Jedeme s vrçku a jedeme prudce

(1981)

"Vych zeli jsme z pýesvØdŸen¡, §e vytyŸen‚ £koly jsou re ln‚, a §e je mo§n‚ jich dos hnout. Tento z vØr plat¡ i dnes. Dokazuj¡ to i vìsledky, kterìch na ýadØ £sek… dosahujeme" (éV KS¬, listopad 1981)

PozdØjç¡ ofici ln¡ zpr vy o plnØn¡ pl nu na rok 1981 vçak uk zaly, §e tento pl n nebyl splnØn na t‚mØý vçech rozhoduj¡c¡ch ekonomickìch £sec¡ch. Tak nepý¡zniv‚ plnØn¡ roŸn¡ho pl nu jsme v pr…bØhu 30 let naç¡ historie pl nov n¡ jeçtØ nemØli. Nebyly splnØny pl ny pr…myslov‚ produkce celkem, pl ny tاby uhl¡, tاk‚ho i vçeobecn‚ho stroj¡renstv¡, stavebnictv¡, investiŸn¡ch prac¡ch a dod vek atd. Nebyly splnØny pl ny sn¡§it rozestavØnost, zkr tit lh…ty vìstavby a uv dØt investice vŸas do provozu: ze 107 novìch kapacit sledovanìch vl dou jako z vazn‚ priority se podaýilo pýedat do provozu jen 62. V bytov‚ vìstavbØ bylo dokonŸeno asi o 15% m‚nØ byt… ne§ stanovil pl n a i z dokonŸenìch byt… nemohla bìt týetina zkolaudov na pro technick‚ nedostatky. U osmi z kladn¡ch pr…myslovìch vìrobk… vzrostla vìroba o necel‚ jedno procento a u Ÿtyý byla jejich vìroba dokonce ni§ç¡ ne§ rok pýedt¡m. Nebyly splnØny £koly ve vìvozu do nesocialistickìch st t…. Vìzkumn‚ a vìvojov‚ £koly st tn¡ho pl nu technick‚ho rozvoje nebyly splnØny. JeçtØ ni§ç¡ byla proti pl nu jejich realizace v praxi. Nebyly splnØny st tn¡ c¡lov‚ programy £spory paliv, energie a kov….

Nehospod rnost se projevila v nedostateŸn‚m vyu§¡v n¡ z kladn¡ch prostýedk…, v n¡zk‚m vyu§¡v n¡ pracovn¡ doby, v pomal‚m uplatåov n¡ vØdy a techniky v praxi v n¡zk‚m r…stu produktivity pr ce, v nepl novan‚m r…stu nadmØrnìch z sob, v tom, §e pýeprava rostla rychleji ne§ vìroba... to vçe se projevilo v n¡zk‚ efektivnosti, napý. v nedosa§en¡ pl novanìch rozpoŸtovìch pý¡jm…, tak§e vìdaje na investice a na jin‚ £Ÿely musely bìt sn¡§eny.

Nomin ln¡ pý¡jmy obyvatelstva o 2,8%, avçak vìroba v potravin ýsk‚m pr…myslu jen o 1,5%, masa dokonce jen o 1,2%, a dod vky pr…myslov‚ho zbo§¡ pro vnitýn¡ obchod se zvìçily jen o 0,4%. Maloobchodn¡ ceny se zvìçily o 0,8%. Nerovnov ha nab¡dky a popt vky na spotýebn¡m trhu a u slu§eb se prohloubila, neboœ pl novanì rozmØr r…stu mezd a produktivity pr ce, nebyl dodr§en. Osobn¡ spotýeba se zvìçila jen o 1%. InflaŸn¡ tlaky a nerealizovateln  kupn¡ s¡la vzrostly, obاivo a vklady na vkladn¡ kn¡§ky mØly rychlejç¡ tempo r…stu ne§ kter‚koli hmotn‚ zdroje, hmotn‚ kryt¡ popt vky se zhorçovalo, po celì rok se projevovaly nedostatky v z sobov n¡ spotýebn¡ho trhu mnoha druhy zbo§¡. "üeçen¡ nedostatkovìch druh… zbo§¡ nelze donekoneŸna pýesouvat z roku na rok", zvolal jakoby na poplach stranickì aktiv ministerstva vnitýn¡ho obchodu.

(1982)

"Pý¡çt¡ rok (1982) bude zýejmØ jeçtØ obt¡§nØjç¡, ne§ letoçn¡" (éV KS¬, listoppad 1981)

SplnØn¡ pl nu roku 1982 m…§e bìt mo§n  lepç¡, ne§ tomu bylo u pl nu na rok 1981 - ovçem za cenu hospod ýsk‚ stagnace. Pl n na rok 1982 v pr…myslov‚ vìrobØ poŸ¡t  s nejni§ç¡m pý¡r…stkem, jakì kdy byl u n s v uplynulìch letech v…bec napl nov n. Je to nØco jako trest za disproporce, deformace a nerovnov hy, kter‚ naçe pl nov n¡ v posledn¡ch letech vytvoýilo. Ovçem deformace, disproporce a nerovnov ha se stagnuj¡c¡m vìvoji odstraåuj¡ jen velmi obt¡§nØ.

V roce 1982 se oproti roku 1981 pl nuje pokles v palivech a energetice, chemii, stavebn¡ch hmot ch (ve stavebnictv¡ dokonce o 4,7%), objem investic se sni§uje o 2,7%. Naopak nØkter‚ £koly jsou pl nov ny podle hesla: odv §n‚mu çtØst¡ pýeje. Pýi poklesu hnut¡ vìroby o 2,3% se m  zvìçit stroj¡rensk  vìroba o 2,7% a vìvoz do nesocialistickìch zem¡ se pýitom zvìçil u tاk‚ho stroj¡renstv¡ o 21% a u vçeobecn‚ho stroj¡renstv¡ o 8%. V rostlinn‚ vìrobØ je pl nov no zvìçen¡ o 16,7%.

Za prvn¡ dva mØs¡ce 82 byl objem pr…myslov‚ produkce o 1,3% ni§ç¡ ne§ loni, aŸkoli pl n stanovil celoroŸn¡ zvìçen¡ o 0,6%. Produktivita pr ce klesla proti loåsku o 2%, aŸkoli pl n stanovil zvìçen¡ o 0,3%. Pl novanì objem vìroby nesplnilo 42% z celkov‚ho poŸtu pr…myslovìch podnik…. Objem stavebn¡ch prac¡ byl o 10,8% ni§ç¡ ne§ loni, aŸkoli pl n pýedpokl d  celoroŸn¡ pokles jen o 4,7%. Produktivita pr ce klesla proti loåsku o 10%, aŸ pl n pýedpokl dal pokles jen o 3,8%. Pl novanì objem vìroby nesplnilo 78% z celkov‚ho poŸtu podnik…. InvestiŸn¡ pr ce a dod vky byly o 13,2% t.j. o 12 miliard KŸs ni§ç¡ ne§ loni, aŸkoli pl n pýedpokl dal celoroŸn¡ pokles jen o 0,3%. VìraznØ nebyl plnØn pl n objemu vìvozu do nesocialistickìch zem¡.Hroz¡ dalç¡ r…st inflaŸn¡ch tlak…, neboœ relace mezi produktivitou pr ce a vyplacenìmi mzdami je za prvn¡ 4 mØs¡ce v pr…myslu m¡rnØ, ve stavebnictv¡ vìraznØ nepý¡zniv  a produktivita pr ce poŸ¡tan  ve vztahu k hrub‚ vìrobØ je neuspokojiv . i kdy§ se vìvoj bØhem roku 1982 m…§e jeçtØ znaŸnØ zlepçit, nen¡ pravdØpodobn‚, §e koneŸnìm vìsledkem m…§e bìt nØco v¡ce, ne§ stagnace.

Ekonomick  krize?

Podle pl nu se m  v r. 1982 pr…myslov  vìroba zvìçit o 0,6% (?) a vytvoýenì n rodn¡ d…chod asi o p…l procenta (!). Vzhledem k naçemu zadlu§en¡ v zahraniŸ¡ a k vnitýn¡mu nerovnov §n‚mu vztahu lze oŸek vat, §e r…st u§it‚ho n rodn¡ho d…chodu bude nulovì. Tedy stagnace v nejlepç¡m pý¡padØ.

Je mo§n‚ naçe pl ny a jejich plnØn¡ v roce 1981 a 1982 jeçtØ vyd vat za dynamickì rozvoj rozvinut‚ socialistick‚ ekonomiky? V§dyœ takovì r…st dosahovaly v posledn¡ch l‚tech mnoh‚ kapitalistick‚ st ty, o nich§ pr vem tvrd¡me, §e byly v hlubok‚ ekonomick‚ krizi.

R…st pr…myslov‚ vìroby byl v nØkterìch kapitalistickìch st tech v posledn¡ch letech rychlejç¡ ne§ u n s. Jestli§e u n s vzrostla pr…mysln  vìroba v r. 1980 proti roku 1975 o 25%, pak v tomto obdob¡ v Japonsku vzrostla o 42%, v It lii o 30%, v Rakousku a Finsku o 27%, ve ævìcarsku o 25%. Indexy r…stu v r. 1979 byly v ¬SSR 121, zat¡mco v USA 129, Norsku 125, It lii 124, v Rakousku a KanadØ 120. Rovnا roŸn¡ pý¡r…stky n rodn¡ho d…chodu (ve st lìch cen ch) v obdob¡ r. 1976-1980 byly u n s 3,7%, tak§e nijak vìraznØ se neliçily od vìznamnìch kapitalistickìch st t…. V Japonsku byl 5,7%, v It lii 3,7%, v USA 3,5%, ve Francii a KanadØ 3,2%.

Zapojen¡ pr…myslovìch zem¡ do mezin rodn¡ dØlby pr ce charakterizuje technickoekonomick  £roveå jejich vìrobk…, ale je i ukazatelem, do jak‚ m¡ry je zahraniŸn¡ obchod vyu§¡v n jako faktor zvØtçov n¡ produktivity pr ce. Naçe n¡zk‚ zapojen¡ do svØtov‚ho obchodu je patrn‚ z n¡zk‚ho dovozu na jednoho obyvatele (mØýeno v dolarech). Tato hodnota byla v r. 1980 ve vçech vìznamnØjç¡ch kapitalistickìch st tech ve srovn n¡ s n mi podstatnØ vyçç¡ a to v Belgii 6,9x, ve ævìcarsku 5,6x, v Holandsku 5,3x, ve æv‚dsku 4x, v Rakousku, Finsku a NSR 3x, ve Francii 2,5x, v KanadØ a Brit nii 2x, v It lii 1,7x a pod. PodobnØ nepý¡zniv‚ je pro n s i srovn n¡ hodnoty vìvozu na jednoho obyvatele.

Uveden  Ÿ¡sla (SP 4/82, str. 124/5, SR 80, str. 646) jsou pro n s deprimuj¡c¡, proto§e ukazuj¡, §e dynamika naçeho hospod ýstv¡ klesla na, nebo i pod £roveå tempa r…stu nØkterìch kapitalistickìch st t…, o nich§ pr vem tvrd¡me, §e se nach zej¡ v hlubok‚ ekonomick‚ krizi. Plat¡ to nejen o vìrobØ ale pýedevç¡m o technick‚m pokroku a produktivitØ pr ce. Dnes ji§ nejde o to dohnat Ÿi pýedehnat, ale pýedevç¡m o to, jak zabr nit naçemu dalç¡mu zaost v n¡. SvØdŸ¡ o tom i to, §e nedovedeme vyu§¡vat potenci ln¡ch pýednost¡ socialistick‚ho pl novan‚ho hospod ýstv¡. St le vçak plat¡ Leninova teze, §e produktivita pr ce je konec konc… to nejd…le§itØjç¡ pro v¡tØzstv¡ socialismu.

19.5.1982