Dokument Charty 77 Ÿ

Dokument Charty 77 Ÿ. 20/82

/K vìchovØ dØt¡ a ml de§e/

-----------------------------

Ministerstvo çkolstv¡ ¬SR

Ministerstvo çkolstv¡ SSR

éýad pýedsednictva vl dy ¬SSR

Odbor pro ot zky ml de§e

Pýedkl d me veýejnosti text tìkaj¡c¡ se jedn‚ z nejd…le§itØjç¡ch ot zek budoucnosti naçich n rod…. Vìchovy dØt¡ a ml de§e. Otev¡r me jim diskusi a uv¡t me doplåky, nov‚ texty i d¡lŸ¡ pýipom¡nky.

Utv ýen¡ a sebeutv ýen¡ ŸlovØka vystupuje do popýed¡ t¡m v¡ce, Ÿ¡m rozpornØji se vyv¡j¡ lidskì svØt plnì n sil¡, duchovn¡ho zotroŸov n¡, nerovnomØrnØ vyv¡jenì, su§ovanì hladem a chudobou, v neposledn¡ ýadØ ohro§enì v lkou.

Vçechna zdravotn¡, soci ln¡ a kulturn¡ p‚Ÿe, kter v posledn¡ch letech se vynalo§ila a vynakl dala na vìvin lidskìch bytost¡ i dospØlìch, by se stala paradoxn¡, kdyby v lka mØla vystavit svØt zk ze. V roce 1948, ne n hodou brzy po nejvØtç¡ dosavadn¡ katastrofØ svØtovìch dØjin, pýijala Organizace spojenìch n rod… jednomyslnØ jeden ze svìch nejvìznamnØjç¡ch dokument… - Deklaraci pr v d¡tØte. Tato deklarace pýedstavuje nejen vìznamnou ochranu pr v tØch, kdo nemohou zast vat samy sebe, ale i jeden z nejd…le§itØjç¡ch dokument… pro realizaci m¡rov‚ho sou§it¡ mezi n rody. Neboœ vìchova nastupuj¡c¡ch generac¡ je t¡m nejuçlechtilejç¡m polem, na nØm§ by mØli jeçtØ daleko v¡ce spolupracovat jednotlivci i skupiny bl¡zkìch i vzd lenìch n rod…, vymØåovat si zkuçenosti r…znorod‚ a budovat program vìchovy ŸlovØka k svobodØ, toleranci a vz jemnosti, kterì by byl schopen Ÿelit pokus…m o zotroŸov n¡ ŸlovØka Ÿi jeho nadvl du nad druhìm.

V Deklaraci pr v d¡tØte se prav¡, §e lidstvo dØtem jeçtØ mnoh‚ dlu§¡. Dlu§na je v tomto smyslu i souŸasn spoleŸnost, a to nejen t¡m, kde aktu ln¡ ekonomick situace su§uje obŸany i dØti kritickìmi materi ln¡mi nedostatky. T‚§ jin‚ "nedostatky" mohou bìt a jsou velmi v §nìm ohro§en¡m §ivota - dokonce existence na Zemi v…bec. nejsou nic platn‚ m¡rov‚ vìzvy, kdy§ nastupuj¡c¡ generace se vychov v v duchu uniformn¡ "jednoty", tak bl¡zk‚ militaristickìm z mØr…m, kdy§ monopoln¡ st tn¡ moc vykon v pýebujelì byrokratickì apar t s direktivnØ ý¡d¡c¡ centralizovanou funkc¡ jak pýikazovac¡, tak kontroln¡ a eventuelnØ - trestn¡. St t potom m…§e navenek halasnØ hl sat m¡rovou politiku, avçak uvnitý pýipravovat prostýednictv¡m vìchovy daleko sp¡çe voj ky, m¡sto aby stimuloval prostýednictv¡m st tn¡ administrativy takovou vìchovu a v…bec p‚Ÿi o nastupuj¡c¡ pokolen¡, kter by vedla k podpoýe a rozvoji neuniformn¡ch, samostatnìch, svobodnìch obŸan….

Dokument, kterì pýedkl d me, je pý¡spØvkem k analìze vìchovy mlad‚ generace v ¬SSR- Upozoråujeme, §e nØkterìch ot zek v tomto smØru se dotìkal i Dokument Charty 77 Ÿ. 4/77.

V Praze dne 1. Ÿervna 1982 - na Mezin rodn¡ den dØt¡

Dr. Radim Palouç, mluvŸ¡ Charty 77

Anna Marvanov , mluvŸ¡ Charty 77

Ladislav Lis, mluvŸ¡ Charty 77

K vìchovØ dØt¡ a ml de§e vzhledem k Deklaraci pr v d¡tØte

---------------------------------------------------------

Dne 20.11.1959 byla Valnìm shrom §dØn¡m OSN pýijata Deklarace pr v d¡tØte. V jej¡ preambuli se prav¡, §e dØtsk pr va se vyhlaçuj¡ s vØdom¡m toho, §e lidstvo je dØtem mnoho dlu§no. pýi pý¡le§itosti Mezin rodn¡ho roku d¡tØte se v Ÿeskoslovensk‚m tisku vyskytly i takov‚ n zory, kter‚ tvrdily, §e vçechny z vazky, vyplìvaj¡c¡ z Deklarace, byly v ¬SSR beze zbytku splnØny. SkuteŸnost je vçak ponØkud jin .

Podle z sad Deklarace m d¡tØ pro§¡vat stanoven pr va bez rozliçov n¡ nebo diskriminace z hlediska rasy, barvy, jazyka, n bo§enstv¡, politick‚ho nebo jin‚ho smìçlen¡, n rodnostn¡ho nebo soci ln¡ho p…vodu, majetku, rodu nebo jin‚ho postaven¡ aœ ji§ d¡tØte samotn‚ho nebo jeho rodiny. St t m garantovat podm¡nky svobody a d…stojnosti. D¡tØ m pr vo na zdravì vìvoj. V duchovn¡m vìvoji maj¡ p…sobit a za d¡tØ ruŸit pýedevç¡m rodiŸe. A to d¡ky tØm lidskìm podm¡nk m, kter‚ nem…§e nahradit § dn jin instituce. Pýedevç¡m d¡ky l sce a porozumØn¡. D¡tØ m bìt chr nØno pýed vçemi formami nedbalosti, krutosti a vykoýisœov n¡. M bìt chr nØno pýed Ÿiny, kter‚ by mohly podporovat rasovou, n bo§enskou a kteroukoliv jinou formu diskriminace.

KromØ Deklarace pr v d¡tØte hovoý¡ o prinicpech vìchovy a vzdØl n¡ dØt¡ a ml de§e dalç¡ mezin rodn¡ dokumenty, zavazuj¡c¡ jednotliv‚ st ty naplåovat ducha a literu vìçe uvedenìch z sad. Tak v Ÿl. 13 Mezin rodn¡ho paktu o hospod ýskìch, soci ln¡ch a kulturn¡ch pr vech v bodØ 1 se prav¡: "St ty smluvn¡ strany paktu, uznaj¡ pr vo ka§d‚ho na vzdØl n¡. Souhlas¡, §e vzdØl n¡ bude smØýovat k pln‚mu rozvoji lidsk‚ osobnosti a smyslu pro jej¡ d…stojnost a pos¡len¡ £cty k lidskìm pr v…m a z kladn¡m svobod m. Souhlas¡, §e vzdØl n¡ m umo§nit vçem osob m £Ÿinnou £Ÿast ve svobodn‚ spoleŸnosti, napom hat k vz jemn‚mu porozumØn¡, sn çenlivosti a pý telstv¡ mezi vçemi n rody a vçemi rasovìmi, n bo§enskìmi i etnickìmi skupinami, jako§ i k rozvoji Ÿinnosti OSN pro zachov n¡ m¡ru."

Konfrontujme tyto pýijat‚ principy s naç¡ skuteŸnost¡. UŸin¡me tak ve týech oblastech, vìchova dØt¡ a celkov §ivotn¡ orientace, vìchova a rodina a koneŸnØ vìchova a çkolsk politika.

I. Vìchova a §ivotn¡ orientace

------------------------------

Stroh monopolizace vìchovy st tem, je§ se v naç¡ zemi postupnØ stala samozýejmost¡, m velmi neblah‚ d…sledky pro vìvoj individu ln¡ho, n rodn¡ho a soci ln¡ho charakteru naçich lid¡. Jako z va§n‚ varov n¡ znØj¡ dnes slova Karla Marxe z roku 1875: "Naprost‚ho zavr§en¡ si zaslou§¡ vìchova lidu st tem. Stanovit vçeobecnìm z konem prostýedky obecnìch çkol, kvalifikaci uŸitelstva, uŸebn¡ pýedmØty aj. ... doz¡rat st tn¡mi inspektory nad t¡m, aby se tyto z konn‚ pýedpisy plnily, toœ nØco zcela jin‚ho ne§ jmenovat st t vychovatelem lidu! pr vØ naopak je týeba zbavit vl du, pr vØ tak jako c¡rkev, jak‚hokoliv vlivu na çkolu. Zvl çtØ v prusko-nØmeck‚ ý¡çi /a nepom…§e plan vyt Ÿka, §e se mluv¡ o "st tØ budoucnosti", vçak jsme vidØli, jak se vØci maj¡/ st t naopak potýebuje velmi drsn‚ vìchovy od lidu." /Marx,K., Engels,B.: Vybran‚ spisy II, str. 30, Praha 1950/.

I kdy§ nØkter‚ materi ln¡ nedostatky naçeho spoleŸensk‚ho §ivota - jako je kvalita z kladn¡ch potravin /nikoli v posledn¡ ýadØ pitn‚ vody/ st le v¡ce sporn z biochemick‚ho hlediska, vysok cena masa, drahota dØtsk‚ho obleŸen¡, nedostateŸnost velk‚ Ÿ sti çkoln¡ho, sportovn¡ho, rekreaŸn¡ho a kulturn¡ho vybaven¡, st le v §nØjç¡ probl‚m vlivu prostýed¡ na zdrav¡ d¡tØte a jin‚ ot zky ekologick‚ povahy n s nenech vaj¡ lhostejnìmi, chceme se soustýedit na to, co je v dneçn¡ situaci velmi podstatn‚: ohro§en¡ duçevn¡ho a soci ln¡ho zdrav¡ nastupuj¡c¡ch generac¡. Ka§dì jedinec m pýece pýirozen‚ i pr vnØ zakotven‚ pr vo na vlastn¡ cestu k vnitýn¡mu Ÿi obecn‚mu ý du, vy£sœuj¡c¡ v uvØdomØlì postoj sv‚ vlastn¡ osobnosti, ve slu§bu lidem a svØtu. Takto aktivnØ §itì §ivot je vìsledkem slo§it‚ho vìvoje dØt¡ a mladìch lid¡ v rodinØ, ve çkole, v z jmovìch Ÿinnostech a skupin ch, v obci, na pracoviçt¡ch apod. Tento vìvoj na z konitosti, je§ nelze poruçovat bez negativn¡ch, nØkdy i tragickìch n sledk… pro jednotlivce i pro spoleŸnost.

Takto aktivnØ §itì §ivot je vìsledkem slo§it‚ho vìvoje dØt¡ a mladìch lid¡ v rodinØ, çkole atd. CitovØ, mravnØ i soci lnØ zral bytost se m…§e vyvinout jen v urŸitìch podm¡nk ch spoleŸensk‚ organizace a sd¡len‚ kultury. Tuto skuteŸnost deklarovali ji§ myslitel‚ 18. stolet¡, kdy§ do z kladn¡ch lidskìch a obŸanskìch pr v byl pojat po§adavek svobody svØdom¡, tj. pr vo na vlastn¡ otevýen‚ myçlen¡, c¡tØn¡, n zory tìkaj¡c¡ se podstatnìch mravn¡ch, vØdeckìch, n bo§enskìch a politickìch ot zek, spolu s po§adavkem pr va na svobodu sdru§ov n¡ lid¡ tìch§ n zor… a c¡l…. Svobodn‚ rozv¡jen¡ osobn¡ho a spoleŸensk‚ho §ivota nevyluŸuje samozýejmØ ýadu zcela pýirozenìch a nutnìch omezen¡ /napý. pudovØ afektivn¡ch Ÿin…, je§ ohro§uj¡ druh‚ lidi apod./. Z tohoto vçak neplyne pr vo st tn¡ch org n… rozçiýovat sf‚ru onØch nutnìch omezen¡ a zasahovat do vnitýn¡ho i vnØjç¡ho uspoý d n¡ veçker‚ho §ivota jednotlivc… od jejich nej£tlejç¡ho vØku, a to s takovìmi z mØry, aby v n rodØ t‚mØý zmizela schopnost reflexe Ÿi sebereflexe, pravdiv‚ho uvØdomov n¡ i sebeuvØdomov n¡, jak koliv skuteŸn origin ln¡ a sv‚bytn iniciativa, smysl pro Ÿest, vz jemnou lidskou solidaritu, neziçtnou pomoc bli§n¡m atd. Ukazuje se, §e pouhì po§adavek osobn¡ svobody jak‚ z kladn¡ podm¡nky lidsk‚ existence je u n s pova§ov n za "inkriminuj¡c¡" a trestnì a m bìt z povØdom¡ obŸan… vymìcen. U§ ten fakt, §e cenn‚ lidsk‚ vlastnosti, jako je Ÿestnost, smysl pro pravdu, spravedlnost, garantovan‚ vnitýn¡m osobnØ nez stupnìm vØdom¡m, Ÿi potýeba nedemonstrovan‚, veýejnØ neodmØåovan‚, ale t¡m opravdovØjç¡ pý telsk‚ pomoci a solidarity, nejsou na çkol ch soustavnØ a promyçlenØ pØstov ny. Jsou sp¡çe pova§ov ny za druhoýad‚, ba a§ ne§ douc¡ a svØdŸ¡ o velmi nepý¡zniv‚ situaci v utv ýen¡ mladìch osobnost¡.

Individu ln¡ a obŸansk mor lka, napý. i Ÿinnost liter rn¡ch Ÿi dramatickìch kritik…, jsou u n s st le v¡ce monopolizov ny a vtØsn v ny do jednotn‚ho r mce. Z kladn¡ informace o lidskìch a spoleŸenskìch faktech a jejich vìklad jsou vìluŸnØ z le§itost¡ dan‚ skupiny u mocensk‚ho vesla. Obyvatelstvu, respektive organizac¡m a instituc¡m, jsou potom direktivnØ pýed v ny k jednoznaŸn‚mu pýijet¡, pý¡padnØ k pýesnØ vymezen‚mu uplatnØn¡. Jen v tomto £zk‚m r mci se potom hovoý¡ o "aktivitØ", zat¡mco jde o vylo§enØ povinnou pas¡vn¡ recepci. To souŸasnØ znamen , §e z mØrnØ a c¡levØdomØ nen¡ kultivov no a rozv¡jeno z mØrnØ a nez visl‚ myçlen¡ a c¡tØn¡, §e veçker samostatn a individu ln¡ usilov n¡ v podstatnìch ot zk ch a smØrech n rodn¡ho a spoleŸensk‚ho §ivota, vych zej¡c¡ ze çirç¡, nØkdy i £zk‚, napý. lok ln¡ zkuçenosti, konŸ¡ pron sledov n¡m, persekuc¡, soci ln¡ likvidac¡ velk‚ Ÿ sti mravnØ a intelektu lnØ silnØjç¡ch jedinc… i jejich rodin, tak§e se vypl c¡ sp¡çe bezduch podý¡zenost, pokrytectv¡, sobeck preference jen tØch neju§ç¡ch osobn¡ch hledisek /vila, chata, auto apod./

Jak za t‚to situace vychov vat dØti a ml de§? K jak‚mu smyslu a k jak‚ slu§bØ, ý du, z konu? Soci ln¡ bytost¡ nen¡ zdaleka jen ten, kdo zaujme to Ÿi ono spoleŸensk‚, resp. politick‚ postaven¡. Z historie je zn mo, §e cel‚ skupiny zcela asoci ln¡ch, sobØ i druhìm naprosto nebezpeŸnìch lid¡ obsdadily na dlouhou dobu mocensk‚ pozice a pýivedly zemØ do stavu vçeobecn‚ho rozkladu /napý. façist‚/.

Vìchova a vzdØl v n¡ nesm¡ bìt pouhou socializac¡ neboli zespoleŸençtØn¡m ŸlovØka v £zk‚m smyslu nabìv n¡ schopnost¡ a dovednost¡ k vìkonu urŸitìch hospod ýskìch, kulturn¡ch Ÿi politickìch rol¡. M bìt nikdy nekonŸ¡c¡m svobodnìm r…stem lidskìch schopnost¡. jejich sebezdokonalov n¡m a usilov n¡ o maxim ln¡ otevýenost k vlastn¡, vnitýn¡ odpovØdnosti za to, Ÿemu se ý¡k lidsk v…le a v…bec svØtov‚ obŸanstv¡. To lze uskuteŸåovat jen vytv ýen¡m vìchovnìch podm¡nek pro svobodnì rozvoj d¡tØte, budouc¡ho obŸana, jimi§ jsou pýedevç¡m d…stojn‚ a spravedliv‚ lidsk‚ vztahy. Ve spoleŸensk‚ struktuýe, kter nerespektuje a nepodporuje lidskou d…stojnost a sv‚bytnost je to mo§n‚ pýedevç¡m - a Ÿasto §el jen - cestou podstupov n¡ rizik, jak naçe dØti a vçichni ti mlad¡ lid‚, kteý¡ se rozhodnou usilovat o opravdovost a kriticky posuzovat z sadnØjç¡ probl‚m byœ týeba jen sv‚ho nejbli§ç¡ho okol¡, Ÿek to druh‚.

Vìchova a rodina

-----------------

V mnoha uŸenìch pojedn n¡ch i v popularizaŸn¡ publicistice se rodina u n s posuzuje nejŸastØji z hlediska "£Ÿelovosti" /bydlen¡, stravov n¡, plozen¡ dØt¡ a materi ln¡ p‚Ÿe o nØ apod./. Avçak rozhoduj¡c¡ nen¡ jen podjatì £Ÿel rodiny, nìbr§ jej¡ smysl, ono vnitýn¡ posl n¡, vyjadýov n¡ duchem vz jemnìch vztah…, vz jemn‚ho pozn v n¡ a kritiky, £cty, vçeobecn‚ p‚Ÿe a v¡ry v §ivot, l sky a spolupr ce.

Rodina, ve kter‚ se d¡tØ c¡t¡ bezpeŸnØ a milov no, nen¡ pouhìm bio-psychologicko-soci ln¡m uskupen¡m, je§ lez popsat strohìm jazykem statistik. M bìt spoleŸenstv¡m hodnot, kter‚ materi ln¡ danosti pýesahuj¡. M bìt m¡stem nejhlubç¡ intimity a bezpeŸ¡, kde se tØlesn‚, citov‚ a mravn¡ s¡ly d¡tØte rozv¡jej¡ v atmosf‚ýe klidn‚ a d…stojn‚ kritiŸnosti a v¡ry ve smyslupolnost jedn n¡ dospØlìch.

Jen ta spoleŸnost, v n¡§ jednotliv‚ rodiny maj¡ vedle nezbytn‚ hmotn‚ £rovnØ vlastn¡ vØdom¡ vnitýn¡ integrity a nez vislosti, zaruŸen‚ urŸitìm soci ln¡m postaven¡m, platnìmi a dodr§ovanìmi z kony, dobrou kvalitou §ivota pospolitosti, m…§e poŸ¡tat s t¡m, §e rodiny vychov vaj¡c¡ dØti bytosti vpravdØ soci ln¡, sobØstaŸnØ a souŸasnØ zodpovØdn‚ v…Ÿi druhìm.

To je vçak v naç¡ zemi silnØ omezov no mimo jin‚ znaŸnou pracovn¡ a ekonomickou mobilizac¡ §en. S r…znìmi nedomyçlenìmi z sahy do spoleŸensk‚ho §ivota v posledn¡ch desetilet¡ch pokleslo oceåov n¡ mateýstv¡ jako hluboce intimn¡ a z roveå hluboce soci ln¡ hodnoty. Velk Ÿ st matek odch zela brzy po narozen¡ d¡tØte do zamØstn n¡. Mnoh‚ z finanŸn¡ nezbytnosti daly pýednost vyçç¡mu §ivotn¡mu standardu pýed intimnØ niternìmi hodnotami mateýstv¡ a dØtstv¡. ¦ena-matka m bìt £stýedn¡ postavou v citov‚m a mravn¡m §ivotØ svìch nejbli§ç¡ch, zat¡m je vØtçinu dne mimo domov. ¬as rodiŸ… pro d¡tØ je striktnØ omezenì, kr tkì. Jesle, mateýsk‚ çkoly, dru§iny, ulice apod. ... to znamen prostýed¡, je§ maj¡ hr t pomocnou vìchovnou roli, se stala u velk‚ Ÿ sti dØt¡ prostýed¡mi rozhoduj¡c¡mi.

Pý¡slib vyçç¡ §ivotn¡ £rovnØ, jej¡§ dosa§en¡ je v naç¡ zemi u pýev §n‚ Ÿ sti obyvatel mo§n‚ jen na z kladØ dvoj¡ho platu, odradil a odrazuje dodnes znaŸnou Ÿ st §en a mu§… od plnØn¡ rodiŸovsk‚ho posl n¡. üada soci ln¡ch opatýen¡, zejm‚na prodlou§en¡ mateýsk‚ dovolen‚, zlepçila situaci v tomto smØru a zastavila aspoå na Ÿas prudkì pokles natality v naç¡ zemi. Umo§nila mladìm matk m bìt s dØtmi doma a vØnovat se jim, pokud jsou mal‚, ani§ by rodinØ horzilo prudk‚ sn¡§en¡ §ivotn¡ £rovnØ. Jak se vçak ukazuje, finanŸn¡ stimulace porodnosti nem…§e bìt jedinou cestou, jak ýeçit probl‚m klidn‚ho, bezpeŸn‚ho mateýstv¡ a dØtstv¡. Mohou bìt prov zen‚ ýadou soci ln¡ch i kulturn¡ch opatýen¡, to se tìk hlavnØ po odchodu matek do zamØstn n¡, kdy§ dØti odrostou do vØku tý¡ a§ çesti let. VØtçina §en v t‚to etapØ ji§ zaŸ¡n ve spolupr ci s mu§em, pý¡padnØ za pomoci rodiŸ…, plnit kromØ svìch rol¡ rodinnìch tak‚ role vyplìvaj¡c¡ z pracovn¡ho zaýazen¡. K tomu, aby spojov n¡ £kol… pracoviçtØ, mnohdy velmi n roŸnìch, s p‚Ÿ¡ o dØti a dobrì rodinnì §ivot nebylo pro matky a otce rozporn‚, konfliktn¡, maj¡ pý¡sluçn‚ spoleŸensk‚ instituce a organizace vytv ýet co mo§n nejpý¡znivØjç¡ soci ln¡ podm¡nky. Patý¡ k nim nespornØ vedle s¡tØ bØ§nìch slu§eb i takov‚, jako je opatrov n¡ dØt¡ v nemoci, v dobØ, kdy se jim rodiŸe nemohou vØnovat, i pýizp…soben¡ pracovn¡ho rytmu i pracovn¡ doby rodinnìm povinnostem matek i otc…, umo§nØn¡ pr ce doma, rozç¡ýen¡ okruhu dom c¡ch prac¡ apod. Zvl çtn¡ pozornost a rozhodnØ zkoum n¡ pak vy§aduje ot zka rozvedenìch a svobodnìch matek, jejich§ situace si krom toho, co bylo pr vØ ýeŸeno, vy§aduje mnohdy i mimoý dn‚ finanŸn¡ vìpomoci. Specifickou oblast¡ citliv‚ soci ln¡ a kulturn¡ pozornosti by mØla bìt vydatn a r…znorod pomoc rodin m, peŸuj¡c¡m o dØti tØlesnØ Ÿi duçevnØ posti§en‚ a dlouhodobØ nemocn‚. Vçechny tyto soci ln¡ a sociokulturn¡ ot zky nemo§no ovçem ýeçit bez spolupr ce st tn¡ch instituc¡ a org n… s dobrovolnìmi obŸanskìmi sdru§en¡mi. A§ dosud se tato spolupr ce uskuteŸåovala velmi nesoustavnØ, za cenu velk‚ho £sil¡ a mnoha obØt¡ dobrovoln¡k… z takovìchto sdru§en¡. P‚Ÿe o dlouhodobØ nemocn‚ Ÿi trvale posti§en‚ dØti a jejich vìchova pýedstavuje Ÿasto obrovskou z tØ§ pro rodiŸe tØchto dØt¡. Mnoh‚ matky i otcov‚ jsou vçestrannØ n roŸnou p‚Ÿ¡ o sv‚ posti§en‚ dØti plnØ a trvale v z ni, nemohou se v…bec vØnovat svìm osobn¡m ani jinìm z jm…m, dokonce ani tØm nejnutnØjç¡m, matky nemohou pracovat mimo domov apod. Tito spoluobŸan‚ si pýece plnØ zaslou§¡ pozornost a podporu zdravotnictv¡ a soci ln¡ p‚Ÿe a jinìch organizac¡.

S traumatizac¡ spoleŸensk‚ho §ivota se v letech 70. objevil znepokojivì £kaz: velkì r…st såatk… velmi mladìch lid¡, zcela nepýipravenìch na soci ln¡ a rodiŸovsk‚ povinnosti, mnohdy neschopnìch zvl dnout tØ§kosti vlastn¡ho vìvoje, nato§ partnersk‚ sou§it¡ a vìchovu vlastn¡ch dØt¡. Pý¡liç Ÿasto jsme svØdky toho, §e nezral¡, mnohdy doslova soci lnØ infantiln¡ mlad¡ lid‚ pýiv dØj¡ na svØt dØti, ale nejsou schopni dostateŸnØ se o nØ postarat.

Vìchova k rodiŸovstv¡ mus¡ bìt systematicky, ale neok zale pØstov na od dØtstv¡ a mus¡ bìt souŸ st¡ celkov‚ lidsk‚ kultivace d¡vek a chlapc…. Je neoddØliteln od hry s panenkami, od pozorov n¡ l skyplnìch vztah… v rodinØ, od pØstov n¡ dobrìch kamar dskìch vztah…, od pØstov n¡ soci ln¡ho c¡tØn¡, obØtavosti a £cty k druhìm, je neodmysliteln od celkov‚ho veden¡ a vìchovy mladìch lid¡ v ot zk ch erotickìch a sexu ln¡ch, od Ÿten¡ dobr‚ literatury, od pro§¡v n¡ dobrìch filmovìch Ÿi divadeln¡ch pý¡bØh…, od zkouçen¡ a pØstov n¡ dobr‚ho partnerstv¡, od pro§¡v n¡ milostnìch pocit… a pro§itk…, od pý¡pravy na man§elstv¡ a na §ivot v rodinØ, na vìchovu dØt¡. Kultivaci pro rodinnì §ivot nelze oŸek vat bez kritick‚ho stýet v n¡ r…znìch pozorov n¡, r…znìch m¡nØn¡ o tØch Ÿi onØch soci ln¡ch z saz¡ch /byœ týeba dobýe m¡nØnìch/, bez kritick‚ konfrontace vçeho, co m v tomto smØru p…sobit, jakkoli osv¡cen a co do uplatnØn¡ mocn direktivn¡ rozhodnut¡ shora jsou ze sv‚ podstaty nanejvìç problematick .

Vysok‚ procento rozvod…, kriminality ml de§e a sebevra§ednost ml de§e v ¬SSR jsou pý¡znaky nedobr‚ho vztahu rodina-st t-spoleŸnost v naç¡ zemi. Trval soci lnØ politick nejistota mnoha lid¡, pokles hospod ýsk‚ a soci ln¡ stability, soudr§nosti, d…vØry a racionality v lidskìch vztaz¡ch, nekvalifikovanost a neefektivnost spoleŸensk‚ho ý¡zen¡, nar…staj¡c¡ nesmyslnost v kon n¡ st le vØtç¡ho poŸtu zbyrokratizovanìch instituc¡ pýi absenci mnoha neform ln¡ch spoleŸensky aktivn¡ch obŸanskìch sdru§en¡, to vçe se nutnØ odr §¡ v situaci rodiny, dØt¡ a ml de§e. Sociokulturn¡ vstup do spoleŸnosti, zvl çtØ pak v nØkterìch oblastech a vrstv ch, se kromØ jin‚ho projevuje i v chov n¡ a znaŸnØ chud‚ mluvØ vìrostk…, v problematice povrchn¡ch z bav mladìch lid¡, v jejich ryze konzumn¡m, avçak prchav‚m a mØnliv‚m zamØýen¡, v jejich nevyzr losti pro pýeb¡r n¡ zodpovØdnìch pracovn¡ch £loh a potom rol¡ v novØ zakl danìch rodin ch. Ran‚ a nezral‚ såatky lze bez nads zky interpretovat jako snahu mnoha citovØ labiln¡ch jedinc… "ukrìt se" pýed komplikovanou a ohro§uj¡c¡ spoleŸenskou realitou, pýed neutØçenou ka§dodennost¡ do vlastn¡ho svØta, pro jeho§ vytv ýen¡ a ochranu vçak nejsou ý dnØ pýipraveni.

Skryt Ÿi otevýen dezintegrace rodinn‚ho §ivota, tj. spØch, nevz jemnost, ne£plnost sou§it¡, nervov‚ a pracovn¡ pýet¡§en¡ rodiŸ…, zvl çtØ §en, konzumn¡ a konformn¡ zamØýen¡ rodin atd. vytv ý¡ prvn¡ §ivotn¡ prostýed¡ d¡tØte, kter‚ - prosp¡v -li tØlesnØ - m mnoh‚ citov‚ a mravn¡ probl‚my, v pýedchoz¡ch generac¡ch vØtçinou nezn m‚. Jestli§e v rozvr cenìch a tØ§ce naruçenìch rodin ch Ÿi u opuçtØnìch dØt¡ jsme svØdky v §n‚ citov‚ deprivace neboli citov‚ho ochuzen¡, je§ m velmi nepý¡zniv‚ n sledky v psychick‚m, mor ln¡m a v…bec celkov‚m vìvoji d¡tØte, m…§eme mnohdy pozorovat i v tzv. mor ln¡ch rodin ch, navenek prosperuj¡c¡ch, vØtç¡ Ÿi menç¡ citovou deprivaci dØt¡, jej¡§ pý¡Ÿinou m…§e bìt napý. konzumn¡ zamØýen¡ rodiny, spojen‚ s nepochopen¡m autentickìch potýeb dØt¡ a dorostu.

ésil¡ mlad‚ho ŸlovØka o pravdiv‚ a osobnØ svØdomit‚ porozumØn¡ bl¡zk‚mu i vzd len‚mu svØtu a vztah…m k lidem, vØcem i pý¡rodØ, o nalezen¡ vlastn¡ autenticky pravdiv‚ §ivotn¡ organizace, pracoviçtØ nejsou m¡sty, kde by se mladì ŸlovØk mohl projevit individu lnØ, kde by mohl svou tvoýivou spentaneitu pýedlo§it pý¡sn‚ a spravedliv‚ konfrontaci v r mci z kladn¡ho pýedpokladu, toti§ vØcn‚ laskavosti a laskav‚ vØcnosti, kde by se mohl projevit bez obav, §e jeho realisticky m¡nØn a zpravidla opravdu realistick vidØn¡ a pro§¡v n¡ bude m¡t "politick‚ n sledky". V souŸasn‚ dobØ jsme svØdky velmi çkodlivìch jev… a p…soben¡ na n zorovou a §ivotn¡ orientaci ml de§e., Pýedevç¡m je to technizace, skrìv n¡ a zatajov n¡ urŸitìch t‚mat, eventuelnØ zatajov n¡ ýeçen¡ z r…znìch hledisek.

ækola m pýik z no velice pýesnØ, co se ý¡kat sm¡ a co nikoli, co jsou fakta a co nikoli, ba urŸuje se i citovì akcent v…Ÿi t‚ Ÿi on‚ skuteŸnosti. D le je to dezorientace, realizovan çkolou, sdØlovac¡mi prostýedky, ediŸn¡ politikou, toti§ pýedkl d n¡ mo§nìch koncepc¡ a hledisek jako jedinØ spr vn‚, pý¡pustn‚, pýesn‚ a "vØdeck‚=" konstatace. A to je i velmi rozç¡ýen‚ rozdvojen¡ vìkladu §ivota a svØta, jeden je pýedkl d n dØtem a mladìm lidem v rodin ch /vØtçinou £tr§kovitØ a n hodnØ/, druhì - ve çkol ch a jinìch ofici ln¡ch instituc¡ch - jeden pýedkl danì pýi veýejnìch projevech, druhì v soukrom‚m "upý¡mn‚m" rozhovoru, jeden vyjadýovanì pýedstavenìmi a vedouc¡mi navenek, druhì, v sdØlovanì intimnØ. Tato schizofrenie vede k §ivotu s dvoj¡ tv ý¡, kterou si mnoho dØt¡ a mladìch lid¡ nasazuje velmi dovednØ, je§ ale za urŸitìch podm¡nek m…§e m¡t velmi nepý¡zniv‚ mor ln¡ i psychick‚ n sledky.

Rodina m…§e bìt - ze zm¡nØnìch pozitivn¡ch pýedpoklad… - z rukou rozvoje pln‚ lidsk‚ osobnosti , samozýejmØ nikoli v izolaci od veýejn‚ho §ivota. ¦ivot veýejnì je vçak zat¡m pýev §nØ £Ÿelovì, je to hlavnØ §ivot organizac¡, zamØýenìch pýedevç¡m na adaptaci, tzn. pýizp…soben¡ jednotlivce. Rodina by proto mØla vytv ýet citov‚, rozumov‚ a v…bec §ivotn¡ bohatstv¡, v zan‚ nejen na vnØjçkov‚ £Ÿely, ale pýedevç¡m na d¡tØ, mlad‚ho jedince jako hodnotu samu o sobØ, na lidsk‚ rozv¡jen¡ dØt¡ i dospØlìch. V tom je dobr rodina zcela nezastupiteln . Kde jinde lze ve spoleŸensky z va§n‚m mØý¡tku oŸek vat, §e zapust¡ koýeny pý telstv¡, l ska - l ska sourozeneck , rodiŸovsk , partnersk , l ska ke svØtu rostlin, zv¡ýat, vØc¡, lid¡ a jejich ý du? Kde jinde m…§e d t d¡tØ a dorostenec riskantnØ vçanc osobit‚, týeba nevyzr l‚ vìboje sv‚ho £sil¡ o pravdu a spr vnou §ivotn¡ orientaci, ne§ v prostýed¡ pý¡sn‚m, avçak miluj¡c¡m a pý¡sn‚ kritiŸnosti?

SvØt lidskosti vznik pomalu, v relativn¡ odlouŸenosti, a pýece s vnitýn¡ spojitost¡ s okol¡m. Je to slo§itì citovì, mravn¡ a duchovn¡ vìkon, kter‚ho jsou schopni lid‚ kultivovan¡ rodinou k d…vØýe, vz jemnosti, kritiŸnosti a dalç¡m nezbytnìm vlastnostem. Tuto slo§itost a n roŸnost individu ln¡ho a soci ln¡ho vìvoje propaganda nevid¡, o potýebØ hojn‚ho a trval‚ho zabezpeŸen¡ lidsk‚ho §ivota klidem, rozumem, vnitýn¡ kulturou a zralou l skou se nehovoý¡. nen¡ pochopen vìznam citov‚ a mravn¡ kultivace pro rozumovì a svØton zorovì rozvoj jedince, pro jeho soci ln¡ c¡tØn¡, pro skuteŸnou kulturnost a obŸanskou anga§ovanost. MlŸ¡ se o souvislostech mezi biopsychickìm vybaven¡m, kulturn¡ a mravn¡ povahou, lidskou stabilitou rodiny a çirç¡mi mor lnØ politickìmi pomØry, i kdy§ urŸit‚ jevy, jako je u§ zn m sebevra§ednost naçich dØt¡ a ml de§e i nikdy nebìval‚ mno§stv¡ rozvod… jsou jevy krajnØ znepokojivìmi a vìstra§nìmi.

pr vo na autonomn¡ rozvoj jedince nen¡ postulov no a dØti ani mlad¡ lid‚ Ÿasto o tomto sv‚m pr vu, ba povolanosti a povinnosti v…bec nevØd¡, mnoz¡ rodiŸov‚ neznaj¡ a t‚§ vinou spoleŸenskìch okolnost¡ nezvl daj¡ sv…j z kladn¡ rodiŸovskì postoj.

Nelze zamlŸet, §e velk Ÿ st rodin v ¬SSR nepln¡ sv‚ povinnosti v…Ÿi dØtem ani z hlediska z kladn¡ho £Ÿelu, §e jsou matky a otcov‚, kteý¡ nepeŸuj¡ Ÿi zcela nedostateŸnØ peŸuj¡ o sv‚ dØti co do stravov n¡, ubytov n¡, çkoln¡ doch zky, zdravotn¡ p‚Ÿe apod. Odborn¡ci hovoý¡ o tzv. dysfunkci rodiny Ÿi o Ÿ steŸn‚ dysfunkci, napý, mateýsk‚ nebo otcovsk‚ role apod. PomØrnØ znaŸnì poŸet dØt¡ tØ§ce pro§¡v rozvody rodiŸ…, rodinn‚ nesv ry a rozkoly, mnoh‚ z nich jsou pak tØmito otýesy poznamen ny na dlouhou dobu, ne-li nav§dy. ZnaŸn Ÿ st dØt¡ pro§¡v sv‚ dØtstv¡ mimo rodinu, v dØtskìch domovech, jejich§ Ÿetn‚ z vady, jako je nedostateŸn diferencovanost, pýeplnØnost, neuspokojiv odbornost a lidsk kvalita mnohìch vychovatel… a vychovatelek, pý¡liçn unifikace vìchovnìch postup…, nedoýeçen‚ ot zky adopce aj. - svØdŸ¡ o celku o lhostejn‚m pý¡stupu k ýeçen¡ nal‚havìch probl‚m… tohoto £seku soci ln¡ p‚Ÿe. Mal pozornost je vØnov na osvØdŸenìm metod m n hradn¡ rodiny, napý. umØle vytv ýenìm rodin m, pouŸen‚mu pØstounstv¡, adopc¡m, rodinnìm domov…m apod. Uniformn¡ prostýed¡ dØtskìch domov… vychov v namnoze jedince citovØ deprivovan‚, osobnostnØ i soci lnØ nezakotven‚,vØtçinou m lo pýipraven‚ pro sv‚ lidsk‚ posl n¡.

III. Vìchova a çkolsk politika

-------------------------------

Lze konstatovat, §e v naç¡ zemi byla obecnØ humanizaŸn¡ funkce çkoln¡ vìchovy nahrazena funkc¡ stroze socializaŸn¡. To znamen , §e pýevl d snaha uzp…sobit rychle co nejrychleji a nejefektivnØji pro §ivot ve st vaj¡c¡m politick‚m a hospod ýsk‚m syst‚mu, a to v duchu st tem prosazovan‚ho jednotn‚ho "marxisticko-leninsk‚ho" §ivotn¡ho n zoru.

Tomu byly podý¡zeny veçker‚ vzdØl vac¡ metody a institucion ln¡ ŸlenØn¡ vìchovy a vzdØl n¡. üada çkolskìch reforem po roce 1948 nebyla niŸ¡m jinìm ne§ postupnou redukc¡ vysoce diferencovanìch vìchovnØ vzdØl vac¡ch pý¡le§itost¡ na jednotnì, byrokraticky centr lnØ, a tedy direktivnØ ý¡zenì proces intelektu ln¡, mravn¡, citov‚ a estetick‚ standardizace, nav¡c podý¡zen‚ tuh‚ politick‚ indukci. Tento proces m jen ,m lo spoleŸn‚ho s citlivou a tvoýivou vìchovou mladìch lidskìch bytost¡. Indoktrinaci a politick‚ orientaci jsou v posledn¡ch letech vystaveny dokonce i mateýsk‚ çkoly, kde rozvoj pýirozenìch vloh a schopnost¡ m ustupovat tzv. ideov‚ vìchovØ dØt¡ tý¡ a§ çestiletìch.

Vìuka a vìchova je v naçich çkol ch pýev §nØ autorit ýsk , neakceptuje ŸetnØ vnØjç¡ zkuçenosti a poznatky o nutnosti pØstovat u dØt¡ a ml de§e samostatnost, sv‚bytnost, vØdom¡ vlastn¡ d…stojnosti. Hodn‚ je pýedevç¡m to d¡tØ, kter‚ je posluçn‚. Sv‚r znost myçlen¡ a chov n¡ se vØtçinou hodnot¡ jako odchylka od vçeobecnØ po§adovanìch norem.

Vìchova a vzdØl v n¡ nabyly zcela instrument ln¡ povahy nekladou si za c¡l utv ýen¡ pln‚ osobnosti i v intenc¡ch vìvojovìch mo§nost¡ dØt¡, ale formov n¡ posluçn‚ho obŸana a odpov¡daj¡c¡ pracovn¡ s¡ly s ohledem na moment ln¡ nebo v¡ce m‚nØ kr tkodob‚ potýeby hospod ýsk‚ a politick‚ soustavy.

Jedn¡m ze z kladn¡ch probl‚m… v dan‚ oblasti je u n s potlaŸen¡ nØkterìch druh… a obsahu vzdØl n¡, i kdy§ je o nØ vìraznì z jem jak ze strany jednotlivc…, tak i rodin. Jde napý¡klad o takov‚ obory, jako je etika, n bo§enstv¡, filozofie, besedy o literatuýe, o umØn¡, soci ln¡ nauky, r…zn‚ obory praktickìch a umØleckìch ýemesel, dom c¡ nauky a praktiky, nauka o rodinØ apod.

Na druh‚ stranØ je ýada vzdØl vac¡ch obsah… dØtem, ml de§i i dospØlìm vnucov na pýes pýeva§uj¡c¡ nelibost a ned…vØru. Zp…sob pod n¡ i obsah nØkterìch vyuŸovac¡ch pýedmØt…, jakìm je dØjepis, literatura, obŸansk vìchova jsou i pro toho, kdo nen¡ povinen se jim uŸit, zar §ej¡c¡, nezaj¡mav‚ a odrazuj¡c¡. Pýitom jde o pýedmØty, kter‚ jsou pro formov n¡ osobnosti i pro kultivaci individu ln¡ho jedn n¡ velmi vìznamn‚. Vìchova n bo§ensk je pak, v protikladu s platnìmi z kony i £stavou, u§ po l‚ta systematicky likvidov na.

Koncepce vìchovy a vzdØl n¡ z hlediska obsahu i forem je u n s urŸov na monopolnØ, bez n zorov‚, z jmov‚ i praktick‚ £Ÿasti rodiŸ…, uŸitel…, odbor…, r…znìch z jmovìch sdru§en¡ a organizac¡, bez c¡rkv¡ a duchovn¡ch, ale i bez skuteŸn‚ho naslouch n¡ çirç¡mu okruhu odborn¡k…. Tato skuteŸnost zcela odporuje pýirozenìm lidskìm pr v…m, tak, jak jsou vyj dýena mj. v Deklaraci pr v d¡tØte v z sadØ 7, kde se jasnØ stanov¡, §e zodpovØdnost za vìchovu dØt¡ nesou pýedevç¡m rodiŸe. ækolsk‚ reformy byly a josu v naç¡ zemi uskuteŸåov ny bez £Ÿasti rodiŸ… a çirç¡ veýejnosti.

üada aspekt… vzdØl vac¡ch obsah… je zcela v rozporu i s dalç¡mi principy Deklarace. Napý. v z sadØ 2 se hovoý¡ o pý¡le§itostech a prostýed¡ch vytv ýenìch k tomu, "aby se d¡tØ mohlo rozv¡jet psychicky, fyzicky, duçevnØ, mor lnØ, duchovnØ a soci lnØ zdravìm a norm ln¡m zp…sobem v podm¡nk ch svobody a d…stojnosti.

Nejen povaha pýedmØt… v naçich çkol ch, ale cel‚ pojet¡ formov n¡ osobnosti d¡tØte a mlad‚ho ŸlovØka odporuje z sadØ 10, kde je zd…raznØna nutnost vìchovy v "duchu porozumØn¡, sn çenlivosti, pý telstv¡ mezi n rody, m¡ru a vçeobecn‚m bratrstv¡." Samotn‚ poznatky o druhìch n rodech a st tech jsou zkreslov ny jednostrannìmi politickìmi pý¡stupy, ani nemluvØ o znaŸnØ omezenìch mo§nostech bezprostýedn¡ch styk… s dØtmi a ml de§¡ jinìch zem¡ o nabìv n¡ rozmanitìch zkuçenost¡ a poznatk… volnìm cestov n¡m.

S neblahìmi n sledky pro rozvoj zdravìch mezilidskìch vztah… se z vìchovy vytr c¡ povØdom¡ toho, co vyjadýuj¡ z vØreŸnì slova deklarace, §e toti§ d¡tØ a mladì ŸlovØk m svou energii a nad n¡ vØnovat slu§bØ bli§n¡mu." Ve çkoln¡ i mimoçkoln¡ vìchovØ, dokonce i ve vìchovØ rodinn‚, pozorujeme naprostì nedostatek kultivace soci ln¡ho c¡tØn¡, £cty k lidem, zvl çtØ tØm, kteý¡ pomoc a pozornost druhìch nezbytnØ potýebuj¡. Tento nedostatek se velmi neblaze projevuje hlavnØ v profesion ln¡ pý¡pravØ a vìkonu zdravotn¡ch sester, soci ln¡ch pracovnic, pr vn¡k…, l‚kaý… a mnoha dalç¡ch pracovn¡k…, kteý¡ jsou povol n¡ ke slu§bØ lidem nemocnìm a soci lnØ str daj¡c¡m. Preferovanou slu§bou, pro kterou jsou mlad¡ lid‚ l k ni r…znìmi vìhodami a i jinak pýipravov ni, je naproti tomu slu§ba politick‚mu a st tn¡mu apar tu, co§ se zcela nepokrytØ konstatuje v r…znìch ofici ln¡ch prohl çen¡ch a dokumentech. Pýedvojensk pý¡prava m sp¡çe stoupaj¡c¡ trend, a tak se na çkol ch i v mimoçkoln¡ vìchovØ prosazuje pod n zvy brann vìchova, Svazarm vojenskì zýetel, a to v podobØ velmi protikladn‚ 10. z sadØ Deklarace.

Srovn me-li politickì statut novØ nastoupivç¡ch d…stojn¡k… z povol n¡ a hlavnØ pak pý¡sluçn¡k… bezpeŸnosti se statusem mladìch kvalifikovanìch dØln¡k…, in§enìr…, uŸitel… Ÿi l‚kaý…, srovn me-li jejich platy a pý¡platky, mo§nosti z¡skat vlastn¡ byt Ÿi jin‚ vìhody, vyjdou pracovn¡ci bezpeŸnosti z takov‚ho porovn n¡ jednoznaŸnØ nejl‚pe. I v tomto ohledu se projevuje vìrazn preference represivn¡ funkce st tu pýed funkc¡ kulturn¡ a tvoýivØ vìchovnou.

KromØ toho jsme svØdky vìrazn‚ selekce. Pýes vçechny vyçç¡ funkce ve spoleŸnosti, tj. nejen v oblasti vyslovenØ politick‚, ale i vçude v z vodech, organizac¡ch zdravotn¡ch, çkolskìch i kulturn¡ch, prostØ vçude - aœ u§ n plå pr ce dan‚ funkce vy§aduje jak‚koli odbornosti - zejm‚na pak z funkce s ý¡d¡c¡m urŸen¡m, jsou peŸlivØ a systematicky vyb¡r ni jen anebo pýedevç¡m uchazeŸi, kteý¡ vyhovuj¡ svou ochotou k naprost‚ podý¡zenosti nejen moment lnØ dan‚ politick‚ situaci, nìbr§ t‚§ moment lnØ danìm politickìm funkcion ý…m. Desetitis¡ce "ostatn¡ch" byli a jsou u§ soustavou askriptivn¡ch a diskriminaŸn¡ch krit‚ri¡ pýedem a z sadnØ vytýiÔov ni ze vçech forem vyçç¡ çkoln¡ doch zky.

V¡m dobýe o nal‚hav‚ potýebØ urŸit‚ regulace pý¡stupu k vyçç¡m typ…m vzdØl n¡, jako§ i o st le rostouc¡ popt vce po nØkterìch studijn¡ch oborech a po vyçç¡m vzdØl n¡ v…bec. Konstatujeme vçak, §e ustanoven¡ nØjakìch relativn¡ch mez¡ v uplatåov n¡ individu ln¡ho pr va na vzdØl n¡ se u n s nikdy otevýenØ a vØcnØ nediskutovalo, a to ani mezi odborn¡ky. M¡sto toho ofici ln¡ propaganda slibuje vçestrannì a harmonickì rozvoj osobnosti vçech dØt¡ i dospØlìch - ovçem v duchu zm¡nØnìch preferenŸn¡ch diskriminaŸn¡ch zýetel….

Demokratizace vìchovy a vzdØl n¡ byla u n s po roce 1948 pojata jako pýibl¡§en¡ soci ln¡ struktury studentstva vìbØrovìch stýedn¡ch çkol a vysokìch çkol soci ln¡ struktuýe spoleŸnosti. Tento glob ln¡, zcela mechanickì pý¡stup potlaŸuje pr vo jedince na podm¡nky vìvoje a r…stu pýimØýenØ jeho schopnostem, bez ohledu na p…vod, v¡ru atd. - K tomu se v Deklaraci pr v d¡tØte, z sadØ 7 prav¡: "Nechœ je mu poskytnuta vìchova, kter pom h zvìçit jeho vçeobecnou kulturn¡ £roveå a umo§n¡ mu na z kladØ stejnìch pý¡le§itost¡ rozv¡jet jeho schopnosti, £sudek a smysl pro mor ln¡ a soci ln¡ zodpovØdnost a st t se tak platnìm Ÿlenem spoleŸnosti." VìbØr student… pro stýedn¡ a vysok‚ çkoly nen¡ zalo§en pýedevç¡m na krit‚ri¡ch studijn¡ho vìkonu, motivace pro zvolenì obor, ale na tzv. komplexn¡m hodnocen¡, kde se pýedevç¡m pýihl¡§¡ k svØton zorov‚, n bo§ensk‚ a politick‚ orientaci vzhledem k dan‚ politick‚ normØ a k "zapojenosti" Ÿi "anga§ovanosti" v politick‚m slova smyslu. Co§ vçe se tìk nejen uchazeŸ…, nìbr§ i jejich rodiŸ…. Tento pý¡stup pýin ç¡ rozs hlou politickou diskriminaci celìch soci ln¡ch, politickìch a n zorovìch skupin.

Jestli§e dØti z diskriminovanìch rodin nebo mlad¡ lid‚, sami svìmi n zory a §ivotn¡mi pý¡stupy se vymykaj¡c¡ striktn¡m politickìm po§adavk…m, maj¡ cesty ke studiu ve velk‚ vØtçinØ uzavýen‚, pak dØti rodiŸ… "vhodnØ" anga§ovanìch nebo samy /byœ form lnØ/ "vhodn‚" politicky Ÿinn‚ maj¡ pý¡stup do stýedn¡ch a vysokìch çkol volnØ nebo podstatnØ volnØjç¡. Mnohdy nen¡ tento pý¡stup omezen ani slabìmi studijn¡mi vìkony Ÿi zcela nevyhranØnìm z jmem. K vyçç¡m form m studia jsou pak Ÿasto prosazov ni mlad¡ lid‚, kteý¡ sami ani studovat nechtØj¡, ale jsou k tomu nuceni ambici¢zn¡mi a nekritickìmi rodiŸi. Jac¡ pak z nich - pokud dostuduj¡ - budou l‚kaýi, uŸitel‚, in§enìýi apod? Nutno nav¡c poznamenat, §e na uveden‚ protekcion ýstv¡ zdaleka nedopl cej¡ jen dØti politicky diskriminovan‚, ale i mnoh‚ z tØch, jejich§ rodiŸe se politicky neanga§uj¡ a kter‚ se domn¡vaj¡, §e se prosad¡ svìmi studijn¡mi kvalitami. Velmi Ÿasto jsou pr vØ tito "nepolitiŸt¡" uchazeŸi odm¡tnuti pr vØ proto, §e byla d na pýednost dØtem "vysoce anga§ovanìm" nebo tØm, kteý¡ maj¡ lepç¡ protekci. To vçe plat¡ zcela obecnØ, s vìjimkou obor…, o nØ§ je malì z jem, jako napý. nØkter‚ technick‚ obory.

Nespravedlnost a z n¡ plynouc¡ libov…le v pýij¡mac¡ch ý¡zen¡ch na stýedn¡ a vysok‚ çkoly dos hla v uplynulìch 70. letech vrcholu. Nemo§nost kontroly veýejnosti spolu s tvrdØ uplatåovanìmi z sadami tzv. konsolidace zp…sobily, §e politick a finanŸn¡ korupce pýij¡mac¡ch ý¡zen¡ nabyla neuvØýitelnìch rozmØr…. Pokyny pro metodu vìbØru, vydan‚ ministerstvem çkolstv¡, zcela otevýenØ a jednoznaŸnØ formulovaly takov‚ z vazn‚ "principy", jako napý. pýihl¡§et k Ÿinnostem rodiŸ…, k jejich pod¡lu pýi budov n¡ socialismu a anga§ovanosti, vych zet z tzv. komplexn¡ho hodnocen¡ uchazeŸe, kter‚ m charakterizovat politick‚ a mor ln¡ str nky jeho osobnosti, s ohledem na £roveå rodinn‚ho prostýed¡ uchazeŸe, tj. na vzdØlanostn¡ soci lnØ kulturn¡ a soci lnØ ekonomick‚ postaven¡ rodiny pou§¡vat tzv. korekŸn¡ koeficient celkov‚ho hodnocen¡ uchazeŸovìch pýedpoklad… ke studiu. Eliminovat dØti z religiozn¡ch rodin.

Studijn¡ vìkon a motivace pro zvolenì obor tak pýestaly bìt definitivnØ rozhoduj¡c¡m krit‚riem posuzov n¡ uchazeŸovy zp…sobilosti k vyçç¡mu typu vzdØl n¡ a studi¡. Manipulac¡ s vìsledky pýij¡mac¡ch zkouçek a pohovor… za pomoci "korekŸn¡ch koeficient…" se zvyçuj¡ çance motivaŸnØ pr…mØrn‚ho a podpr…mØrn‚ho § ka na £kor studijnØ vyhovuj¡c¡ch, ba i vynikaj¡c¡ch dØt¡ Ÿi mladìch lid¡, kteý¡ svìm rodinnìm p…vodem a kulturn¡ orientac¡ neodpov¡daj¡ po§adavk…m politick‚ moci. Alternativy pro odm¡tnut‚ v podobØ mimoý dnìch forem studia jsou znaŸnØ omezen‚, neboœ uchazeŸi o d lkov‚ Ÿi veŸern¡ studium jsou vystaveni tìm§ diskriminaŸn¡m praktik m a procedur m.

Tak se u n s poruçuje z kladn¡ lidsk‚ pr vo na ý dnou vìchovu a vzdØl n¡, jak je form lnØ proklamov no éstavou ¬SSR, z kony a samozýejmØ i Deklarac¡ pr v d¡tØte /viz z sada 7, 9, 10/.

Navenek je u n s vçe v poý dku, ale mnohdy se m…§e st t, jakoby ve sluçnosti, lidskosti a spravedlnosti çla naçe vl da pý¡kladem. Je napý¡klad zn mo, §e jako jedna z prvn¡ch ratifikovala émluvu o boji proti diskriminaci v oblasti vzdØl n¡, kter byla pýijata na 10. gener ln¡ konferenci UNESCO ji§ v roce 1960. Zde se v prvn¡m Ÿl nku prav¡: Vìraz diskriminace v t‚to £mluvØ znamen ka§d‚ rozliçov n¡, vyluŸov n¡, omezov n¡ nebo zvìhodåov n¡, zalo§en‚ na rase, barvØ, pohlav¡, n bo§enstv¡, politick‚m nebo jin‚m smìçlen¡, n rodn¡mu nebo soci ln¡mu p…vodu, hodpod ýskìch podm¡nk ch nebo rodu, jeho§ c¡lem nebo vìsledkem je odstranØn¡ nebo poruçen¡ pr va z sady stejn‚ho zach zen¡ v oblasti vzdØl n¡, zejm‚na:

a/ znemo§åuje urŸit‚ osobØ nebo skupinØ osob pý¡stup k r…znìm druh…m nebo stupå…m vzdØl n¡

b/ omezen¡ çkoln¡ vìchovy urŸit‚ osoby nebo skupiny osob na ni§ç¡ £roveå. Vìchova a vzdØl v n¡ je tak zneu§¡v na k podpoýe £zkìch mocensko-politickìch z jm… a st vaj¡c¡m obsazen¡ politickìch a st tn¡ch "post…". Z vìchovy byl uŸinØn n stroj jednostrann‚ soci ln¡ kontroly a manipulace, vyçç¡ stupnØ vzdØl n¡ se tedy staly privilegiem pro ty, kdo jsou ochotni se podý¡dit nebo podý¡zen¡ pýedst¡rat.

Z hlediska vzdØl vac¡ch obsah… doch z¡ pýedevç¡m v humanitn¡ch oborech k hrubìm deformac¡m, je§ z sadn¡m zp…sobem pýekrucuj¡ pohled na svØt, znemo§åuj¡ pravdivou orientaci i pochopen¡ çirç¡ch kontext… n rodn¡ch a svØtovìch myçlenkovìch tradic. üada zcela jednostrannìch vìklad… zabraåuje sv‚bytn‚mu citov‚mu a rozumov‚mu rozvoji velk‚ Ÿ sti mladìch lid¡. Manipulace s informacemi, jejich vìbØr, pýekrucov n¡, znemo§åov n¡ svobodn‚ vìmØny idej¡ a n zor… mezi lidmi a n rody je poruçov n¡m ýady lidskìch a obŸanskìch pr v a nelze je h jit sebepokrokovØjç¡mi glob ln¡mi c¡li politick‚ho syst‚mu.

Jsou-li posti§en‚ dØti a mlad¡ lid‚ obØœmi vzdØl vac¡ch pomØr…, jsou jejich rodiŸe zvl çœ traumatizov ni, dobýe vØd¡, §e jde o z mØrn‚ sankce nam¡ýen‚ proti jejich sv‚bytn‚mu obŸansk‚mu uva§ov n¡ a jedn n¡, §e jejich d¡tØ je rukojm¡ st tn¡ moci proti nim a jejich autentick‚mu poŸ¡n n¡ nejen co se tìŸe d¡tØte, nìbr§ v…bec.

"D¡tØ jako rukojm¡" - tak skrytØ ch pe a uskuteŸåuje st t svou mo§nost soci ln¡ho n tlaku na obŸany prostýednictv¡m çkolstv¡. Lze ý¡ci, §e tento mocenskì mechanismus Ÿi n stroj byl v ¬eskoslovensku v posledn¡ch letech uplatåov n a rozpracov n jako m lokterì na svØtØ.

Vedle rodiŸ… a dØt¡ trp¡ pokleslìmi vzdØl vac¡mi pomØry i tis¡ce zodpovØdnìch uŸitel…, jejich§ £lohy byly v protikladu k ChartØ uŸitel… - zredukov ny na role posluçnìch administr tor… a agit tor…. pro ne£nosn‚ po§adavky nadý¡zenìch çkolskìch apar t… se jim pro vlastn¡ vìuku a vìchovu nedost v patýiŸn‚ho Ÿasu, ani nemluvØ o Ÿase nutn‚m pro klidn‚ a soustavn‚ zkoum n¡ a rozv¡jen¡ schopnost¡ vlastn¡ch § k….

Byrokratizace, rutin‚rstv¡, formalismus, £nava, nechuœ a skepse, to jsou pý¡znaŸn‚ rysy spoleŸensk‚ho klimatu a podm¡nek vìkonu uŸitelsk‚ho povol n¡. Nen¡ proto divu, §e tolik uŸitel… a uŸitelek sv‚ povol n¡ /kter‚ za dobrìch pomØr… m…§e bìt jedn¡m z nejtvoýivØjç¡ch/ opouçt¡ a hled pr ci v jinìch, klidnØjç¡ch sf‚r ch. Ka§dodennost naçich çkol se s mno§stv¡m administrativnØ manipulativn¡ch technik pýibli§uje jalov‚ ka§dodennosti jinìch st tn¡ch instituc¡. Typick je pýikrŸenost, uhìb n¡ pýed tlaky a nesmysln‚ çikanov n¡ zvenŸ¡. Povinn‚ dodr§ov n¡ detailnØ rozpracovanìch osnov, jednotnost vìuky, je§ minimalizuje tvoýivost a osobn¡ pý¡nos uŸitel…v, pr…mØrnost, çablonovitost, uspØchanost, vytv ý¡ prostýed¡ m lo pý¡zniv‚ pro r…st autentick‚ osobnosti.

SpoleŸensky nesm¡rnØ zodpovØdn‚ povol n¡ uŸitele bylo v posledn¡ch letech degradov no zp…sobem, kterì nem v m¡rov‚ historii naçich n rod… obdoby. UŸitel‚ pýestali bìt sv‚bytnou profesion ln¡ skupinou, kter by £ŸinnØ zprostýedkov vala vztah mezi §ivotem rodiny a spoleŸnosti a kter by se samostatnìm zp…sobem pod¡lela na lidsk‚m utv ýen¡ mlad‚ generace. Byli donuceni rezignovat ne na vlastn¡ mor lku a svØton zorov‚ stanovisko, mnoz¡ byli pro sv‚ n zory zbaveni uŸitelskìch m¡st. Ti, kteý¡ dnes na çkol ch p…sob¡, jsou z velk‚ Ÿ sti v postaven¡ jakìchsi n razn¡k… mezi neomezenou moc¡ st tu, rodiŸi a mladìmi lidskìmi bytostmi. ¬asto proti sv‚ v…li p…sob¡ jako dalç¡ faktor dezintegrace n rodn¡ kultury a §ivota spoleŸnosti.

Role mimoçkoln¡ch, jednotnìch a programov‚ zpolitizovanìch organizac¡, jako je Pionìr, Socialistickì svaz ml de§e, Svazarm apod., je podý¡zena z kladn¡mu c¡li, tj. manipulovat mladìmi lidmi, nedovolit vznik vìraznìch samostatnìch osobnosti=¡ a aktivit. DØti a ml de§ pýistupuj¡ ovçem vØtçinou k Ÿlenstv¡ v tØchto organizac¡ch naprosto pragmaticky a utilit rnØ. jednak zm¡nØn‚ organizace jsou jedinìmi povolenìmi z kladnami mnohìch z jmovìch Ÿinnost¡- vŸetnØ hudebn¡ch, cestovatelskìch apod., jednak mnoz¡ mlad¡ lid‚ jsou celkovìm politickìm ovzduç¡m vedeni k oportunn¡mu uva§ov n¡ a postupu. dØlat vØci naoko, pro posudek, pro lepç¡ çanci v z vodØ o pýijet¡ na vysokou çkolu, atd. Formalismus a pr zdnota takov‚ho Ÿlenstv¡ je pý¡mo £mØrn pýebujel‚mu apar tu tØchto organizac¡, jeho§ vydr§ov n¡ stoj¡ nesm¡rn‚ finanŸn¡ a lidsk‚ prostýedky.

Vìchova je jednou z hybnìch sil vìvoje lidsk‚ho rodu. Je jednou ze slo§ek rozvoje ŸlovØka pro §ivot v dan‚m budouc¡m spoleŸenstv¡, je mo§nost¡ ovlivnit neopakovatelnì individu ln¡ osud. Dotìk se rozhoduj¡c¡m zp…sobem existence a vìvoje ka§d‚ho ŸlovØka, proto§e mu umo§åuje ch pat povahu vØc¡, jev… a vztah…, orientovat se v §ivotØ, ve svØtØ a podle toho jednat.

V novodobìch spoleŸnostech m vìchova dvoj¡ vìznam: Zaprv‚ m smØýovat k pln‚mu rozvoji lidskìch sil ka§d‚ho jedince, k jeho uvØdomØn¡ a sebeuvØdomØn¡, k jeho utv ýen¡ a sebeutv ýen¡ a t¡m i k zodpovØdnosti za sebe,, za druh‚, za svØt, na jeho§ stavbØ se pod¡l¡. Zadruh‚ slou§¡ vìchova spolu s odbornìm vzdØl n¡m r…znìm oblastem spoleŸensk‚ho §ivota, tj. technick‚mu, ekonomick‚mu, kulturn¡mu a vØdeck‚mu rozvoji podle krit‚ri¡ racionality, efektivnosti a produktivity, ale i humanity a kr sy.

Tento elabor t poukazuje na to, kter‚ tradiŸn¡ evropsk‚ hodnoty jsou u n s jak v oblasti spoleŸensk‚, tak i rodinn‚ vìchovy opuçtØny Ÿi likvidov ny. M pýispØt k dalç¡m osud…m vìchovy dØt¡ a ml de§e v naç¡ zemi.