Vìåatek z dopisu Frantiçka L¡zny, vØznØn‚ho v Praze-Ruzyni:

Mil  Magdaleno,

velice srdeŸnØ v s zdrav¡m, je ji§ 5. nedØle velikonoŸn¡ a jak je patrn‚ ze z hlav¡, st le jeçtØ pýebìv m s V mi ve stejn‚ pra§sk‚ Ÿtvrti. Pýedpokl d m, §e to pro V s nebude nemil‚ pomyçlen¡, §e jaksi ot l¡m s odjezdem. V § dn‚m pý¡padØ bychom nemØli m¡t d…vody k znepokojen¡, neboœ znovu pýipom¡n m, §e v koneŸn‚m d…sledku je to Bo§¡ Prozýelelnost, kter  s n mi hìbe a kter  tak‚ m  skryt‚ posledn¡ a rozhoduj¡c¡ "triumfy" pro sv‚ vyvolen‚, ke kterìm se dovoluji troufale hl sit jen kv…li Jeho z sluh m, nikoli mìm. Jak jste snad ji§ vc¡tila z pýech zej¡c¡ch dopis… z RuzynØ, kter‚ V m doçly, m…§ete bìt se mnou D nu vdØŸna za vçe, co mnØ zde pýipravil a j  vcelku nikdy nechci vØci usmØråovat pý¡liçnou aktivitou z m‚ strany, abych nepokazil to, co se m  st t a co se pro n s vçechny pýipravuje. VØý¡m, §e v m nebude zatاko, jako bìval‚ chovankyni zdejç¡ch prostor…, si pýedstavit vçechna ta pozitiva spojen  s trestem (pros¡m, povçimnØte si paradoxu skryt‚ho s t¡mto vìhr…§nìm slovem!), pýijmeme-li jej s N¡m. Ji§ tady a§ §asneme, jak se m¡j¡ se svìm k rnìm £Ÿinkem, jak v tom selh v  a jak uv d¡ v §ivot to, co bìv  vØtçinou br no vçemi jako pouh  proklamace, Ÿi fixn¡ idea trestn¡ho z kona - pýevìchovu Ÿi n pravu toho, kdo je odsouzen. Jsem si naprosto jist t¡m, §e vyjdu-li odsud, vyjdu pýevychov n, neboœ hmatateln‚ d…kazy Jeho l sky pýetavuj¡ i ta nejm‚nØ vn¡mav  srdce, chtØj¡-li jen ona bìt s N¡m. Pro mne se mnoh‚ pý¡sliby d vaj¡ do pohyb… znaŸ¡c¡ch §ivot jen d¡k m‚mu nynØjç¡mu naslouch n¡ tiçe plynouc¡ch dn¡ a budu-li se venku nØkdy s nØkìm o nØŸem pý¡t natolik, §e v tom budou stopy tvrdoç¡jnosti, bude to urŸitØ spojeno ne se spory o jasnØ horeŸnou Ÿinnost, o vØci viditeln‚, budovan‚ domy z cihel, ty mne a§ k v çnivosti nevzruç¡. M‚ £sil¡ a a§ nevçedn¡ z jem budou smØýovat k vØcem protrpØnìm, spojenìm s tichìm naslouch n¡m a nepýeruçenou kontinuitou vçech vØk…, Ÿas… a n rodnost¡, tak§e budu n dhernØ nadŸasovì a z roveå solid rn¡ se vçemi, kteý¡ podobnìmi stezkami proch zeli k t‚ jedineŸn‚ vizi sbratýen¡ vçech §ivìch v NØm. Vç¡m te si, jak je tato m  cesta vlastnØ nepoliticky politick , ani§ bych sestavoval nØjakì manifest a je a§ divn‚, §e tak m lo lid¡ si uvØdomuje, §e jen srdce, kter‚ je zap leno l skou, m…§e mØnit svØt. Hned vçak chci dodat, §e na vçechny pozitivn¡ zmØny, kter‚ se zde se mnou odehr vaj¡, nespornØ vdØŸ¡m vnØjç¡m okolnostem a modlitb m v s vçech a pýedevç¡m Jeho l sce. Zcela samozýejmØ m te chuœ chytnou se za ruce a spoleŸnØ s matkou Terezi¡ ý¡ci - Leœ s do something beautiful for God (pojÔme uŸinit nØco kr sn‚ho pro Boha) neboœ srdce zasa§en  l skou nem…§e jinak! Ka§dì jinì krok by byl faleçnì a ani nem…§e vlastnØ nastat, proto§e miluj¡c¡ smØýuje jedinØ k miluj¡c¡mu. Jsem v situaci, §e nast¡nØn‚ dobýe vn¡m m, §e jsem se ocitl na 10 mØs¡c… v restaur torsk‚ d¡lnØ, kde ze mne trpØlivØ neviditeln¡ umØlci sn¡maj¡ nespr vnØ nanesenou patinu, prach i çp¡nu a unavenost materi lu a §e se mi dost v  dosti trpØlivosti st t zat¡m na m¡stØ. Boj¡m se vçak, abyste v tom nevidØli vychloub n¡, nebo nØco tomu podobn‚ho. P¡çi V m to proto, abych ve v s rozptìlil i stopy pý¡padn‚ho strachu o mØ, tak‚ proto, abych se s V mi podØlil o radost, kterou zde, v jinìch dimenz¡ch, tak Ÿasto pociœuji. NechtØl bych v s tak‚ m st, a v…bec ji§ vyzìvat k bezduch‚mu n sledov n¡, neboœ tato cesta nen¡ zdaleka snadn  a lehk  a ka§d‚ jej¡ zjednoduçov n¡, anebo vlastn¡ re§ie m…§e v‚st ke zcela odliçnìm vìsledk…m. Pozoruji-li sv‚ okol¡, mohu napsat, §e m‚ pojet¡ je zde zcela vìjimeŸn‚ a pýece bych byl neçœasten, kdyby mi nØkdo ýekl, §e nen¡ typicky kýesœansk‚, tj. takov‚, jak‚ bylo a je shodn‚ s pojet¡m Vaç¡m pýed l‚ty zde, Ÿi souŸasnØ s ostatn¡mi kýesœany kdekoliv nyn¡. ProstØ stoj¡m zcela za touto tradic¡, proto§e je pro mne §iv  a §iji z n¡ a s velikou £ctou a vdØŸnost¡ dØkuji tØm, kteý¡ ji pýed n mi pýijali, nezpronevØýili za jid çskì groç, a n m, Ÿasto nech pavìm, liknavìm, ji pýedali. Na z vØr t‚to m‚, ponØkud rozs hl‚ £vahy bych chtØl jen dodat, §e k tØmto pohled…m ovçem nelze doj¡t bez vnitýn¡ ochoty pro ni pýin çet obØœ, tak§e by spr vnØ ch pan  askeze mØla bìt nezbytnìm doprovodem formov n¡ ka§d‚ho z n s. ZmØkŸilost je jasnìm projevem slab‚ho ducha neschopn‚ho boje, ten mus¡ ustoupit.