSR na svØtov‚ £rovni. Tato £loha nØkdy je ve shodØ se z jmy zem¡ i n rod…, je§ bojuj¡ proti imperialismu a reakŸn¡m re§im…m, za osvobozen¡ a n rodn¡ nez vislost, nØkdy se ocit  v rozporu s tØmito z jmy, pokud je otevýenØ neporuçuje, jako je tomu pýi vojensk‚ intervenci v Afg nist nu.

7. Potýeba "týet¡ cesty" pro Evropu vznik  z tØchto historickìch ud lost¡ i z tØchto teoretickìch £vah. Mìl¡ se ti, kdo tvrd¡, §e ideje, potýeba, nutnost socialistick‚ zmØny jsou nyn¡ pýekonanou z le§itost¡. Ve skuteŸnosti jsou pýekonan  star  politick  a ideologick  sch‚mata. UrŸit‚ pojet¡ socialismu, organizace st tu a moci, jej¡ho vztahu ke spoleŸnosti. Avçak z vØc¡ samìch, ze zostýen¡ rozpor…, je§ d vaj¡ v s zku osud lidsk‚ civilizace a je§ ji§ kapitalismus nedok §e pýekonat, vstupuje potýeba socialismu jako objektivn¡ nutnost, jako potýeba historie. "Model" pýijatì v SSSR a pýenesenì do zem¡ vìchodn¡ Evropy je neopakovatelnì a je nepýijateln‚ jak‚koliv oddØlov n¡ socialismu a demokracie, formy vlastnictv¡ a spoleŸensk‚ kontroly vìrobn¡ch prostýedk… a forem demokratick‚ organizace politick‚ moci.

Je rovnا jasno, §e je týeba j¡t d l, ne§ jdou zkuçenosti soci lnØ demokratickìch stran. A to nejen proto, co bylo v jejich minulosti negativn¡, podýadn‚ a vedlo k por §k m dØlnick‚ho hnut¡, proto, §e nemØly s¡lu ani v…li k tomu, aby daly na poýad ot zku struktur kapitalistick‚ moci, ale proto, §e probl‚my vznikl‚ na sam‚m Z padØ jsou zcela nov‚. Zkuçenosti i cesty, je§ razila socialistick  demokracie dosud a je§ v nØkterìch zem¡ch vedly k vìznamnìm vymo§enostem soci ln¡m i obŸanskìm, jev¡ se dnes jako zablokovan‚ kriz¡ dosavadn¡ho modelu rozvoje i spotýeby, kriz¡ st tu, novìmi diskriminaŸn¡mi fenom‚ny, je§ postihuj¡ velk‚ masy. Odtud - od Francie do üecka, od Skandin vie do NØmecka - se hledaj¡ nov‚ ideje i konkr‚tn¡ programy politick‚ i vl dn¡. SouŸasn  kapitalistick  krize - s d…sledky, je§ svaluje na lidov‚ masy i s nebezpeŸ¡m, je§ pýin ç¡ pro m¡r i osudy demokracie - vy§aduje v¡ce ne§ jindy, aby se vçechny s¡ly evropsk‚ho dØlnick‚ho hnut¡ sna§ily o novou cestu k socialismu.

Z padn¡ Evropa m…§e a m  sehr t velkou £lohu v boji o vybudov n¡ mezin rodn¡ho politick‚ho poý dku i nov‚ho svØtov‚ho hospod ýsk‚ho ý du. Aby tak mihla uŸinit, mus¡ zah jit hlubok‚ vnitýn¡ reformy. Konzervativn¡ odpovØdi na krizi, je§ otý s  rozvinut‚ kapitalistick‚ spoleŸnosti, jsou neudr§iteln‚, znamenaj¡ miliony nezamØstnanìch, zastaven¡ r…stu vìrobn¡ch sil, dekadenci a podý¡zenost velkìm kapitalistickìm mocnostem.

8. Italçt¡ komunist‚ chtØj¡ nad le hr t autonomn¡ a pozitivn¡ £lohu,jak ji hr li v diskusi, v setk n¡ch i otevýenìch stýetnut¡ch s komunistickìmi stranami u moci a zejm‚na s KSSS. IKS chce udr§ovat norm ln¡ styk se vçemi komunistickìmi stranami stejnØ jako s ka§dou jinou socialistickou, revoluŸn¡ a pokrokovou silou Ÿi vìsadn¡ch svazk… a § dnou z nich, na b zi pln‚ autonomie myçlen¡ Ÿi politick‚ akce, bez vazeb ideologick‚ho, politick‚ho Ÿi organizaŸn¡ho r zu.

IKS potvrzuje, §e pova§uje za pýekonanou ideu homogenn¡ho komunistick‚ho hnut¡, oddØlen‚ho od celku mezin rodn¡ho dØlnick‚ho hnut¡ a od socialistickìch pokrokovìch a osvobozeneckìch hnut¡.

Z toho vych z¡ pojet¡ i praxe nov‚ho internacionalismu uskuteŸåovan‚ho silou. Jako je naçe strana, je§ svìmi dØjinami, dØdictv¡m, svou kulturou, svou politickou a ideovou autonomi¡ navazuje na vçechny revoluŸn¡ a pokrokov‚ zkuçenosti ve svØtØ. Italçt¡ komunist‚ maj¡ na mysli, §e udr§ov n¡ i rozçiýov n¡ tØchto vztah… je vìznamnou podm¡nkou k tomu, aby pýisp¡vali upevåov n¡ politiky uvolåov n¡ a m¡rov‚ koexistence, pý telskìch vztah… mezi st ty a n rody a z roveå k podpoýe a postupu idej¡ demokracie, pokroku a socialismu jako vØc¡ autonomn¡ volby ka§d‚ho n roda.

9. IKS - strana Gramsciho, Togliattiho a Longa - je s to Ÿelit zkouçk m, kter‚ stoj¡ pýed n mi. Nemohou n s od toho odradit pokusy, v¡ce m‚nØ uboh‚, ze strany tØch, kdo nyn¡ stejnØ jako pýi tolika jinìch pý¡le§itostech se sna§¡ vyu§¡vat z va§n‚ zkuçenosti v Polsku jako prostýedek ke svìm vnitropolitickìm c¡l…m, aby rozdØlili dØlnick‚ hnut¡ a lid tv ý¡ v tv ý rozvinut‚ tý¡dn¡ ofenzivØ, je§ se pokouç¡ postihnout demokratick‚ a soci ln¡ vymo§enosti, z¡skan‚ v tØchto letech §ivota naç¡ republiky. Tyto pokusy budeme pevnØ a rozhodnØ odhalovat a pot¡rat. Je nutno d le j¡t cestou, na ni§ jsme u§ pýed Ÿasem vykroŸili. Diskus¡ opravdovØ vedenou i hlubokìm promìçlen¡m probl‚m…m pýekonat i zbytky mìtickìch a konzervativn¡ch vidin i stanoviska, je§ by mohla v‚st k likvidaci naçeho historick‚ho a ideov‚ho dØdictv¡. Mus¡me h jit a posilovat jednotu strany kolem linie, je§ n m umo§n¡ nej£ŸinnØji zmØnit situaci v It lii i pýispØt k nov‚mu rozmachu boje za socialismus ve svØtov‚m mØý¡tku.

Veden¡ /direzione/ IKS