Dopis Charty 77 Feder ln¡mu shrom §dØn¡ ¬SSR, Gener ln¡
prokuratuýe a Nejvyçç¡mu soudu ¬SSR
------------------------------------------------------------
V Praze dne 5. dubna 1982
Feder ln¡ shrom §dØn¡ ¬SSR
Praha
Feder ln¡ prokuratuýe ¬SSR
Nejvyçç¡mu soudu ¬SSR
Praha
Dne 7.10.1968 podepsal z stupce ¬SSR v New Yorku Mezin rodn¡ pakt o
obŸanskìch a politickìch pr vech. 11.11.1975 vyslovilo souhlas Feder ln¡
shrom §dØn¡ ¬SSR, dne 23.12.1975 pakt ratifikoval i prezident ¬SSR, vstoupil v
platnost dnem 23.3.1976. Platnost uveden‚ho mezin rodn¡ho z vazku stvrzen i
publikac¡ ve Sb¡rce z kon… ¬SSR s sebou logicky nese i povinnost ke sjednocen¡
dosavadn¡ pr vn¡ £pravy, jako§ i praxe pýi jej¡ aplikaci.
Dokument Charty 77 Ÿ. 15 /z ledna 1978/ a dopis mluvŸ¡ch Charty 77 z 8.
£nora 1978 obsahovaly konkr‚tn¡ n mØty a n vrhy na opatýen¡, jimi§ by
z konod rstv¡ i praxe org n… naç¡ republiky byly uvedeny v soulad se z vazky
pýevzatìmi nejvyçç¡mi org ny st tu podpisem a ratifikac¡ uvedenìch pakt… a slavnostnØ
potvrzenìch i podpisem za KBSE z Helsink.
I
bez takovìch £prav plat¡ vçak v pr vn¡m st tØ z sada, §e normy pýijat‚ pozdØji
ruç¡ nebo mØn¡ normy platn‚ dý¡ve /Lex posterior deregent priori/. Tuto z sadu
neuzn v praxe bezpeŸnostn¡ch a justiŸn¡ch org n…, kter‚ se naopak sna§¡
kýeŸovitØ ustanoven¡ Pakt… interpretovat jako potvrzen¡ dosavadnØ platnìch
norem a praxe - zcela v rozporu s Ÿl. 5 Paktu. Tak pýi odvolac¡m ý¡zen¡ proti
ing. Janu Litomisk‚mu 7.1.1982 argumentoval z stupce prokutêatury tvrzen¡m, §e
ob§alovanì se mylnØ dovol v Ÿl. 19 Paktu o obŸanskìch a politickìch pr vech,
neboœ prì pro Ÿeskoslovensk‚ obŸany jsou d…le§it‚ vlastn¡, n m bli§ç¡ n rodn¡
normy, kter‚ limituj¡ svobody zaruŸen‚ paktem tak, §e nesm¡ obsahovat nic, co
by se dalo nazvat protisocialistickìm.
Na
tyto n vrhy vypracovan‚ v duchu Ÿl. 17 £stavy, zavazuj¡c¡m obŸany k aktivn¡mu
z jmu a £Ÿasti na dodr§ov n¡ z konnosti ve vçech oblastech spoleŸensk‚ho §ivota
a pýedlo§en v souladu s Ÿl. £stavy o petiŸn¡m pr vu, nedostalo se jejich
autor…m odpovØdi, týeba§e podle citovan‚oho ustanoven¡ £stavy jsou adres ti
takovìch n vrh… "povinni je odpovØdnØ a vŸas vyýizovat". Naproti tomu
jsou v ofici ln¡m koment ýi k trestn¡mu z konu ŸinØny pokusy vykl dat
ustanoven¡ Paktu zp…sobem, jen§ odporuje Ÿl nku 5 Paktu o obŸanskìch a
politickìch pr vech a vykl d existenci trestn¡ normy tak, §e podstatnØ
omezuje, ba pop¡r pr va zaruŸen pakty. V Ÿl nku 5 Paktu se prav¡:
1. Nic v tomto Paktu nem…§e bìt vykl d no t¡m zp…sobem, jako by to
d valo kter‚mukoliv st tu, kter‚koliv skupinØ nebo osobØ jak‚koliv pr vo
vyv¡jet Ÿinnost nebo dopouçtØt se Ÿin…, kter‚ by smØýovaly k potlaŸen¡
nØkter‚ho z pr v nebo dopouçtØt se Ÿin…, kter‚ by smØýovaly k potlaŸen¡
nØkter‚ho z pr v nebo nØkter‚ ze svobod uznanìch t¡mto paktem nebo k jejich
omezen¡ ve vØtç¡m rozsahu, ne§ tento pakt stanov¡.
2. Jak koliv z kladn¡ lidsk pr va uzn van v kter‚mmkoliv st tØ,
kterì je £Ÿastn¡kem tohoto paktu, na z kladØ z kona, £mluv, pýedpis… nebo
zvyklost¡ nebudou omezena nebo zruçena pod z minkou, §e paktov pr va neuzn v
nebo je uzn v v menç¡m rozsahu.
Uv d¡me jako pý¡klad:
ZnØn¡ Ÿl. 19 /Paktu o obŸanskìch a politickìch pr vech/
------------------------------------------------------
1. Ka§dì m pr vo zast vat sv…j n zor bez pýek §ky.
2. Ka§dì m pr vo na svobodu projevu. Toto pr vo zahrnuje svobodnØ
vyhled vat, pýij¡mat a rozçiýovat informace a myçlenky vçeho druhu, bez ohledu
na hranice, aœ £stnØ, p¡semnØ nebo tiskem, prostýednictv¡m umØn¡ nebo jakìmkoli
jinìmi prostýedky podle vlastn¡ volby.
3. U§¡v n¡ pr v uvedenìch v odstavci 2 tohoto Ÿl nku s sebou nese
zvl çtn¡ povinnosti a odpovØdnost. M…§e proto podl‚hat urŸitìm omezen¡m, avçak
tato omezen¡ budou pouze takov , jak stanov¡ z kon a je§ jsou nutn :
a) k respektov n¡ pr v nebo povØsti jinìch
b) k ochranØ n rodn¡ bezpeŸnosti nebo veýejn‚ho poý dku nebo
veýejn‚ho poý dku nebo zdrav¡ nebo mor lky.
Trestn¡ z kon … 112 o poçkozov n¡ z jm… ¬SSR v cizinØ
------------------------------------------------------
¬eskoslovenskì obŸan jako obyvatel republiky bez st tn¡ pý¡sluçnosti,
kterì poçkozuje z jmy republiky t¡m, §e rozçiýuje nebo umo§åuje rozçiýovat v
cizinØ nepravdiv‚ zpr vy o pomØrech v republice, o jej¡m mezin rodn¡m postaven¡
nebo zahraniŸn¡ politice, bude potrest n odnØt¡m svobody a§ na týi l‚ta nebo
propadnut¡m majetku.
VysvØtlivky /viz strana 435-436 citovan‚ho trestn¡ho z kona/: Z bodu 1/
... pýedmØtem ochrany jsou jak‚koliv z jmy republiky v cizinØ... Mohou to bìt
z jmy nejen politick‚, kulturn¡ apod. Bod 3/ trestnì Ÿin podle 112 je
trestnìm Ÿinem ohro§ovac¡m. To znamen , §e po objektivn¡ str nce nen¡ týeba,
aby z jmy republiky byly v cizinØ skuteŸnØ poçkozeny. Bod 3/ Zpr vou ve smyslu
tohoto ustanoven¡ je jak‚koliv tvrzen¡, sdØlen¡ nebo informace o skuteŸnostech
minulìch, pý¡tomnìch Ÿi budouc¡ch, kter‚ souvisej¡ s pomØry v republice, s
jej¡m mezin rodn¡m postaven¡m nebo s jej¡ zahraniŸn¡ politikou. Zpr va v
uveden‚m smyslu m…§e m¡t obecnì charakter nebo m…§e bìt zamØýen na urŸit‚ ud losti
nebo urŸitou osobu. Bod 4/ Rozçiýov n¡ zpr vy je jak‚koliv jedn n¡, j¡m§ se
zpr va pýenese do veýejnosti a dostane se tak do vØdom¡ vØtç¡ho poŸtu lid¡.
M…§e se tak‚ st t pý¡mìm slovn¡m projevem nebo pomoc¡ tisku, rozhlasu a
televize, magnetofonu, filmu apod. Prostýedkem rozçiýov n¡ m…§e bìt i soukromì
dopis nebo jedinì vìtisk jin‚ p¡semnosti obsahuj¡c¡ nepravdivou zpr vu,
zaslanou do ciziny. Bod 5/ V cizinØ je zpr va rozçiýov na nejen tehdy, jestli§e
se tak stane pý¡mo na £zem¡ ciz¡ho st tu nebo se tam zpr va naçla, ale i tehdy,
jestli§e pachatel poskytne pý¡sluçn‚ £daje jin‚ osobØ na £zem¡ ¬SSR za t¡m
£Ÿelem, aby se dostaly do ciziny a byly tam rozçiýov ny... Bod 7/ Rozçiýovan
zpr va mus¡ bìt nepravdiv . Za takovou je mo§no pova§ovat nejen zpr vu zcela vymyçlenou,
nìbr§ i zpr vu zcela nebo i Ÿ steŸnØ pravdivou, avçak prostýednictv¡m
polopravd, vytr§en¡m jednotlivosti ze souvislost¡ nebo jinìm pýekroucen¡m
uzp…sobenou tak, aby vyzn¡vala tendenŸnØ proti republice a byla schopna vyvolat
o n¡ obdobnØ nepý¡zniv‚ pýedstavy jako zpr va zcela vymyçlen . D le body 8-12.
Trestn¡ z kon 98 o podvracen¡ republiky
-----------------------------------------
1/ Kdo z nepý telstv¡ k socialistick‚mu spoleŸensk‚mu a st tn¡mu
zý¡zen¡ republiky prov d¡ podvratnou Ÿinnost proti jej¡mu spoleŸensk‚mu a
st tn¡mu zý¡zen¡, proti jej¡ £zemn¡ celistvosti, obranyschopnosti nebo
samostatnosti anebo proti jej¡m mezin rodn¡m z jm…m, bude potrest n odnØt¡m
svobody na jeden a§ pØt let.
2/ OdnØt¡m svobody na týi l‚ta a§ deset let bude pachatel
potrest n
a) sp ch -li Ÿin uvedenì v odstavci 1 ve spojen¡ s ciz¡ moc¡ nebo
ciz¡m Ÿinitelem
b) sp ch -li takovì Ÿin ve vØtç¡m rozsahu
c) sp ch -li takovì Ÿin za brann‚ pohotovosti st tu
Z
vysvØtlivek vyj¡m me: Podvratn Ÿinnost se vyznaŸuje aktivn¡ Ÿinnost¡ proti
z jm…m ¬SSR v oblasti politick‚, ideologick‚, vìchovn‚, ekonomnick‚, prov dØn
buÔ ýadou na sebe navazuj¡c¡ch Ÿin… nebo sice jedn n¡m jednor zovìm, kter‚ vçak
pro svou intenzitu a sv‚ d…sledky je schopn republiku a jej¡ z jmy oslabit.
Jako podvratnou Ÿinnost je vçak týeba posuzovat zejm‚na lok ln¡ nebo jinak m‚nØ
z va§nou Ÿinnost, prov dØnou jednotlivcem nebo nepý¡liç vìznamnou skupinou.
Bod 12/ Podvratnì charakter mohou m¡t i tzv. otevýen‚ dopisy
obsahuj¡c¡ zkreslen‚ £daje a pomluvy o pomØrech v republice, adresovan‚ sice
stranickìm, st tn¡m nebo jinìm £stýedn¡m org n…m v ¬SSR, jejich opisy jsou vçak
pýed v ny dopisovatel…m popý. jinìm org n…m imperialistickìch mocnost¡ k
vyu§it¡ proti ¬SSR na mezin rodn¡m f¢ru.
Bod 13/ ZnaŸnØ nebezpeŸnou je podvratn Ÿinnost prov dØn formou
ideologick‚ diverze. VyznaŸuje se pýedevç¡m ç¡ýen¡m dezinformac¡, polopravd,
zveliŸov n¡m nØkterìch chyb a nedostatk… za £Ÿelem znev §en¡ leninskìch
princip… socialismu, maskovanìm z jmem o jeho "zdokonalen¡" s c¡lem
podnØcovat nacionalismus, zpochybåovat marxismus-leninismus, vedouc¡ £lohu KS¬,
propagovat spotýebn¡ pseudosocialismus a vytv ýet tak podm¡nky pro
destabilizaci socialistick‚ho zý¡zen¡.
Bod 14/ Podvracen¡ socialistick‚ho spoleŸensk‚ho a st tn¡ho
zý¡zen¡ republiky jsou akce menç¡ho rozsahu, kter‚ smØýuj¡ proti
socialistick‚mu charakteru naçeho st tu, proti politick‚mu uspoý d n¡
republiky, jako napý. propagace n vratu k bur§oazn¡ demokracii nebo agitace
nam¡ýen‚ proti vedouc¡ £loze dØlnick‚ tý¡dy nebo KS¬. Mohou to bìt d le lok ln¡
akce usiluj¡c¡ o vnesen¡ nesouladu a nevra§ivosti mezi dØln¡ky a roln¡ky nebo
mezi roln¡ky a dru§stevn¡ky, m¡stn¡ akce proti federativn¡mu uspoý d n¡
vz jemnìch vztah… ¬ech… a Slov k…, rozdmìch v n¡ izolovanìch n rodnostn¡ch
r…znic resp. izolovan‚ Ÿinnosti smØýuj¡c¡ k oslaben¡ akceschopnosti Ÿi
diskreditov n¡ n rodn¡ch vìbor… nebo justice. Podvratnì charakter m…§e m¡t d le
organizovan nebo soustavn Ÿinnost proti socialistick‚mu hospod ýsk‚mu zý¡zen¡
zalo§en‚m na socialistick‚m vlastnictv¡ vìrobn¡ch prostýedk… a pl nov n¡, pokud
jednotliv akce nepýekroŸila m¡stn¡ r mec, tedy nejde-li o Ÿiny pý¡snØji
trestan‚.
Bod 17/ Za podvratnou Ÿinnost proti samostatnosti republiky by
bylo mo§no pova§ovat napý. propagaci tzv. Stýedoevropsk‚ federace, voleb pod
mezin rodn¡ kontrolou, agitace pro vyvol n¡ z sahu OSN do pomØr… v ¬SSR, pokud
by ovçem çlo o akce z va§n‚.
Bod 19/ Trestnì Ÿin podvracen¡ republiky je svou povahou trestnìm
Ÿinem ohro§ovac¡m. nez le§¡ tedy na tom, zda Ÿinnost pachatele m nØjakì zevn¡
£Ÿinek.
Bod 20/ ¬innost naznaŸenou v pýedchoz¡ch vysvØtlivk ch nelze
pova§ovat jen za £stavou zaruŸenou svobodu projevu /Ÿl. 28/ nebo tzv. petiŸn¡
pr vo /Ÿl. 29/, proto§e se j¡ £toŸ¡ na z klady republiky a naplåuje se tak objektivn¡
str nka trestn‚ho Ÿinu podvracen¡ republiky. Uveden‚ z vØry nejsou v rozporu s
Ÿl. 19 Mezin rodn¡ho paktu o obŸanskìch pr vech... Proto zast vat sv…j n zor
bez pýek §ky a na svobodu projevu podle vlastn¡ volby, zakotven‚ v odst. 1 a 2
citovan‚ho Ÿl nku, nelze toti§ ch pat odtr§enØ od odstavce 3 t‚ho§ Ÿl nku.
Je
zn mo, §e nerespektov n¡ z vazk… a Pakt… i Z vØreŸn‚ho aktu z Helsink i praxe
naçich bezpeŸnostn¡ch i justiŸn¡ch org n… bylo v ýadØ pý¡pad… kritizov no pr vØ
tØmi slo§kami veýejn‚ho svØtov‚ho m¡nØn¡, je§ se v souŸasn‚ dobØ rozhoduj¡c¡m
d¡lem £Ÿastn¡ v mohutn‚m m¡rov‚m hnut¡ proti jadern‚mu zbrojen¡ v EvropØ.
StejnØ tak vytv ýelo nepý¡znivou atmosf‚ru pro Ÿeskoslovenskou zahraniŸn¡
politiku, jak v bilater ln¡ch vztaz¡ch, tak na p…dØ vìznamnìch mezin rodn¡ch
jedn n¡ konference o bezpeŸnosti a spolupr ci v EvropØ v BØlehradØ a v Madridu
Ÿi v Mezin rodn¡ organizaci pr ce.
Tento stav tedy neprosp¡v mezin rodn¡m z jm…m naç¡ republiky ani £sil¡
o d…sledn‚ dodr§ov n¡ vçech z sad spolupr ce mezi n rody naçeho kontinentu.
Pýedevç¡m vçak nenapom h § douc¡mu probuzen¡ opravdov‚ obŸansk‚ anga§ovanosti,
jej¡§ nal‚hav potýeba stoup s r…stem obt¡§¡ a slo§itost¡ problematiky naçeho
hospod ýsk‚ho §ivota. Vçechny vìzvy k takov‚ anga§ovanosti a iniciativnosti
vyzn¡ naplano, dokud budou projevy kritiky protispoleŸenskìch jev… a jedn n¡
mocenskìch i ý¡d¡c¡ch org n… ohro§eny rizikem libov…le tØchto org n… ve vìkladØ
z konnìch norem, jak jejich pý¡klad pod v citovanì koment ý a jeho aplikace
bezpeŸnostn¡mi a justiŸn¡mi org ny.
Opakujeme proto upozornØn¡ a sv‚ n vrhy na legislativn¡ £pravy, jako§ i
na potýebu zmØny praxe st tn¡ch org n…, zvl çtØ bezpeŸnostn¡ch a justiŸn¡ch,
tak, aby byla v souladu se z vazky pýevzatìmi naç¡ vl dou podpisem a ratifikac¡
Pakt… o lidskìch pr vech i dalç¡ch £mluv, tìkaj¡c¡ch se vztahu moci k obŸan…m a
uzavýenìch jako souŸ st £sil¡ o mezin rodn¡ uvolnØn¡, bezpeŸnost a spolupr ci
mezi vçemi st ty. SpoleŸenstv¡ obŸansk‚ iniciativy Charta 77 je ochotno, jak
uvedlo ji§ v dokumentu Ÿ. 15 a v dopise z 8.2.1978, pýispØt kvalifikovanou
spoluprac¡ odborn¡k… ze svìch ýad i z ýad svìch pý tel k takov‚mu d¡lu.
Dr. Radim Palouç, mluvŸ¡ Charty 77
Anna Marvanov , mluvŸ¡ Charty 77
Ladislav Lis, mluvŸ¡ Charty 77