Z dopis… Ivana Jirouse

8.5.

prostoru s lidma, kterì si ŸlovØk nevybral, sebou nese ustaviŸnØ tenzi, s t¡m se asi ned  nic dØlat. Radçi nemysl¡m na ta l‚ta, kter  mus¡m ve spoleŸnosti takovìch lid¡ pýe§¡t, tentokr t u§ v c¡lov‚ stanici a ten vìbØr tomu bude odpov¡dat. No nic, co je to proti tvìm starostem. Ty m ç na starosti ty dvØ malì duçiŸky.

19.5.

M  l sko,

koneŸnØ na mne z tvìch dopis… dìchala plnost §ivota. Dneska pýiçly 2 a p¡çu Ti teÔ veŸer v posteli, jsem tak pý¡jemnØ rozruçenì, §e bych stejnØ sotva usnul. Tak jsem teÔ slo§il Frantiçce b sniŸku o kohoutech, op¡çu ji na konci dopisu, a jeçtØ si chci s tebou pov¡dat. Mezit¡m se asi zahl‚dneme, popý¡padØ jsme se u§ zahl‚dli, proto§e za tìden od z¡týka je prvn¡ st n¡. Dneska m m v…bec psac¡ den, dopoledne jsem se vØnoval obhajobØ - jakkoli je to zbyteŸn‚, nechci nic zanedbat... To, co p¡çe Jana o emigraci, je jistØ smutnì, ale taky to m…§e bìt zkreslenì pohled - je to tot‚§, jako kdy§ se ý¡k  o Praze, §e tam jenom lidi sedaj¡ u ¦up… - pohled ŸlovØka, kterì tak nutnØ sedØl taky, jinak by o tom nevØdØl, a nejd…le§itØjç¡ je asi stejnØ vnitýn¡ §ivot, kterì ŸlovØk vede a o tom se pýi povrchn¡m pozorov n¡ nedov¡ç nic. Ale §e tam lidi nedØlaj¡ nic, by mne nepýekvapilo,i kdyby to byla pravda, to je jeden z d…vod…, proŸ v s nechci, adaptace na ciz¡ prostýed¡ m…§e ŸlovØku se§rat vçechny s¡ly. No, n ç probl‚m to zat¡m nen¡, aspoå douf m. A§ se vr t¡m, tak nejsp¡ç bychom naçli nØjakej takovej pý¡rodn¡ §ivot se zv¡ýatama, jak o tom sn¡ç, j  budu stejnØ uv zanej na to m¡sto ochrannìm dohledem, pý tel‚ z naç¡ nadace budou vçichni v cizinØ - budi§ jim ciz¡ zem¡ lehk‚, jak v§dycky ý¡k  Dana. Ten cit t o nadØji jako o pohotovosti duçe, to je Gabriel Marcell z Nastinu fenomenologie a metofyziky nadØje, nem m ji teÔ takovou pý¡zemn¡ pozemskou, jako §e bl hovØ doufal v nØjakì dobrì zakonŸen¡ tohodle pý¡padu. Sp¡ç jsem plnì takovì nadØje obsa§nØjç¡. Abych tak ýekl, s jasnou tv ý¡ se d¡v m vstý¡c tomu, co mØ Ÿek . V§dycky jsem choval pocit, §e je mi urŸeno, abych poznal v oblasti, kde teÔ "vØz¡m", jak by ýekla Frantiçka, vçechno a§ do konce. Proto tedy jsi se zbyteŸnØ lekala, kdy§ ti pýiçla povolenka z Ostrova, §e jsem tady ve vØzen¡. Nedostala jsi zýejmØ m…j dopis, kde Ti p¡çu, §e budu souzen jako zvl çœ nebezpeŸnì recidivista, co§ znamen  2-4 roky ve III. n pravn‚ vìchovn‚ skupinØ, co§ jsou Valtice. Ale toho se nehroz¡m, na to je dost Ÿasu, a§ tam budu. A pros¡m tØ, nedØlej si se mnu zbyteŸn‚ starosti... Carasåolu budeme jeçtØ tanŸit spolu, jak prav¡ n ç milovanì klasik. Tak pro dneçek psan¡ teÔ pýece jenom pýeruç¡m, pomodl¡m se a u§ usnu, týeba se mi bude o v s nØco zd t. Sny se mi zdaj¡ pØknØ tabulovanì, tak§e se na noc v§dycky tØç¡m...

pýece jenom neodj¡§dØj¡...

Tak§e jsem odj¡§dØl v dobr‚ n ladØ, pozoroval jsem krajinu a holky (cestou na soud jsem podýimoval), s £§asem jsem zjistil, jak pokroŸilo roŸn¡ obdob¡, vçude kvetly lilie zlatohlav‚, holky dØlaly a Kruçn‚ hory byly pastelovØ modr‚ jako cigaretovì dìm. Zvl çœ povzn çej¡c¡m pocitem mØ naplnilo, kdy§ jsme jeli kolem odboŸky na Novou V¡sku. VidØli jsme toho jeçtØ spousty, ale teÔ si nem…§e vzpomenout, a ostatnØ jsou to vçechno ban ln¡ prost‚ vØci, kterì vzbuzujou £§as pouze v trestanci, kterì poý d Ÿum¡ do nevl¡dnì zdi. I kdy§ takovì bezprostýedn¡ pocit z reality (zaj¡mav‚, odcizenØ jsem si tentokr t nepýipadal v…bec, zýejmØ d…sledek soudn¡ euforie), bych si r d zachoval i pro norm ln¡ §ivot (tam to bohu§el snad nen¡ mo§n‚), snad jenom v kocovinØ u§ je takov‚ zostýen‚ zvìraznØn‚ vidØn¡. No, mil Ÿku, tak§e za 14 dn¡ se uvid¡me zase, je to man§elskej §ivot chladnej na kost, ale pýece jenom...