Miroslav Kaduch: "Česká a slovenská elektroakustická hudba 1964 - 1994". Skladatelé, programátoři, technici, muzikologové, hudební kritici, publicisté. Osobní slovník. Vydáno vlastním nákladem, Ostrava 1996, 2.opravené, doplněné, rozšířené a částečně přepracované vydání, 222 stran včetně 18 příloh (1.vydání v r. 1994 - 176 stran, 12 stran příloh).
V Ostravě žijící a pracující muzikolog PhDr. Miroslav Kaduch, CSc., absolvent hudební vědy na Filosofické fakultě nynější Masarykovy Univerzity, kde získal i doktorát, se zejména v posledním desetiletí intensivně zabývá tématikou elektroakustické a computerové hudby. V roce 1989 vydal rozsáhlou publikaci pod názvem "Soudobá hudební tvorba s využitím počítačů". Známe jej z jeho oborových přednášek, studií a článků i z jeho činnosti ve Společnosti elektroakustické hudby, kde byl za zásluhy o propagaci a popularizaci naší elektroakustické a computerové hudební tvorby jmenován stálým členem jury mezinárodní skladatelské soutěže elektroakustické hudby "MUSICA NOVA", konané pravidelně od r. 1992 v Praze.
Více než pětiletá intenzivní Kaduchova práce přinesla plody ve formě konečné podoby osobního slovníku skladatelů, programátorů, techniků, muzikologů, hudebních kritiků a publicistů pod názvem "Česká a slovenská elektroakustická hudba 1964 - 1994". V prvním vydání bylo zařazeno 106 slovníkových hesel, ve druhém vydání dr. Kaduch uveřejnil již 122 a ve stručném doplňkovém glosáři ještě rozšířil na celkových 163 hesel tvůrců pracujících v oblasti elektroakustické a computerové hudby.
Snad největším kladem publikace je zahrnutí slovenské elektroakustické hudební tvorby, která byla utvářena od počátku společně s tvorbou českou. Rovněž velice potřebné pro naši současnou muzikologii je uvedení osobních hesel českých a slovenských exulantů žijících v zahraničí, o kterých jsme sice věděli, ale jejich dílo bylo u nás známo jen málo nebo nebylo známo vůbec. Je třeba také ocenit vysokou autentičnost textů osobních hesel vytvořených většinou z pramenů, které dr.Kaduch získal od samotných tvůrců elektroakustické hudby.
Autor slovníku vymezil spodní časovou hranici třicetiletí naší elektroakustické hudby rokem 1964, kdy po prvních pokusech se již veřejně na půdě bývalého Svazu československých skladatelů začalo jednat s touto alternativní hudební tvorbou jako rovnocennou s artificiální hudbou instrumentální a vokální. Násilné přerušení vývoje elektroakustické hudby v 70. a 80 létech bylo sice dlouhé, ale jen dočasné, jak dokumentuje převážná část slovníkových hesel s novou tvůrčí aktivitou po roce 1989.
Významnou součástí publikace je rozsáhlá předmluva a úvod, ve kterých je mj. popsán stručný přehled dějinného vývoje elektroakustické hudby u nás i v zahraničí, současný stav i aktivity SEAH (Společnosti pro elektroakustickou hudbu Praha-Brno) a její pracovní styky s obdobnými institucemi v zahraničí. Zajímavé jsou informace o možnostech rozšíření amatérské elektroakustické hudební tvorby při použití komerčních programů osobních počítačů i v odborné práci se speciálními profesionálními computerovými kompozičními programy.
Nesporným kladem druhého vydání slovníku jsou nově zařazená stručná resumé v němčině a angličtině. Pro perspektivu dalšího zdokonalování obsahu slovníku a jeho zveřejnění zejména v zahraničí je třeba ocenit vytvoření datové počítačové verze s další možností doplňování údajů o nově vzniklých elektroakustických skladbách a odborné publikační činnosti. Autor také předpokládá rozšiřování slovníkových dat pomocí celosvětové počítačové sítě Internet.
Ve druhém vydání byla odstraněna většina překlepů a technických tiskových chyb z prvního vydání. Jako jediný problém se mně jeví nepříliš praktické, často matoucí řešení zápisu časového údaje o trvání elektroakustických skladeb. Dr.Kaduch, jak uvádí ve vysvětlivkách v úvodu k publikaci, použil desetinnou čárku jako dělítko mezi údajem minut a sekund a označil jednou čárkou nahoře ukončení zápisu o délce skladby. Dosavadní i současná praxe údajů o trvání nejen elektroakustických hudebních děl byla a je odlišná. Jak např. v osobním heslu K.Odstrčila chápat zápis délky skladeb 24,4' a 17,90'? V prvním případě by snad mohla trvat kompozice 24 minut a 4 vteřiny, ale že by existovalo nějaké rozumné vysvětlení pro označení délky skladby 17 minut a 90 vteřin? Nejspíš původní tradiční zápis označoval délku nahrávek, jak se dosud používá v některých rozhlasových provozech, tj. 24 celých a 4 desetiny minuty, respektive 17 celých a 90 setin minuty. A to je v konečném výsledku značný časový rozdíl oproti údajům ve slovníku! Přitom je třeba podotknout, že jednoznačné a přesné uvedení trvání hudebních děl je právě u elektroakustických, většinou jen reprodukovaných skladeb, mnohem důležitější, než u děl výlučně instrumentálních či vokálních.
Tyto malé nedostatky však nikterak nesnižují význam slovníku jako základní informační pomůcky pro muzikologické studium profesionálních i amatérských hudebních vědců. Naše elektroakustická a computerová hudební tvorba i celá hudební obec biografický slovník tohoto zaměření nutně potřebovala. První vydání publikace bylo všemi, kteří o její přípravě věděli, očekáváno s velkou netrpělivostí. Překvapující pohotovost, s jakou dr.Kaduch připravil a realizoval druhé vydání slovníku po rychlém rozebrání jeho první verze, je i na současnou dobu neobvyklá.
Osobní slovník všech tvůrců elektroakustické hudby, který vydal Miroslav Kaduch pod názvem "Česká a slovenská elektroakustická hudba 1964 - 1994", je základní prací v biografii této oblasti alternativní hudby, u nás dosud v takovém rozsahu a úplnosti neexistující. Stává se tak významným pilířem naší muzikologie.
Rudolf Růžička